Vše se točí okolo čtyř lidí. Marianne je rocková hvězda, jejíž hlasivky však už nevydržely

nápor, a tak se zotavuje u Středozemního moře. Spolu se svým přítelem Paulem, který je filmař a taky měl svoje problémy. Idylku (souložení a nahé opalování) naruší nečekaný příjezd Harryho a Pen. Kdo jsou Harry a Pen? Odpovím si sám: Harry je patrně hudební producent, ale co je důležitější – je Mariannin bývalý. Právě on ji dal dohromady se svým kámošem Paulem. A Pen je Harryho rajcovní dcera, o níž neměl ještě před rokem ani tušení. Jenže se ukáže, že minulost pro některé ještě nebyla zcela pohřbena a že tím může být výrazně ovlivněna přítomnost, což platí i pro účast rajcovních dcer, které tvrdí, že jim je dvaadvacet.
Určitě nebude od věci poznamenat, že
Oslněni sluncem, potažmo
Nemravné léto, je remakem

francouzského dramatu z roku 1969, ve kterém si zahráli
Alain Delon,
Romy Schneider,
Maurice Ronet a
Jane Birkin a který nese název La piscine, přičemž každý, kdo viděl film
Pí a jeho život ví, že tohle francouzské slovíčko znamená
Bazén. Jeden se nachází i v areálu hotelu/bungalovu/apartmánu, ve kterém relaxují hlavní postavy. Často se v něm koupají, nicméně dlouho to vypadá, že se jedná pouze o součást stylu, jakým je
Oslněni sluncem natočen, a že tedy nebude mít žádný hlubší význam. Chyba!
Tenhle dvouhodinový biják má vlastně extrémně dlouhou expozici, protože se v něm až někdy

do doby těsně předcházející druhému plot pointu nestane vůbec nic, co by nějakým výrazným způsobem posouvalo děj. V podstatě jen sledujeme, jak si postavy chtějí užít dovolenou a prakticky na ní dělají samé obvyklé věci. Prostě víceméně taková nezávazná pohoda bez zápletky, ačkoliv se tu objevují náznaky, že k něčemu prostě dříve či později musí dojít. Samozřejmě existují relaxující, uvolňující, odpočinkové filmy, ve kterých se po celou dobu nestane nic, a přesto jsou skvělé.
U
Oslněni sluncem to však úplně nefunguje, i když to nikdy není vyloženě nuda. Také proto, že specifického a na první pohled

rozeznatelného slunce a pobřeží u Středozemního moře (viz taky
Smrt v labyrintu) si užijeme až až a jen tak se to neomrzí, ale střih v několika případech působí dost divoce a rušivě. Teprve po tom druhém plot pointu se utvoří souvislá DĚJOVÁ linie, ale zase to není ono, byť je dobře, že nenastane konec a že budeme sledovat, jak si postavy s danou situací poradí. A taky že se ujistíme, že Italy jen tak něco nerozhází. Jde patrně o to, že za tu dobu už jsme si zvykli na to nicnedění a nicnedělání, a taky, že se film tvářil, že bude jedním z těch, které mají otevřený konec, což se naštěstí tak úplně nepotvrdilo.
Tentokrát se před kamerou objevují
Ralph Fiennes (Harry), jenže se tedy do téhle role, která je

charakterově tou nejvitálnější a nejspontánnější, pořádně položil. Famózní představení! A to samé platí i pro
Tildu Swinton, o níž už dlouho víme, že výborně zahraje cokoli. V
Oslněni sluncem navíc vzhledem k Mariannině handicapu mluví po celou dobu polohlasně, což je herecky určitě také vděčné.
Matthias Schoenaerts má fakt našlápnuto k opravdu hodně luxusní kariéře, i když role Paula patrně byla z těch ne tak náročných. Čtvrtou do party je
Dakota Johnson, jejíž Pen(elope) si o to svým vystupováním úplně říká. Dcera
Dona Johnsona a
Melanie Griffith bude holt po
Padesáti odstínech šedi dostávat více takových rolí. A stejně jako ty tři ostatní celebrity, se tu i ona alespoň na chvíli ukáže nahá.
Oslněni sluncem je poměrně nedisciplinovaně natočený film s velice disciplinovanými hereckými výkony. Myslím, že to je asi nejpřesnější hodnocení. Ono si vlastně za všechno ty mužské postavy mohou samy, když nechají bez obav jít své lepší polovičky do města či na procházku se svým kámošem, přičemž vědí, že je to buď její bývalý, nebo že mají dceru, která je rajcovní. Rovněž se dalo zapracovat i na vykreslení vztahů mezi těmito čtyřmi, protože třeba po nějakém erotickém či jiném napětí tu dlouho není ani památky. Jinak ale režisér
Luca Guadagnino neodvedl špatnou práci, ovšem docela rád bych se někdy podíval na
originál, neboť to vypadá, že si z něj Oslněni sluncem půjčuje více, než by bývalo bylo zapotřebí. Mohlo by být zajímavé sledovat, jak si tenhle tvůrce poradí s chystaným remakem Suspirie. Po vizuální stránce na
verzi Daria Argenta jistě nedosáhne, nicméně po obsahové stránce na ni je co vylepšovat.
FOTO: Bioscop