FDb.cz - filmová databáze

(K)Lamač srdcí
Každý neamerický film, který   projde našimi biografy si   zaslouží aspoň trochu   pozornosti. A francouzská   kinematografie patří zrovna k   těm lepším, z těch nejzářivých   snímků se zde objevuje mnoho   rozličných. Ať už je to   "Amélie z   Montmartru", série   "Taxi" nebo třeba   "Asterix a Obelix".   Už jenom když slyšíme tu   jejich krásnou řeč...
Klamač srdcí se zdá   námětem jako obyčejná   Hollywoodský romantická   komedie. Dopředu může být   každému jasné o čem to celé   bude a jak to dopadne. Ale   tady jde o styl natočení. I   když koukáme na něco, co tu   stokrát bylo, přeci jen to   vidíme úplně poprvé. Evropští   herci hrají také rozdílně než   ti zaoceánští, nemohu posoudit   jestli lépe nebo hůře, prostě   jinak. A tak to má být.   Jakýkoliv průmyls potřebuje   konkurenci, včetně toho   filmařského. Proto nemohu   jinka než doporučit.
Jediné s čím jsem tak   trochu zklamaný je konec,   představoval jsem si vše jinka   (jak, to samozřejmě   neprozradím). Jinak rada,   vyčkejte ještě chvilku při   závěrečných titulkách, ještě   nás čeká jedna komediální   scéna...

127 hodin
Filmy Dannyho Boylea se mi   budou vždycky líbit, přesto že   nikdy nejsou úplně dokonalé.   127 Hours je velmi zajímavý   námět, bohužel se celý příběh   dá říci jednou krátkou větou a   navíc většina diváků, co bude   127 hodin sledovat, asi pointu   zná a předem ví, jak to   všechno vlastně skončí. Ano, i   já se díky tomu místy nudil (a   to Boyle použil jen hodinu a   půl dlouhou stopáž), na druhou   stranu, chvílemi jsem byl   fascinován a v některých   scénách jsem se ani   neodvažoval dýchat. Je   neuvěřitelné, že se něco   takového opravdu stalo,   kdybych já byl v kůži Arona,   nikdy, ani kdybych umíral,   nedokázal bych to co on. To   zaslouží obdiv. I charakter je   krásně vykreslen, ze začátku   mi přišel hlavní hrdina   nesympatický, ale postupem   času jsem mu začínal čím dál   tím víc fandit, až jsem vše   nakonec prožíval s ním   (brrr!). James Franco, kterého   jsem doteď znal pouze jako   Harryho Osborna ze   "Spidermana" je   dobrý herec, ale sám celý film   prostě neutáhne. Díky tomu je   zde spousty hluchých míst, ale   ty se dají v konečném důsledku   odpustit, a když už ne kvůli   příběhu, tak aspoň pro   zajímavou kameru a nádherné   scenérie...

13. okrsek
To že jsou pro mě francouzské   filmy number one, daleko,   daleko pře Hollywoodem, to je   prostě jasnačka. A dokazuje to   i tato oddychová sci-fi   akčňárna. V Paříži je problém   s přistěhovalci už hodně   dlouho. Pan Sarkozy vymýšlí   nejrůznější řešení, za což je   mnohdy velmi kritizován   (naposledy vystěhování romů ze   země). Ve 13. okrsku už to   dohnali do krajních řešení a   kolem toho nejproblémovějšího   gheta postavili zeď a oddělili   ho tak od zbytku civilizace.   Toť k velmi stručnému ději.   Ale o ten zde v žádném případě   nejde. Celé je to hlavně   přehlídky akce, bojového umění   a v prvé řadě parkouru,   pouličního sportu (nebo spíš   umění?). A to zvládli dva   hlavní hrdinové dokonale. K   tomu přidejte velmi krásnou a   roztomilou francouzsku. To vše   ve velmi krátké stopáži, a   vzhledem k tomu, že se zde   pořád něco děje, uteče vše   jako voda.
Námět   originální rozhodně není, už v   minulosti přišli američané s   nápadem New Yorku jako   obrovského vězení, kde   nešťastnou náhodou ztroskotá   americký prezident a bývalý   vězeň ho jde zachránit. Ale až   žabožrouti to dovedli k   dokonalosti...

