Tobruk

Aby tohle mohl být opravdu   skvělý biják tak k tomu   byly potřeba nějaké   milióny v rozpočtu navíc,   což je v našem malém   filmovém rybníčku věcí   zbožného přání. I tak je   to však na naše poměry   nadstandard a Václav Marhoul   zaslouží hodně bodů za   odvahu se do něčeho   podobného vůbec pustit.   Myslím, že za daných   podmínek (zejména   finančních) nejspíš   dosáhl maxima možného. Ne,   že by nebylo co vytknout, ale   z mého pohledu si tenhle film   zaslouží určitě palec   nahoru.

PROCESOR!
Jsem hrdý vlastenec. Takže   když jsem po delší době   narazil na snímek z naší   domácí tvorby, a ještě k   tomu válečný   pojednávající o 11.   Československém pěší   praporu, který hájil   nejvíce ohrožený západní   úsek v Tobruku, říkal jsem   si, to bude něco. Ale jsem   spíše zklamán. Je mi   jasný, že se tady pracovalo   s nějakým rozpočtem a   nečekal jsem velkolepou   bitvu, ale i na minimum   prostoru se dá vytřískat   napětí, který mi tady   bohužel chybí. Když to   srovnám s filmem The Wall,   který si vystačil s jedním   zraněným vojákem za zdí a   imaginárním nepřítelem a   jsou tam scény, kdy se   napětí dá krájet. Tady   když je útok, tak se   vystačí s tím, že si   vojáci zacpávají uši a pak   četař proletí zákop s   tím, kdo je zraněný. Když   nejsou prachy na bojový   scény, tak se měli   soustředit na ten zákop a   udělat z toho více psycho s   důrazem na vykreslení   jednotlivých postav. Kdo   nezná, jak si tam naši vedli   může nabít dojmu, že tam   byl jeden srabík co utekl.   Chápu, prostě mu jeblo nikdo   neví, jak by se zachoval, ale   pak je tam další, co   okrádá svého mrtvého   spoluvězně, tak nabyde   dojmu, že se tam naši moc   nevyznamenali. Jestli to byl   záměr tvůrců, tak se jim   poved. Hlavně mi tam chybí,   jakýkoli příběh.

TOBRUK 9/10
Na Tobruk jsem se chystal   několik let a viděl až   včera na ČT. Já osobně   před Marhoulem a jeho týmem   smekám, protože natočili   film, který je dokonalý pro   oko, ucho a hlavně, není   trapný ani patetický,   čemuž mělo pomoci(a   zřejmě i pomohlo)   angažování neokoukaných   herců. Jejich výkony jsou   podle mě skvělé, nevadí mi   ani občasná sprostota   dialogů, protože takhle to   mezi chlapy ve skutečnosti   je, ani otevřený konec,   který nutí přemýšlet.   Myslím, že můžeme být   docela pyšní, že češi a   slováci natočili takovýto   film, který je navíc holdem   těm, kteří si prošli   skutečností. Mým jediným   malým problémem je   samozřejmě výborný Robert   Nebřenský, protože ho   pořád vidím se srosteným   obočím v Mlýnech :-).

Naši v Africe
Marhoul si vzal partu   kamarádů a zahráli si na   vojáky. Místo   nervydrásajícho válečného   dramatu se silným příběhem   nám servíruje komorní   drama, jen vzdáleně   připomínající hrůzu   válečného konfliktu, kde   jsou postupně vyzobávána   snad všechna žánrová   klišé. Téměř poeticky   zpracovaný Tobruk je   prázdný, bez emocí, bez   výraznějších hereckých   výkonů, bez poutavého   příběhu a tak není divu,   že jsem se většinu času   nudil. Škoda, další   promarněná šance udělat   velký "národní"   film.

