Populární český herec, který si v očekávaném filmu Ve stínu zahrál hlavního hrdinu, nám i přes svou zaneprázdněnost, neboť dotazy se na něj valily na tiskovce ze všech stran, odpověděl na nějakou tu otázečku.

 
FDB: Hrálo pro vás důležitou roli, že Ve stínu režíroval právě David Ondříček, se kterým jste předtím už dva filmy natočil? Nebo jste nabídku přijal proto, že se vám líbil už původní scénář a zahrál byste si v tomto filmu, i kdyby ho režíroval někdo jiný?
Ivan Trojan: To se přiznám, že nevím. Takhle jsem nad tím nepřemýšlel. Možnost spolupráce s Davidem Ondříčkem a Markem Epsteinem je pro mě vždy vítaná. A to i přesto, že spolu třeba ne vždy ve všem od začátku souhlasíme.

FDB: Ve filmu je jedním z vašich spoluhráčů německý herec Sebastian Koch. Znal jste ho už předtím?
Ivan Trojan: Ano, viděl jsem ho ve filmu Životy těch druhých, takže jsem ho znal. 

FDB: Máte ve filmu nějakou oblíbenou scénu?
Ivan Trojan: Mojí oblíbenou scénou je ten závěrečný dialog kapitána Hakla se synem o té krakatici, kde mu vlastně předává to poselství, které v sobě má ten film. To je velice důležitá, emotivní a zásadní scéna.

FDB: Co byste vy sám řekl o postavě kapitána Hakla?
Ivan Trojan: Myslím, že po dlouhé době máme v českém filmu postavu, které si můžeme vážit za její postoje. A zároveň to není člověk, se kterým bychom po celou dobu sympatizovali. Má své mouchy i nedostatky, a tím pádem může být divákovi přístupnější, bližší. Není to žádný plakátový hrdina. Práce je u něho vždy na prvním místě, ale dostane se do situace, kdy musí zvažovat, jestli se rozhodnout pro čest nebo pro rodinu.

FDB: Zařadil byste roli kapitána Hakla k vašim nejlepším?
Ivan Trojan: Nezařadil bych ji nikam, protože já nezařazuju. To udělejte třeba vy. A hlavně jsem tu finální verzi ještě neviděl. Šetřím si ji na premiéru, protože chci film vidět se svou rodinou. A docela se těším, jaký to bude mít dopad na jedenáctiletého a třináctiletého syna.
 
Jestli bychom my zařadili postavu kapitána Hakla k nejlepším rolím Ivana Trojana? K tomu lze napsat asi tolik, že v jeho podání jsou všechny neobyčejné, a proto se za nejlepší roli dá v jeho filmografii považovat opravdu každá. 
 

Na oblíbenou scénu jsme se ptali i Sebastiana Kocha, který nám odpověděl poměrně zajímavě: „Dialogy otce se synem jsou všechny zajímavé, ale souhlasím, že nejzajímavější je ten poslední. A ve filmu je ještě jedna scéna, kterou mám velmi rád. To je když Hakl jde přes ulici a kamera jde trochu za ním, a pak se zvedá přes strom a ten strom se větví, a větví, a větví ... Myslím, že je to také taková drobná paralela toho přemýšlení, toho systému, jak přemýšlí Hakl. Jak je ten jeho mozek velmi komplikovaný. Je to drobná scéna, má možná jen 10 sekund, ale ve mně zanechala opravdu velký dojem.“