Už jako malý byl Reed Richard oproti svým vrstevníkům poněkud napřed. Stejně jako ten klučina ze Země zítřka rád vynalézal různé věci. Jeho největším přáním bylo se teleportovat, k čemuž ovšem potřeboval součástky z vrakoviště, které patřilo jeho spolužákovi Benovi Grimmovi. Tehdy se ti dva skamarádili a po letech jim bylo na jedné soutěži nabídnuto studium na prestižním Baxterově institutu, kde se setkávají ti nejchytřejší z nejchytřejších. Proto tu nechybí ani jistý Victor Von Doom a pohledná Sue Stormová, nevlastní dcera Franklina Storma, jenž tu na ledacos dohlíží a nevlastní ségra Johnnyho Storma, kterého sem nedobrovolně dostaly jeho průšvihy. Těm všem se podaří sestrojit kvantovou bránu pro interdimenzionální přesuny, díky čemuž se mohou dostat na místo zvané Planet Zero, které je plné pozoruhodné energie, jež dokáže býti nebezpečnou i užitečnou zároveň.

Před deseti lety měla premiéru Fantastická čtyřka ve složení Ioan Gruffudd, Chris Evans, Michael Chiklis a Jessica Alba. Nutno dodat, že zřejmě už tenkrát studio pořádně nevědělo, jak se k této adaptaci komiksu Stana Lee (v této novince cameo nemá) a Jacka Kirbyho postavit. I vzhledem k využítí minimálního množství chladných barev cílila tato verze na mladší diváky. Se spektákly, které Marvel produkuje od roku 2008, se však absolutně nedá srovnávat. Ačkoliv se naopak dá tvrdit, že by jde také o celkem zábavnou legrácku.

Zábavná je i tato nová předělávka, ovšem docela jiným způsobem. Přestože tenhle tým ve složení Milles Teller, Michael B. Jordan, Jamie Bell a Kate Mara je v průměru o něco mladší, než byli v předchozím odstavci uvedení herci v roce 2005, cílí se tentokrát zjevně na starší diváky. Respektive mělo, dokud držel režisér Josh Trank otěže relativně pevně ve svých rukou. Před třemi lety slavil (pro mě nepochopitelně) velice solidní úspěch se sci-fi Kronika, ve které tři teenageři objevili zdroj energie, díky kterému získali úžasné schopnosti, pod jejichž vlivem však někteří z nich přešli k temné straně síly. Trank už předtím jeden krátkometrážní filmeček na toto téma natočil.

Takže se není čemu divit, že svou Fantastickou čtyřku hodlal pojmout do značné míry jakožto megalomanský remake Kroniky, jejíž rozpočet byl o více než sto milionů dolarů nižší. Jenže si neuvědomil, že natáčet studiový film není to samé jako natáčet nezávislý film. Jakékoliv zásahy do své vize ze strany Foxu nesl velice nelibě (odtažitě se například choval ke Kate Mara, jelikož si ji nevybral), načež mu byl za trest odepřen vstup do střižny. Přitom i tvůrci jako James Cameron, Steven Spielberg, Peter Jackson, Michael Bay, Jon Favreau nebo David Ayer s nimi dodnes musí případně počítat. Trank navíc až arogantně a alibisticky prohlásil: „Před rokem jsem měl fantastickou verzi, která by určitě měla skvělé recenze, ale asi ji nikdy neuvidíte,“ čímž se de facto povyšuje nad uvedenou šestici filmařů.

Ono taky svěřit velkorozpočtový biják prakticky nevyzkoušenému režisérovi se málokdy vyplatí. Byl to jeden z důvodů, proč zklamala třeba loňská Godzilla, jíž režíroval Gareth Edwards, autor nizoučkorozpočtových Monster. V případě Fantastické čtyřky to dopadlo tak, že v této podobě postrádá větší soudržnost. I když podle toho, co se traduje, to mohlo dopadnout ještě mnohem nesoudržněji. Záměrem zřejmě nakonec bylo vše co možná nejvíce zjednodušit a nutno dodat, že tenhle přístup celkem funguje. Podle scén z dřívějších trailerů a ukázek to vypadá, že byly vystřiženy zdlouhavější vysvětlující pasáže a rádoby cool záběry, které měly po vzoru některých slavných režisérů dodat filmu na serióznosti.

Tón filmu se sice promění, přičemž druhá polovina se – ať si kdo chce, co chce říká – dá označit za zábavnější. Do doby, než čtveřice hrdinů (tentokrát bez Sue, jíž ovšem po příletu magické schopnosti stejně neminou) bez dovolení odcestuje do jiné dimenze, kde se cosi semele, se toho odehraje pramálo zajímavého. Neustále se vyvíjí – jak ona kvantová brána, tak vztah mezi Reedem a Sue (ten ovšem velmi, velmi nesměle). Tahle pasáž trvá až nepěkně dlouho, díky čemuž pak nezbývá dostatek prostoru na sledování hlavních postav po té proměně. To zamrzí o to více, že na CGI efektech se podílela společnost WETA Digital.

Mají tedy opět výbornou úroveň a na rozdíl od starší Fantastické čtyřky působí opravdověji. S jedinou výjimkou, jíž představuje ona „Planeta Nula“, jež je vyvedena podobně hamižně jako místo, kde se naposledy pohyboval Riddick nebo kde kdysi řádili Žraločák s Lávovkou. Přitom právě tady si film mohl nahrabat plusové body. Jen kdybychom toto prostředí mohli zevrubněji prozkoumat. Po návratu se však dostáváme více do psychologické roviny, což jednak znamená, herci a herečka konečně budou mít co hrát a druhak že my se budeme mít doopravdy na co dívat.

Fantastická čtyřka je film, jenž kvůli těm porodním nesrovnalostem přináší něco trochu jiného, než na co jsme povětšinou u komiksových spektáklů zvyklí. Ačkoliv se to v závěru snaží dohnat typicky monstrózním plánem záporáka, kterého hraje Toby Kebbell, což osobně považuju za největší nedostatek, neboť přílišný záporáctvím neoplývá a nejvíce se rozhněvá tehdy, když někdo dělá do holky, která ani není jeho. Julian McMahon byl z tohoto pohledu určitě platnější, neboť se alespoň dokázal naštvaně zatvářit. Jakožto šimpanz Koba v Úsvitu planety opic zanechal Kebbell určitě důstojnější dojem. Že by to bylo díky motion-capture technologii? V každém případě závěrečné zúčtování s ním si lze maximálně užít. Patrně i kvůli tomu, že rovněž není nijak zdlouhavé (a taky proto, že nechá vzpomenout na Bifrost). Úplně poslední scéna potom naznačuje, že v sequelu – pokud tedy vznikne – se může stát prakticky cokoliv.

FOTO: CinemArt