Jediné co mne zaujalo, byla   kamera. A jedině zásluhou   dlouhých a, dle mého   názoru, dobře   koncipovaných, záběrů, se   tento, dějově   krátkometrážní film stal   celovečerním snímkem.   Snímkem bez začátku a bez   konce. U dobrých válečných   filmů, nejenom válečných,   se většinou nechám emočně   vtáhnout do děje, soucítím   s obětmi, fandím hrdinům a   pociťuji nenávist k těm   špatným. V tomto případě   mně byly osudy jednotlivých   postav vcelku lhostejné.   Celkově mám z filmu dojem   nedotaženosti se spoustou   „zbytečné vaty“ k   vyplnění časového   prostoru. Avšak pojetím,   absencí glorifikace,   trapného patosu atd., je film   rozhodně lepší nežli   spousta západoevropských,   amerických a polských   slátanin s válečnou   tematikou.

O tom, co prožívali čeští   vojáci a severní Africe,   nebyl to med, ale spíše   okamžiky, kdy šlo každou   chvíli o život. Někteří   to berou s nadhledem, jiní ve   válce ztrácejí všechny   zábrany a úplně se mění.   A což až když přichází   boje o africký Tobruk, to   teprve je to pravé africké   peklo. Film je spíše syrový   a ukazuje válku, jaká   opravdu byla - bez velkých   příběhů, plnou krutosti a   násilí - samí mladí herci,   žádné hvězdy.

V zajatí piesku
Získalo to ceny za kameru,   zvuk a hudbu a musím   povedať, že oprávnene.   Hlavne tá hudba je fakt že   geniálna. Myšlienka je   pekná. Až tak ma úplne   nenadchol a chcel som dať   taký priemer, ale na to, že   to je český film, je to fakt   dobre urobené. Možno mi   chýbal hlbší dej, ale to   zas nevadí, pretože tie boje   a čakanie v zákope bolo fakt   dobre spravené. Herci nič   moc aj tie dialógy, ale to je   ok, predsa len menej známi,   ale páčili sa mi Lieberman   (zo slabšieho sa stal   otrlý), a tí dvaja Slováci,   ten čatár (taký osamotený,   ale mal charizmu) a ten s   fúzkom za jeho totálne   elitné hlášky (vid.   rozhovor so spolubojovníkom,   tá najlepšia - do p..e! - to   by si nemal! - čo? - no   kliať pred bitkou - čo? - to   prináša smolu). Treba   povedať, že je to aj dosť   naturalizované. A vlastne dal   by som ešte viac, ale   strašne mi vadila jedna vec a   SPOILERIK: od jeho úteku,   vlastne dezercie to šlo s   logikou aspoň pre mňa akosi   dole. Strašne začalo veľa   vecí ísť akosi divne. V tej   púšti strašne vydržal,   naspäť trafil za deň bez   problémov a hlavne prečo tí   zranení a šofér tých dvoch   nechali len tak kúsok od nich   v púšti. Na české pomery   (myslím rozpočet a   možnosti, nemyslím   schopnosti, tie sú) však   dobrý film. Vrchol však   šach z nábojníc

Krajina hezká, efekty dobré,   herecké výkony celkem   dobré, vše ostatní bez   bodu...
Ve zkratce   řečeno - NUDA!

Exotická krajina, písečné   duny, měkké filtry, dobrá   kamera, neprofláklé tváře   - to ostatní provinčně   české, ubohé a absolutně   bez nápadu.

Pěkný český válečný   film, který má už jen pár   kroků a Holywůdské   dokonalosti. Vojin Ryan nebo   Černý jestřáb to sice   není, poněvadž akce tam zas   moc není, už jen proto, že   naši filmaři nemají tolik   peněz na válečné akce.
Film získal Českého   lva, popravdě se také   nedivím, nicméně musím   ještě jednou zdůraznit, že   Američané by to natočili   vzkutku lépe.

Smekám před odvahou se   pustit do takového tématu,   který tady u nás moc   netočíme. Výroba filmu   nebyla asi nic jednoduchého a   levného. Přesto výsledek je   diskutabilní. Vím starou   belu o tom jak to tam v té   době chodilo, takže posoudit   reálnost snímku je těžké,   ale celkově mě tam vadily,   některé věci proto nakonec   těch 60% Herecké obsazení   mě sedlo a kamera + krajina   také. Body nahoru i za drsné   natáčecí podmínky!

