Více o obecnějších informacích, které se týkají recenzovaného filmu, si můžete přečíst v tomto článku, máte-li zájem. Filmy, ve kterých je hlavním tématem pomsta (tzv. Revenge flick), jsou velmi vděčným diváckým tématem. Jen namátkou - Tenkrát na západě, Desperado, Kill Bill, Oldboy, Machete, nebo třeba Leon. Lidé je mají rádi i přesto, že většinou originalitou příliš neoplývají. To ve filmu 22 výstřelů se jich několik takových najde, a i proto se jedná o velmi slušnou zábavu.

Co je opravdu velmi zdařilé, je střihová stránka filmu. Nic tedy nebrání nerušenému sledování. U filmů natáčených v Evropě mnohdy právě střihová skladba poněkud pokulhává. Tvůrci si převážně na začátku filmu pomáhají také velmi vynalézavými přechody mezi jednotlivými scénami, které přidávají filmu na atraktivitě. Navíc scéna, ve které prostřílí Charlyho, je mimořádně kvalitně natočená a skvěle namaskovaná.

Stejně tak kvalitní jsou auto/moto honičky, které mají mnohdy velmi překvapivé rozuzlení. Bez přehánění by se jimi klidně mohl nechat inspirovat i Sylvester Stallone, protože v The Expendables se bohužel příliš nepovedly. Trochu zamrzí, že něco podobného nemůžeme častěji vidět také v českých filmech. Čeští kaskadéři přece patří ke světové extratřídě a určitě by se našli i tvůrci, kteří by je dokázali schopně zrežírovat. Navíc, když to zvládnou Francouzi, proč bychom to nezvládli my.

Dvaašedesátiletý Jean Reno opět zahrál skvěle. Chladnokrevně se chystá zamést se všemi, kteří se ho snažili zabít. Jako Charly Matteï by byl uvěřitelnější asi málokterý současný francouzský herec. Jeho grimasa ve finálním záběru je prostě neopakovatelná, a určitě je tou správnou tečkou za celým filmem. Prostě při jeho sledování nezbývá, než hlavnímu hrdinovi držet palce. Přesto i on potřebuje občas výpomoc. A to od policistky, která má o omezení moci mafie také enormní zájem. Její představitelka Marina Foïs by z fleku mohla k policii klidně nastoupit. I ona je tak přesvědčivá. A jen tak pro zajímavost, Aurelia hraje režisér filmu Richard Berry, a je vidět, že se velmi snažil jak před kamerou, tak za ní.

Co ale poměrně ruší, jsou pro českého diváka neznámé tváře, kvůli kterým někdy trvá o něco déle, než si danou osobu zařadíte na tu správnou stranu. Film určitě překvapil také svou brutalitou v některých scénách, protože krví se rozhodně nešetří. A pozoruhodná je místy i visuální stránka. Film ukazuje dosud ve filmech poměrně málo viditelnou marseilleskou mafii tak, že je vidět, že ani s ní rozhodně není radno si zahrávat.

22 výstřelů sice není úplně nejskvělejší kriminální thriller, který kdy uvidíte, ale i tak má své kvality. Navíc se u filmu jistě i několikrát zasmějete. Nejvíce asi ve scéně, kdy hlavní hrdina rozmlouvá s kočkou. A také ujišťuju, že Jeana Rena nikde jinde tak nekompromisně prolézat ostnatým drátem určitě neuvidíte. Tento film prostě udržuje kvalitu současných akčnějších francouzských filmů na velmi dobré úrovni.