Laurie Strode, její dcera Karen a vnučka Allyson si myslely, že se jim podařilo konečně zabít Michaela Myerse. Jenže my víme, že to nebude jen tak (kór když šlo teprve o finále první části, že ano). A když to víme my, měla by to vědět i Laurie, která se s Michaelem potýká už 40 roků. Z posledního střetu si odnesla nepříjemné zranění a svoji nemesis navíc NEVIDĚLA v ohni mrtvou! Tohle je jedna z nelogičností, které si pro nás tvůrci připravili, ačkoli není tou nejvýraznější. Do jisté míry si tím jenom potvrzujeme, že David Gordon Green si počíná o poznání jistěji, když si točí legrácky typu Princ a pruďas, než když má nechat vzniknout důstojné poctě jednomu z nejkultovnějších a nejzásadnějších hororových děl celé historie kinematografie.

Při nedávném druhém zhlédnutí se v roce 2018 vzniklá jednička netvářila býti až tak pochybnou. I když pořád platí, že si při finálním zúčtování nepočíná Laurie příliš zkušeně. Ze Sarah Connorové se najednou změní v téměř bezbrannou Ellen Pattersonovou, která by spíše potřebovala, aby ji někdo zachránil. Znovu taky zazní jedna „geniální“ hláška. Minule to byla tato: „Jsem doktor. Zamkněte si dveře.“ A tentokrát: „To udělal on.“ Vskutku objevná informace, když se ví, že nikdo jiný, tedy snad kromě Predátora, není takových zvěrstev schopný. Pouze Michael Myers – člověk, ve kterém není nic lidského. V této souvislosti se nabízí další otázka, na kterou nedostaneme odpověď. A sice, jestli evidentně zcela asociální Michael vůbec chápe, co mu kdo říká, když na něj mluví.

Další věc: Byl to on, kdo zařídil „vykolejení“ autobusu při převozu ze sanatoria Smith’s Grove? A kam se poděli všichni ostatní uprchlí chovanci/vězni? Vrátí se jen jeden, který se stane terčem davového šílenství, hysterie a fanatismu, přestože fyzicky i z hlediska chování nemůže být maskovanému zabijákovi vzdálenější! Jistě, po druhé světové válce byl vztek obrovský, a tak došlo k lynčování Němců, nicméně tohle je jiná situace. Už předtím, když vidíme důchodcovskou dvojici, jak si doma létá s dronem (který v této verzi oproti té prodloužené, resp. oproti vynechané scéně, co jest k dispozici v bonusech, nemá žádné využití), vyjde nám, že se nejspíše pohybujeme v alternativní realitě, kde jsou lidé o dost hloupější, než v té naší, a kde tedy jejich nesmyslnosti umožňují Michaelu Myersovi zaútočit.

 










 

Chtěl jsem napsat, že může zaútočit hlavní antagonista, ale ona by to nebyla docela pravda. Režisérovi se totiž podařil nechtíc celkem husarský kousek (ačkoli bonusy naznačují, že si to možná uvědomoval, byť z trochu jiných důvodů). A sice, že se klidně může stát, že budeme spíše držet palce Michaelovi. Tohle opravdu není důmyslná hra s divákem, nýbrž situace, kdy věci, které necháte udělat hlavního záporáka, můžou být použity proti vám. Jasně, v Arabele taky řada dětí držela palce Rumburakovi, leč tam tak maximálně začaroval někoho v holubici, v sousoší nebo proměnil děti v dědky. Určitě neprobodával lidi nožem, zářivkou a nevydloubával oči z důlků.

