Když ve vaší zemi neplatí zákony, musíte si vytvořit své vlastní. Tímto heslem se řídili tři bratři Bondurantovi, kteří ve Franklin County ve Virginii pálili a prodávali během prohibice načerno alkohol. Tento příběh se odehrává v roce 1931. Tohoto roku byl v Chicagu odsouzen legendární Al Capone, ale lidí, kteří se mu alespoň částečně snažili podobat, bylo v té době ve Spojených státech dost. Oblast, ve které působili bratři Bondurantové do značné míry ovládal jistý Floyd Banner (Gary Oldman). Pokud by se snad náhodou jejich cesty protly, těžko soudit, kdo by z případného vzájemného souboje vyšel jako vítěz. Nejstarší Howard a prostřední Forrest jsou už zocelení vším možným, až to druhého z nich přivedlo k názoru, že není reálné je zabít. Zato nejmladší Jack je poněkud zdrženlivější. Tehdy by jej asi kde kdo mohl snadno označit za zbabělce, dnes bychom spíše řekli, že Jack je diplomat.

Bondurantovým se dobře daří, obchod prosperuje, penízky se docela hrnou. Jenže i sem právě zavítali zkorumpovaní strážci zákona, kteří jsou ochotní nelegální podnikání nadále tolerovat, pokud budou dostávat určitou část ze zisku. Forrest tohle rezolutně odmítne, což se nelíbí „prohibičákům“ a úlisnému Charliemu Rakesovi (Guy Pearce), který nemá rád, když se někdo nechce podřídit a hrát podle jejich pravidel. A tak se rozpoutá válka, která s sebou přinese hromadu mrtvol a hektolitry prolité krve. Film vznikl podle knihy Matta Bonduranta, vnuka Jacka Bonduranta, který se v ní snažil sepsat události tak, jak se odehrály. Původní originální název tohoto audiovisuálního díla měl být The Wettest County in the World, později zkrácený na The Wettest County, a pak tedy přejmenovaný na Lawless.

Když jsem se dozvěděl, o čem má tento projekt pojednávat, byl jsem na něj poměrně zvědavý. Když jsem si přečetl, že režisérem má být John Hillcoat, zvědavost už nebyla tak velká. A když jsem zjistil, že scénář napsal Nick Cave, váhal jsem, jestli na tento film vůbec vyrazit. Tito dva jsou totiž podepsaní pod něčím, co se vydává za western, ale jde spíše o westernový paskvil. Jmenuje se to Proposition a když jsem to viděl, velmi mě to rozhněvalo. „Námět výborný, ale jeho převedení do scénáře a následné realizování se vůbec nezdařilo,“ pomyslel jsem si. A že by se z něj dal vysledovat nějaký výrazný režisérský rukopis, se také zrovna povědět nedá. Cesta však ukázala, že Hillcoat není špatný režisér, jen jako by pro sebe nedokázal najít tu nejsprávnější látku na zpracování. Atmosféru má sice tato post-apokalyptická sci-fi pořádnou – drsnou a znepokojivou, ale zároveň už i jinde viděnou. Jinak v podstatě žádný jiný kloudný důvod ke zhlédnutí nenabízí.

Po cca 15 minutách sledování Země bez zákona jsem se obával dalšího Proposition. Nevypadalo to totiž na vyloženě dějový film. Spíše to připomínalo sled scén spolu jen pramálo souvisejících. Až mě napadlo, jestli se ze Země bez zákona náhodou nevyklube nějaká artová gangsterka. To by mohl být fascinující produkt, ale rozhodně ne v podání Hillcoata a Cavea. Pak se naštěstí zřetelná dějová linie objeví. A zbytek filmu … to je prvotřídní žánrová podívaná! Skutečně jsem nemohl uvěřit, co tihle dva Australané tentokrát vyprodukovali. Až jsem začal přemýšlet nad tím, jestli náhodou není John Hillcoat jen pseudonym Briana De Palmy, byť jeho Neúplatní jsou ve srovnání se Zemí bez zákona pořád lepší. Kupříkladu proto, že starší počin mnohem povedeněji zachycuje atmosféru 30. let. To je ovšem dáno možná i tím, že děj Neúplatných se odehrává ve městě, zatímco děj Země bez zákona na odlehlém venkově, který pravděpodobně vypadá i dnes velmi podobně, ne-li stejně jako tenkrát. A navíc, i přes její nesporné kvality to zřejmě dopadne tak, že z této novinky se klasika nestane.

Možná, že se výsledek této třetí režisérsko-scenáristické spolupráce natolik povedl proto, že Cave  výrazně čerpal z ve druhém odstavci uvedené knižní předlohy. Nějaké postavy a události sice více či méně pozměnil, ale dílu tím rozhodně neuškodil, naopak jej spíše ještě obohatil. Ovšem kdyby film nevznikl podle skutečné události, jeden významný okamžik ze závěrečné scény cca 10 let poté, který jistě sami odhalíte, je vzhledem k tomu, co bylo předtím ve filmu několikrát řečeno, natolik bizarní, že by mu u diváků asi sotva prošel. No, vlastně by ho patrně ani nevymyslel. A protože je (pořád) více muzikant než scenárista, postaral se i v tomto případě o hudební doprovod. Ale že by ty texty písní nějak úžasně dokreslovaly obraz (na rozdíl třeba od soundtracku Boba Dylana k westernu Pat Garrett a Billy the Kid) se zrovna říct nedá, ale zároveň nejsou, na rozdíl od Proposition, ani trochu otravné/iritující.

