Ani nevím, jak je možné,   že jsem film viděla až   dnes... Nějak mě minul. Ale   název, ten jsem si pamatovala   dobře. Možná pro tu   koupací scénu naši kluci ze   třídy měli tento film tak v   oblibě...

Komedie s přívlastkem, ať   už shodným nebo neshodným,   to je na každém z nás. Já   dávám shodný,   nevěrohodná. Kdo zná ze   svého okolí případ, kdy by   dva kluci tak moc usilovali o   holku zpovykanou, nablblou a   průměrně hezkou? Netvrdím,   že jsem se chvílemi   nebavila, ale nereálnost a   přílišná nadsázka mi to   veselí trochu kazily.

Vzhledem k tomu, že se jedná   o televizní film, vůbec to   není špatné. Kdyby byly   touto formou zpracovány   všechny důležité úseky   lidské historie a byly
používány ve školách   při vyučování dějepisu,   jistě by se průměrná   známka hodně zlepšila.
Pokaždé, když sleduji   historický film, napadá mne,   že dějiny lidstva jsou   nepřetržitým sledem   násilí, zabíjení,   uchvacování a krutosti. Bude   tomu někdy konec?

I ten, kdo zná knihu (a já   ji znám), musí film ocenit   velmi kladně. Je to typická   Kingovka, ale taková trochu   "soft". Právě   proto myslím, že nadchne   milovníky vintage tajemného   napětí.
Jediné, co   bych vytkla, bylo odfláknuté   dobové ženské oblečení a   účesy. Hombre si, muchacha   no. Ale jinak, jo, jo, jo.   Kvalitní film.

Jak si pořídit parádní depku...
Přečti knihu, pusť si film   a najdi 5 podobností s naší   současností...
Knihu   jsem si pustila z audio   nahrávky a po několika   kapitolách jsem stáhla film.   Dokončení audia bude   následovat. Mrazí mě...
Ve filmu je opomenut   moment, kdy nezvládnuté   děti přerůstají rodičům   přes hlavu a rodiče se jich   bojí... to už se nám   právě děje. Špehování a   udávání na facebooku je   denní realitou, zatím se jen   blokují účty, ale co bude   asi následovat? Elektrošoky   a převýchova? Antisexuální   ligu mladých, zmiňovanou v   knize a znázorněnou   asexuálně vyhlížejícími   ženami ve filmu, už trumflo   současné   LGBT...A..B..C..D... Ničení   slov, neboli old speach versus   new speach, to už se taky   děje. Mizí nám háčky a   čárky, česká slova   nahrazují anglické   ekvivalenty, kterým rozumí   zase jen mladí... A opravy   minulosti? Ano, dějiny píše   vítěz. Brzo, velmi brzo se   Orwellovské vize zcela   naplní. Tohle chceme?   Fakt?...

Pro mě nadprůměrný   snímek. Makačka na bednu,   protože se pořád skáče v   ději. Chvíli jsem měla   pocit, že Sean Penn má   dvojroli, ale posléze se mi   to vyjasnilo.
Je to   hodně depresivní, ale   doporučila bych shlédnout   lidem, co mají pocit, že jim   něco chybí, když manžel   nenosí kytky, když manželka   málo uklízí, když děti   pořád čučí do mobilu...

Velmi dobrá crazzy komedie,   která mě na několika   místech rozesmála až k   slzám. Smích přináší   uvolnění a to je to, oč tu   běží.
Johnnyho jsem   fakt neodhalila.

Až ve fázi třetího roku,   paradoxně nejvíc tíživé,   začal se mi film líbit.   Sympatizovat s pošuky typu   Ivana Heinze a Jany je pro mě   obtížné. Tedy scénář   příliš neocením. Obrazové   zpracování, to je jiná, v   této rovině velká   spokojenost. Herecky mě   nejvíc zaujal Luboš   Kostelný.

