Tenhle se, jak je patrné z názvu, soustředí na možná vůbec nejpopulárnějšího z mutantů. Píše se rok 2029 a lidé už své planetě znovu vládnou. Těchto „nadaných“ bytostí už mnoho nezbylo (almost like the studio couldn’t effort another X-Men). Sám Wolverine pracuje jako řidič limuzíny a občas musí zajet za svým kamarádem Charlesem Xavierem, jenž začíná senilnět a projevuje se u něj demence, což může být vzhledem k jeho všeobecně známým schopnostem extrémně nebezpečné! Před jednou cestou si ho najde zloun Donald Pierce (zlý Boyd Holbrook, pracující pro úlisného tuctového zlouna Richarda E. Granta) s rádoby robotickou rukou a hrozně moc se zajímá o jednu malou holčičku, dceru jisté Gabriely (Elizabeth Rodriguez, ségra Roberta Rodrigueze). Logan se s nimi už setkal, ale nechce s tím mít nic společného. Jenže problémy si ho najdou samy a bude muset cestovat hodně daleko.

Malá holčička se jmenuje Laura a nemluví. Postupně zjišťujeme předvídatelné skutečnosti, že s jejím původem to asi bude „komplikovanější“. Daleko větší a zajímavější jsou očekávání, jakými úžasnými schopnostmi asi bude vládnout, když je o ní tak obrovitánský zájem. Dokáže dělat kejkle s časem? Dokáže vyvinout sílu atomové pumy (vzpomeňme na úvodní scénu z minulého Wolverinova počinu)? Dokáže ovládat počasí? Učinit se neviditelnou? Vládne ohni? Vidí do budoucnosti? Umí chodit po rukách? Všechno z toho by bylo pozoruhodnější a vítanější než fakt, že její schopnosti jsou totožné s těmi Wolverinovými! To znamená, že její kostra byla vyztužena adamantiem. Přesto by na ni podle mého naprosto přesně sedělo Deadpoolovo označení „little spider-monkey“. Jinak se jedná o docela velké zklamání, protože těch možností, jak s touto postavou naložit, bylo opravdu hodně. Kam se takhle hrabe třeba na Hit-Girl! Jenže tenhle nadhodnocovaný snímek obsahuje další zklamání.

První slovo, které v celém filmu Logan: Wolverine zazní, je „Fuck“. Už tím dává tušit, že tvůrci se chtěli vydat spíše Deadpoolovou cestou, tedy pěkně „erkovou“ přístupností (poprvé v historii x-menovské série). Hned poté totiž hlavní hrdina brutálním způsobem sejme mexické gaunery. Ne až tak brutálním, jako se likvidovaly postavy v takové Zemi bez zákona, ale pořád platí, že tohle bylo vcelku vítané, i když ve finále vlastně trochu sporné překvapení. Prorážení lebky těmi drápy se jen tak neomrzí, stejně jako ty Wolverinovy záchvaty zuřivosti, o které se snaží i malá debutantka Dafne Keen, nicméně působí spíše legračně. Ostatně s touto figurou není v pořádku ještě více věcí.

Je sice hezké, že na jednu stranu má pořád ráda i věci, které mají obvykle rády malé holčičky (určitě nebyl záměr, aby prodavač na benzínce připomínal Taylor-Johnsonova Quicksilvera), ale na tu druhou to jenom podtrhává nedomyšlený, překombinovaný charakter této postavy. Dlouho dobu žila na izolovaném místě, takže by neměla znát všechno z toho, co známe my. Přesto si počíná naprosto suverénním a světaznalým způsobem. Plus k tomu přidejme některá klišé, o něž se ve velkém postarali scenáristé Scott Frank, James Mangold a Michael Green, její snahu dostat se do jakéhosi „vysněného ráje“ (za dalšími dětmi), o jakém se mluví v každé druhé postapokalyptické sci-fi, a vyjde nám, že zápletka filmu Logan: Wolverine je hodně, hodně hloupá.

Na té dlouhé cestě budou muset udělat několik zbytečných odboček a potýkat se s různorodými otázkami a rádoby fatálními i dojemnými momenty či povědomými Terminátory. Jedna taková zbytečná odbočka následuje poté, co Professor X pomůže černošské rodině z nedaleké farmy zkrotit myšlenkou na dálnici několik koní. Na farmě pak najednou vypnou proud, načež bude třeba jít nějaké dva kilometry k pumpě a zase ho nahodit. Logan tedy uloží Charlese spát a Laura kouká na syna do jeho pokoje – střih: Logan a otec jsou skoro u pumpy – střih: Laura teprve vchází synovi do pokoje! Další z vypravěčských přehmatů, jaké dokládají, že James Mangold v žádném případě nepatří k hollywoodské režisérské špičce. Naopak potřebuje doopravdy mimořádně kvalitní scénář, na kterém se nedá v podstatě nic zkazit. Takový se mu do ruky dostal (tj. sám se na něm nepodílel) v kariéře prozatím dvakrát – s Identitou a se 3:10 Vlakem do Yumy.

Lauru také maximálně zaujme Shane, což je skvělý western z roku 1953, který – na rozdíl třeba od o tři roky mladších Stopařů – vůbec nezestárnul. Jenom nevím, jestli by byl dostatečně zajímavý i pro malé mutantské holčičky. Důvod (lehce bizarní a ne zcela fungující), proč ho Logan: Wolverine uvádí, se dozvíme v závěru. Samotného titulního hrdinu film nezaujal, neboť řeší de facto stejné trable, jako Tony Stark v Iron Manovi 2. Že je zranitelný? To přece byl vždycky. A vlastně tu máme další kontroverzi – nelze si nevšimnout, že nechce zabíjet, nicméně přesto tak činí tím velmi brutálním způsobem. Kdepak, tenhle díl ze série X-Men zdaleka nebude nejpovedenějším, nejzábavnějším, ani nejpůsobivějším.

Logan: Wolverine totiž působí tak, že se jedná o jakýsi pokus či zkoušku toho, jestli diváci ještě ustojí a přijmou film narvaný všemožnými klišé. Tvůrci navíc vůbec nedbají některých důležitých detailů, což by se u takto ambiciózních projektů nemělo stávat. Chvílemi nedává moc smysl, že (nebo jestli vůbec) se děj odehrává zrovna tam, kde se v daný okamžik odehrává, a nastolené otázky častokrát nevyvolávají odpovědi, nýbrž další otázky. Tihle tvůrci zkrátka asi neměli mít právo na to poslední (nedůstojné) wolverinovské dobrodružství. Ačkoliv bude doopravdy poslední? Třeba Robert Downey Jr. taky říkal, že Iron Mana bude hrát pouze ve dvojce a trojce Avengers … a hle – najednou byl v Občanské válce s Captainem Amerikou. Navíc víme, že x-menovský vesmír se díky těm prequelům (McAvoy or Stewart? – these timelines are so confusing) rozrostl do takových rozměrů, že se naskýtá prostor pro desítky dalších dílů. Hugh Jackman, který si Wolverina poprvé zahrál v roce 2000 a od té doby ještě osmkrát, navíc učinil tuhle postavu tak populární, že bychom s nějakým definitivním loučením měli být opatrní.

P.S.: Logan: Wolverine vskutku není žádná pecka, nicméně i tak ho většina z vás asi bude chtít vidět. Pro jeho zhlédnutí teda rozhodně doporučuju kino IMAX, protože díky němu si dost možná vysloužil v hodnocení tu jednu hvězdu navíc.

FOTO: CinemArt