2012
Čím jsm byl ve filmu mile   překvapen, že druhý   nejhlavnější hrdina byl geolog   jako já. Ani jsem netušil, jak   perspektivní práci mám:-)   Musím se tedy hodně snažit,   abych jednou skončil až u   amerického prezidenta:-D Další   překvapení mě čekalo v tom, co   všechno za geomorfologické   procesy dokáže naše Země. Pro   mě to vše byly dokonce větší   nesmysly, než nesmrtelnost   hlavních hrdinů. Pokud by se   opravdu někdy něco takového   mohlo stát, znamená to, že vše   co vím, je špatně a na archu   se by se nedostal jediný   geolog, hrůza!! :-D
Ale   já samozřejmě nehodnotím   realičnost příběhu, hodnotím   samotný příběh. A ten je víc   než luxusně dělaný. Napětí od   začátku do konce (i když každý   si může asi i správně tipnout,   jak to skončí), hlavní   hrdinové sympaťáci, spousty   vedlejších příběhů... Jen ta   délka a rádoby chytré řeči, o   tom co se právě děje s   litosférickými deskami...

27 šatů
Romantická komedie se snad ani   jinak natočit nedá. Ale slovem   komedie by se mělo rozumět   aspoň trocha humoru, který mi   tu poměrně dost chyběl. Na   vtipné scénky prostě   scénárista zapomněl (snad jen   vzpomínka na všechny ty   netradiční svatby). Děj jasně   předvídatelný, ale na druhou   stranu, řekněte mi o nějakém   jiném filmu z tohoto soudku,   kde není dopředu známá   zápletka a do očích bijící   happy end (který se dá   odhadnout většinou po prvních   pěti minutách)?

300: Bitva u Thermopyl
Po uvedení filmu začali šíičtí   Íráčané nadávat, že film je   zaměřen proti Peršanům. Další   vlna odporu se zvedla za   údajnou propagandu amerických   bojů na Blízkém východě   (hlavně asi v Iráku). A   historické souvislosti také   "trochu"   pokulhávají. Ale to není to   hlavní, o co snímku jde. Snaží   se především zachytit Millerův   komix, a to se mu povedlo na   výbornou. Začátek byl sice   trošičku zdlouhavější, ale jak   přišlo na řadu bojování, byl   jsem rád, že mohu vše sledovat   na plátně kina...

40 dnů a 40 nocí
Větší kravinu už jsem dlouho   neviděl. Co to je vůbec za   příběh? Josh Hartnett nevydrží   40 dnů bez sexu?? To je to tak   nezvládnutelná doba? Za celou   hodinu a půl jsem se ani   jednou nezasmál, což mi u   komedie dost chybí. Mezitím,   co v jiných filmech se   rozcházejí i kvůli jedné   nevinné nevěrné puse, v tomto   vypadají všichni jako úplní   sexuální maniaci co se vyspí s   kýmkoliv kdekoliv a na počkání   (jestli to tak opravdu je,   odjíždím na to ono vysněné   místo, kde se stačí na holku   jen usmát a máte jí v posteli,   a kde už po týdnu vypuká   láska, bez které nelze žít).

8 Mile
Absolutně nezáživnej film.   Skoro nic se neděje, jen tu a   tam se poperou a pohádají.   Jediné dobré momenty jsou   battly, jelikož ale hip hop   neposlouchám, nemohu za ně dát   body navíc.
Obyčejný   snímek, který staví akorát na   hlavní hvězdě, Eminemovi.   Navíc má s jeho skutečným   životem pramálo společného...