Ona zápletka, kdy jedna strana odmítá udělat to, co jí nařizuje druhá, přičemž nechybí zkorumpovaní jedinci, a tím pádem na sebe ani konflikt nenechá dlouho čekat, je natolik univerzální, že by se mohla odehrát v podstatě kdykoliv a kdekoliv. Třeba taky právě na divokém západě. Také je zajímavé, že v Zemi bez zákona se vlastně vyskytují v naprosté většině pouze záporné postavy. A když už se mezi těmi mužskými najde nějaký slušný člověk, jako třeba pastor/kazatel, chránící svojí dceru, mají absolutní minimum prostoru. To o ženských figurách se zase dá říci, že jsou obě dvě kladné. Ano, významnější roli sehraje pouze Maggie (polepšená bývalý prostitutka, pracující u Bondurantových) a Bertha (zmíněná pastorova/kazatelova dcera). 

Přesto ale budeme držet palce Bonduratovým, ačkoliv i oni jsou schopní páchat neuvěřitelná zvěrstva. Ale pořád to jsou menší svině, než Charlie Rakes a spol., kteří Howarda, Forresta a Jacka (ne, Jacka vlastně až tolik ne) k podobným činům vyprovokovávají. Ti přece jen, jakkoliv se to může zdát podivné, mají nějaký ten smysl pro spravedlnost, a pokud je třeba, snaží se chránit ty, kteří to potřebují (viz Maggie). Jejich jméno v kraji něco znamená, a proto se za běžných okolností nikdo neodváží vstoupit jim do cesty. A hlavně, a to se musí ještě jednou zdůraznit, když jde o něco podstatného, neváhají se do toho (především Forrest) pustit po hlavě, protože jsou (především Forrest) přesvědčení, že jsou v podstatě „indestructible“, neboli „nezničitelní“.

Nezanedbatelné body získává film také za to, jak skvěle je zahrán. Charakterově sice nejsou postavy nikterak komplikované, ale to snad nemůže od tohoto díla vzhledem k žánru požadovat vůbec nikdo. Co je však mnohem důležitější, že se v daný moment vždy zachovají tak, jak budou nejspíše úplně všichni diváci očekávat. Jejich jednání, dané kupříkladu prací nebo okolnostmi, je tedy za všech okolností logické. Howard (Jason Clarke) povětšinou spíše jen vyčkává, jak se věci vyvinou, ale je-li potřeba, zakročí. Jack v podání Shii LaBeoufa představuje hlavního hrdinu a dlouho působí dojmem, jako by byl spíše adoptovaný, což dělá tuto postavu mimořádně zajímavou, protože se nachází v dost drsném prostředí. Trojlístek bratrů doplňuje Tom Hardy ve své nejlepší roli! Jakožto nekompromisní a občas místo mluvení jen tak mumlající Forrest Bondurant dokonce překonává i sebe jako Banea. Za to může do jisté míry fakt, že nejenže se do té role přesně hodí, ale zároveň v tomto případě musí hrát taky obličejem, protože nenosí žádnou masku.

Z počátku zdánlivě hodně okrajovou, ale ve finále v podstatě klíčovou postavou se stává borec přes automobily a Jackův kámoš Cvrček (v originále Cricket), kterého výborně zahrál poměnrě neznámý Dane DeHaan. To ale jen dokazuje, že v tomto filmu neexistuje postava, která by tam neměla co dělat. I ona kazatelova dcera je do příběhu pěkně „zakomponována“. Z ní, resp. z její představitelky Mii Wasikowské vyzařuje nevinnost, slušnost a v rámci této role i účelná naivita na míle daleko, že si i její Bertha může v této drsné, ba až kruté a násilné oblasti připadat jako Alenka v říši divů. A pomyslnou třešničkou na dortu se stává půvabná Jessica Chastain (Maggie), která je navíc opravdu skvělá herečka, jež si pro sebe umí vybrat jen ty nejvhodnější role. Zemí bez zákona to jen potvrzuje. A POZOR! Ke všemu se tu projde úplně nahá!!!

A ještě jednou POZOR! Tento film je neuvěřitelně brutální! Přičemž násilí je podáváno v krátkých, pravidelných intervalech. Rozhodně se vyplatí nechat protentokrát výjimečně vaši drahou polovičku doma. Vůbec bych se nedivil, resp. se trochu divím, že u nás není přístupný až od 18 a že v USA dostal pouze „erko“. A to měly být některé krvavé scény ještě extrémnější. Je na denním pořádku, že když jedna postava třeba kope tu druhou, a už to vypadá, že je dokopáno, přidává režisér ještě (minimálně) jeden kopaneček do ksichtu. Když jedné postavě podříznou hrdlo, režisér se znovu vyžívá v záběru na ni. A při přestřelkách taky dominuje červená, čili i ony jsou velmi násilné. Párkrát jsem si dokonce až vzpomněl na tvorbu Sama Peckinpaha, jednoho z mých nejoblíbenějších režisérů. Pokud ho znáte, jakože věřím, že ano, jistě unáte, že vašim přítelkyním apod. by se tento film asi opravdu příliš nezamlouval.

Země bez zákona vypráví o velmi drsném období minulého století, které nemělo daleko snad až k anarchii. Ačkoliv se nabízí otázka, nakolik postupem času bylo a je mytologizováno. Možná, že ledacos bude zodpovězeno, neboť, a to je velice zajímavé, shodou okolností právě s premiérou tohoto filmu v českých kinech byla u nás nařízena prohibice (jistě víte, o čem konkrétně je řeč). Že by se odněkud vynořili noví bratři Bondurantové? Ne, bude lepší, když zůstanou jen ti původní z této gangsterky. Z gangsterky, které jsem chtěl nejprve dát přes to všechno o malinko nižší hodnocení, ale čím více o ní přemýšlím, tím více mi vychází, že se mi opravdu hodně líbí.