Udílení Oscarů za rok 2021 doprovodila událost, jakou by nevymysleli ani ti nejlepší scenáristé, jelikož měla dohru jako z absurdní komedie. Touto událostí samozřejmě nemáme na mysli Amy Schumer vznášející se na lanech v kostýmu Spider-Mana. Na mysli máme počínání Willa Smithe, jenž dokázal vytvořit hned dvě veliké chyby během pětačtyřiceti minut. To znamená, že nešlo o secvičenou scénku, kterou by Akademie filmového umění a věd zkoušela při tom úbytku diváků zvýšit sledovanost (ta totiž padá z jiných příčin). Ale že by to zrovna v podání Willarda Carrolla Smithe II bylo překvapení? To úplně ne. Přitom všechno začalo celkem nevinně …

Uvést kategorii Nejlepší celovečerní dokumentární film měl Chris Rock, jenž kdysi celou oscarovou show moderoval. Začal výborným vtípkem, který komentující trojice na ČT při přímém přenosu vůbec nepochopila. The Tragedy of Macbeth vychází z díla Williama Shakespeara (shoda iniciál čistě náhodná!) a hraje v něm Denzel Washington. Chris Rock v narážce na jeho slavný thriller Training Day, za který si odnesl domů svou druhou cenu Akademie, prohlásil, že bylo skvělé, jak coby Macbeth řekl: „King Lear ain’t got nothin‘ on me.“ Neboli: „Král Lear je proti mně nula.“ To je přístupná verze Denzelem vymyšlené legendární hrášky: „King Kong ain’t got shit on me.“

V ten moment moderující komik pokračoval k manželské dvojici Javier Bardem a Penélope Cruz s tím, že když ona nevyhraje, on taky nemůže vyhrát, protože by to pak bylo doma s velkou pravděpodobností k nevydržení. A tak musí doufat, že zvítězí Will Smith, načež si neodpustil poznámku, že jeho žena Jada Pinkett-Smith, trpící alopecií (na což její manžel ve finále upozornil víc než kdokoli jiný), má jistou roli v pokračování G. I. Jane, tedy bijáku, ve kterém šla Demi Moore v roce 1997 (!) coby vojanda dohola. V přímém přenosu bylo vidět, že se tomuto vtípku třiapadesátiletý herec nejprve zasmál, zatímco jeho manželka se najednou očividně urazila.

 










 

No, Chris Rock možná nevěděl o té alopecii – možná si myslel, že je to kvůli roli. V každém případě než se stačil vzpamatovat, drsňák Will Smith vyběhnul na pódium a vrazil mu facku. Když se vrátil na místo, dál na něj pokřikoval, aby „si nebral jméno jeho ženy do svojí zas*aný huby.“ Za ním sedící Lupita Nyong’o zprvu evidentně nechtěla příliš věřit svým uším, zatímco Chris Rock spontánně řekl: „Tohle byla nejskvělejší noc v historii televize.“ A poté pokračoval podle plánu v představení nominovaných dokumentů, aniž by na sobě dal cokoli znát. Vítězný snímek Summer of Soul v ten moment bohužel nikoho příliš nezajímal. Tedy kromě jeho tvůrců, kteří si cestou na pódium stihli se Smithem potřást rukou.

To skutečné WTF se dostavilo o nějakých pětačtyřicet minut později, kdy Will Smith porazil v hlasování Denzela Washingtona, Javiera Bardema, Benedicta Cumberbatche a Andrewa Garfielda a stal se Nejlepším hercem v hlavní roli za film Král Richard: Zrození šampionek, ve kterém otec Sereny a Venus Williamsových své dcery vede k tenisu, ale také je odhodlaně chrání. Mnozí oceněnému herci přitom tleskali vestoje, o čemž např. Maria Shriver z rodiny Kennedyových, jinak též bývalá manželka Arnolda Schwarzeneggera a matka jeho čtyř dětí, napsala: „Nikdy bychom se neměli dostat do pozice, kdy sedíme a sledujeme filmovou hvězdu, jak někoho udeří v televizi na globální úrovni, a pak, o několik okamžiků později, dostane ovace vestoje, když mluví o lásce.“

