Když jsme myšku Anastasii Steeleovou viděli naposledy, odcházela pryč od miliardáře Christiana Greye. Změnila práci a chtěla si dokázat, že všechno zvládne i bez jeho vlivu a peněz. Jenže nedlouho poté na sebe ti dva znovu natrefí a jejich vztah pokračuje. A dalo by se napsat, že je tak normální, jak jen vztah mezi obyčejnou dívkou a mladým boháčem, resp. mladým mužem může být. To znamená de facto žádné dominantně-submisivní sadistické hrátky (a žádné dovádění v Červeném pokoji). Zvláště pro Anu by bylo všechno báječné, kdyby se nezačaly objevovat temné stíny z Christianovy minulosti.

Za jeden takový stín označme Elenu Lincolnovou (držitelka Oscara Kim Basinger), která ho zasvětila do erotických hrátek. A vlastně z něj udělala to, čím se stal. Druhý stín je o poznání zajímavější. Jedná se o dívku, která jakoby se zjevovala pouze Anastasii. A protože jí není nepodobná, nějakou dobu nemáme jasno v tom, jestli se jedná o její budoucí já, které ji přišlo varovat nebo zničit, jestli se jedná o pouhou halucinaci způsobenou nenadálým nadměrným štěstím, o které se bojí, že by mohla zase přijít, či jestli náhodou podobě jako hlavní hrdina Šestého smyslu nevídá mrtvé lidi.

Samozřejmě ještě taky existuje varianta, že jde o zhrzenou bývalou přítelkyni Christiana Greye. Nebudu přímo prozrazovat, která z uvedených odpovědí je správná. Nicméně prozradím, že nepřijdeme o jeden velmi napínavý moment. Začíná de facto jako snová sekvence, ale nakonec se ukáže býti více než skutečným. Christian odlétá ve své helikoptéře/svém vrtulníku pracovně do Portlandu se svou kolegyní. Vyskytne se potíž a dojde k havárii. Televize tvrdí, že se o něm nic neví. Za nějakých deset sekund se ukáže, že se oba našli a ve zdraví přežili. Za dalších pět sekund vchází Christian Grey do svého bytu v Seattlu a všichni jsou šťastní. Anastasia pochopitelně nejvíc.  

Na první pohled to vypadá jako nedůležitá scéna, která má pouze ukázat, že Christian Grey je bohatý a nezničitelný hrdina, pro něhož není nic překážkou. (Ve finále je ovšem vlastně velice podstatná, takže někoho může hodně mrzet, že působí tak nechtěně směšně.) Většina v kině přítomných žen se sice smála, ale nešlo se zbavit pocitu, že by si ve skrytu duše takového Supermana jistě samy přály. Určitě udělalo dojem už to, že když jde s Anou jako obyčejný smrtelník nakupovat do supermarketu a ona se ho zeptá, kdy byl naposledy nakupovat a co kupoval, odpoví, že leteckou společnost! Vtipné. A nutno dodat, že chtěně vtipné!

Zpočátku to vůbec vypadá, že se změnou na pozici režiséra, kdy Sam Taylor-Johnson byla vystřídána Jamesem Foleyem, dojde k celkovému oživení a ke změně stylu vyprávění. Zhruba půl hodiny je možné postřehnout určitou nadsázku a vtípky (i ty poněkud hloupější) jsou rozhodně záměrné. Jenže pak jakoby si toho všimli producenti a striktně režisérovi přikázali, aby se držel toho seriózního konceptu z první části, který ale vůbec nefunguje. Nejen kvůli tomu nemá smysl se zamýšlet nad tím, jak by to dopadlo, kdyby se režie ujal Paul Verhoeven (Základní instinkt, Showgirls), Phillip Noyce (Někdo se dívá), Atom Egoyan (Exotica, Pravda nebo lež, Pokušení, …), Tinto Brass (téměř cokoliv, co kdy natočil), Vít Olmer (Playgirls, Playgirls 2, Nahota na prodej) nebo Peter Strickland (Pestrobarvec petrklíčový).

Co se erotických scén týče, minule byly jistě výživnější. Ačkoliv to ve světě, kde je pornografie dostupná stejně snadno, jako housky a rohlíky, asi nebude to správné slovo. Takže řekněme odvážnější. Tentokrát Christian Anu vždycky položí (jednou ji tedy prstama uspokojí ve výtahu) a poměrně něžněji pomiluje. Kamera se přitom soustředí především na jeho svaly na horní polovině těla, takže nahota v pravém slova smyslu spočívá hlavně v jejích odhalených ňadrech. A ještě jednou opakuju: žádné BDSM praktiky.

Nelze se o malinko šířeji nepozastavit nikoliv nad Jamiem Dornanem, nýbrž nad Dakotou Johnson. Že jí nahota nedělá problémy, potvrdila i v počinu Oslněni sluncem. Anastasii Steeleovou ale vlastně celkově ztvárňuje velmi hezky, jako takovou milou, křehkou, bezbrannou a přitom krásnou, sexy dívku. Troufám si tvrdit, že tuhle původně asi dosti tuctovou postavu učinila svým projevem o dost zajímavější. Tedy v rámci možností, jaké jí nabízela předloha E. L. James, a také scénář k Padesáti odstínům temnoty, který napsal autorčin manžel!

Padesát odstínů temnoty bude v této podobě zřejmě prvním zamýšleným erotickým filmem, ve kterém nejde o erotiku, ale o zamilovanost. Čili spíše bychom to měli nazývat „pohádková komedie pro dospělé“. A nutno dodat, že se v ní objevuje několik věcí a narážek, které až přivedou k myšlence, že tato série není hloupá – jenom jsme ji nepochopili. Teď jde o to, jestli jsou záměrné. V každém případě druhá část není až tak strašlivá, jak se předpokládalo a povídalo. I když třeba skalní příznivci Stephena Kinga by si raději měli počkat na Temnou věž. A pozor! V závěru Padesáti odstínu temnoty spatříme krátkou upoutávku na Padesát odstínů svobody (v kinech od 8. 2. 2018), která značí, že jestliže teď to byla spíše komedie, tak příště to tedy bude pořádné drama. ;-)

FOTO: CinemArt