„Muž v černém prchal přes poušť a pistolník mu byl v patách.“ Tahle věta stála na začátku úspěšné série, která dnes čítá osm knih, ale proniká i do dalších děl legendárního Stephena Kinga, známého i díky svým hororovým příběhům (jeden v předělávce uvidíme už v září). Temnou věž začal psát ve dvaadvaceti. Tehdy četl báseň Roberta Browninga Já, rytíř Roland, zdravím Temnou věž, a také frčela westernová dolarová trilogie Sergia Leoneho a s ní Muž beze jména v podání Clinta Eastwooda. Tolik k inspiraci, pokud jste snad taky přelohu nečetli, protože sdílíte stejný názor, že knihu a film nelze házet do jednoho pytle.

„Ve středu vesmíru stojí věž. Říká se, že ji dokáže zbořit mysl dítěte.“ Nechci uvádět každý odstavec nějakou citací, ale zhruba těmito slovy začíná samotný film. A dává tušit, že by se mohlo jednat o vícevrstevné (satirické, sociální, mysteriózní, psychologické, výpravné, jinotajné, …) dílo, z něhož by se mohlo vyklubat něco trochu ve stylu Přízraků mezi námi nebo Identity nebo Hellraisera nebo Pátera Thomase nebo Velkých nesnází v Malé Číně nebo They Live nebo snad Pána prstenů (inspirace je v některých momentech zjevná) či dokonce El Dorada, které pro některé znamená mnohé, třebaže se jedná o mýtus, který neexistuje, tak jako ježeček nenosí na zádičkách jablíčka. Avšak ve finále má Temná věž v jistém smyslu asi nejblíže k Po zániku Země.

Hlavním hrdinou je mladý chlapec Jake, jehož otec před rokem zahynul a mnozí se domnívají, že jeho temné sny, ve kterých se objevuje Pistolník a Muž v černém, jsou právě následkem té traumatizující události. Taky se po světě dějí zemětřesení a později se setká s lidmi, kteří tak nějak nejsou ve své kůži. Může to všechno nějak souviset? Může, ale k rozlousknutí bude třeba najít barák, ze kterého se dá přenést do jiného světa. Tady se potká s Pistolníkem, který nahání Muže v černém, jenž má zlé úmysly a s pomocí dětí chce zničit věž, aby mohla přijít monstra a nadělat pořádnou paseku. Co z toho doopravdy bude mít, toť otázka.

Postava Muže v černém patří k tomu nejlepšímu, co filmová Temná věž nabízí. Ačkoliv se nedá tvrdit, že by v podání Matthewa McConaugheyho šlo o ztělesnění ďábla. Spíše jde o takový typ „moderního“ bezpáteřního hovada, který se nebojí jít v tomto případě doslova přes mrtvoly, aby dosáhnul svého tuctovějšího záměru, ze kterého nemůže mít velký prospěch. Sci-fi výhodu má v tom, že mu stačí říct třeba: „Nedýchej.“ A dotyčný/dotýčná přestane dýchat. Nemohl však být žádným superkrutým záporákem, jelikož tvůrci hrozně okatě cílí na ekonomicky nejvýhodnější přístupnost. Filmu by přitom větší explicitnost prospěla, aby nebyli cílovou skupinou diváci ve věku Jakea (UPDATE: ve stejném smyslu se na adresu případného sequelu vyjádřil sám Stephen King).

Na první pohled je vidět, že Idris Elba, jenž ztvárňuje Pistolníka, se Clintu Eastwoodovi příliš nepodobá, že ano?!? Nicméně působí podobně drsně a cool, protože navíc nemíří rukou, ale okem, nestřílí rukou, ale myslí a nezabíjí zbraní, ale srdcem. První variantu totiž pokaždé volí pouze ti, kteří zapomněli tvář svého otce. Z ostatních postav pak stojí za zmínku akorát Jakeova matka (Katheryn Winnick) a možná Arra (Claudia Kim). Jinak tedy ani tohle scenáristé nezvládli. Stvořili jen několik náznaků něčeho, co by eventuálně mohlo být zajímavé, nicméně dále to posouvají značně naivním směrem a divákům předkládají něco, co už v hollywoodských bijácích měli možnost vidět.

K tomu nechávají nezodpovězené otázky, takže ona Temná věž, jíž ve filmu spatříme dohromady ani ne na minutu, by spíše měla být Tajemná věž. Křečovitě napsané dialogy rovněž nepomáhají, tak jako nepomáhá, že režisér Nicolaj Arcel, který u nás natočil Královskou aféru, o sobě tvrdí, že je velkým příznivcem knižní přelohy. Že by snad natáčel výhradně pro její znalce? Ti ostatní se zřejmě budou muset podívat na Temnou věž vícekrát, což by zase neměl být takový problém, jelikož – jak naznačeno – určitá kvalita tam rozhodně je.

Temná věž ale v této podobě stejně nezapře nedostatečnou expozici, tuctovější konfrontaci a očekávané rozuzlení. Osobně říkám, že velkofilm nemůžete nazývat v pravém slova smyslu velkofilmem, pokud nemá alespoň 130 minut. Temná věž má těch devadesát, takže nemůže jít do té potřebné větší hloubky. A navíc – všechny nejlepší scény jsou už v traileru. Možná je nakonec dobře, že nedošlo na adaptaci jiné slavné knižní série, a to Nadace od Isaaca Asimova. Ale to jen tak na okraj. V případě Temné věže musíme doufat, že když ne remake, tak i přes nízké tržby stále plánovaný sequel pomůže ledacos temného vyjasnit. 

FOTO: Falcon