Na začátek, David (Hayden Christensen) není žádný superhrdina, což je plus. Když zjistí, že patří mezi vyvolené, geneticky nadané jedince, kterým se říká Jumpeři (Skokani), skočí si do bankovního sejfu a hurá do světa. Pár let si jen tak skáče a s ukradenými penězi si naplno užívá života. Když zjistí, že skákání za sebou nechává stopu, po které ho sleduje tajná sekta Paladinů vedená bělovlasým Samuelem L. Jacksonem, která netouží po ničem jiném, než všechny Jumpery sprovodit ze světa (být v mžiku na jakémkoli místě prý přísluší jen Bohu), uteče do svého rodného města. Tam potká dávnou lásku Millie (Rachel Bilson) a odjedou spolu do Říma. Jen tak, čistě proto, aby ji mohli jeho nepřátelé unést a on ji mohl zbytek filmu zachraňovat. Není na to sám – pomáhá mu zkušenější Jumper Griffin (Jamie Bell), který se rozhodl Paladinům vyhlásit osobní válku.

Příběh tedy není nic moc, nepřináší nic objevného a navíc spadá do kategorie filmových klišé, kdy kluk se superchopnostmi zachraňuje sexy, ale až za hrob naivní holčinu. Je to klasická komiksová zápletka, která ale při troše snahy může dopadnout poutavě a alespoň trochu se v něčem tvářit originálně. Jenže v tom je ten problém – Jumper je slátanina všech více či méně známých komiksových filmů, ze kterých se Doug Liman snažil vykopírovat zajímavé scény a to bohužel až příliš okatě. Na první pohled tak třeba diváka trkne, že scéna, ve které se David učí zacházet se svou schopností, až příliš nápadně připomíná obdobný výjev ze Spider-Mana...

Postavy jsou naprosto nezajímavé, nudné a ať jsem se snažila, jak jsem chtěla, důvody jejich konání mi většinou ucházely. Dobře, oba Skokani, David i Griffin, si užívají života a snaží si ho zároveň zachránit, protože jim jde vůdce party náboženských fanatiků po krku. Kdyby na tomhle byl postavený celý děj, nemělo by to (možná) chybu. Bohužel se do toho zapletla i naprosto blbá milostná story, která má za cíl dodat příběhu trochu šťávy. Přece jen je příběh určen náctiletým a ti se rádi podívají na okatou sexy slečnu vedle uhrančivého týpka, co se umí přemisťovat. Jenže tím úkol Rachel Bilson končí – její vyjukaný pohled a neustálé domáhání se pravdy se po chvilce omrzí. Vedle ní, toporného (i když sladkého;) Christensena a nudícího se Jacksona (který působí dojmem, že by scénář i se scenáristou nejraději rozcupoval na milion kousíčků) exceluje a strhává na sebe veškerou pozornost Jamie Bell.

Jinak je ale Jumper unylý příběh, který nemá kromě efektní, i když trochu zmatečné akce, co nabídnout. Samotné skákání je působivé, ale většinou právě jen na efekt (skočím se rozhlédnout z Big Benu, jestli náhodou neprší, poobědvám na Sfinze, skáknu si do veřejně nepřístupných míst Colossea, pak s sebou vezmu na hopsání i celé auto, případně kus baráku). Přestože ani předchozí Limanův počin - Mr. & Mrs. Smith - neoplýval kromě bezvadné akce nějakým extra obsahem, totální absence logiky mě u Jumpera rozčiluje.

Chybí mi tu jedno velké proč. Na druhou stranu mě ani neláká počkat si, jestli se nějaké vysvětlení objeví v pokračování, na které konec tak vehementně odkazuje. Sice krátká stopáž nedává čas se nudit, ale ta akce, na které to celé stojí, zase není tak nepřekonatelně úžasná, aby utáhla celý film. O dvou (či třech?!) nemluvě…