Ve filmové historii se už pátralo po nejrůznějších relikviích a artefaktech, kterým byla přisuzována veliká moc. Pátralo se po svatém grálu, fontáně mládí, El Doradu, cenné sošce či dýce času. Tentokrát půjde o Slzy Měsíce neboli o strom se zázračnou hojivou silou, jehož květy by pomohly komukoli od španělských conquistadorů přes německé vojáky v první světové válce až po slušné lidi, které i přes tu jejich slušnost nespravedlivě postihla nějaká nepříjemná událost. Kdo této legendě věří, bude muset vyrazit do nitra amazonského deštného pralesa, kde se to hemží jaguáry, piraněmi, jedovatými hady i jinou havětí, nastraženými pastěmi, chamtivou konkurencí a kanibaly.

Po krátké epizodě z 16. století za účasti Dona Aguirreho se přesouváme do Londýna roku 1916, kde se energická, odhodlaná a volnomyšlenkářská (tj. nemající předsudky a klidně nosící kalhoty místo sukně) botanička Lily Houghtonová zmocní špičky kopí, které by ji mělo dovést k vysněnému jihoamerickému cíli. Doprovázet ji tam bude otravný bratr MacGregor (nikoli MacGyver), jehož charakter byl upraven tak, aby v této přehnaně korektní době vyhovoval menšinám. Každopádně je i tak naprosto zastíněn řadou vedlejších postav, které zdaleka nemají takový prostor – vypočítavým provozovatelem přístavu panem Nilem v podání Paula Giamattiho počínaje, tragikomickým princem Joachimem (trefně obsazený Jesse Plemons) pokračuje a náčelnicí kmene kanibalů, tj. Obchodnicí Sam (Veronica Falcón, kterou můžeme v současnosti vidět v kinech též ve sci-fi Voyagers: Vesmírná mise) konče.

 










 

Zmínit bychom měli taky Edgara Ramireze, třebaže není ani tolik empaticky proradný jako kapitán Barbossa, ani nebudí takový respekt jako Davy Jones nebo jako medůza ze Souboje titánů. Ač se postupně Expedice: Džungle čím dál tím více proměňuje v přehlídku CGI efektů, na nichž se podílela i pražská UPP, a kameraman Flavio Martinez Labiano občas neváhá ve své profesi exhibovat na maximum, pořád stojí na hereckých představeních Dwaynea „The Rocka“ Johnsona a Emily Blunt, která tvárňuje další silnou ženskou hrdinku, a z jejíhož představení můžeme mít při emotivních momentech až husí kůži. Jejich rozdílné povahy a přístupy ústí ve špičkování, jaké pobaví skoro, ale fakticky jenom skoro stejně, jako za časů screwball komedií ve zlaté hollywoodské éře.

První polovině Expedice: Džungle prakticky není, co vytknout. Ač se příběh odehrává v brazilském pralese, šlape jako švýcarské hodinky. Jenže od momentu, kdy se Lilyina podezřívavost a nedůvěřivost najednou promění v lásku, začne to skřípat. Samozřejmě od prvního momentu, kdy nastoupili na společnou loď, se to zaláskování dalo čekat. Respektive se dalo čekat už při prvním setkání, kdy se The Rockův Frank Wolff vydává za pana Nila. Ale chybí tomu přesvědčivější vývoj, přestože se pod scénář podepsali i Glenn Ficarra a John Requa (Bláznivá, zatracená láska, Focus). Závěr je potom se všemi ponorkami a zkamenělinami a hady (realističtějšími než v G. I. Joe: Snake Eyes) a prokletími už poněkud překombinovaný.

 

Tentokrát se Jaume Collet-Serra musel obejít bez Liama Neesona, protože by se typově do žádné role nehodil. Ovšem pořádně přitlačil na pilu, co se akčních scén týče. Nedají se srovnat s čímkoli, co do této doby natočil. A není to čistě otázkou rozpočtu, nýbrž i přístupu. Zatímco třeba v Neznámém je podávná syrově a naturalisticky, v Expedici: Džungle nezapomíná na diváky a divačky s popcornem v ruce, kteří se prostě chtějí nechat bavit. Proto je může mrzet, že se podařilo vyhnout pádu z vodopádu, eventuálně že Frank neabsoloval plavbu pouze s Lily. S těmito dvěma postavami bychom si bývali opravdu spolehlivě vystačili, zvláště poté, co jedna z nich odhalí svoje dlouho ukrývané tajemství.

Expedice: Džungle určitě nezklamala, a to i díky atraktivnímu prostředí, ve kterém se odehrává. Jedná se v podstatě o takový příjemný mix Pirátů z Karibiku, Sommersovy Mumie a Africké královny, protože vychází ze zábavní Disneyho atrakce (poprvé byla otevřena v roce 1955 v Anaheimu), s nadhledem a chytrou fikcí odkazuje na dobu dávno minulou, a k tomu využívá lákadla v podobě velkých hereckých hvězd, které na malém prostoru ztvárňují dvě charakterově odlišné postavy. Možná by to byla ještě poutavější podívaná, kdyby vznikla pod hlavičkou jiného studia a s přísnější přístupností, ale to se už nikdy nedozvíme. Jisté je akorát to, že na další roli Emily Blunt si budeme muset chvíli počkat, zatímco The Rock a Jaume Collet-Serra si zopakovali spolupráci na projektu Black Adam, který nabídne zase něco jiného a který bude dalším přírůstkem do složitě udržovaného DCEU.

FOTO: Falcon