Chmurné obrazy ze života   lidu let šedesátých ve   slovenské metropoli. Takové   nesouvislé útržky,   nesouvislé bláboly, potrhlé   chování...
Když se   hodně usilovně zamyslím a   oprostím se těch   šíleností, zůstane mi   jednoduchá dějová linie.  
Hodný muž je   nemocný, vyšetří jej,   neřeknou tak, ani tak a pak   ho chtějí operovat... Ti   ostatní mají své problémy   a řeší je každý po svém.  
Spousta českých   herců, někteří sami mluví   slovensky (s českým   nezastíraným akcentem),   jiní jsou dabovaní nějakým   Slovákem.
Holka, už   se na to nikdy nedívej.

Asi paródyja nebo co...   Akční scény dohnané ad   absurdum, střihy, že by z   toho epileptik nepřestal   záchvatit, občas i vtipné.   No, nemůžu říct, že bych   se nebavila, ale bylo to   hodně divoké. Nejvíc   hodnotím Bena Hardyho,   protože zelené pozadí   nezelené pozadí, ty jeho   parkour scény jsou boží.

Že je Noomi Rapace   vynikající herečka, to   předvedla už v trilogii   Millenium jako Lisbeth   Salander v roce 2009. Tento   film dává absolutní prostor   nejen její herecké   rozmanitosti, ale i   představivosti a vcítění   se do několika postav   současně. Prostě   neuvěřitelný výkon.
Při sledování v roce   2022 (již třetí) dostává   tento film, jako mnoho   jiných, další kontextový   rozměr. Nápis, který Karen   míjí, "Sterilizujte se   bez objednání" asociuje   nedávné "Očkujte se   bez objednání". Jen   čas ukáže, zdali dojde   celosvětově naplnění i   politika jednoho dítěte.   Čína už si to od roku 1979   zkusila...

Strašně dlouho jsem tento   film chtěla vidět a pořád   mě nějak míjel. Až dnes,   konečně! A sedím jako   zaražená pecka. Takový   nápor na city jsem nečekala.   Naprosto dokonalý herecký   výkon a s tím spojené   myšlenky na pouto dítě -   matka. Jak křehké, jak   zranitelné, jak krásné a   nebezpečné. Jsou to naše   city, které nám často   přinášejí více bolesti   než radosti. A robotizace   postupuje...

Trochu moc zkratkovité, ale   asi věrohodné. Dobře   vybraní herci na základě   autentických podob. Stojí za   shlédnutí.

Ačkoliv scénáristka Sarah   Phelps použila námět od   Agathy Christie poměrně   věrně, přece jen, pěkně   nám zamíchala postavami. Ale   to asi nevadí. Má to   napětí, je to dobře   zahrané, je to anglické...   :) Natáčelo se v nádherně   zrekonstruovaném domě   Argdowan House, na západním   pobřeží Skotska.

Roztomilý příběh z pera   Astrid Lindgren, s nímž moje   generace vyrůstala. Tehdy   tyto příběhy patřily k   příjemnému zpestření   dětské kinematografie a   nabízely pohled na trochu   jinou přírodu, odlišné   prostředí, ale stejně   krásné kamarádství, jako   funguje kdekoliv jinde na   světě. Nabízí se   srovnání s některými filmy   paní Věry   Šimkové-Plívové.
  Dabingu Tjorven se zhostila   Zuzana Fišerová, kterou si   možná pamatujete z později   natočeného filmu   Vrchní,prchni (prodavačka   knih Douchová v krámě   vedoucího Vrány). Stinu   dabovala malá Tereza   Kučerová, dcera režisérky   Věry Chytilové.
  Saltkråkan je malý   smyšlený ostrov. Natáčelo   se většinou na ostrově   Norröra , ale také na   sousední ostrov Söderöra v   severním Stockholmském   souostroví (cca 30 ostrovů a   ostrůvků východně od   hlavního města).