Kritika to posrala!
Popravdě rečeno jsem měl o   tomto válečném kousku kapku   jiné představy a čekal jsem   od něj o mnoho víc.Nebyl to   špatný film, to zase ne.Ale   po příliš velké   medializaci a až zbytečně   moc pochvalné kritice, jsem   prostě čekal nějakou   "supr bombu".Je to   sice jenom můj názor, ale   bylo to přehnané, protože   až zas tak "supr   dobrý" nebyl ani   náhodou.
Ovšem to   beru jako celkový pohled na   film, protože některé   záběry byly skutečně   výborné a i dost   věrohodné.
Herecké   obsazení? To byla podle mně   chyba.Film si zasloužil mít   podle mého názoru   "hvězdnější" a   zkušenější herce.Mně   osobně tady zaujal a tudíž   i velmi překvapil pouze   Michal Novotný.Překvapil   proto, že tohoto herce jinak   nemusím ani vidět.No ale   uznávám, že tady byl   opravdu dobrý.

Film jsem měl dlouho v   rezervách, kam uládám   snímky, na které se   těším. Dnes jsem jej viděl   a nemám jen smíšené   pocity, ale i smutek na duši,   kolik se promarnilo času a   výsledek, žádná hloubková   sonda do duše českého   vojáka v cizině, jen   klouzání po povrchu a   umělecké záběry tu tíhu a   bezmoci neukázaly. Formálně   jde o dobrý film, ale v   porovnání s tím, co už   bylo na toto téma natočeno,   tak to byl jen pokus o   zdolání všech   osmitisícovek najednou.   Čas,jako spravdlivý soudce,   rozhodne.

Ze začátku jsem si říkala,   že si to tak ti naši   čeští filmaři hrají na   vojáčky, rozjezd byl trošku   pomalý. Až po scénu s   mytím v poušti, kdy jsem   vytřeštila oči a už se   neodpoutala. Ale ono to tak   bohužel je, že válka není   kojná a nevíte tam ani dne,   ani minuty.
Na české   poměry profesionálně a   precizně zpracovaný snímek,   oceňuji, že divák nebyl   voděn za ručičku   stylem:" a to je ten a   ten a takovou má minulost a   do války šel proto,   že..." Na druhou stranu   se mi chvílemi někteří   vojáci pletli, hlavně ti   slovenští, pomohly tomu i   neokoukané tváře.
Lehko mi po dokoukání   nebylo, ale to je můj   problém s válečnými filmy   a tenhle si na nějaké   kašírování rozhodně   nehrál.
A ten   konec....síla.

Že tenhle válečný film   nechytil za srdéčko mě,   bych ještě pochopila, ale   že nezaujal ani jednoho z   mých "tří chlapů v   chalupě", to už je na   pováženou. I když... při   scéně s utrženýma nohama   se mi skoro udělalo zle a   vojácky syrový konec   potvrdil, jaké svinstvo   válka je. Dáváme 60%.

EEEh-Tobruk.
Strašně   jsem tomuhle filmu fandil,už   proto,že válečných   českých filmů bylo,je a   bude málo,at už proto,že   češi neradi bojují,nebo   proto,že takové filmy jsou   drahé,velmi drahé.
Při sledování Tobruku   jsem se zvlášt ze začátku   trošku nudil. A když začne   první bitva,tak z ní hlavní   hrdina po chvíli uteče...
Ale postupně,jak děj   plyne ,se vám film zadírá   pod kůži.
Ne,není to   americké "tatata   tramtadá",nebo ruské   "Urrrááá",tohle   je   syrové,realistické.Lekáte   se spolu s hrdiny každé   kulky. A ty kulky fakt   zabíjejí a mrzačí.A tak to   prostě je. Zatímco po   sledování amerických   válečných filmů máte chut   vzít flintu a jít   postřílet pár   nácků,žlutáků,nebo   rudejch-podle situace a u   ruských filmů máte chut   jít vlastním tělem   zalehnout kulometné   hnízdo,po shlédnutí Tobruku   bych nešel ani do   knoflíkové války.
Je   prostě syrovej   ,naturalistickej a zlej. A   taková válka je.
Nevím,kdy zase půjdu a   Tobruk si pustím,ale vím   jistě,že na něj budu často   myslet.Že ve mně zanechal   jisté poselství.
A   děj filmu-není zas tak   důležitý,dopadne to   špatně...tak,jako v každé   válce. Umírají totiž   lidé...

