Věřte nebo nevěřte, Halloween II začíná ještě chvilku před koncem první části. Nebývá to úplně zvykem, ale je to tak. Bohužel je třeba napsat, že úvod je vlastně nejlepší sekvencí tohoto počinu, který John Carpenter a Debrou Hill napsali a produkovali, i když nechtěli. Ale přemluvil je producent Moustapha Akkad. „The Evil Is Gone,“ může znovu říct Sam Loomis, jenž se stále snaží najít Michaela Myerse, který utekl, přestože jej šestkrát střelil (to nám pořád někdo opakuje). Maskovaný zabiják má neustále spadeno na Laurie Stodeovou, jíž se zraněními odvezli z Doyleovic domu. O tom, co se v něm stalo, přitom většina obyvatel illinoiského městečka Haddonfield, stále nemá tušení. Pro Michaela ideální.

Znovu není snadné rozklíčovat, proč některé zabije hned, na některé si počká a jiné nechá. Třeba hned v úvodu (tj. nejde o spoiler) se dostane do domu babičky s dědečkem, ale jenom sebere nůž a zařízne až mladou sousedku. Pořád platí, že je nesmírně trpělivý, tudíž mnohdy trvá věčnost, než se k oběti dostane, díky čemuž má dostatek času i prostoru se protáhnout oknem nebo se domoci včasného otevření dveří. Udělat Michael při své postavě několik rychlejších kroků, mohl si ušetřit spoustu nepříjemností i práci navíc.

V původním Halloweenu to fungovalo. Proč to nefunguje ve dvojce? Tak určitě proto, že se skoro všechny postavy chovají jako idioti (nejen ve scéně týkající se Bena Tramera – toho, který se líbí Laurie, jak víme z minula) a dělají stupidní věci, čímž Michaelovi nahrávají. Při zabíjení také není využíván pouze nůž a ruce či telefonní šňůra, nýbrž důmyslnější metody jako kupříkladu injekční stříkačka v oku či vařící voda ve výřivce, které přitom k Michaelovu chladnokrevnému naturelu úplně nesedí.  Zvláště v tomhle případě by se sám bezpodmínečně musel popálit. Divné, přičemž režie Ricka Rosenthala tomu rozhodně nepomáhá.

Laurie Strodeová je tu odsunuta na vedlejší kolej a z větší části jí patří v podstatě až závěrečná třetina filmu. Scéna její opětovné konfrontace s maskovaným zabijákem stojí za pozornost, ale bohužel znovu doplácí na slabší režijní vedení, takže prostě zase nemá takový efekt, jaký mohla mít. Dokonce i přesto, že Michael zrovna nemá prázdné ruce. Film je ke všemu nezřídka až příliš popisný. Zatímco v jedničce dlouhé záběry pomáhaly vytvářet napětí, ve dvojce se tak děje jen zcela výjimečně a spíše to vypadá, že jejich hlavním záměrem je v první řadě natáhnout stopáž, která by se jinak mohla úplně klidně zastavit na nějakých 80 minutách.

V případě Halloweenu II určitě neuškodí se zmínit o stejnojmenném remaku Roba Zombieho. Ten jím de facto taky přímo navazuje na první díl, nicméně ve svém hloupoučkém scénáři se vydává zcela vlastní cestou, takže v něm nechybí nekrofilní úchylák, „holka převlečená za kluka, co chce bejt holka“, duch Sheri Moon Zombie vedoucí Bílého koně v doprovodu malého Michaele Myerse, a Sam Loomis, jenž však v podání Malcolma McDowella není slušný člověk jako Donald Pleasence, ale bezcharakterní hovado. Scenárista/režisér využívá stejného plotpointu, který však v jeho verzi vůbec nefunguje. Z herců a hereček sice dokázal dostat o něco víc, zabijácké scény jsou o něco výživnější a řekněme hektičnější, nicméně to je asi tak vše. Jeho Michael Myers si na rozdíl od toho Carpenterova žádné sympatizanty nenajde, čímž vlastně do jisté míry došlo ke zruinování jedné filmové legendy.

Halloween II z roku 1981 za Halloweenem z roku 1978 o dost zaostává. Dalo se to čekat, avšak vzhledem k přímé účasti Johna Carpentera a Debry Hill je to ve výsledku spíše zklamání. Ale pořád je to prostě Michael Myers. A tak tenhle biják stejně vydělal dost, tudíž zadělal na vznik dalších šesti sequelů. Některé z nich si možná taky časem přiblížíme. Údajně jak Blu-ray (ten určitě), tak DVD nabízejí v bonusech podivný alternativní závěr, vynechané scény (některé dobré) a dokument Teror v temných uličkách, který uvádějí Donald Pleasence a Nancy Allen (ta z Robocopa). Název možná zní cool, ale film, jenž se soustředí na některé děsivější počiny a momenty z historie kinematografie, je cool jen asi tak prvních dvacet minut. Tolik pro úplnost.

FOTO: cinema.de