Velký bazar

Nejlepší komedie s Les   Charlots, kterou jsem zatím   viděl. Bavil jsem se už u   prvních scén, kdy se   navzájem probouzeli a pak to   bylo ještě lepší. A moc   mě potěšilo, že tu měl   naprosto výbornou roli Michel   Galabru. Les Charlots jsou   báječná čtyřka a jedni z   nejlepších francouzských   komiků. Doufám, že těch   zkouknutých filmů bude víc,   protože tihle týpci mě fakt   baví... Celkové hodnocení   musím ohodnotit plným   počtem, film totiž i dost   překvapil...

Velmi povedená komedie, jedna   s nejlepších se slavnými   Bažanty. Od začátku až do   konce je vyplněna spousty   vtipnými scénkami, mnohé   jsou nezapomenutelné.

Velký bazar
Skvělá francouzská komedie,   která příjemně pobaví   svým osobitým humorem. Je   pravda, že obsahuje velké   množství bláznivých, ale   zároveň výborně   promyšlených scének.   Originalita se hlavním   hrdinům upřít nedá,   zejména scénky v   supermarketu jsou perfektní.   Dále se mi líbila humorně   akční honička na   motorkách. Děj má   samozřejmě taky hlavu a patu   a nenechá diváka odtrhnout   oči od obrazovky.

Klasika francouzké filmové   scény. Les Charlots jsou k   sežrání a nezapomenutelní.   Nutno vidět. Patří do   zlatého fondu.

Téměř dokonalé
Tento film kombinuje mé   nejoblíbenější žánry -   staré francouzské komedie   (převážně funésovky),   filmy Beatles (nebo obecně   hudebních skupin) a   částečně i   spencerhillovky. Claude Zidi   se opravdu vyznamenal, snímek   přetéká skvělými nápady   a vtipy, až i když jsou   opravdu bizarní (vyražení   okna vypoulením očí, dveře   otevírající se na druhou   stranu) je to sranda prvního   kalibru.

Tak tohle já můžu.   Kdykoliv. Pravda, jako dítě   jsem sebou mlátil smíchy o   zem, dneska už se jenom   přiblble usmívám. Stejně   je to zvláštní - tématika   zoufalého boje malého   živnostníka proti   obchodnímu řetězci zjevně   nemohla zapadat do   vysílacího schématu   totalitní Československé   televize, přesto se to už   tenkrát vysílalo relativně   často. A na rozdíl od   jiných dětsky nostalgických   vzpomínek mě to baví i   dnes. Zvláště rád   vzpomínám na Michela   Galabru, který si při   otvírání účtů nalíval   stále větší a větší   panáky. Dělám to taky   tak:-)

Tady není co dodat, prostě   jen se dívat a bavit se.   Gagů je dost a dost a není   třeba se nějak zvlášť   zabývat dějem samotným. Já   se u těchto filmů, tedy u   většiny bavím královsky.

Ani po tolika letech   neztratila tato komedie nic ze   svého humoru (alespoň pro   mne) a u nás i aktuálnosti k   poměrům supermarkety x malí   živnostníci. Nicméně od   prvního záběru - viz Město   květin, přes řetězovou   budící scénu, práci v   továrně ("Všechny svý   příbuzný už jste   pochovali, tak jsem zvědavej,   co na mě vybalíte   dneska."), krádeže v   supermarketu a konečnou   dražbu krámku Emila   ("Vzal bych si litr   červeného. Proč, ono už   vám došlo? Ne, potřebuju   polituru na nábytek.").   Doplněno slušným českým   dabingem.

Tak tenhle film jsem si pustil   po mnoha letech. Snímek plný   absurdních gagů byl mým   oblíbeným filmem v   dětství. V konech jsem si   jej nikdy nenechal utéct. A   dnes, z pohledu o třicet let   staršího člověka mohu   říci: To je tak blbý, až   je to krásný a furt je to   dobrý. :-)

Tak musim se priznat,ze tyto   ctyri z prominutim blbecky   vubec nemam rad,ale tento film   (a je snad jediny,ktery se mi   s nima libi) se jim opravdu   povedl a chvalim.
Dost   dobra komedie s vybornymi   napady a scenkami.
No   jak tam kradli ten chlast a   ostatni veci,v tom   Supermarketu,to se mi hodne   libilo.

Možno najlepšia a   najúspešnejšia komédia z   celej tejto veľmi vydarenej   kolekcie. Nechýba tu skvelý   a vtipný nápad zo scénami,   ktoré dokážu každého   diváka pobaviť.

Naprosto ztřeštěná komedie   podle francouzských   parametrů. Doslova   napěchována vtipnými gagy,   které dohromady tvoří   opravdu šílenou smršť   absurdního humoru. Musím se   přiznat, že jsem se Les   Charlots dlouho vyhýbal, ale   Velký bazar mě   přesvědčil, že jim musím   dát ještě šanci.

