Na začátku filmu se změní logo studia 20th Century Fox na 26th Century Fox, protože záhy jsme přeneseni do roku 2563. Tři sta roků zpátky došlo k Zániku (The Fall), tedy v podstatě k dalšímu Velkému třesku, po kterém už nic nebylo jako dřív. Podle okolní krajiny – nikoliv nepodobné té, která obklopuje Megacity One, neboli domov Soudce Dredda – těžko soudit, jestli šlo o nukleární válku či přírodní katastrofu. Ale jelikož za Alitou stojí James Cameron, spíše bych si vsadil na první variantu. Zjistíme, že svou roli v tom mohli sehrát rovněž emzáci. Dost možná poslední baštou na Zemi se stává Iron City, ve které se mísí všechny rasy a kultury.

Velká škoda, že si město nebudeme moct pořádně prohlédnout a prozkoumat, přestože během expozice je k tomu slušně našlápnuto. Ještě více ovšem zamrzí, že nedostaneme možnost ani nakouknout do Zalemu, posledního vznášejícího se města, které všichni považují za vysněný ráj typu Elysia či USA, a kde podle všeho vládne utopie. Ačkoliv podle úhlavního záporáka to asi nebude až taková pohodička, jak se traduje. V případné druhé části bychom se tam určitě dostat měli a pokračování by také s největší pravděpodobností osvětlilo některé nečitelné aspekty jedničky. Kdo ví, jestli na něj dojde. Tržby za první a nejdůležitější víkend sice předčily očekávání, nicméně při rozpočtu 200 milionů dolarů by film potřeboval vydělat ideálně tak čtyřnásobek. Ledacos samozřejmě může zachránit uvedení v Číně a Japonsku.

Pod Zalemem nachází se vrakoviště, kam chodí sbírat „náhradní díly“ pro lidi kyberdoktor Ido. Právě tady objeví torzo kyborga s ženskou tváří a ve své laboratoři ho za pomoci těla původně určeného pro svou dceru dá dohromady. Jméno Alita nebylo složité vymyslet. Nic si nepamatuje, ale je zvídavá a rychle se učí. Při procházce po nejbližším okolí Iron City se setká s obřími roboty Centuriony, zaujme ji zabijácký sport Motorball (podobnost s Rollerballem čistě náhodná?), ve kterém jdou závodníci/zápasníci přes mrtvoly, aby se chopili balonu, zlikvidovali konkurenci a vyhráli, protože velešampion získá vstupenku do Zalemu, pokud mu místí chátra neuřeže drispáry. Policajty tady nenajdete. Jejich úlohu převzali tzv. Hunter Warriors, tedy v podstatě lovci odměn, v jejich hledáčku se po vydání zatykače nechcete ocitnout.

O Motorball se hodně zajímá Vector, jehož mysl dokáže ovládnout úhlavní záporák jménem Nova (jako kupříkladu ta televizní stanice nebo ta němá žena v podání Lindy Harrison v původní Planetě opic), vedlejší záporák Zarpan (opět úlisný Ed Skrein), a také Chiren – Idova bývalá žena. Také ona chce za všech okolností zpátky do Zalemu (že odtamtud pochází se pozná podle té „bindi“ tečky na čele), což z ní dělá postavu, před kterou je třeba se mít na pozoru. Setkáme se i s dalšími zákeřnými kyborgy, jako jsou například Nyssiana, ale nejvíce ze všech bude zlobit robustní Grewishka (potomci zřejmě ruští) … Ano, na některých jménech a názvech se fakticky ještě dalo zapracovat.

Hlavní hrdinka se brzy taky zakouká do týpka Huga, který jí ukáže svoje oblíbené místo a vysvětlí, jak to na tomhle světě chodí. Asi nepřekvapí, že jejich vztah brzy přeroste ve víc než přátelství. Avšak dál než k puse to kyborg a člověk zřejmě nikdy nedopracují … Jedna, resp. možná dvě scény naznačují, že Hugo by mohl být taky z části kyborg, ale stejně – mužskému a ženskému kyborgovi se potomek sotva narodí přirozenou cestou, že ano? Jasně, desátník Jake Sully mohl taky mít sex s Neytiri, ale to přece díky svému Avataru. Elisa se také spustila s Gill-Manem, ale jenom proto, že byla introvertní outsider se zvrhlými sexuálními chutěmi. To už se holt někdy stává, že i takoví lidé jsou mezi námi.