Tobruk
Tobruk, strategické město na   severu Libye, které mělo   velký význam ve druhé   světové válce. Spousty   lidí ani netuší, že   československé jednotky   působily i zde. Ale to   netušili ani o letcích z   Anglie (a teď si opravdu   nevymýšlím - avšak se ani   moc nedivím, za komunismu se   o tom učit nesmělo a dneska   se ještě pořád neví jak   tyto témata jinak uchopit,   tak se vynechávají) dokud o   nich Svěrák nenatočil film   (a Landa nenazpíval   písničku).
Václav   Marhoul se mi líbí nelíbí.   Jeho styl je velmi zvláštní   (vzpomenu na "Mazaného   Filipa", o kterém doteď   nevím, zda je vynikajícím   nebo totálním brakem). A po   všech těch oslavných   recenzích jsem čekal něco   zvláštního. Věděl jsem   že to bude jiný válečný   snímek než ty Hollywoodské,   jsem rád že Evropa má   vlastní odlišnou tvorbu, ale   doufal jsem ve větší   promyšlenost psychologie   vojáků. Ne že by tam   nebyla, jen jsem se do nich   nedokázal prostřednictvím   obrazovky vcítit. Ani   atmosféra nebyla špatná,   ale opět se mě nijak   nedotkla. Škoda, z tohoto   tématu mohlo vzejít o hodně   víc...

Vydařené. Natočené s   pečlivostí a pokorou.   Chvályhodné je, že se   autoři nepokoušeli o   nemožné, totiž o válečný   velkofilm plný heroických   scén, ale spíš o komorní   drama v duchu slavných   Nebeských jezdců. Za nimi   sice Tobruk zaostává v   psychologické drobnokresbě,   ale zato hýří atmosférou a   výborně zvládnutou   vizuální stránkou. Herecké   výkony neoslní, ale ani   neotráví,příjemným   překvapením je pro mě   Robert Nebřenský. Po jeho   vltavínských šklebech tu   není ani stopy, polohu   bezcitného drsňáka zvládl   výborně. Dalším kladem je   hudba Richarda Horowitze a   Sussan Deyhim, která k   pouštním exteriérům sedí   jako ulitá. Film sice   nenabízí nic neviděného,   ale řekl bych, že mu o to   ani nešlo. Přiblížit   prostředí a pocity   řadových vojáků na   severoafrickém bojišti a   vzdát jim hold, to se   podařilo.