88 minut
Film nabitý akcí, ale to   hlavní co očekávám od filmu,   pořádný příběh, trošku chybí.   Jak čtu ohlasy pode mnou,   snímek asi naplnil většiny   očekávání, ne ale moje. Dávám   pět bodů, střed, průměr.   Protože to pro mě přesně 88   minut vystihuje. Klidně by to   mohl být jeden z dílů Komisaře   Rexe, jen bez psa a s Al   Pacinem místo toho německého   herce...

Aberdeen
Docela slušný film, nelituji   času, který jsem mu věnoval.   Aberdeen, město ve Skotsku, se   stává cílem hlavních hrdinů,   sexy dcery, která se ve filmu   producíruje vesele nahoře bez   (opravdu je na co koukat:-D),   a otce Tomase, beznadějného   alkoholika. Do příběhu se   navíc zapojuje Clive, který se   zpočátku jevý jako přitroublý   mladík, ale co se z něj   nakonec vyklube...
Pesimisticky laděná road   movie, trochu jinak pojatá,   než na co jsme zvyklí oh   Hollywoodu. Dokonce mě film   přesvědčil i k návštěvě   Norska:-)

Agora
Agora, otevřené shromaždiště   uprostřed dřívějších měst, kde   se odehrával veřejný život.   Jihoamerický Amenábar, který   vzešel do podvědomí diváků   hlavně díky vynikajícímu   snímku "Ti druzí",   natočil historický film o   jedné ženě, která se zabývala   filosofií a astronomií v   dobách, kdy se světem začínala   šířit hlavní vlna křesťanství.   Nemyslím si, že Agora nějak   zvlášť kritizuje tuto světovou   víru, bez poskvrny nezůstali   ani tehdejší bezvěrci, ani   tehdejší Židé. Jde spíš o   lidi,kteří jsou u moci, a   kterým je vlastně jedno, v co   věří nebo nevěří, hlavně aby   vše vedlo ku jejich   prospěchu.
Filosofku   Hypatii ztvárnila nádherná   Rachel Weisz, které to sice   nesluší tolik jako v   "Mumii", přesto je   ale dost krásná. Bohužel jako   herečka až tak moc nevyniká,   její projev se mi zdá takový   obyčejný, ne moc   zapamatovatelný. A ostatních   hrdinů si člověk přes   soustředěnost na hlavní   hrdinku ani nevšimne.
A   angličtina v tehdejší době v   oblasti Středozemního moře?   Trochu mi zkazila výsledný   efekt, ale to se už holt musí   odpustit...

Aguire, bič Boží
Patří mezi 501 filmů, které   musíte vidět.
Klaus   Kinski je herec, který dokáže   utáhnout celý film jen a jen   vlastními silama. Ve snímku   Aguirre, der Zorn Gottes to   zase jen dokazuje. Podobně   jako ve   "Fitzcarraldu" nebo   "Woyszekovi", i zde   ztvárnil postavu tak trochu   víc vyšinutou (vlastně já si   jeho jako herce nedokážu   představit jako někoho   seriózního). Kromě famózního   výkonu je zde další   obdivuhodná složka - prales.   Amazonský deštný les je   opravdu nádherný a v Aguire,   bič Boží je velmi důležitou   složkou děje.
O co nám   zde celou dobu vlastně jde?   Sledujeme proměnu jednoho   šílence v ještě většího   šílence. Příběh ubíhá velmi   pomalu, místy se zde ani nic   neděje a jediné co nás zajímá   je vlastně ten blázen Kinski.   Ale to je vlastně podstata   všech snímků, které jsem s ním   viděl.
Další   užitečností je, že připomene,   jak španělští conquistadoři   přišli do Jižní Ameriky a   začali si zde dělat úplně co   chtěli, bez ohledu na původní   obyvatelstvo, bez ohledu na   nic, jen ve vlastním   prospěchu, jako by se to   španělům v dnešní době nějakým   způsobem vrátilo...