Celkově vzato není Alita zcela hardcore (i od 12 roků přístupné sci-fi a fantasy bijáky můžou být docela hardcore!), leč pořád to není takový naivní teenagerovský projekt typu Divergencí a jim podobných hybridů (třebaže některé twisty taky nejsou zrovna nepředvídatelné). To by Robert Rodriguez a James Cameron určitě nedopustili, třebaže to předloha možná umožňovala. Ačkoliv ta jedna scéna, ve které je Keean Johnson bez trika, zavání maličko Twilightem. Představitel Huga na stříbrném plátně debutuje a svou úlohu zvládnul velmi dobře. Herecky nejzajímavější však nepřekvapivě zůstávají Christoph Waltz, Mahershala Ali a Jennifer Connelly.

Samostatnou kapitolu pak tvoří Rosa Salazar v titulní roli. Žádný záběr, ve kterém se objevuje, se neobešel bez CGI efektů. A WETA je opět vytvořila tak, že na to při sledování filmu zapomínáme. Do značné míry za to pochopitelně můžou ty oči. O očích se říká, že jsou to okna do naší duše. A Alitina duše je naprosto čistá. Skutečně se jedná o „normální holku s robotickým tělem.“ Vypadá opravdu skvěle, tak jako naprostá většina vizuálních efektů. Někdy to ale přeci jen zavání spíše videohrou a občas jakoby chtěl Robert Rodriguez poukázat na svůj původ karikaturisty a režiséra, který vzešel z nízkorozpočtových filmů, kde se prostě musíte spoléhat v první řadě na svou kreativitu. Vždyť mezi jeho debutem za 7 000 dolarů a Alitou máme rozdíl 200 milionů dolarů!

Sám řekl, že chtěl Alitu natočit tak, aby to vypadalo, že ji režíroval James Cameron. Sám by takový balík určitě nepotřeboval, nicméně když děláte film Jamese Camerona, potřebujete holt veliký rozpočet. Do jisté míry se to povedlo, ačkoliv se na výsledku asi podepsal i fakt, že Robert je zvyklý pracovat s dětmi. Alita rozhodně měla být starší, neboť ty komerčně nejúspěšnější bijáky prokazují, že děti se snadněji identifikují s dospělými, zatímco dospělí leckdy marně hledají společnou řeč s dětskými hrdiny, přestože sami byli (kdysi) dětmi. Alita vypadá skvěle, akorát holt vypadá na čtrnáct, zatímco její představitelka je ročník 1985, tedy je o pět roků starší než předloha.

Výborně natočené jsou akční sekvence, ve kterých nechybějí ani přeseknutá těla. Vedle těch flashbackových s Geldou zaujme zvláště ta v hospodě Kansas, kde se schází lovci odměn. V ní nechybí ani v podstatě typický rodriguezovský humor. Scény z Motorballu také nepostrádají na velkoleposti. Za to může i hudba Toma Holkenborga (aka Junkie XL), která však při okamžicích, kdy se máme dojímat, příliš nefunguje. Možná i proto, že skládal primárně na syntetizátoru, za což by ho klasičtí skladatelé typu Ennia Morriconeho nebo bohužel zesnulého Jamese Hornera zřejmě vytahali za všechny uši. Přesto byl pouliční trénink působivější. Snad proto, že se neodehrával v tak zběsilém tempu. A kdyby asistent režie, co měl na starosti komparz, předvedl účinnější práci, a kdyby byla specifikovaná pravidla toho, co lze a nelze v laboratoři u robotů, resp. kyborgů opravit, mohlo to být ještě o něco veselejší.

Alita: Bojový anděl sice dostává takové vysoké hodnocení, ale je současně podmíněno jednak tím, že napodruhé se líbila více, a také tím, že vznikne druhá část, která dovysvětlí některé nejasnosti. Závěrečným cliffhangerem tento film rozhodně nechce kopírovat Marvel, jako spíše Pána prstenů. Trilogie by měla být dostačující. Postava Ality je vlastně i díky té její naivitě zajímavá. Snad jenom ty bojové pokřiky typu „haíá“ si mohla odpustit. Závěr nasvědčuje tomu, že prožité události jí pomohly trochu dospět, takže potenciál na další úspěšnou sérii tady určitě existuje. Jenom to chce vyrazit do kina. Alita: Bojový anděl, pro mě osobně nejočekávanější film nejen letošního roku, totiž patří k těm projektům, jaké se nepochybně vyplatí vidět na stříbrném plátně.

P.S.: Kino IMAX už prošlo rekonstrukcí a film lze zhlédnout i v něm. Cinema City nabízí jinak ke zhlédnutí jak anglickou verzi s českými titulky (2D, 2D ATMOS), tak verzi s českým dabingem (2D, 3D, 3D ATMOS).

FOTO: CinemArt