Možná jste i vy před lety viděli reportáž nebo četli článek o tom, jak dva policajti chytli zloděje, který ukradl mobilní telefon. Nejprve to vypadalo, že ho nedostanou, ale na jedné zastávce je napadlo na ten mobil zavolat. K jejich velkému překvapení začal zvonit v kapse člověka, jenž stále přímo vedle nich. Případ byl vyřešen, dobře to dopadlo. Jenže následně se rýsovala možnost, že místo zloděje budou mnohem více potrestáni ti policajti, protože údajně nesmějí ve službě používat soukromý telefon. Tahle záležitost se samozřejmě s činem hlavního hrdiny filmu Let nedá příliš srovnávat, ale se zápletkou souvisí v tom, že i za kvalitně odvedenou práci opravdu můžete paradoxně být nepříjemně popotahováni. Zmínění policajti však měli oproti hlavnímu hrdinovi jednu podstatnou výhodu – nechlastali první ligu!

Pilot Whip Whitaker je mimořádně zkušený borec, který, když je třeba, dokáže s letadlem zázraky. Jeden takový bude muset neplánovaně předvést při rutinním letu do Atlanty. Nejprve se mu podaří proletět skrz hodně nepříznivé podmínky, ale následně se něco málo přes sto pasažérů na palubě dostane do ještě větší šlamastyky. Přestože tady už přestává legrace, Whip zůstává absolutně klidný, protože si je jistý svými schopnostmi a zkušenostmi. Ty ho dovedou k myšlence, že jediný způsob, jak letadlo zachránit, je otočit ho vzhůru nohama, díky čemuž vlastně bude plachtit a získá se tak čas pro vyhledání vhodného prostoru, čili místa pro přistání. Zadaří se natolik, že při pádu zahyne pouze šest lidí, z toho dva členové posádky. NTSB (National Transportation Safety Board) to kvůli těm čtyřem stejně musí vyšetřit a vypadá to, že se vinu podaří prokázat výrobci letadla. Jenže pak přijde řeč na to, co dělal pilot předtím, než sedl za knipl. My totiž víme, že tak klidný nebyl jen díky svým zkušenostem, takže to pro něj může znamenat hodně nemilé „voplejtačky“.

S přibývajícím věkem jako by Robert Zemeckis začínal ustupovat od své hravosti a zaměřil se vyloženě na seriózní témata. Konkrétně u tohoto počinu se až člověk trochu diví, že jej režíroval právě on. Svou roli asi sehráto to, že je sám amatérským pilotem. V podstatě pouze jeden z jeho filmů (ten první), vzniklých pomocí technologie Performance capture, se věnuje čistě nekonfliktní zábavě. Ano, předchozím Zemeckisovým ryze hraným filmem byl Trosečník, ale to už je hezkých pár let. S trochou nadsázky se dá říct, že si v něm vlastně tak trochu natrénoval pád letadla. V Letu se také jedná o klíčovou scénu, kterou znovu zrežíroval skvěle. Jenom je škoda, že ten kapitánův manévr neuvidíme v celku. Rozhodně by se nejednalo o nic, co by tvůrci visuálních efektů v dnešní době nezvládli. Nicméně nápad s natočením na mobilní telefon a jeden velice povedený záběr to alespoň částečně kompenzují.

Ve filmu se však objevují i další vrstvy. Whip se seznámí s dívkou-feťačkou Nicole, která málokdy odolala pokušení šlehnout si „háčko“. Whip má problém s alkoholem, který se snaží maskovat tím, že si vyšňupne pár gramů kokainu. Což taky udělal těsně před letem, který ho proslavil. A navíc si ještě užil s jednou z letušek. Dojde i na otázku náboženství, kdy při relativně úspěšném přistání urazí věžičku kostela a na toto téma pak odkazuje ještě několik dalších momentů. Zajímavé je také sledovat počínání jakéhosi jeho právního zástupce, který se ho snaží ze všeho vysekat. A v neposlení řadě je třeba zamyslet se nad originálním názvem filmu, neboť slovíčko „flight“ neznamená jen „let“.

Hlavní roli hraje na Oscara nominovaný Denzel Washington, který všem připomněl, že umí úchvatným způsobem ztvárnit postavy i v jiných než akčních filmech. Whip Whitaker je ale postava, se kterou je prakticky nemožné se identifikovat. Protože jediné, v čem opravdu převyšuje ostatní, je právě závislost na alkoholu, díky čemuž občas dělá pravý opak toho, co se mu poradí. A samozřejmě i pilotování letadla, protože stejná situace byla na simulátoru dána k vyřešení dalším elitním pilotům a všichni selhali. Skutečně složitý charakter. Pro roli Nicole si režisér vybral Kelly Reilly a rozhodně nemohl udělat lépe. Kelly je natolik přesvědčivá, až jsem se začal obávat, jestli náhodou kvůli té roli nezačala fakt fetovat. I ona by si zasloužila být nominovaná. Patrně však doplatila na to, že úloha Nicole není ve finále vyloženě důležitá.

Let je film, který má ještě dvě pozoruhodné vedlejší postavy. Jednou z nich je Ellen Blocková (Melissa Leo), která se tváří a mluví s vámi jako by byla vaše nejlepší kamarádka, ale přitom prostě tušíte, že jakmile jí dáte jen nepatrnou příležitost, tak se do vás zakousne (nikoliv doslova, samozřejmě). To bylo vcelku zajímavé, protože se od takové osoby spíše očekává, že bude od samého začátku ostrá jako naše současná nejvyšší státní zástupkyně. A pak tu v jedné roli ještě vystupuje vynikající John Goodman, jehož Harling Mays je takový Winston Wolf, ale pouze co se drog týče. Filmy Roberta Zemeckise tradičně obsahují také výborný soundtrack. Nejen hudbu Alana Silvestriho, ale i výběr jednotlivých písní (zase většina z 60. a 70. let). A nejinak je tomu v tom s názvem Let, jenž patří k těm hollywoodským projektům, které si rozhodně nic nepřikrášlují. Jenom se nemusel zaobírat až tolika tématy a mohl být vyhraněnější.