Na film Tobruk jsem se opravdu   těšil. Historie je moje   velká vášeň. A po celé   řadě velmi pozitivních   recenzí, jsem se nemohl   dočkat, až jej uvidím   také. Ale to co jsem viděl,   je unylá podívaná, která   zdaleka neodpovídá   chvalozpěvům na snímek.   Českoslovenští vlastenci,   kteří odešli do zahraničí   bránit principy našeho   žití a bojovat za   znovuvytvoření naší   vlasti, by si rozhodně   zasloužili daleko lepší   poctu. Prapor pod vedením   podplukovníka K. Klapálka,   se vyznamenal při obraně   velmi důležitého   přístavu, během odrážení   útoků, stejně tak jako při   mnoha desítkách výpadů a   průzkumných akcích.   Jednotka si tak dokázala   dobít respekt svých   spolubojovníků a spojenců.   Nejen bojem, ale i úžasnou   schopností improvizace při   zkvalitňování své linie   obrany a ukořisťování   vybavení protivníka. O   našich vojácích koloval v   Tobruku vtip. Dej jim kliku od   auta a oni ti k ní   přičarují celý vůz. Nic z   toho tady vidět není! Místo   toho se podstatná část   děje zabývá i někým, kdo   opustil své kamarády a   utekl. I to se samozřejmě   stávalo.Oceňuji, že tvůrci   chtěli ukázat jak žili,   bojovali a umírali naši   vojáci, ale místo dezertéra   jsme mohli sledovat osudy   těch, které zanechal v boji   proti přesile. Z tohoto   snímku laický divák   nemůže nijak pocítit tu   hrdost, kterou cítí znalec   osudů mnoha našich jednotek   na bojištích 2. sv. války.   Místy naopak může   pociťovat, že se vlastně   pod tlakem událostí nakonec   vždy do určité míry   zlomíme. Pět bodů dávám   jen kvůli tomu, že se   autorům snímku podařilo   pěkně a efektivně zobrazit   bojiště v neútěšné   poušti, která byla mnohdy   větším nepřítelem nežli   protivník.A to vojákům obou   stran. Ale rozhodně se dalo   téma obránců slavného   Tobruku vytěžit daleko   více. Už jen proto, že toto   téma bylo za minulého   režimu tak opomíjeno.

to jsem se na film těšila =   hrozný strašně mě to   zklamalo

Jak skončí hlavní hrdina?!
Když si tvůrce natočí   tematicky vysněný film, a   nejedná se o grafomana,   vzniká často něco   nadstandardního a   výjimečného. Tento film v   českých poměrech bezpochyby   nadstandardní je.
Tobruk je dobře   vystavěný příběh a film s   velkým F, zejména co se   týče obrazovosti (kamera,   střih, ale i zvuk…) I když   se milovníkům akčnější   podívané bude zdát expozice   možná příliš dlouhá,   tempo je volené velmi dobře   tak, že si i divák brzy   připadá jako v poušti…
Závěr celé story je tak   překvapivý, že dokonale   zaskočí téměř každého.   Anebo si snad myslíte, že   hlavní hrdina může…?   (…podívejte se…)

Velká nuda !
S politováním musím   konstatovat, že toto je jeden   z nejhorších válečných   filmů co jsem kdy viděl, o   to je to pro mně   bolestnější, že se jedná   o film naší tvorby. Takovou   nudu jsem u filmu s válečnou   tématikou snad ještě   nezažil, rozhodně   nedoporučuji, ztráta času a   pro mně osobně velké   zklamání.

film z hlediska obsazení a   hereckých výkonů splnil mé   očekávání,mrzí mě   menší počet bojových scén   a mohl být i   delší(jó,když rozpočet   nestačí...)

MNĚ SE TOBRUK LÍBIL. JE TO   DRSNÝ A TVRDÝ. JE MI 17 LET   A NEMYSLÍM SI, ŽE BYCH   POHRDAL VÁLKOU. MŮJ   PRASTREJDA BYL U PARTYZÁNŮ A   NEMĚL TO LEHKÝ. JENŽE MI   HODNĚ VADÍ, ŽE SE TEN ČLEN   PŘEDE MNOU NAVÁŽÍ DO   KOMEDIÍ PRO TEENAGERY. MÁ SE   MU SNAD NAŠE GENERACE   OMLOUVAT ZA TO, ŽE JSME   MLADÝ? JÁ SE RÁD PODÍVÁM   NA DOKUMENT O VÁLCE I NA   DOBROU KOMEDII. TO CO MĚ   NEZAJÍMÁ NA TO NEKOUKÁM.   MĚ VŮBEC NEBAVÍ STARÉ   ČESKÉ FILMY, ALE NEBUDU SE   NAVÁŽET DO NĚKOHO KOMU SE   LÍBÍ. TAK PROČ SE NAVÁŽÍ   STARŠÍ GENERACE DO NÁS CO   SE LÍBÍ MLADÝM?