Ještě mě pořád mrazí...
Zase jednou se mi vyplatilo   nečíst předem informace o   filmu. Mrazit mě začalo ve   chvíli, kdy mi došlo, že to   ten kluk asi nepřežije...
Film už si asi nepustím,   protože je temný, smutný a   skličující. Ale oceňuji   herecké výkony a celkové   řemeslné zpracování.   Závěrečná scéna se Sharon   Stone je asi nejsilnějším   bodem celého filmu. Je to   prostě paní herečka. Maska   je tak dokonalá, že jsem   chvíli myslela, že se jedná   o autentické záběry   skutečné Zackovy matky. Ale   opravdu jen chvíli. :)

Taková normální (americká)   rodinka. Jeden tragičtější   osud než druhý. Některým   dětem dokážou rodiče   pěkně zkomplikovat život.  
Oceňuju autentičnost   vzhledu jednotlivých postav,   líbí se mi kamera na rameni   neboli očko, hudba Hanse   Zimmera je také dokonalá.   Celý film je dobrý, ale   téma je tíživé. Asi budu   mít divoké sny.

Mám ráda Itálii, tady je   taková nezidealizovaná,   syrová, obyčejná. Co se   týče příběhu, volné   tempo, místy až moc. Ale   přitom udržuje diváka v   napětí. A několik   nezodpovězených otázek.   Proč ho chtěli zabít? Proč   tak složitě? Proč ho   nechali zhotovit tu zbraň? Co   ty zabité prostitutky?   Souviselo to? Atd...
Tři ženy, nápadně   podobné jedna druhé.   Záměr?
No a ta   zbraň. Prý Ruger Mini 14. No   tak jo... proto asi kód 014   na kufříku.

Zpočátku poměrně nudné,   později pozvolna do děje   vtahující. Filmový   příběh lehce klouže po   povrchu starodávné doby, kdy   učenec byl nucen žít v   celibátu a sexualita   znamenala problém. Zase jedna   mystifikace, kdy ženy se umí   dokonale učesat samy a   pánové nechodí na WC.   Přesto lze nechtěně   otěhotnět a prožít happy   end...

Temné, velmi temné drama s   několika mnohdy   diskutovanými tématy.   Jedním z nich je   oprávněnost či smysluplnost   prezidentské amnestie.
Film, z něhož naskakuje   husí kůže. Ale i takových   filmů je nám třeba. Možná   by pomohly titulky, protože   někdy hercům opravdu není   rozumět.
Že   Geislerová zahraje kdeco, to   už víme. Ale Vašut se   usazuje ve vážných, ba   přímo charakterních rolích   a to je příjemné   zjištění.

Film jsem dnes viděla po asi   deseti letech a musela jsem   změnit hvězdičky z osmi na   deset. Asi je to tím, jak   stárnu a senilním, ale čím   dál tím víc si uvědomuju,   jak se nám ze života   vytrácí lidskost a ostatní   základní člověčí   hodnoty. Slzy mi tekly proudem   a vůbec jsem jim nebránila.   Kdybych takového Andyho   potkala, byla bych vděčná.

Luc Besson se trochu opakuje a   je zjevné, že má rád   krásné drsné děvy...   nicméně tento film je   opravdu strhující.
Ano, ty akční bojové   scény jsou tak trochu   nereálné, ale kdo by si to   nepřál, že... Zkrátka   doporučuji těm, kdo:
- milují akci + krásné   mladé ženy
- milují   věčný napnelismus mezi USA   a SSSR
- milují Helen   Mirren
- chtějí se   příjemně a bezpečně   napnout
- milovníkům   zvířat (nebylo ublíženo   ani mouše)

Theatrum mundi
neboli divadlo světa, to mne   napadlo, když jsem zjistila,   že filmové kulisy   představují ty divadelní a   to nejen na jevišti, ale i v   hledišti a dokonce i v   provazišti, což   symbolizovalo ulice a i   některé bytové interiéry.   Neotřelý nápad. Pohyby   herců připomínaly baletní   choreografie a ten valčík!   Nádhera!! Sidi Larbi   Cherkaoui vnesl do klasického   tance neobvyklé pohyby rukou   a nečekané otočky, kdy muž   se dostává před ženu.   Mělo to něco symbolizovat?   Snad to, že žena, ať   dělá, co dělá, bude vždy   v mužově pozadí?
Nebývá pravidlem, že   neslovanští filmaři   natočí dobrý slovanský   film. Tady to však platí.   Film hodnotím velmi dobře.