Alenka v říši divů
Brit Carroll, velký smoker   trávy, už před více než sto   lety napsal podivuhodný příběh   o Alici, pro nás o Alence. A   tento nespočetně krát   zfilmovaný počin si vzal na   paškál Tim Burton a obsadil   koho jiného než Johnnyho   Deppa. Navíc použil 3D   technologii a vše dovedl téměř   k dokonalosti. Jen škoda, že   se zaměřil hlavně na dětské   publikum, ale to mu nemůžeme   mít za zlé, vždyť už autor   námětu Carroll psal také vše   pro jednu malou holčičku...

Ali G Indahouse
Ulítlá BRITSKÁ komedie   dělající si srandu nejen z   politiky, ale převážně z   městských "drsných"   ghet. I když děj, postavy a   vlastně úplně všechno je   naprosto stupidní, ukazuje nám   to aspoň, jak stupidní jsou i   tito rádoby hopeři.
Film má za úkol co nejvíc   šokovat, takže se nedivte až   uvidíte královnu tak, jak ji   Bůh stvořil, nebo premiéra   ČADu, jak se pokouší svést   jiného premiéra...
Pokud máte tedy chvilku a   chcete si pročistit hlavu, je   Ali G ideální...

Alias
J. J. Abrams přináší nový   seriál. Dost mi místy   připomínal "Hranice   nemožného", ale v globálu   mě asi bavil víc. A podobně   jako u "Ztracených",   i zde končí každá epizoda jak   jinak, než napínavě. Občas je   to fakt k vzteku.
Jennifer Garner jsem si   poprvé všiml v   "Dardevilovi",   respektive v jeho odnoži   "Elektře". Strašná   blbost, ale Jennifer se zde   objevuje v sexy oblečku a já   pro tuto herečku začínám mít   vážně slabost. A to co   předváděla v Aliasu, to bylo   opravdu něco. Jeden super   kostým za druhým...
A k   ději. Celkově nic závratného,   občas se dá vše i předvídat,   každému musí být jasné, že   když se vše jeví zřetelně,   musí nastat úplný zvrat o 180   stupňů. Zakomponavat   fiktivního proroka Rambaldiho   se mi nezdá jako extra tah,   nemyslím si, že je to to pravé   ořechové. Taky nechápu, proč   se občas objeví jako název   město (např. Moskva), někdy   stát (Rumunsko - asi by   američané neznali Bukurešť).   Za hodně zdařilý díl považuji   ten s Quentinem Tarantinem,   nejoblíbenější postava je pak   Jakc Bristow...

Amélie z Montmartru
Nádherná Paříž, úžasné   francouzština, krásná   Amélie.
Stačí tyto tři   přísady a vznikne film tak   dokonalý, že prostě nejde si   ho nezamilovat. Romantická   pohádka, jak má být. Asi každá   dívka sní o takovém princi a   asi každý muž o takové ... no,   prostě o Amálce:-)
Umět   se tak ještě někdy vrátit do   dětských let, žít   bezstarostným životem, radovat   se z maličkostí... To musíme   závidět hlavní hrdince snad   všichni. Navíc nový neokoukaný   způsob jak natočit film,   nevidím žádný důvod se na   snímek nepodívat a neoblíbit   si ho...

Komu se film nelíbí, ten ho   prostě nepochopil:-)   Vynikající, doporučuji všem. O   stereotipu života, netýká se   však jen američanů (i já se po   filmu ještě asi týden   přehraboval ve svém životě:-D)