Na české poměry a rozpočty   až neobvykle zdařilý a   kvalitně natočený film. V   posledních letech, kdy   kvalita českých filmů je   opravdu na pováženou, je   Tobruk dílo v podstatě   vyjímečné. Příběh   československého praporu u   Tobruku za 2.světové války.   Zajímavý námět, zajímavý   film. A solidní herecké   výkony.

Reaguju na předchozí text -   takže já nejsem ani   příznivec military a   pamětník už teprve ne.   Válku pomalu už nepamatuje   ani moje babička. Přesto se   mi film líbil, nenudil jsem   se!!! Je to tvrdý, ale   takový války jsou. Dost   dobře nechápu, co by kdo od   válečných filmů   požadoval. Asi se tam mají   všichni objímat ve stylu   nějakejch telenovel a   cvrklikat na celé kolo. Já   smekám, protože našim   filmařům se po dlouhý době   podařilo natočit filmec, co   má hlavu a patu a taky dost   hlubokou myšlenku o něčem.

Tak tohle se Vám pane   Marhoule tedy nepovedlo, nuda,   dvakrát nuda, rádoby   hlubokomyslné náhledy do   konání vojáků, které jsou   na úkor alespoň nějakého   spádu děje...Možná to   něco řekne pamětníkům,   nebo military příznivcům,   ale mám obavy, že mladé   diváky tak akorát unudíte a   otrávíte...

Velmi příjemné   překvapení. Konečně se   zase našel režisér, který   natočil jiný film, než   který v posledních letech   produkujem. Konečně se   objevil film který vybočuje   z těch všech komedií Jana   Hřebejka, na jedno brdo a se   stejnými herci. Zdravím Vás   pane Hřebejku, neberte to moc   osobně, kdybyste to četl.   Spíš si od režiséra   Marhoula vemte příklad, že   můžeme natočit i   vážnější filmy.   Konkrétně z 2. světové   války, na památku pluku,   který sloužil v roce 1941 v   Africe, v Lybijském městě   Tobruk. Postavy a samotný   příběh v tomto filmu jsou   sice smyšlené, ale to   nevadí, důležité je že   víme že tam československá   armáda byla.
Sledujeme   především příběh   mladého vojáka, Jiřího   Pospíchala, naivního   mladíka který jde   dobrovolně do války, s   pocitem že může být   hrdina. Po tvrdém výcviku   přichází samotný přesun   do Tobruku, do centra   konfliktu. A sám Pospíchal   bude pomalu zjišťovat jak to   ve válce je ve   skutečnosti.
Ano, ve   filmu není zase tolik   bojových scén, ale když už   nějaká je, tak musím říct   že stála za to a na   domácím kině to byl   výborný zážitek. Musím   ocenit to, že se Marhoul   nebál ani syrových scén,   konkrétně třeba ta, která   zde v komentářích už taky   zazněla.
Ale spíše   je to o vžití do kůže   těch vojáků, o pocitech. A   samotný závěr filmu, asi   nějak přesně ukazuje, jaká   válka je.

Vizuálně povedený ale   zbytečně utahaný a ukecaný   válečný snímek, který se   snaží tvářit až moc cool   ale především dialogy   přesvědčí diváka o opaku.   Herci působí až moc unyle a   válečných scén je   naprosté minimum. Největší   plus je v tom, že na první   pohled film nevypadá česky,   alespoň do doby než někdo   otevře hubu.

Výborný válečný film   ,který je hlavně o   čekání.
Velmi dobré   herecké obsazení,režisér   udělal velmi dobře,že   vsadil na méně okoukané   tváře,působilo to   autentičtěji.
Jen mě   zklamal opravdu hodně useklý   konec.

Na to, že to českej   válečnej film tak je to   opravdu pěkný film. Je   vidět, že i češi mohou   natáčet dobré válečné   filmy!