V dětství jsem měl tuhle   supermarketovou taškařici od   Les Charlots asi nejradši.   Teď už jsem ale čekal   nanejvýš tak shovívavý   nostalgický úsměv. A ejhle,   ono to pořád funguje. Ne že   by nostalgie nebyla vůbec ve   hře, ale myslím, že spousta   gagů prostě neztratila lesk   a pořád dokáže pobavit. A   když jsem si dodatečně   všimnul jména režiséra,   už jsem se přestal divit.   Stará dobrá francouzská   komediální škola.

Souboj obchodního giganta s   malým obchodníčkem. Galabru   ačtyři blázni - co víc a   čemu víc by se měl člověk   smát - no prostě   nestárnoucí komedie.

Les Charlots mimo vojenské   prostředí působí stále   zábavně. Tenhle film na mě   působí směšně ještě   dnes. Herecky ho zvedli   známí matadoři Michelové   Galabru a Serrault. Jinak na   čtveřici Rinaldi, Filipelli,   Sarrus a Fechner je vidět že   posbírali zkušenosti a   herecky jsou už taky někde   jinde než např. v   Bažantech. Zkrátka   zasloužených 8 hvězdiček.

Fajn oddychovka
Po komediích Čtyři sluhové   a čtyři mušketýři,   Čtyři sluhové a kardinál   asi třetí nejzdařilejší.   Vydělat na chléb vezdejší   je někdy pěkná fuška   natož pak na motodílnu.

Skutečně, na to, jak je film   starý, ten humor pořád   ještě docela funguje. Dnes   se už samozřejmě točí   jinak, ale zdaleka ne vždy   líp.

Téma dalšího komediálního   filmu s populární   francouzskou hudební kapelou   Les Charlots má hodně co do   činění s realitou a co si   budeme povídat, daná   problematika je stále   aktuální. Konkurenční   likvidace malých obchodů   silnými obchodními domy. V   roli majitele jednoho   obchůdku se objevuje Michel   Galabru, jehož   prostřednictvím máme   možnost vidět osobní dopad   takového skutku. A   samozřejmě nechybí ani   Jacques Seiler. Sice vážné   téma, ale to by nebyl Les   Charlots, aby vše náležitě   nepojali humorem sobě   vlastním. Situačního humoru   a groteskních scén je tu   tady opět více než dost a   byť se to každému nemusí   zdát, jejich skopičiny   tentokrát nejsou zase až tak   přepálené, jako u jejich   předešlých snímků.   Dějově jde doslova o   válečný stav ve snaze   obchodnímu domu ublížit,   jak to jen jde. A to je to,   oč tu běží. Humorná   stránka na dnešní dobu sice   již krapet zastaralá, ale se   svým správným smyslem pro   humor stále pobaví.

Je třeba čekat nečekané a   naladit svou mysl na absurdno.   Pak se člověk fakt baví,   protože je znát, že i herci   se baví.
Tyto filmy   zpoza železné opony let   sedmdesátých jsou zajímavé   (mimo jiné) i tím, že   zaznamenávají reálie   tehdejší Francie.   Sídliště se příliš   nelišila od těch našich.   Binec, zarostlé cesty,   otlučené rohy... Akorát ty   mega supermarkety už měli   dřív než my... my jenom   Kotvu v Praze. :)
Jo, a   to přece není továrna na   motocykly, ale na zahradnickou   techniku! :)

Povedená komedie se čtyřmi   přáteli kteří vyvádějí   hrozný ptákoviny nejdřív   v továrně na motorky a pak u   svého přítele v obchodě   kterého se snaží uchránit   od krachu ,tak vymýšlejí   neuvěřitelné zlodějské   kousky v místním   supermarketu.

Najlepší diel trapných   bažantov.

Je to humor řekněme jen pro   úzkou společnost, ale film   je originální hlavně   neskutečným množstvím   situačních nápadů, které   se ve filmu -do ani od- té   doby neobjevili
Pokud   jde o díla tohohle   francouzkého kvarteta, jedna   z nejlepších

Truchu vyšumělí Les   Charlots. Děj je sice nabitý   původními i méně   původními gagy, má rychlý   spád a v podtextu kritizuje   nešvary konzumní   společnosti, ale mně to   nesedí. Snad jedině Michel   Galabru jako vždy výtečný,   tentokrát v roli   dobrosrdečného majitele   malého bistra Emila, který   se snaží tváří v tvář   mnohem silnější konkurenci   udržet si své stálé   zákazníky.

Kritika na supermarmarkety a   hypermarkety je jistě   chválihodný počin, ale   dohromady s přešílenými   kousky bažantů to nějak   úplně nesedí. Vtipné   momenty nezachrání celek,   který působí tak trochu   slepeně a ten závěr je   katastrofa a je vidět, že   někdo nevěděl jak ten   slepenec ukončit. To je tak   když se z populárního   fenoménu snaži vytěžit   maximum a postupně   přestává být co těžit a   vytrácí se ona původní   svěžest.