S Apartmá v hotelu Plazza se   to srovnat nedá, ale i   přesto je to docela zábavný   film. Dvojice Michael Caine +   Maggie Smith jednoznačně   nejlepší. Alan Alda + Jane   Fonda ucházející. Zbytek   poněkud trapný.   Překladatelka a nebo   režisérka dabingu se   dopustily opravdu faux paux,   když nechaly manžele   Michaelsovy hovořit o   "baru" svého   synovce, jako by to bylo   restaurační zařízení.   Jedná se o židovský rituál   "bar micva",   kterého se mají zúčastnit.

Hawajec či Hawajan, to je   jedno, ale rozhodně Jason   Momoa je kus chlapa, který v   roli Aquamana rozechvívá   nejedno dívčí srdce. Amber   Heard s ním flirtuje v   předvídatelných mezích a   Willem Dafoe točí kopím.  
Je to rozhodně   pěkná podívaná, ačkoliv   chvíli mám pocit, že   koukám na Hru o trůny, pak   se zase ocitám na Pandoře v   lese Omaticayů a hned lítám   v nějakém vznášedle ve   Star wars...taky se tam trochu   připomíná Pán prstenů a   taky Pátý element.
A   vše korunuje nemrtvá   nestárnoucí Nicole Kidman.

Kde se vzal, tu se vzal, muž   v péřové bundě. Asi   nějaký vědec za polárním   kruhem... Letadlo zjevně   nechce letět, a tak muž   přežívá s klidem   Angličana a čeká, až ho   najdou.
A oni ho   našli. Ale spadli.   Přebytečný chlap je   zamražen a žena upadá do   dlouhého spánku. Je čas   vydat se na cestu za   záchranou s šancí 100:1.  
Taky nemusím tyhle   táhlé přirozené filmy, ale   dalo se to. Cifra ukázal i   jinou hereckou polohu než   krutou a ačkoliv všechny   překážky na trati jsem   předem odhadla, uznávám,   že film není špatný.   Jednou mi ale stačilo.

Jen díky tomu překvapivému   konci dávám víc než pět   hvězd. Filmařsky dobře   řemeslně odvedeno, ale   žádná bomba to není. Depp   a Theron zahráli dle   scénáře výborně, ale   neurotická postava Jillian je   přesně ten typ žen, které   nemám ráda. Mimochodem, v   té úschovně, to bylo hodně   nelogické - odejít a   nezamknout za sebou...   vzhledem k obsahu boxu.

Veeelmi ponuré. Černoušci   jsou už nežádoucí, tak se   tu žongluje s vojáčky, text   básničky je však původní.   Asi by se mi to mělo líbit,   ale ačkoliv oceňuji kameru i   perfektně vymyšlený   interiér, mám husí kůži a   asi to nebudu chtít vidět   znovu.

Fakt nevím, co je na tomto   filmu komediálního, když je   to smutné od začátku až do   konce. Přestože po   shlédnutí na mě padl   smutek, sebelítost a   beznadějná deprese,   natočené a zahrané to je   celkem dobře. Takový český   současný standard.

Jak jsem obvykle k současným   komediím kritická, tato se   mi hodně líbila.   Pochopitelně to není   prvoplánová komedie, spíš   to drama a ještě k tomu   rodinné. Líbí se mi, jak je   vystavěný děj, jak se   postupně seznamujeme s   provázaností vztahů, které   se utahují víc a víc, až   se protnou v jednom jediném   okamžiku. Takže námět a   scénář na jedničku.
Od Radka Havlíka jsem   zatím viděla jen Po čem   muži touží a to se mi   líbilo ještě víc. Ale   možná, časem, po více   shlédnitích ještě   hodnocení zvednu.
Jana Plodková   jednoznačně herecky   nejlepší. Když se   nepitvoří jako v   Hodinářovu učni a je sama   sebou, je skvělá.