Když jsem se na film díval,   moc mě nenadchl(možná   proto, že jsem na něm byl se   školou - spousta rušivých   elementů), ale po shlédnutí   jsem si uvědomil, že není   zas tak špatný. Sice scéna,   jak Pospíchal cestuje   pouští byla dost nudná, ale   jinak to je opravdu   realisticky zpracovaný film.   Ale rozhodně bych od něj   nečekal žádnou akci a extra   napětí. Bohužel(nebo   naštěstí?) češi neumí   točit akci, jak jsme na ni   zvyklí z amerických filmů.   Určitě je ale tento film   dobrým doplňkem české   kinematografie.

Tak takhle teda rozhodně   ne... Snaha o velkofilm a při   tom se sotva hodí na ČT v   něděli večer jako   televizní film, herecký   výkony strašný a děj je   taky hrůza, nechápu ty   přeskoky v čase bez   vysvětlení a pak   následnejch 20 minut o   ničem, efekty taky k smíchu,   bum bum a nepřítel nikde,   chvílemi mi připadalo že   tam druhá fronta snad ani   není... Hudby pomálo a   rozhodně ne kdy by bylo   potřeba. Fuj

Máme z domácí produkce   všeho všudy dva válečné   filmy, které se berou   vážně (který je ten   druhý, je jistě nasnadě) a   oba mají společných pár   věcí. Jsou uvěřitelné,   neheroické, bitevní scény   nejsou velkolepé, ale o to z   nich číší větší   osudovost. Tobruku se dá   vytknout spousta věcí -   nespojitý děj, občas až   moc zdlouhavé záběry, jindy   naopak příliš rychlý   spád. Ale líbil se mi.

Snahu natočit dobrý   válečný film nelze autorům   vytknout, kostýmy,   exteriéry, kamera, hudba vše   je kvalitní, ale celkově   hrozná nuda a to je velká   škoda. Jsem   "fanatický"   fanoušek válečných filmů   a o 2. světovou válku se   zajímám i mimo film - Tobruk   je první válečný film kdy   jsem byl rád, že už je   konec. Jdu si pustit Sokolovo.

Musím říct že mě tenhle   film velmi zklamal. Z války   uvidíte několik desítek   (občas trochu nepovedených)   výbuchů po dělostřelecké   palbě a několika minutovou   střelbu do asi 30   nezřetelných komparzistů,   kterým se na kamenitém   terénu ani moc nechtělo po   zásazích padat. Zbytek filmu   jsou psychologicky laděné   nudné scény, které si s   nějakým dějem nebo občas   logikou nedělají příliš   velké starosti. Vkrádá se   otázka proč takovéto filmy   vůbec točit, protože tohle   je nuda, nuda, nuda.

Nudný a utahaný děj u   kterého jsem skoro usnul.   Film se snaží být   válečným filmem, ale nemá   charakter války. Začátek   mě celkem ještě bavil, ale   zbytek hrůza..no a hlavně   ten konec!!

Pár hluchých míst se sice   najde,ale jinak na české   poměry brilantní filmové   řemeslo.Hlavně ale je celý   film lehce uvěřitelný.Rád   bych věřil,že je to   tím,že se film obešel bez   okoukaných   "hvězd".A filmu to   ani trochu neublížilo,ba   naopak.Bůh ví proč před   námi tak dobré herce   skrývají.

Pomalý začátek s řadou   působivých scén (brouk   mizící v moři vířícího   se písku) pozvolna   přechází v dunivou akci,   kterou opět střídá   pomalejší děj, aby mohl   být v zápětí zase   vystřídán akcí. Najde se   tu i pár brutálnějších   scén, ale ohromě působí   záběry na nekonečnou,   vyprahlou a opuštěnou   poušť.

Film mne příjemně překvapil!
Četla, jsem všelicos, že je   film rozvleklý, atd. Já jsem   od začátku až do konce byla   v napětí. Návštěvu filmu   jsem do dnešního dne   odkládala. Znáte to,   těšíte se na nějaký film   a letíte na něj ihned v den   premiéry. Zjistila jsem, že   je docela dobré posečkat a   to těšení si prodloužit.   Byla jsem s bráchou (též   důchodcem), který ví o 2.   světové válce snad   všechno. Kluci ve filmu šli   téměř na jistou smrt. A   dobrovolně! Pro dnešní lidi   je to téměř   nepochopitelné, zvláště   pro mladší ročníky. Ale   zpět k filmu. Působí na   mně velmi reálně, co   voják, to různý charakter.   Válka je strašná věc.   Drsnost této jedné z mnoha   epizod války mně opravdu   "dostala"! Vřele   doporučuji ke shlédnutí.

