NOVĚ můžete filtrovat filmy a seriály také dle streamovacích služeb

Recenze: RoboCop (1987)

Vydáno dne 18.11.2020 (379 přečtení)
Velkolepý vstup Paula Verhoevena do ryze amerického filmu a na americkou půdu!

 










 

V Detroitu budoucnosti vlastní policii soukromá společnost OCP. Chce vystavět idylické Delta City, které je potřeba vyklidit od zločinců. Dělníci si pak budou moct užívat drog a prostitutek a dalších neřestí. Ale to teď nechme. Druhým člověkem v hierarchii je Dick Jones (Ronny Cox), který nechal sestrojit zcela nehumanoidního robota s označením ED 209, jenž má dohlížet na dodržování zákona. Přímo při jednání rady je však tímto stvořením rozstřílen jeden ze členů společnosti. A tak přichází na scénu ambiciózní Bob Morton (Miguel Ferrer), jehož program RoboCop by mohl všechno vyřešit. Sloužil by veřejnosti, chránil by nevinné a prosazoval by zákon. Takové by byly jeho tři směrnice (tedy pokud neexistuje nějaká tajná čtvrtá). Teď jenom najít vhodného kandidáta …

Do oblasti Metro West nově přichází Alex Murphy (Peter Weller). Jeho parťačkou se stane Anne Lewisová (Nancy Allen). Jenže to oba ještě netuší, že pouze na jeden den. Banda Clarence Boddickera (Kurtwood Smith) znovu páchá trestnou činnost, načež uniknou do úkrytu, kde je Murphy brutálně zmasakrován jejich zbraněmi. Záhy je prohlášen za mrtvého. Doba a technologie ovšem natolik pokročily, že může dojít – tak jako v případě Ježíše Krista – na jeho REVENANT neboli zmrtvýchvstání. Zrodil se policajt, který má plně poslouchat své nadřízené a který má být postrachem všech zločinců a nepřátel společnosti OCP. Nutno podotknout, že v těchto USA budoucnosti se rozhodně nudit nebude.

Vždyť televizní zpravodajství je plné špatných zpráv, včetně té, že laserové dělo z oběžné dráhy nedopatřením sežehlo oblast kolem Santa Barbary, kde mimo jiných trávili důchod dva bývalí prezidenti Spojených států amerických. Paul Verhoeven tedy nejenže byl v RoboCopovi satirický, ale zároveň taky sarkastický. Vůči zemi, ve které se teprve rozkoukával, nicméně kterou velmi brzy pochopil. A tak mohl – stejně jako předtím v Holandsku – dál natáčet filmy, které pak mnozí považovali za kontroverzní. Především z toho důvodu, že se nebál nazývat věci pravými jmény a že měl značně posunuté hranice při zobrazování násilí a nahoty, které si ale zrovna v RoboCopovi příliš neužijeme.

 










 

Proč taky, když má být naše pozornost soustředěna na zkorumpované, mocichtivé a peněz lačné „obchodníky se smrtí“, na prostředí plné cynických a sebestředných lidí, mezi nimiž nechybí vrcholní přestavitelé předních společností, kteří uzavírají pakty s postavami z podsvětí, na které se rozhodně nelze ve všem spolehnout. Obyčejní lidé nejsou příliš nároční, když rádi sledují absurdní „legráckový“ pořad, jenž běží nepatrně ve stylu Ptákovin či Rychlých prachů, nazvaný „I’d buy that for a dollar.“ A pak tady máme samozřejmě zdánlivě ideálního policajta, který ovšem při dodržování zákona kolikrát zbytečně udělá pěkný nepořádek – viz přepadení obchodu nebo osvobození rukojmích ze spárů politika, který nezvládnul svoje odvolání. „Dead or alive, you’re coming with me.“ Tak zní jeho motto, kterým se vlastně tak trochu vracíme na divoký západ, ale které zároveň spolu s točením pistole naznačuje, že pod strojovou „kapotou“ se stále skrývá člověk.

Co se násilí týče, není v RoboCopovi zase až tolik četné, avšak když už na něj dojde, tak se rozhodně zadře pod kůži – ať už se jedná o ono ukřižování, přestřelku ve skladu nebo najetí do toxického odpadu. Přitom prodloužená verze jest o několik sekund delší právě z toho důvodu, že v ní režisér v tomto směru ještě přitlačil na pilu. Přeci jen se při uvedení do kin chtěl vyhnout nejpřísnější přístupnosti. Tu si totiž úmyslně schovával pro Showgirls. Jinak se taky nejde nepozastavit nad tím, že v RoboCopovi hraje několik výborných herců, kteří se přesto nedostali takříkajíc na nejvyšší úroveň a u kterých není snadné vyjmenovat byť tři další projekty, ve kterých se objevili.

RoboCop je film, který udeřil hřebíček na hlavičku. Bohužel jako odstrašující vize dystopické budoucnosti příliš nezafungoval. V dnešní době jest možná ještě aktuálnější než za éry Ronalda Reagana. Přítomnost takového hrdiny vždycky potěší. A vlastně nezáleží na tom, jestli se mu říká RoboCop nebo Superman nebo Robert McCall nebo Marv nebo Harry nebo Shane nebo třeba Zorro. RoboCop je film, který umě upozorňuje na četné nešvary ve společnosti a který tím pádem nepostrádá důležitou myšlenku, resp. důležité myšlenky, přičemž je servíruje vcelku nekompromisním způsobem. Takže by bývalo neškodilo je malinko dál rozvinout. Vedle toho samozřejmě nelze nezmínit vynikající hudbu Basila Poledourise (Barbar Conan) a design od Roba Bottina (Věc). Rozličné aspekty si prostě vzájemně vyhověly a tento počin se proto – na rozdíl od dvojky a trojky a tohoto remaku bez satirického nadhledu – stal právem kultovním.

P.S.: Tohle rozhodně stojí za to!

FOTO: cinema.de
Hodnocení autora: 10/1010/1010/1010/1010/1010/1010/1010/1010/1010/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

DVD

Recenze: Showgirls Dnes

V pokračující návaznosti na knihu Paul Verhoeven a jeho filmy nemůže chybět povídání o této velice... celý článek

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení