Na tomhle projektu se podílela hned šestice scenáristů, přičemž takové číslo málokdy dělá dobrotu a je prospěšné. V případě Frankie & Alice se však podařilo udržet příběh pohromadě a nepotřebné odbočky omezit na absolutní minimum. Celkem spolehlivě se daří stimulovat divákovu pozornost, přestože film nezachází do hloubky. Dialogy ale nutí nad tím vším během sledování neustále přemýšlet a ledacos bývá potom dovysvětleno flashbacky do roku 1957. Tomuto případu se opravdu ani věřit nechce, přestože vzniknul podle skutečné události.
Tahle komlikovaná postava se zjevně stala hereckou výzvou pro Halle Berry, která se podílela i producentsky a za svůj vynikající výkon byla právem nominována na Zlatý glóbus, jenž ovšem nakonec uzmula Natalie Portman za Černou labuť. Ta se mimochodem stala komerčním hitem, na rozdíl od Frankie & Alice, jelikož toto drama se dočkalo značně omezeného uvedení. A přitom se dá směle tvrdit, že obě „hrdinky“ jsou si v některých ohledech dost podobné. Zkuste si tedy tipnout, za kterým z těchto dvou děl nestálo velké studio.
Přitom Frankie & Alice stojí právě na hercích. Halle Berry vskutku fascinujícím způsobem okamžitě přechází z jedné polohy do druhé (a do třetí), což platí ještě dvojnásob pro závěrečnou scénu, ve které dojde k překvapivé, ale opodstatněné příčině toho všeho. Představitelka hlavní postavy je tedy bezpochyby důvodem, proč se na tento počin vyplatí podívat. Coby Frankie si jistě získá největší zájem, protože kdyby ne, tohle dílo by za mnoho nestálo. Dokonce i hezky zatančí (ovšem nikoli až ve stylu Striptýzu Demi Moore), jakožto Alice se zase de facto proměňuje v téměř všehoschopnou femme fatale, a zvládla taky mimořádně obtížnou úlohu Génia, která mohla lehce sklouznout k nechtěné parodii. Klobouk dolů.
Frankie & Alice se vedle ní může opřít také o neméně přesvědčivého Stellana Skarsgårda, přičemž tito dva si ve společných scénách perfektně přihrávají, díky čemuž fungují rytmicky skvěle, že by se možná obešly bez těch pohledů do minulosti, kde má Frankie tvář Vanessy Morgan. Jinak se ale jedná o z režijního pohledu překvapivě dobře zvládnuté dílo, tedy pomineme-li skutečnost, že při některých záběrech jako by poněkud vázla komunikace s kameramanem. Z čistě technického hlediska tedy určitě nejvíce vyniká práce se zvukem. Naopak producenti a lidi z marketingu příliš pochvaly nezaslouží, protože se jim nepovedlo tento pozoruhodný film s takovým tématem více zviditelnit ještě před tou nominací. Škoda, že jejich snahy nebyly zachyceny v nějakém dokumentu.
FOTO: cinema.de, DVD poskytl Bontonfilm