Povídání s uznávaným českým tvůrcem a současně režisérem filmu Aldabra: Byl jednou jeden ostrov, který tento týden zamířil do kin.
Steve Lichtag: Tak přemýšlel. Připravuju hraný film, který začnu točit příští rok a který se jmenuje Korálový měsíc. A to bude plnokrevně hraný film, kde se samozřejmě odehrává hromada scén pod vodou, ale z 80 – 85% je to normálně hraný film nad vodou. S těmito mými herci – těmi zvířátky v Aldabře – se mi dělá dobře, tak uvidíme, jak to bude s těmi opravdovými.
FDb: O čem má být Korálový měsíc?
Steve Lichtag: Ten příběh už je napsaný. Já jsem spoluautorem scénáře. Je to sci-fi příběh z roku 2100, takové cestování v čase. A je to příběh o tom, jak se mladý čínský vědec zamiluje do české holky, mořské bioložky. A odjedou na misi za záchranou vymírajících korálů v roce 2020. A on potom řídí světovou misi, kdy se postaví největší akvárium světa v Číně, kam se převážejí všechny žijící organismy z oceánů, aby se zachránily před toxickým, nestabilním mořem. A čeká se až do toho roku 2100. Samozřejmě jsou tam různé milostné příběhy, láska, opuštění, drama … a teprve právě až v tom roce 2100, kdy je tomu hlavnímu hrdinovi asi 115 let, se otevřou ta obrovská gigantická vrata, která mají deset kilometrů a vlastně se všechno pouští zpátky do oceánu.
FDb: Máte už obsazené nějaké konkrétní herce?
Steve Lichtag: Máme ty čínské. Neptejte se mě na jména (úsměv), ale jsou to dvě čínské hvězdy. Jenom vím, kolik si za to řekly peněz. Ale co se týče té české holky, tak tu stále hledáme. Respektive ji začínáme hledat, protože začneme točit až v květnu příštího roku. A to si myslím, že bude asi oříšek, že nebude snadné najít tu správnou holku, protože potřebuju charismatickou, krásnou, vtipnou, a ještě aby se uměla pohybovat pod vodou.
FDb: Když jste říkal, že to bude oříšek, možná Tereza Voříšková by pro tu roli mohla být dobrá …
Steve Lichtag: (smích) Já si myslím, že Tereza už je na to moc stará. Nejsem si jistý, ale myslím, že Tereza už je na to moc stará (v šestadvaceti letech – pozn. aut.). Ale je to vlastně takový typ té Terky, no.
FDb: Kde konkrétně by se mělo natáčet?
Steve Lichtag: Ten příběh začíná v Praze, a potom se přenáší do Číny a na Novou Guineu. Tam se vlastně tihle dva zamilovaní stanou těmi dobrovolníky, kteří dokumentují pod vodou ty žijící organismy – všechny možné příšery, potvory, žraloky, delfíny, … všechno! Prostě mapují pod vodou právě na Nové Guineji, což je místo, kde je zatím nejzachovalejší ta podmořská fauna a flora.
FDb: Pojďme k Aldabře. Jak se vůbec režírují všechny ty ryby a želvy? Protože to vypadá, že vás opravdu poslouchaly na slovo.
Steve Lichtag: Musíte se s nimi sžít, člověk to musí znát. Já dělám filmy pod vodou už pomalu nějakých dvacet let, takže si myslím, že je to jenom o zkušenosti a o tom, že člověk je zná. Ví, jak se chovají. Ví, co má udělat, aby neutíkaly, ale naopak, aby přišly. Proto mám v tom štábu kluky, kteří jsou výborní nejen za kamerou, ale i pod tou vodou. Umí se tam pohybovat a vědí, co dělat.
FDb: Asi jste taky museli získávat nějaké povolení k natáčení …
Steve Lichtag: Samozřejmě, to povolení k natáčení bylo hodně složité získat. Vyřizoval to producent Petr Keller a věděl jsem, že o tom jedná asi dva roky. A potom to finální rozhodnutí padlo po naší prezentaci, kterou jsem musel přednést před lidmi ze Seychelles Islands Foundation (SIF). Musel jsem vlastně odprezentovat ten příběh toho filmu, alespoň jeho hrubou dramaturgii a stavbu, než nám dali to povolení na tom ostrově natáčet.
FDb: Jak početný jste měl štáb?
Steve Lichtag: To bylo různé, ale ten základní štáb včetně asistentů a vědců čítal asi 34 lidí.
