Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 17.5.2016
Období 2. světové války a mladá dívka odsouzená německým soudem k trestu smrti za napomáhání komunistickému odboji. Trest bude vykonán za dva měsíce a příběh poeticky sleduje její poslední dny a rekapitulaci jejího dosavadního života. Snímek plný flashbacků krapet mate co že je vlastně hlavní dějová linka, ale to je v podstatě jen jedna jediná vada na kráse. Tragický příběh o děvčeti plného života a usměvavé tváře, které ji neopouštělo ani v cele smrti. Málo se dnes už ví, že Marie Kudeříková, hrdinka tohoto snímku, skutečně žila a tento film byl natočen podle 32 dopisů, které poslala z věznice. Byla to však mladá komunistka a tak z ní komunistický režim udělal doslova mučednici a tento snímek, byť to ani tak nevypadá, je jen další formou propagandy. Ano, propagačně-agitační záměry tu patrné jsou, ale to nemění nic na faktu, že se jedná o mimořádné dílo, na kterém si tvůrci dali opravdu záležet.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 14.12.2023
Právo a spravedlnost? Jistě. Od toho je tu přece zákon. Ale zákon není systém. A když je zákon založen na základě systému, to se začnou dít hodně absurdní věci. A právě o tom je tento film, v němž Al Pacino opět podává mimořádný výkon. Základem všeho je dobře napsaný scénář, neopomíjející ani psychologický stav věcí, v němž se Al Pacino bez problémů orientuje a vytváří napětí i na místech, kde by to nikdo nečekal. Dějově vyzdvihuje dva soudní případy, které spolu sice nesouvisí, ale v jádru věci jsou z hlediska práva a spravedlnosti morálně stejné, ale podle systému jsou zde stále rozdílné právní pohledy. Na jedné straně obžalovaný soudce, již pevný v kramflecích, a na druhé straně vyděšený transvestita. V obou případech jde o sexuální delikt. Pomalu narůstající právní nesrovnalosti v obou případech rozjíždějí právní dobrodružství líčené jako něco na způsob soudní pohádky, ale coby kritika systému je to přímý úder na solar. ... a spravedlnost pro všechny. Film je třeba vidět už jen kvůli závěrečnému a především šokujícímu proslovu obhájce, který právě mistrovsky přednesl Al Pacino. Najde se vůbec někdo, kdo by takovou atmosféru na samém konci necítil stejně?
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 28.6.2023
John Wayne a jeho další hodinový western, který se tentokrát řadí mezi ty slabší. Rodokapsový háv to opět má, ale chtě nechtě, jakoby tomu něco chybělo. A nebo to bude tím, že se tentokrát jedná o vztah mezi kovbojem a malinkou napůl indiánkou? Těžko říct. Příběh má vše patřičné. Velké dědictví za předpokladu splnění určitého úkolu a k tomu bandu zlořádů, samozřejmě mající na ono dědictví zálusk. Co chtít k westernovému dobrodružství víc. No, v tomto případě snad delší stopáž a více rozvinutější děj. Dvacetiletý John Wayne viditelně stále neztrácí své ambice a dobře si to užívá. Snímek lehce úsměvný a bez patřičného napětí. Zkrátka a dobře, nejedná se opět o nic jiného než o další zábavně-westernovou povídku, která vlivem mladičké indiánky spíše inklinuje k westernu rodinnému.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 29.9.2020
V 80. letech byla ve filmovém průmyslu robotizace hodně populární a na toto téma vzniklo skutečně bezpočet filmů. Hlavně v Hollywoodu. Avšak ani československá kinematografie nijak nezahálela a i ona přidala svojí troškou do mlýna. Samozřejmě však po svém. Socialisticky. Takže zatímco všude jinde se jednalo o akční či akční komedie, barrandovští tvůrci natočili ryze rodinný film. Námět není nijak originální, neboť o robotech vypomáhající v domácnosti byl použit také již mnohokrát. Nápad v podobě babiček se už originalitou honosí. Stroj se podle