Jak už víme, Abraham Lincoln byl zavražděn. Postaral se o to herec John Wilkes Booth a hned po svém ohavném činu seskočil ve Fordově divadle ve Washingtonu z prezidentské lóže na jeviště a zvolal: „Sic semper tyrannis“, což je dodnes oficiální motto státu Virginie, jež v době Americké občanské války patřila k poražené Konfederaci (Jihu). Booth však nebyl příliš dobrým zločincem, jelikož ani ne o dva týdny později byl vypátrán a v jedné stodole zastřelen. Během toho divadelního představení byl ale jediný, kdo splnil, co si předsevzal. Jeho kamrádíčkové totiž při pokusu o zavraždění ministra zahraničí Williama H. Sewarda, resp. viceprezidenta Andrewa Johnsona (jenž se stal Lincolnovým nástupcem) selhali.

Všichni podezřelí byli záhy dopadeni. Včetně Mary Surrattové, majitelky penzionu, ve kterém se scházeli. Její syn John byl podle všeho v případu také extrémně zainteresovaný, ale podařilo se mu utéct. Obhajovat ji měl uznávaný Reverdy Johnson, ale ten z politicko-právních důvodů pověřil de facto svého učně Fredericka Aikena. Ten se ocitá v opravdu nezáviděníhodné pozici, protože všichni by nejraději udělali s podezřelými pro klid občanů Spojených států rychlý proces. Takže, pokud Aiken prohraje, bude považován za neschopného. A když vyhraje? To raději ani nedomýšlet. Nicméně poté, co Mary a její dceru Annu trochu lépe pozná, vezme tento případ jako velkou výzvu.

V Lincolnovi máme dostatek času prohlédnout si zevnitř Sněmovnu reprezentantů, v Konspirátorovi  zase prozkoumáme soudní síň, ve které se dějí o poznání pozoruhodnější a neočekávatelnější věci. Za sebe musím říct, že mě sledování soudních procesů ve filmech dost baví a v případě tohoto je vše ještě podpořeno tím, že jde o zavraždění Abrahama Lincolna, který je, jak už jsem poznamenal, i u mě velmi respektovanou osobností. Zatímco o jeho prezidentování a samotné vraždě už bylo v minulosti napsáno a natočeno mnohé, o tom, co bezprostředně následovalo, se zase tolik nemluvilo, v čemž má Konspirátor oproti Lincolnovi nepopiratelnou výhodu. Scenárista James D. Solomon, tak jako Tony Kushner, také pečlivě studoval archivní materiály, ale nemůže být pochyb, že některé momenty z nich vyčtené zasazuje do dramatičtějších, emotivnějších souvislostí.

Ty pak naprosto precizně přenesl z papíru na plátno Robert Redford, jehož svědomitá režie dělá z Konspirátora opravdu působivou podívanou, které se pohříchu nedostalo přízně ani od diváků (tržby zdaleka nedosáhly vložených nákladů), ani od kupříkladu programových ředitelů všemožných festivalů (s výjimkou toho v kanadském Torontu, kde si odbyl premiéru). Přitom původně se měl objevit v kinech i u nás. Přestože jméno Robert Redford si asi většina diváků spojí především s hereckou profesí, svého jediného Oscara (nepočítáme-li toho za celoživotní dílo) získal za režii dramatu Obyčejní lidé. Mě se ohromně líbila jeho Legenda o slavném návratu, kdežto s Hrdiny a zbabělci už to tak slavné nebylo, ale tam musíme hledat vinu spíše v nepříliš dobrém scénáři. Nicméně v Konspirátorovi jeho režisér znovu skvěle zachycuje atmosféru doby (což se Spielbergovi tentokrát v Lincolnovi i vinou scénáře zas až tolik nepovedlo, přestože během natáčení zakázal štábu používat jakékoliv moderní vymoženosti), takže vám nic nebude bránit naplno se ponořit do příběhu, což je skutečně důležité, neboť proces vyžaduje neustálou pozornost.

A i kdyby to s tou atmosférou nebylo tak úžasné, herci a herečky vám svými výkony nedovolí rozptylovat se čímkoli jiným. Především James McAvoy je v roli Fredericka Aikena fenomenální a tím pádem si vás na svou stranu získá velmi rychle. Zároveň se ale, protože se ve filmu poměrně brzy dozvíme o té jeho nezáviděníhodné pozici (viz druhý odstavec), dá říci, že mu možná nektěří nebudete vyloženě přát, aby soud za každou cenu vyhrál. Zvláště když přihlédneme k tomu, že s tou (ne)vinnou Mary je to po každém přelíčení jinak.

Skvělá Robin Wright ji prezentuje jakožto odtažitou, nedůvěřivou ženu, což je vcelku pochopitelné, protože se za všech okolností snaží chránit svého syna. Aikenova oponenta Josepha Holta ztvárňuje Danny Huston. Tato postava je díky svému úlisnému jednání prvoplánově zápornou, jenže platí, že vlastně jde o pouhou loutku, za jejíž nitky tahají jiní. Role Anny pak sice není nikterak obsáhlá, ale přesto si Evan Rachel Wood rozhodně nemohla stěžovat, že by v ní neměla co hrát.

Konspirátor je film, jehož téma se dá označit slovem „univerzální“. To znamená, že se netýká čistě jen Abrahama Lincolna, ale de facto všech ohavných (vražedných) činů, které se výrazným způsobem dotýkají celého národa nebo větší (pravda, výjimečně i menší) skupiny lidí. Ovšem je třeba dodat, že v naprosté většině těchto případů už nejde o spravedlnost, nýbrž o pomstu. A ta, jak známo, „nejlépe chutná za studena.“ Jinak Konspirátora můžete v klidu sehnat na DVD za méně než 200 Kč. Určitě stojí za zhlédnutí. A pokud se chystáte na Lincolna, tak byste si toto povedené dílko teprve neměli nechat ujít.