FDb: Jak dlouho jste natáčeli?
Steve Lichtag: Točilo se v průběhu jednoho roku. To vlastní natáčení. Tím ale nemám na mysli rok na Aldabře. Na Aldabře jsme byli v řádech týdnů. Ale není to dokument! Je to v podstatě takový polohraný film. Takže je tam samozřejmě hromada různých efektů, jsou tam animace, pro které se musely dělat podklady reálného prostředí, do kterých se potom domalovávaly různé postavy. Takže se to dělalo rok.
FDb: Přejděme teď k technickému vybavení. Jakými kamerami jste natáčeli?
Steve Lichtag: Aldabra se točila na nějakých třináct kamer a my jsme měli pět 3D systémů, takže je to natočeno v opravdovém 3D, není to nijak přepočítávaný film. Primárně jsme točili na RED EPIC s rozlišením 5K, a pak také na kamery Canon, také 5K.
FDb: Je pravda, že 3D efekt je v Aldabře místy opravdu dechberoucí …
Steve Lichtag: To na tom bylo to nejtěžší. Já jsem chtěl, aby to byl takový milý, příjemný film pro celou rodinu, kde se dětičky zamilují do těch postaviček a kde si i dospělí odpočinou. Ale pokud se tohle má stát, tak to 3D musí být dokonalé a člověk musí dělat hodně kompromisů. Ne všechny ty agresivní efekty, kdy ty věci koukají takzvaně z plátna, bývají přínosné. Takže to člověk často musí posunovat směrem dozadu, aby respektoval ten lidský mozek, protože ten samozřejmě je schopen pojmout v určitém časoprostoru určitou plasticitu. Takže tam se musí srovnávat časoprostor, tedy délka toho filmu s tou plasticitou toho obrazu tak, aby ten divák neodešel z toho kina unavený nebo, jak se říká, aby se mu „nemotala šiška“. Ale na druhou stranu jde o to, aby si přeci jenom odnesl zážitek, aby mohl říct: „Hele, to 3D bylo vopravdu příjemný.“ Tak snad se to povedlo.
FDb: Ještě ke 3D. Vy jste nedávno spolupracoval s F. A. Brabcem …
Steve Lichtag: No, my jsme s Frantíkem točili nějaký spot pro Dana Landu ve 3D. V Africe.
FDb: A právě F. A. Brabec před lety natočil první český hraný 3D film V Peřině. A když jsem s ním tehdy dělal na premiéře rozhovor, říkal mi, že měli možnost ještě postprodukčně upravovat tu hloubku toho obrazu …
Steve Lichtag: Jo, to jde. To samozřejmě jde a je to naprosto zásadní a důležité, protože někdy s tím opravdu musíte cuknout zpátky. A je to vlastně i záležitost dynamiky střihu. Takže 3D proces prostě nejde popsat tady v několika málo minutách. 3D postprodukce je samozřejmě velice složitá a jde s ní dělat ledacos. To 3D se dá stáhnout úplně do nuly, ale na druhou stranu má zase svoje limity. To záleží na tom, jak je to primárně natočené.
FDb: Teď ke komentáři, který v Aldabře slyšíme. Psal jste ho sám?
Steve Lichtag: Jsem autorem komentáře s tím, že tam mám takové poradce – tři významné Američany a jednoho Čechonovozélanďana. Ale ten příběh jako takový je můj. Ale jsem vděčný za rady těch svých rádců, protože bez nich nebyl tak odvážný, jak jsem ve finále byl.
FDb: Byl Oldřich Kaiser vaše první volba pro roli vypravěče?
Steve Lichtag: Olda byl od prvopočátku moje první volba. Doufal jsem, že se dohodneme, že ho to bude bavit a že to bude chtít dělat. Ve finále, když jsem mu to odprezentoval, to bylo velmi jednoduché. Byla to otázka několika vteřin.
FDb: Plánujete i anglickou verzi komentáře?
Steve Lichtag: Samozřejmě. Anglická verze už je napsaná, je připravená. Akorát čekám na schválení anglického herce a myslím si, že je to každým dnem na spadnutí. Co nevidět bych se tedy měl dozvědět od distributorů ze Spojených států, kdo by měl namluvit anglickou verzi.
FDb: Prozradíte, kdo všechno je ve hře?