Zacatek ponekud nevyrazny, ale   zbavajici dve tertiny natocene   na cesky film nezvykle   precizne a zajimave. V ceskych   podminkach a s ceskymi   financemi zajimavy pocin.

Po přečtení komentáře od   Petry jsem své hodnocení   zvedl o bod, možná časem   ještě dojde k úpravě. Film   Tobruk je skutečně   realistickým dramatem. Film   začíná ve výcvikovém   táboře, ve kterém se   seznamujeme s hlavními   protagonisty. Kdo je vlastně   ten hlavní? To nelze určit.  
Film vypráví o   poměrně málo známé   epizodě z období druhé   světové války. Nebo o   poměrně málo zmiňované   epizodě druhé světové   války. Film je i silně   nauralistický a občas máte   pocit, že jste na místě   vojáků.

písek teče z plátna
bez scénáře, bez děje,   etudy z války, ale kamera a   hudba je super, herci jsou   taky OK, Nebřenský   překvapil, uľ to není jen   Gynekolog :)! Kdo chce   pocitovku, atmosféru...má ji   mít.

Vynikající film!
Původní text z 18. 5. 2008:   Film by mohl být slibný...je   podle skutečné historické   události, ale vše záleží   na to, kterak si s ním   filmaři poradí,   každopádně je to po dlouhé   době další český film, na   něž jsem ochotná vydat   hříšné peníze za   shlédnutí v kině:-))

Přípis ze dne   23. 9. 2008: Úmyslně zde   nechávám i původní text,   jak jsem na Tobruk nazírala v   době, kdy ještě nebyl   zdaleka uveden v kině. Již   tehdy jsem vyslovila   myšlenku, že by se mohlo   jednat o slibný film. Po   dnešním shlédnutí tu   myšlenku mohu zcela   jednoznačně podtrhnout a to   nejméně desetkrát, k tomu   je tedy naprosto adekvátní i   mé bodové hodnocení. Film   je opravdu drama, má naprosto   strhující průběh a   nedýcháte od začátku až   do konce. Tleskám a podtrhuji   zejména za to, že zde není   žádný ústřední   kýčovitý příběh na bázi   trapné love story či rádoby   jiného poameričtělého   dojáku, ale naprosto   realistický pohled mezi   československé vojáky   bojující v drsné realitě   zákopů v severní Africe.   Některé scény opravdu   nejsou pro zrovna slabé   povahy, nechci zde   naturalisticky líčit jejich   průběh s ohledem na   některé možné dětské   návštěvníky FDB, ale když   jenom naznačím - naprosto   šokující je smrt jednoho z   vojáků po výbuchu miny.   Pohled, který se divákovi   naskytne, je opravdu drsný.   Smekám před herci, kteří   zde podali víc než výborné   nejen herecké, ale zejména   fyzické výkony. Mrazivá   hudba, syrová a drsná   otevřenost, zvláštně   pojatý konec - to vše dělá   z filmu jakýsi hraný   dokument, což je však jeho   rozhodně velkým plusem.   Velmi ráda konstatuji, že   naše kinematografie se v   posledních letech vymaňuje z   kameňáckých trapností či   "viewegáren" na   jedno brdo, ano, sice se tento   žánr stále točí, ale   vedle něho vznikají alespoň   kvalitní a dle historie   inspirované projekty, kam   bezesporu patří Tobruk.   Doporučuji shlédnout   každému, kdo se jednak   zajímá o II. světovou   válku a zejména těm,   kteří si neuvědomují, jak   drsná a zlá je válka a jak   umí zasáhnout do   obyčejných lidských   životů.