Anna v přední linii
Nevím proč, ale o ruských   konfliktech se u nás moc   nemluví. Novináři mají v   centru dění hlavně ty   americké, a tak se především   řeší jak US vojáci nedodržují   lidská práva v Afghánistánu,   jak opakovaně předávají a   přebírají moc v Iráckých   oblastech..., ale o Gruzii,   Čečně, celé severní Kavkazsko   se prostě vynechává. Kolik už   jsem slyšel konspiračních   teorií o 11. září, ale jako by   všichni zapomněli na první   válku v Afghánistánu, kdy se   sověti marně snažili tuto zemi   dobít (nepodařilo se jim to   jen díky americké pomoci, teď   je nechci nijak   ospravedlňovat).
Anna   Politkovská, přední světová   novinářka zabívající se hlavně   druhou Čečenskou válkou byla   za podivných okolností   zavražděna. Strkala nos tam,   kam neměla. Tento dokument je   takovou poctou pro ni. Co mi   ale trochu chybí, je nějaký   ustálený příběh, dějová linie,   která by nás provedla jejím   životem. Vím že to jsou   autentické záběry, ale i tento   žánr by měl nějakou story   mít.
Jako velké plus   beru zobrazení známých   událostí, atentátu v divadle   (použití bojového plynu vojáky   a přiotrávení rukojmích) nebo   nešťastná událost ve škole v   severní Osetii...

Anne Vliegt
Uveden na festivalu   dokumentárních filmů o   lidských právech Jeden svět v   roce 2011.
Krátký   dokument ukazující život jedné   holčičky, trpící syndromem, o   kterém jsem nikdy před tím   neslyšel. Tato porucha mozku   vyvolává nejrůznější tiky, jak   jsem se později dočetl,   vyskytuje se zhruba u jednoho   procenta dětí do deseti let a   s dospíváním postupně mizí.   Navíc nemá žádný vliv na život   (kromě toho, že jsou vaše tiky   viditelné), takže se mi zdá   celý dokumentární počin zcela   zbytečný. Je mnoho horších   nemocí, mnoho větších témat   zasluhujících si naší   pozornost, a když si to   srovnám třeba se snímkem   "Krev mé krve", kde   si jedna dobrovolnice   adoptovala asi šest těžce   postižených dětí, je všechen   ten rozruch kolem této   jedenáctileté blondýnky úplně   zbytečný. Na gymnáziu měl náš   ředitel také tik v oku   projevující se neustálým   mrkáním, ale kromě toho, že   jsme si z něj my studenti   dělali potají srandu, nijak ho   to neomezovalo. A tu srandu   bychom si z něj dělali přeci i   bez toho tiku, našli bychom si   něco jiného, však to znáte...

Antikrist
Moc jsem tedy nepochopil, k   čemu vlastně to. Mělo to   diváka znechutit? Proč ale až   tak detailní pornografické   scény? Mělo to v divákovi   nechat něco na zamyšlení? K   čemu ale pak ty nechuťárny   blížící se ke slavné Saw? Nebo   je to snad pobuřující   psychologické drama? Mno -   přiznejme si to, samotná   myšlenka snímku také nic   extra. Skoro mi to přijde jako   dílo nějakého úchyláka, který   chtěl být trochu kontroverzní   a ukázat na sebe. Na mě ale   vůbec nezapůsobil. Slyšel jsem   sice na režiséra samou chválu,   ale po shlédnutí Antikrista   nevím, jestli se ještě kdy na   nějaké jeho dílko kouknu...

Apollo 18
Po snímcích jako je   "Záhada Blair   Witch", "Rec"   nebo třeba "Čtvrtý   druh", ale klidně bychom   sem mohli započítat i   "District 9", nám   tvůrci přinášejí další obdobně   točené movie, tentokrát z   vesmíru, o kosmickém programu   Apolla a o jeho posledním   přistání na Měsíci. A jelikož   na toto téma existuje nespočet   konspiračních teorií, nemohli   s horrorem šlápnout vedle.
Jako každý podobný snímek   má i tento spousty nedostatků   a technických chyb, ale to   prostě musíme odpustit, na   tento žánr se prostě kvůli   logice nekouká, to musíme   zvolit něco odlišného. Jinak,   jaká pro mě byla úroveň   strachu? Strach z neznáma   docela zabíral, neváleli se   zde tuny vnitřností, jen jsme   prostě nevěděli, co se děje,   což funguje o hodně více.   Jasně, každý mohl lehce   odhadnout co přijde v příštích   minutách, to opravdu nebylo   tak těžké tipnout:)
A   jen tak pro zajímavost. Film   vypráví o letu, který vláda   zatajila. Ve skutečnosti však   Apollo 18 opravdu vzlétlo do   kosmu, jeho cílem však bylo   spolejní se Sovětským Sojuzem,   ne přistání na Měsíci, proto   je tato mise známa spíš pod   názvem Sojuz-Apollo, než   Apollo 18...