Steve Lichtag: Přesně nevím. Až budu vědět, tak to prozradím. Akorát vím, že zatím je ve hře Morgan Freeman, ale myslím si, že po Oldovi Kaiserovi bych si přál někoho komediálnějšího, možná s malinko mladším hlasem. Mám za sebou i slovenskou verzi, kterou mluví Maroš Kramár a mluví to naprosto geniálně. A byl bych rád, kdyby se ta anglická verze pokud možno přiblížila kvalitou té české i té slovenské, protože si myslím, že jsou fakt dobré.
FDb: Nejen v rámci natáčení vašich filmů jste se podíval na řadu zajímavých míst. Které na vás nejvíce zapůsobilo?
Steve Lichtag: Já mám rád mnoho míst. Mám rád Indonésii a Afriku. Ale jsem takový vděčný pozorovatel. Mám rád divokou/panenskou přírodu. To se potom Steve velmi rychle zamiluje.
FDb: Vaše anglické jméno je Steve Lichtag. Podle čeho jste ho vybíral?
Steve Lichtag: Já jsem ho moc nevybíral. Já tyhle věci řeším ve stylu „raz, dva, tři, bum, prásk, a je to“. Jmenoval jsem se Zdeněk a v Americe to neuměli vyslovit. A někdo řekl: „Hele, Steve zní dobře.“ A já na to: „OK.“ A tím to bylo vyřízeno.
FDb: Natáčení kterého z vašich filmů pro vás bylo nejnáročnější?
Steve Lichtag: Já si myslím, že nejnáročnější byla opravdu Aldabra. A to bez jakéhokoliv přehánění. Aldabra byla opravdu náročná, protože tam jednak bylo velké vedro, a velice těžko se tam pohybovalo. Odlivy a přílivy, které probíhaly dvakrát denně, nám tu práci neustále komplikovaly. Logisticky to bylo nesmírně náročné a přes tu veškerou krásu, která tam je – ta panenská příroda a ta zvířátka – tak čím víc tam toho vidíte, tím více si přejete, aby to s vámi spolupracovalo, ale ono to všechno nespolupracuje. (úsměv) Takže točit i ty želvy bylo velmi náročné, protože i ty želvy na nás byly příliš rychlé. Ale jak říkám, není to přírodopisný dokument – je to hraný, stylyzovaný film rodinného charakteru a já jsem potřeboval, aby se ta zvířata nějak pohybovala, aby šla odněkud někam. Dát jim povel „na značky“ dost dobře nejde, ale snažíte se spolupracovat alespoň s těmi lidmi, kteří vědí, jak tam ta zvířata nějak dostat. Ale teď se nebavím o vodě, protože v té nám neumí nikdo jiný poradit. Tam si většinou musíme poradit sami. Takže pro mě byla určitě největší výzva Aldabra.
FDb: Prozradíte, jaký měla Aldabra rozpočet?
Steve Lichtag: Já nejsem producentem, ale vím, že je to něco okolo 40-45 milionů korun, ale možná jsem o pět až deset milionů někde vedle. To je opravdu spíše otázka pro producenta.
FDb: Vy jste díky svojí práci také získal řadu cen. Je nějaká, které si vážíte nejvíce?
Steve Lichtag: Já nevím, které ceny si vážím nejvíce. Těch cen mám strašně moc, takže jsem se v tom ztratil. Já si spíše myslím, že si cením těch cen, které byly dané třeba za moje oblíbené filmy, které mám já sám rád. A většinou je pro mě nejlepší divácká cena. Dostal jsem hromadu hlavních cen, ale když dostanu cenu od diváků, tak té si vážím nejvíc. A myslím si, že takové jsou nejcennější pro řadu autorů.
FDb: Vedle hraného filmu Korálový měsíc, plánujete také nějaký další dokument?
Steve Lichtag: Ne. Já žádný dokument neplánuju. A ani Aldabru jsem opravdu nechtěl dělat jako dokument. S těmi jsem skončil před pěti lety. A teď ještě dotáčím osm celovečerních filmů s válečnou tematikou. Jedná se o filmy, které dělám v koprodukci s čínskou televizí. To jsou hrané věci z druhé světové války. A Korálový měsíc, o kterém jsem vám vyprávěl, tak to je plnokrevně hraný … nechci říct velkofilm, ale svým rozpočtem 320 milionů korun si myslím, že je to docela velký film. A to jsou moje plány. Za Korálovým měsícem zatím nechci nic moc plánovat, protože si myslím, že toho teď budu mít na další dva roky plné kecky.
FOTO: Falcon
