Filmu režiséra Jonathana Mostowa předcházel sociologický projekt, kdy byla u určitého vzorku techno generace nabořeného v konkrétním, paralelním systému, zkoumána jejich schopnost vrátit se k běžnému způsobu života. Jednalo se o hráče komunitních internetových her založených na principu fungování alternativních osobností, jejichž adaptabilita se ukázala být až příliš jednosměrná. Díky tomu se údajně jejich dosavadní relativní stabilita dokonale zbořila jako domek z karet, přicházeli o zaměstnání, dlouholeté funkční vztahy a podobně. Může to však jen být důmyslně vymyšlené PR.

Náhradníci jsou zajímaví látkou, kterou se rozhodli zpracovávat. Jedná se o vypořádaní se s komiksovou předlohou autora Roberta Vendittiho, od něhož práva na předělání získal producent Max Handelman , velký to fanoušek komiksu jako takového, který s tímto oslovil svého kamaráda, jiného producenta Todda Liebermana , partnera společnosti Mandeville films. Původní forma je oproti filmu více temná, tvořená ve stylu noir, dynamická a precizní. Z této množiny je ve filmu zachována pouze dynamická stránka, preciznost jde jakoby trochu stranou, záleží ovšem z jakého úhlu se na to podíváte. Co se týče promyšlenosti jednotlivých zápletek a idejí však zůstává spíše opomíjena. Zda- li nedokončena je diskutabilní, protože se nutně nemusí jednat o vadu na kráse a selhání tvůrčího týmu, nýbrž se zde můžeme střetávat s jasným, promyšleným konceptem načrtnutí základních linií, odmítnutím polopatického způsobu vyprávění. Možná nezbývá, než se zamyslet nad tím, zda opravdu potřebujeme servírovat fakta doslovně a bez možnosti vlastní interpretace. Sám ani s notnou dávkou mediální opory proto nemůžu poukazovat na domnělé díry ve scénáři nebo nelogičnosti v ději. Zaměstnávat touto součástí jsem se začal v okamžiku, kdy jsem se na internetu dozvěděl, že bych se měl touto součástí zabývat...Do té doby mě upřímně nenapadlo řešit otázku obrovského snížení kriminality a diskriminace, pátrat po příčinách, kvůli nimž k těmto společensky prospěšným jevům došlo. A to fakt nikoliv z důvodu bezduchého konzumování produktu. Protože proč by se někdo namáhal páchat trestnou činnost, když se lze od náhradníků celkem úspěšně a rychle při každém hrozícím nebezpečí odpojit. V takové realitě zaplněné atrapami přestává být přece jakákoliv motivace k podobně nežádoucím činům zřejmá. Z jakého důvodu převádět rasistické založení v diskriminační akt, když vše je v podstatě jen jako? Ptát se na to, proč ve městě zůstává zachována doprava, když se jde prostřednictvím atrap dost dobře pohybovat díky jejich rozmístění na strategické a hustě frekventované stanoviště - práce, kulturní centra, úřady, služby - je stejné jako pátrat po opodstatnění úřadů (úředníků) či služeb (uklízeček) v napohled elektro budoucnosti s bohatou sítí komunikačních a jiných prostředků. Nahradit lze přece všechno, ne? Navíc sám o sobě žánr sci-fi v sobě nese značně iluzorní a fantaskní náboj a nutkavá potřeba vše racionálně zdůvodnit uchopit TO čistě exaktními pařáty rozumu není minimálně na místě, že...Zavání to trochu neurózou a bezradností, nevím, co si s tím materiálem počít a tak ho rozsekám na nepochopitelné (a tím tak nestoudně opovážlivé a drzé) segmenty, které pak podrobím důkladné analýze. Myslím, že je lepší zaměřit se více na komplexní vyznění filmu, který rozhodně není urážlivý, navzdory tomu, že nevyužívá svého potenciálu tak, jak se očekává.

Po vizuální stránce působí film jako otevřená učebnice psychologie či jejich základní pojmologie do kapsy, což její hodnotu nijak významně nedevalvuje, jen určuje její všeobecnou povahu a naznačuje způsob použití. To znamená, že je na omak a na pohled čitelné, jakým stylem protagonisté o sobě a vlastní skutečnosti přemýšlejí, kde se cítí pohodlně a na co by raději zapomněli jako na zastaralý model playstationu. Naštěstí tu nejsou použité žádné laciné definice toho, kde leží dobro a zlo. Náhradníci jsou hollywoodští až až, ale v ošemetných bodech se snaží držet zkrátka ve smyslu nesklouzávání do přílišného patosu a klišé. Naznačují hranice patologie, je skvělé čeho jsme díky technologii schopni dosáhnout, ale jakmile jsme zotročeni do té míry, že to drasticky krátí rozsah naší svobody a deformuje (mezilidské, sociální vztahy) je potřeba věci zkoušet jinak.

Co se týče hereckých výkonů je to spíše slabota nebo řekněme jakási standardní hmota obvyklých výrazů a´la pět základních grimas Bruce Willise. V určitých částech se rozjíždí docela zajímavé nápady jak pracovat s atmosférou navazující silně například na náladu „Zvláštních dnů ." Obzvlášť scéna kdy agent Greer umanutě bojkotuje snahy o jeho vlastní nahrazení je velmi výživná. V ní opouští nemocnici, záhy poté jistý "salón krásy", kde se jeho policejní parťák, agentka Petersová (Radha Mitchell )  pokouší zmírnit drsný a tvrdý dojezd na dlažbu neúprosně se tvářící reality „člověk kontra mechanismy" (drobná asociace na byznysmeny středního managementu s ostrými lokty a nezvratným programem je spíše subjektivního ražení). Jenže vzápětí se odkláníme  k detektivnímu slohu a tento motiv, stejně jako řada jiných, zůstává nevyužitý. Například jako ve vysloveně naroubované, ale samostatně skvěle fungující scéně s rozetřenou krví na obličeji Greerovy partnerky Maggie. Občas jsou zde uplatněny narážky spíše komediálního charakteru, které v této futuristické výpravě naopak nepůsobí vimplantovaně. Třeba mejdan v bytě ústřední manželské dvojice, kde se rozjetá skupinka lidí patřičně futuristicky přivádí do rauše, jakoby by byl vystřižený z filmu Woodyho Alena „Spáč. " Upozorňuji však, že to zdaleka není tak vtipné. 

Psychologie postav je chatrná a pokulhává, což sice trochu zamrzí, hlavně v místech, kdy se vám dostává jakéhosi příslibu a pak najednou jako když utne, přesto ale se nepohybujeme v mantinelech sci-fi existenciálního, takže to tak nebolí a nejde to přímo vnímat jako nedostatek. Celkový tvar Náhradníků je docela kompaktní, působící vyrovnaným a soudržným dojmem... Film sice není příliš výrazný, jako moralita taky dost dobře nefunguje, na to je moc mělký a zasekaný na hollywoodských klišé, přesto všechno je akceptovatelný a ve vaší dvd sbírce by ostudu udělat neměl.