Rovněž práce s napětím nesnese nejpřísnější kritéria. Zatímco v originále jsme jenom tušili, že Michael zaútočí, tady to takřka ve všech případech víme. To znamená, že nejde o napětí, nýbrž o zdlouhavé oddalování nevyhnutelného. Nejpamátnější je to na příkladu oněch důchodců, u nichž není pochyb, že se prostě nemůžou zachránit/ubránit. Stejně tak si není složité spočítat, že noví obyvatelé Myersovic domu si to od prvopočátku sami podepsali. Navíc u jednoho z nich dojde na neadekvátní reakci, která by dávala větší smysl snad akorát při nápaditější režii. Sekvenci, která následuje po Kareninně zavolání „Gotcha / Mám tě“, raději nechme zcela stranou, protože působí, že před ní buď bylo pár enormně důležitých záběrů nesmyslně vystřiženo, anebo jsme se v mezičase přesunuli do ještě další alternativní reality.

 










 

Trochu to vypadá, že se nám snaží Halloween zabíjí naznačit, že nadlidská síla spočívá v oné masce. A když ji má Michael nasazenou, dokáže zajistit, aby se mu vyhýbaly kulky a zdánlivě fatální bodné rány cítil jenom na krátkou dobu. Jinak se z něj stává nezničitelný Terminátor, což představuje pro horor naprosto „ostentativní“ monstrum. Vlastně i proto, že haddonfieldský zabiják nikdy neutíká. Ani tehdy, když mu seberou tu masku. O ledasčem vypovídá taky jeho záliba v důmyslném aranžování mrtvých těl, byť skutečný důvod jeho touhy po vraždění se nedozvíme. Tvůrci, resp. postavy si myslí, že ho znají, avšak při té mysterióznosti, jaká tohle monstrum obklopuje, to nutno brát s rezervou.

Že tvůrci nechtějí, abychom mu viděli do tváře, a to ani tehdy, když se ta možnost přímo vnucuje, se dá pochopit. Ale že občas mají potemnělé tváře ostatní, to bude spíše otázkou nedobrého osvětlení. Kromě tohoto nedostatku není vizuální stránce při kompletně nočním natáčení co vytknout. Vlastně poměrně dost připomene první film z roku 1978, kam se v Halloween zabíjí v rámci vítané retrospektivy navrátíme, abychom zjistili, co se stalo bezprostředně po onom zdánlivě fatálním pádu z balkonu. Tyhle sekvence, během kterých se dočkáme i Donalda Pleasence coby Dr. Sama Loomise, působí v podstatě věrohodněji a poutavěji, než celý někdejší Halloween II z roku 1981, jehož příběh jest tím pádem docela ignorován, přestože autory scénáře tenkrát byli stvořitelé celé franšízy, totiž Debra Hill a John Carpenter.

Halloween zabíjí určitě není z hororů, na které bychom pro jejich nesporné kvality delší dobu vzpomínali. Ačkoli kolik takových za poslední dekádu vzniklo? S velkou pravděpodobností by se daly spočítat na prstech (možná i jedné ruky). Jenže když vycházíte z kultovní záležitosti, tak vstupujete na tenký led a tuplem si nemůžete dovolit předložit něco, co se tváří býti ještě ve stádiu polotovaru, resp. v nepříliš zručných rukou. Chvályhodné, že se zadařilo dostat zpátky více herců a hereček z původního obsazení, a že byly tak bezdvadně obsazeny tři nejklíčovější ženské úlohy, byť nezdolné hrdinství mladších dvou hereček občas působí úsměvně a neadekvátně. Jinak si Judy Greer ve všech ostaních směrech poradila s nástrahami velmi dobře a o Andi Matichak snad ještě uslyšíme, takže nedopadne jako Scout Taylor-Compton – hvězda dvou Halloweenů v režii Roba Zombieho, které taky mají svoje klady. Jamie Lee Curtis byla tentokrát odsunuta de facto na vedlejší kolej, ale to by se naštěstí mělo příště změnit. Zlo totiž téhle noci neumřelo. A kdo ví, jestli opravdu skončí příště.


INFORMACE O BONUSOVÉ SEKCI NA BLU-RAY JSOU K DISPOZICI TADY


FOTO: CinemArt