Arabela
Princezna Arabela patřila v   dětství k mým nejoblíbenějším   pohádkám, rád jsem se na ní   vždy díval a i teď, když jsem   se rozhodl znovu zavzpomínat   na úžasné herce, mi přišla po   chuti. Nechybí zde ta dětská   napínavá složka, ale je tu i   dost humoru a leckdy to dopadá   tak, že jsem se smál od   začátku do konce. Mojí   nejoblíbenější postavou byl   mluvící vlk od doktora   Frankesteina, ten neměl chybu.   Jakmile se objevil na scéně,   popadal jsem se smíchy za   břicho.
Jinak na   hereckých výkonech nelze vůbec   nic vyčíst, vždyť jsou zde   obsazeny největší osobnosti   české kinematografie,   vyjmenovávat nebudu, ani   topku, to by byl opravdu   dlouhý seznam. Snad jen zmíním   mého největšího oblíbence   Menšíka, děkuji mamince, že   když ho jednou potkala,   nechala si ho zvěčnit do   památníku, ten jeho obrázek je   snad to nejlepší, co doma   máme.
Proč dostala Jana   Nagyová hlas Libuše Šafránkové   je mi záhadou, snad možná   proto, že původně měla být   princezna Arabela obsazena   právě jí. Jistě by to bylo   také zajímavé, vidět   "Popelku" v roli   Hyacintovi dcery...

Asterix a Olympijské hry
Pro mě totální zklamání.   Asterix už nebyl Asterix   (změna herců) a příběh celkově   se mi zdál až moc překýčovaný.   Navíc se vůbec netočil kolem   galů, ale spíš kolem Bruta.   Jako světlý okamžik bych   povznesl Michaela Schumechera   a ředitele Ferarri ve filmu,   naopak za horší považuji   konec, který je tak moc   natahovaný, že za cenu nižší   kvality se do něj snažili   nacpat co nejvíce slavných   tváří...

Asterix a Vikingové
Jelikož jsem na Asterixovi a   Obelixovi vyrůstal (a stále na   nich ještě rostu), je pro mě   film jedním velkým potěšením a   nostalgií zároveň. Samozřejmě   že kvalitou se ostatním dílům   rovnat nemůže, o tom není   pochyb, ale vezmeme-li v úvahu   komu je film určen, dnešním   dětem, myslím si že se velmi   vydařil...

Ať žijí duchové
Dana Vávrová, Jiří Sovák ani   Vlastimil Brodský si dnes už   bohužel nikde nezahrají, ale   naštěstí za sebou zanechali   mnoho vzpomínek... Jednou z   nich je i tento nesmrtelný   pohádkový muzikál pro děti.   Příběh je sice na nízké   úrovni, ale aspoň mohou tyto   duchy sledovat i ti nejmenší   bez toho, aby jim cokoliv   uteklo. Písně chytlavé (moje   slečna pracuje ve školce a   říká, že tam jsou tyto songy   na denním pořádku), co víc si   přát? Velmi slušné.

Austrálie
Tak tohle bylo jako co? Celé   se to skládalo ze dvou   samostatných filmů, které na   sebe nevazovaly jen stejnými   postavami, jinak ničím. A   přesto že byly dva regulérní   konce, skončilo to ještě úplně   jinak, tak divně... Podruhé už   bych to fakt vidět nemusel,   strašně věcí zakomponovaných   do sebe. Já osobně bych nechal   jen první část filmu, kterou   bych ještě ukončil pořádnou   bitkou s hlavním záporákem a   mohli jsme mít aspoň jakž takž   slušnej filmík. Ale takhle...

