Rodiče mají Milese zprvu hodně rádi, i když si samozřejmě dost užívá Halloween, přestože teď oslavil teprve osmé narozeniny. Jenže pokud jde o vaši otázku, tak ano – s Milesem skutečně není něco v pořádku, což se naplno potvrdí, když ve škole brutálně přetáhne spolužáka za to, že mu něco nedovolil. A tak jako mnohé ďáblem posedlé ženy začne ze spaní mluvit naprosto jinou řečí. Jeho obličej jakoby se taky občas změnil v obličej nějakého dospělého člověka. To pak dejte souhlasnou odpověď, když se zeptá, jestli si může lehnout vedle vás …
Největší přednost Potomka jednoznačně tkví v jeho nepředvídatelnosti. Některé twisty jsou opravdu výborné a ve studiovém hollywoodském bijáku by byly skoro nepředstavitelné a nemyslitelné. Mimochodem, za Potomkem stojí kdysi slavná společnost Orion Pictures, díky které spatřily světlo světa tituly jako Terminátor, RoboCop, Amadeus, Četa, Tanec s vlky nebo Mlčení jehňátek. V polovině 90. let prodělala v podstatě bankrot a nyní je součástí jiné kdysi slavné značky – Metro Goldwyn Meyer. Potomek sice neudělá až tak kvalitní reklamu, ale za pozornost stoprocentně stojí. I proto, že uvěřitelně pracuje s pro nebuddhisty ošemetným tématem reinkarnace.
Potomek se rovněž může pyšnit precizními hereckými výkony. Například když otec přijde za synem do školy, aby ho odvezl, má být zcela jasně rozpoznatelné, že lže. Ovšem to, co předvádí Taylor Schilling, to je nefalšovaný herecký koncert. Nebál bych se napsat, že její výkon je až strojově přesný a navíc si při špatné zprávě nedává ruku před pusu, tedy se vyhýbá tomu největšímu klišoidnímu nešvaru, jakého se herečky v současnosti dopouštějí. Pro klišé v Potomkovi téměř není místo a hodně zamrzí, že s největší pravděpodobností zůstane nedoceněný. Na pokračování, k jakému má v závěru nakročeno, tedy asi nedojde. Vlastně by byl prostor ne k jednomu, ale hned k několika.
FOTO: Forum Film