V děkovné řeči totiž mluvil i o tom, že ho „v této fázi jeho života pověřil bůh tím, aby ochraňoval svoje kolegyně,“ které se s ním v Králi Richardovi: Zrození šampionek objevily. Jako třeba Aunjanue Ellis, která v sále rovněž vůbec nechápala, o co jde. Ale jak může být nekompromisním ochráncem někdo, kdo během chvíle přepne z absolutního drsňáka v někoho, kdo sám na pódiu takhle (sebe)lítostivě brečí? Tahle „Vigilante“ stylizace do úlohy někoho, kdo ve jménu lásky a dobré vůle vyvede slabé z údolí temnoty a kdo je skutečným pastýřem a spasitelem zbloudilých dětí (sošku mu předali Samuel L. Jackson, John Travolta a Uma Thurman z Pulp Fiction, takže jde o pasáž, která se do téhle situace hodí), zněla vcelku absurdně.

Jasně, bránit manželku je určitě správné. Tím spíše, když má zdravotní problém, za který si fakt nemůže sama. Ale přece to byl vtip! A zrovna Chris Rock je známý tím, že si často nebere servítky a jeho humor dokáže být hodně ostrý. Tohle představitel Mikea Lowreyho ze série Mizerové (Bad Boys) musel vědět. A i kdyby ne, tak obyčejná domluva by jistě bývala stačila. A ne že vstane a před zraky milionů lidí dá někomu facku, aby 45 minut poté s brekem kázal o míru a lásce. A o další desítky minut později zase se svým Oscarem vesele tancoval, jako kdyby se nikdy nic nestalo. V první řadě, není náhodou devízou velkých osobností schopnost povznést se nad urážky, kór když nejsou myšleny doopravdy? Není lepší je nejprve řešit diplomatickou cestou? Problém je, že incident proběhnul v době, kdy všichni v souvislosti s válkou na Ukrajině odsuzují jakoukoli formu násilí a že se týkal zrovna Willa Smithe. Chtěl si snad posichrovat, že se jistojistě zapíše do historie udílení Oscarů, i kdyby nevyhrál? Přeci jen za posledních dvacet roků se slavnostního večera zúčastnil „teprve“ potřetí.

Potíž totiž spočívá v tom, že má už několik roků pověst jednoho z nejvíce namistrovaných egoistů, kterému hvězdné manýry nejsou cizí. Dá se to pochopit, když už ke konci devadesátek vyinkasoval (navíc coby afroameričan) za roli ve steampunkovém westernu Wild Wild West tehdy opravdu závratných 20 milionů dolarů. Navíc existují tři verze, proč odmítnul hrát třeba Nespoutaného Djanga. Podle jedné (jeho vlastní) se nechtěl objevit ve filmu o otroctví ... Zajímavé, jelikož jeden takový nedávno dotočil. Ponese název Emancipation a do kin by se měl dostat ještě letos. Podle další se mu zdálo, že titulní hrdina není v konkurenci Dr. Kinga Schulze (Christoph Waltz), potažmo Calvina Candieho (Leonardo DiCaprio) tou nejdůležitější postavou, což je tím pádem pod jeho úroveň. Dalším důvodem údajně bylo, že nebyl spokojený s několikamilionovým honorářem, protože si přál, aby těch milionů bylo ještě o něco víc. Dobře, že tuhle figuru nakonec ztvárnil bezproblémový Jamie Foxx.