Auta
Animované filmy moc nemusím,   ale Auta jsem prostě musel   vidět. Proč? Protože skoro   každé děcko má čepici, tričko   a nebo rovnou hračku s Bleskem   a jeho kamarády. Neuvěřitelná   dětská mánie. Zkusím tedy   snímek hodnotit jejich očima,   i když nevím, jak moc budu   úspěšný.
Velmi   pozitivně vidím nápad použít   jako hlavní hrdiny věci, tedy   konkrétně automobily. Už jsem   viděli rybičky s grimasy lidí   (Hledá se Nemo), oživlé hračky   (Toy Story), broučky co si   povídají a pracují jako my   (Život brouka), příšerky,   superhrdiny, krysy, roboty,   psy (Příšerky s r. o.,   Úžasňákovi, Ratatouille, WALL   - E, Vzhůru do oblak), ale   auta tu fakt ještě nebyla.   Navíc je to prní snímek pod   vedením Walta Disneyho...
Trošku výhrad bych měl k   ději, celkově mi přišel takový   o ničem, na druhou stranu   chápu, že musí být stravitelný   i pro nejmenší děti (i když   nevím, co ty říkají na tu   skoro dvou hodinovou délku).   Přesto se díky velkému   diváckému úspěchu můžeme těšit   na Auta 2, která by měla   ovládnout kina někdy už   příštím rokem (2011).

Avatar
Avatar. Do nedávna spojován s   počítačovými hrami, dnes už   navždy bude ale Cameronův.   Původně hinduistický pojem   vtělení ducha na zem se   změnilo v průkopnickou   podívanou 3D technologie.   Tolik let práce, a vyplatilo   se. A až za několik sezón   budeme sledovat vše v kinech,   doma v obýváku, na počítači,   prostě všude v tomto formátu,   budeme vzpomínat na tuto   průkopnickou technologii.
Ale to je bohužel jediné   pozitivum. Co se proboha stalo   s příběhem? Od první chvíle,   kdy vidíme frajírka Sama   Woringhtona, je nám jasné, jak   se bude vyvíjet, s kým si   zprvu nepadne do oka a s kým   bude vést finální bitku.   Prostě slátanina, což se mi   zdá strašná škoda. Myslím si,   že scénáristé mohli zapracovat   trochu více s dějem.
Jinak mi trochu nejdou   přes hlavu ty létající hory.   Velmi absurdní, už jenom při   představě jak tak asi mohli   vzniknout...

Až na krev
Považuji se tak trochu za   ekologa a o těžbě ropy sem   nikdy moc nevěděl. O to více   mi pak přišel tento film   zajímavý. Příběh sám o sobě se   může zdát mnohým nudný, já ale   nepocítil ani na minutku, kdy   bych si musel z dlouhé chvíle   hryzat nehty (a to stopáž má   přes dvě a půl hodiny). O   hlavním hrdinovi DDL je známo,   že své role prožívá i mimo   natáčení, prostě se do nich   tak vžije, že kamera nekamera,   prostě je z něj ropný magnát.   Proto je pro něj Oskar, Zlatý   glóbus a ocenění BAFTA za   nejlepšího herce plně   zasloužené...

Babel
Film celkem překvapil, nic moc   jsem od něj neočekával a nyní,   po shlédnutí, cítím dobrý   pocit. Co mi trochu vadilo je   délka. Skoro dvě a půl hodiny   je opravdu moc a místy jsem se   i nudil. Na druhou stranu je   tam opravdu pár zajímavých   momentů. Japonská část byla   dost dobrá, ale do filmu se mi   moc nehodila.
Chudáci   Maročané, ti to schytali:-) A   to si podali přihlášku do   Evropské unie...