FDb: Minule jste mi říkala, že potřebujete mít tu postavu, kterou hrajete, ráda …
Kristýna Boková: Ano, aby se mi lépe hrála.

FDb: A je něco, co vám na Bourákově manželce Markétě nejvíce vadilo?
Kristýna Boková: Ne, Markétu jsem měla úplně ráda. To nebylo jako v Tomanovi, kde ta moje postava měla trochu vyčůranou povahu. Markéta je hodná, něžná, objímající a plná pochopení. Takže Markétu mám velmi ráda. (smích)

FDb: Se kterou z postav, které jste hrála, by si podle vás Markéta nejvíc rozuměla?
Kristýna Boková: Asi s paní učitelkou Pivoňkovou z Občanského průkazu. Každá má svůj svět, ale holky mají svůj svět. (smích)

FDb: Někteří herci a některé herečky tvrdí, že se díky určité roli dozvěděli více i o sobě samotných. Stalo se vám to někdy?
Kristýna Boková: To je hezká otázka, ale já vlastně nevím. I když s každou postavou v sobě člověk objeví vlohy a dispozice, které byly do té doby potlačené. Ale že by mi přímo nějaká postava řekla: „Hele, tohle je v tobě taky a to jsi netušila, co?“ Tak to asi ne. (úsměv)

FDb: K hraní Markéty vás inspirovala i jedna seriálová postava. Prozradíte která?
Kristýna Boková: Je ze seriálu Durrellovi. Je to Angličanka, co tam hraje maminku těm dětem. A mně to hrozně pomohlo v tom rozhodnutí, protože když jsme se s Ondřejem bavili, jak tu postavu hrát, tak já jsem pořád hledala jednotnou linku, která se potáhne tím příběhem a kterou si ta Markéta bude držet. A když jsem pak viděla tenhle seriál, tak jsem pochopila, že ty maminky mají různé stavy. Nejsme všechny vyrovnané. Hysterické matky nebo klidné matky se v nás mísí. Ta matka má strašně poloh. Je rozhodná nebo potlačuje svoje touhy nebo ty děti trochu terorizuje, a pak je zase plná něhy a tu předchozí polohu si vyčítá. Takhle podle mě funguje hodně žen, které jsou matky. Ty emoce jim létají z různých stran. Tohle mi hodně pomohlo hrát tu roli s takovou lehkostí.

FDb: Studovala jste taneční konzervatoř, ale říkala jste, že netancujete ani rock’n’roll, ani společenské tance. Tak co teda tancujete?
Kristýna Boková: (smích) Teď už moc netancuju. Na konzervatoři jsme měli balet, měli jsme tam výrazový tanec, měli jsme tam choreografii a různé moderny a techniky. Ale jak jsem byla pořád v té škole, tak jsem nechodila na žádné taneční, takže neumím společenské tance a rock’n’roll. Takže to pro mě byla úplná novinka. A strašně mě to s Ivanem a s Markem bavilo. Tenhle film byl pro mě z tohoto pohledu takový dárek. Já jsem chtěla chodit na plac, i když už jsem neměla, ale nevyšlo to. Říkali, že teď už musí hrát jiná herečka. (smích)

FDb: Máte nějakou oblíbenou českou komedii za posledních deset roků?
Kristýna Boková: Bourák. (Smích) To je jasné. Dneska jsem ho viděla poprvé a myslím, že už to je moje oblíbená komedie.

FDb: Chtěl jsem říct, že Bourák se nepočítá, ale pak mně došlo, že by to byla asi moc složitá otázka, protože s českými komediemi je to v poslední dekádě trochu složitější.
Kristýna Boková: Tak je pravda, že k Bourákovi mám samozřejmě jiný vztah, protože v něm hraju. Ale přijde mi, že tahle nadsázka a tahle naivita je teď v českých filmech strašně málo. Líbí se mi, jak říkala Petra Nesvačilová, že je to „Trojantýno“. (smích)

FDb: Když to jde, necháváte si z natáčení na památku třeba nějakou rekvizitu?
Kristýna Boková: Ne. Ale když se mi něco líbí, tak prosím, jestli bych si to mohla nechat. Ale že by to byl nějaký fetiš, tak to ne. (smích)

FDb: Co se vám první vybaví, když se řekne Bourák?
Kristýna Boková: Asi Ivan. (smích) Myslím, že už to s ním budu mít doživotně spojené.

FDb: Petr Jarchovský říkal, že Markéta je tak trochu femme fatale. Souhlasíte s tím?
Kristýna Boková: To jsem si spíš myslela, že to má být ta milenka. Ale myslím si, že Markéta ji ze sebe asi umí udělat, aby obstála vedle Bouráčka. Spíš teda doufá, že je femme fatale pro Bouráka, aby se k ní vrátil a zůstal s ní.

 










 

FDb: Je pravda, že jste se s Petrou Nesvačilovou při natáčení ve Šluknovském výběžku na hotelu sestěhovaly, protože jste se samy bály?
Kristýna Boková: (výbuch smíchu) Ano! Takže, teď tady není Nesvačilová, aby se mohla obhajovat, takže Nesvačilová se bála víc než já. (smích) Ale mně spíš chyběl nějaký kontakt v posteli, protože jsem zvyklá na děti a na muže. Pořád mám někoho vedle sebe a nikdy nemám prostor, kdy bych byla sama. Takže najednou být sama na hotelovém pokoji, který byl ještě k tomu obří, mně bylo nepříjemné. Takže jsem si nastěhovala do postele Nesvačilovou. (smích)

FDb: Znáte v reálu takovou postavu, jako je Markéta?
Kristýna Boková: Znám. Znám takovéto ženské kolem sebe, které si udržují tu svoji bublinku a chtějí v ní v míru a v lásce žít, i když to možná není úplně v pořádku. Na jednu stranu to obdivuju, pokud se teda nejedná o domácí násilí, kdy ty ženy taky občas dělají, že to nevidí. Ale tohle je trochu jiná vrstva. A s nadhledem můžu říct, že Markétu vlastně obdivuju, že umí takhle obětavě milovat. Protože si myslím, že já až takhle obětavě jako Markéta milovat neumím. (smích) Ne že bych znala její úplné kopie, ale tím, že si člověk udržuje svůj pohled na věc a nechce vidět úplně ten reál, tak takové ženské znám ... A i chlapy.

FDb: I chlapy?
Kristýna Boková: Nó. (výbuch smíchu) I chlapi jsou takoví, že žijí v něčem ne úplně ideálním, ale namlouvají si, že to je dobré.

FDb: Tradiční otázka na závěr, kdy vás budeme moct vidět v dalším filmu?
Kristýna Boková: To nevím. Nechám to osudu. Teď jde do kin Bourák. Pak jsem měla natočené ještě dvě věci, kde mám úplné pidiroličky. A to uvidíme, kdy to půjde. A další natáčení je zatím ve hvězdách. (úsměv)

FOTO: Total Helpart T.H.A.