Dva „inženýři“ přijedou do jedné zapadlé vesnice s tím, že se tam bude instalovat nový mobilní vysílač. Místní obyvatelé z toho nejsou příliš nadšení, ale když zjistí, že osoba, na jejímž pozemku se vysílač postaví, získá odměnu v podobě několika tisíc EUR, rázem jsou pro. To se ví, že se pak všichni od hostinského a jeho dcery přes ostatní obyvatele a jednoho Roma až po starostu a bohatého sedláka, začnou předhánět v o nabídkách, a to jak legálních, tak nelegálních, aby právě oni byli vybráni. Pouze pan Prokeš, jeden z místních starousedlíků, s radostí močící na komunistický pomník, se do tohoto soupeření příliš nezapojuje. Jenže ti dva možná nejsou tak úplně „inženýři“, možná jsou to docela obyčejní Kája a Filos, kteří jen přijeli využít naivity vesničanů, shrábnout slušné peníze, a v neposlední řadě zjistit, jestli se v této obci „nepasou dvě pěkný kozičky.“
 

Každou chvíli můžeme buď slyšet v televizi nebo si přečíst na internetu, že někdo někde napálil nějaké lidi, přičemž ten někdo si pak přišel někdy na menší, jindy na větší sumu peněz. Nezřídka se pak televizní diváci či internetoví čtenáři klaní spíše na stranu podvodníků, protože nedokážou pochopit, jak se někdo mohl nechat nachytat, když všechno už od samého začátku vypadalo tak podezřele. Signál proto svým způsobem nastavuje zrcadlo naší společnosti, protože přesně jeden takový malých chytrý český podraz tvoří jeho hlavní zápletku.
 

Jistě, hlavní hrdinové v podání Vojtěcha Dyka a Kryštofa Hádka jsou poměrně věrohodní, ale obyvatelé vesničky Zálesí jim ledacos svými hamižnějšími charaktery usnadňují. Vidina slibových příjmů za pronajmutí pozemku je natolik lákavá, že na nějaké podezírání „pánů inženýrů“ vůbec nepomýšlejí. Protože se ale situace nakonec nevyvine podle plánu, budou muset Kája a Filos vymyslet nějaké náhradní řešení, aby se sami nestali oběťmi svého vlastního podvodu v tom smyslu, že by byli odhaleni, což by jim nepřál snad vůbec nikdo z diváků. Ti si ale můžou být jednou věcí. A sice, že příběh je velice nepředvídatelný.
 

Scenárista Marek Epstein patří k nejlepším českým scenáristům. A Signálem to jen potvrzuje, protože takhle originální, inteligentní a ještě k tomu velmi zábavný kousek, který nevznikl ani podle skutečné události, ani není předělávkou staršího díla či adaptací, jsme tu opravdu dlouho neměli. Kromě hlavní dějové linie rozehrává autor ještě dvě vedlejší, které s ní však souvisejí. Ty tvoří „polemika o fyzikálním díle místního starousedlíka pana Prokeše“ a „situace kolem utlačované manželky pana Pilky“. Ve finále se obě protnou s osudy hlavních postav. Jedna z komediálního, druhá z dramatického hlediska. Protože podle scénáře Marka Epsteina poběží v kinech letos ještě další tři filmy (Vrásky z lásky, Ve stínu, Bella Mia), máme s rozhodně na co těšit nejen my, ale dost možná i sám scenárista, protože podle toho, jak se o nich už teď mluví, by ho Český lev neměl minout. A kdyby to bylo právě za Signál, vůbec bychom se nedivili.
 

Kvalitní scénář je sice velký předpoklad úspěchu, ale bez schopného režiséra by jeho realizace mohla dopadnout všelijak. V recenzi na film Czech Made Man jsem napsal: „… kdyby měl režisér pro natáčení svého dalšího projektu k dispozici větší rozpočet, silnější producentské zázemí a správnou látku na zpracování, mohl by vzniknout malý filmový zázrak.“ Signál sice ještě není úplně ten zázrak, který jsme měli na mysli, ale rozhodně k němu nemá vůbec daleko. Řehořkův talent je nesporný, o tom žádná. Na to, kolik je mu let, si počíná nesmírně zkušeně a už teď jsme opět velice zvědaví na jeho další film. Jediné, co se dá jeho zatím nejnovějšímu vytknout, jsou občasné nesmyslné a rušivé švenky kamery a trochu zbytečně natahované rozuzlení, ve kterém se navíc závod a počínání s flintou jeví dosti nepravděpodobné.

 

V čem naopak Signál vyniká, jsou herecké výkony všech zúčastněných, na čemž má ale znovu minimálně poloviční podíl Marek Epstein, protože ve všech postavách, které stvořil, mají herci i herečky co hrát. Největší dojem však zanechávají Bolek Polívka v roli skleslého majitele pomalu krachující hospody, jeho dcera (Eva Josefíková) ochotná udělat vše pro to, aby otci pomohla. Dále férový starosta Norberta Lichého, jehož koníčkem je sběratelství. A v tomto výčtu nemůže chybět ani Karel Roden coby impulzivní „hrubián“ Pilka, sám mající velké plány, a také jeho utiskovaná manželka (Kateřina Winterová), v jednom kuse dohlížející na jejich společného potomka. I na představitelích dvou hlavních rolí je vidět, že je práce na tomhle filmu bavila, což v kombinaci se vším ostatním znamená pro Signál jasný palec nahoru.

 

Signál je nejen chytrá podívaná se skvělým obsazením, ale zároveň vás také přinutí alespoň k zamyšlení nad nechutným domácím násilím. A plyne z něj ponaučení, že se asi opravdu vyplatí dodržovat zákony. Zmiňovat v souvislosti se Signálem Vesničku mou střediskovou (podle mého názoru vůbec nejlepší český film), jak činí materiály distributora, může vypadat jako troufalost. Ačkoliv se toto srovnání do jisté míry nabízí, i proto, že její režisér Jiří Menzel hraje pana Prokeše. Nicméně i v této novince se objevují velmi rozličné, neřknu-li svérázné postavičky a atmosféru malé obce se tady taky podařilo zobrazit velmi aktuálně a výstižně. I přesto kvalit filmu z roku 1985 nedosahuje, protože ten je ve své poetičnosti naprosto unikátním dílem. A třeba také proto, že tato nová komedie s několika dramatickými momenty to k oscarové nominaci zcela určitě nedotáhne, což ale tvůrce jistojistě nemrzí. Ovšem jak už totiž bylo naznačeno, nějakými Českými lvy by se od příštího roku klidně pyšnit mohla.