Král pro svou novou choť ukradne posvátné Rybí oko, které toho ví skoro tolik, jako děda Vševěda. Jenže takové jednání se hrubě nelíbí nadsmyslným bytostem – Vlkodlakovi (k nepoznání změněný Marek Taclík), Vodníkovi (nevýrazný Pavel Nečas), Hejkalovi (zase legrační Pavel Liška) a Polednici (tradičně výborná Zuzana Bydžovská), kteří se rozhodnou, že ze zdejších vod vymítí ryby, což vyvolá u místních ještě větší nevoli, než když král Já I. nechal ze svého království odstranit veškerou sůl. (To jenom pro orientaci, protože jinak se Kdyby byly ryby nemohou s oblíbenou pohádkou vůbec srovnávat.) Na základě věštby může vše zlomit pouze ten, kdo získá kouzelný prut a místní svalnaté princezně „neva“. Mohl by to být zlodějíček Nikdáš? Nebo snad neúnavný rybář Ludvík? Nebo snad někdo jiný?

Takhle, tenhle film se nedá srovnávat asi s vůbec ničím. Čistě teoreticky by mohl nejblíže mít k Tajemství staré bambitky, které taky uvádí do pohádky, která by se měla odehrávat před několika staletími, věci ze současnosti. I když se Kdyby byly ryby liší tím, že obsahují atypický prušinovsko-kolečkovský humor, který se určitě nemusí zamlouvat každému, platí v tomto případě také to, že opakovaný vtip přestává být vtipem. Zvláště když obě díla spadají pod křídla ČT. Ale to neznamená, že se nenajdou tací, kterým se tahle pohádková komedie bude velice líbit.

Jasně, některé příměry, momenty a úlety jsou vcelku legrační a trefné. Jako ty fotbalové o „doublu“ (tady když se svatba i poprava konají v jeden den, jinak vítězství v lize a poháru), nebo když král zmíní svůj šermířský úspěch z „mistrovství světa králů do třiceti let.“ Vtipné je rovněž nenadále průvodcování (byť krátké) a vyloženě roztomilé jsou „windowsácké“ zvuky, když se při kouzlení s prutem něco (ne)povede. Zbytek o demonstracích, změně režimu nebo třeba úplatkách spíše nudí, protože to rozhodně nevypadá, že by tvůrci chtěli na tyto špatnosti upozornit nebo že by chtěli poradit s tím, jak jim předejít. Ale prostě se dá tvrdit, že se jedná o témata, na která hodně diváků slyší.

Některým postavám byl zase přisouzen nikoliv nezajímavý charakter, ze kterého se dalo určitě vytěžit mnohem, mnohem více užitečného i zábavného. Ačkoliv pozor! Přesně tohle platí o celém filmu!!! Máme tu kupříkladu značně nedospělého krále, jehož více než znepokojený lid tíží fakt, že se nemůže cpát okouny, které tolik rád. Zamrzí o to více, že tuhle postavu ztvárňuje Ondřej Vetchý. Máme tu novou (vlastně bezcharakterní) královnu, která bude s každým, kdo vládne nějakou mocí. Pěkně ji hraje Táňa Vilhelmová. Máme tu princeznu, co kvůli tradici musí být „vazba“ a přitom vypadá jako Jenovéfa Boková. Nechybí ani správce-převlíkač kabátů, jehož snad Jaroslav Plesl záměrně vymodeloval podle nedostižného Viktora Preisse v nejlepší pohádce S čerty nejsou žerty. Špatné rozhodnutí! A výraznou roli má nejednoznačný záporák Nikdáš/Někdáš v podání Ondřeje Pavelky, který vlastně myslí věci v dobrém, jenže si neuvědomuje, že tím lidem spíše škodí.

Kdyby byly ryby se mohly při ambicióznějším přístupu stát jistě s radostí vyhledávanou pohádkou pro dospělé. Takhle z ní asi budou mít největší radost Jan Prušinovský a Petr Kolečko, protože si prostě opět mohli jen tak nezávazně zablbnout a ještě za to dostali honorář. Alespoň, že z filmu přímo čiší ta všudypřítomná nadsázka, díky které procházejí i takové bizarnosti, jakým vévodí kostým rybodlaka, pozdějšího prasodlaka, což má podle této písničky být „ve dne člověk, v noci prase,“ což je vlastně blbost, ale stejně bych o takové bytosti chtěl vidět hraný celovečerák! Takhle po zhlédnutí se musí konstatovat, že ten s názvem Kdyby byly ryby je dobrý a kvalitní víceméně pouze z hlediska obsazení.

P.S.: Nevíte někdo, co znamená "zajdeme na hejka"? Je to to, co si myslim?!?

FOTO: ceskatelevize.cz