 










 

Herci (herci!), kterého provází taková pověst, se pak jenom velmi obtížně věří, že se při své řeči narcisticky nedojímal nad vlastním úspěchem. Navíc mluvil celých šest minut, byť po třech už v podstatě neměl, co říct. Nicméně, ač se předtím tvářil, že je Tony Montana, právě při té řeči si zřejmě uvědomil, že svět není tak docela jeho. A že jsou věci, o kterých nerozhoduje. Proto si nasypal popel na hlavu a v cílové rovince bizarně vyjádřil přání, že doufá, že bude na předávání Oscarů zase pozván. Omluvil se pouze spolunominovaným a Akademii, jejíž vedení údajně během přenosu vehementně řešilo, jestli ho nevykázat. Jenže on sám odejít odmítnul. Chrisi Rockovi se toho večera neomluvil, a tak není divu, že mezi tou hrstkou lidí, kteří se v prvních minutách postavili na jeho stranu, byli jeho syn Jaden – podřadný herec, jehož názor stejně zajímá málokoho, a pak Tiffany Haddish, která byla naprosto unešená z toho, že hrdinní afroameričtí mužové ještě nevymřeli. Otázka zní, jestli by Will Smith vůbec vstával, kdyby cílem útoku neměl být drobný Chris Rock, nýbrž mohutný The Rock (teď nechme stranou to, že ten by se téměř jistě do takového stylu humoru nepouštěl).

Štěstí v tomto „neštěstí“ je, že šlo o dva herce tmavé pleti. Každý i každá si asi dovede představit, co by se událo za bouři, kdyby Chrise Rocka zfackoval třeba Jesse Plemmons za to, že měl nemístné poznámky na adresu jeho partnerky Kirsten Dunst (v reálu se o ně postarala Amy Schumer). Na druhou stranu, afroameričané stále nemají v USA historicky vzato nejlepší pověst a tenhle Smithův nápad ji pochopitelně vylepšit nepomohl. Tím spíše, že v sekci In Memoriam bohužel došlo na Sidneyho Poitiera, který se významnou měrou postaral o to, že afroameričtí herci a afroamerické herečky začali dostávat příležitost v hollywoodských produkcích. I tohle Will Smith částečně pošlapal, stejně jako dal špatný příklad dětem, které přenos sledovaly a které jej díky jeho rolím měly za hrdinu. Sám taky řekl, že „život napodobil umění.“ Jenom evidentně sám nedokázal rozpoznat, v jaké z těchto rovin se zrovna nachází.

Korunu všemu nasadil Sir Anthony Hopkins, když se nechal slyšet: „Will Smith všechno řekl. Mějme mír a lásku a klid.“ Dosud se vedou spory o tom, jak to čtyřiaosmdesátiletá legenda myslela. V každém případě se nepřekvapivě hned druhý den vyrojily parodie, tak jako v roce 2006, když Zinedine Zidane sejmul hlavou Marca Materazziho ve finále fotbalového mistrovství světa. Rovněž se spekulovalo, že by se mohlo stát, že by Smith musel Oscara vrátit. Jenže tahle pravděpodobnost je asi tak jednoprocentní. Spíše se nabízí varianta, že buď bude z Akademie „excommunicado“ jako Harvey Weinstein (jenž si taky myslel, že je nedotknutelný), Carmine Caridi, Adam Kimmel, Bill Cosby a Roman Polanski, nebo to dopadne tak, že si ještě víc nasype popel na hlavu, pod nátlakem se omluví Chrisi Rockovi (což už udělal), bude mu odpuštěno a za rok bude do Dolby Theatre zase pozván (nebo si tam z toho někdo určitě bude alespoň dělat srandu). Jako Faye Dunaway a Warren Beatty, přestože v roce 2017 omylem vyhlásili za vítěze La La Land místo Moonlightu. Letošní incident se stal zřejmě ještě diskutovanějším a propíranějším. A tak se nabízí myšlenka tak fantastická, že se ji zdráhám domyslet. Totiž co kdyby drobný Chris Rock uhnul a útočícímu Willu Smithovi vzápětí sám jednu facku natáhnul?

UPDATE: Will Smith se opět omluvil a ohlásil svoji rezignaci z Academy of Motion Picture Arts and Sciences. Na jednu stranu zajímavé a docela chvályhodné, na tu druhou představuje jaksi trochu problém skutečnost, že tak učinil na Apríla. 

UPDATE II: Will Smith vyfasoval za svoje nešikovné skutky deset roků trvající zákaz účasti na udílení Oscarů. 

FOTO: cinema.de