požadavku naprogramoval a bylo hotovo. A právě v tom je jádro věci. Program obsahuje i nelichotivé věci o sousedech a tak vlivem takového programu netrvá dlouho a začnou si vzájemně dělat naschvály, až to skončí scénou, která dnes vypadá jako nepovedená parodie na Terminátora. Na samém konci se jako obvykle moralizuje, ale v tom smyslu, co již dávno sepsal autor sci-fi románů Isaac Asimov. Prostě roboti by měli lidstvu sloužit a ne se proti nim obracet. Dramatizace žádná, humor aby divák pohledal a omšelost z díla doslova září. V Americe měl slavný ´Terminátor´ premiéru téměř tři měsíce po uvedení této barrandovského skvostu v československých kinech. Měla to být snad náhrada? Víme, kdy se až ´Terminátor´ do našich kin dostal. Pokud ano, tak socialisticky docela blbá.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 13.4.2018
Trojice mládenců se snaží vynahradit ztracené příležitosti v dětství tím, že vytvoří baseballový tým a bude soutěžit proti standardním skupinám baseballu. Film, který je hodně těžké správně uchopit. Jedná se o příběh o nesplněných snech ve snaze jejich naplnění, kde je místo i o lidství a dojetí, avšak za použití mimo běžných komediálních vlastností i motivů běžných pro sitcom, které jsou však místy dosti přes čáru. Zkrátka a dobře hraničí až s nechutností a trapností. Děj je pevný jak skála a jde svým zamýšleným směrem, ale v oné komediálnosti se až moc tlačí na pilu a zbytečně. Výsledný dojem to tak bohužel spíše kazí. O zábavu postaráno tedy je, jen záleží, kde je divákova hranice smyslu pro humor.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 17.3.2018
Příběh, který napsal život sám a je k zamyšlení. Nenávist k člověku jenom proto, že je odlišný jakýmkoli způsobem existuje po generace. Snímek vypráví osud Augusta Pullmana s vrozenou vadou obličeje. Spousta operací, ale jizvy zůstaly. A vydal se do školy do páté třídy. Bude přijat místními dětmi? Atmosféra je sice více rodinného typu, ale otázka je položena. Děj se nezaměřuje pouze na Augustina, ale probírá i počínání lidí kolem něho. A nejsou to jen rodiče. Každý máme svůj osud a nikdo není bez vady. Ať fyzické či psychické, ale málokdo si to umí připustit. A právě na to se snímek zaměřuje především. Než začít druhého soudit či ho zesměšňovat, měl by se každý nejdříve podívat především na sebe. Příběh chytí za srdce, což znamená, že plní očekávání. Emocionální prvky povznášejí pocit pochopení. Bohužel se to neobešlo ani bez kýče, což je škoda. Reálnost je tím srážena na kolena. Jakob Tremblay v roli Augusta podal skvělý výkon. V roli rodičů Julia Roberts a Oven Wilson. U obou trochu překvapení, neboť známé tváře odvádí od daného problému pozornost, ale dá se to ustát.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 17.12.2013
Dějí se to v pohádkách věci. Čaroděj, který chrání vyváženost mezi dobrem a zlem si odjede na dovolenou a jeho kouzelné hůlky se zmocní zlá macecha, a teď pozor, nevlastní matka naší dobře známé Popelky. A ta změní průběh všech existujících pohádek. Ani jedna neskončí šťastně, ale naopak nešťastně. Tak na to by náš Rumburak spolu s Xenií rozhodně nepřišel. A kdo se pokusí pohádkovou říši zachránit? Popelka osobně. A dobrodružství plná taškařic může začít. Producenti Shreka a Shreka 2, stojí za tímto počinem a musím uznat, že je to znát. Vznikl nevšední pohádkový snímek, který je plný humoru a jistých moderností, které obstáli už ve zmíněném Shrekovi. Na výrobě se podíleli Němečtí tvůrci a ti jsou úpravami všedních pohádek známí i u nás. Postavičky sice vypadají jako gumové panenky, dokonalá animace to však vyrovnává. Příběh má kromě humoru i jistou dramatičnost. Přísně si udržuje přiměřené tempo, takže jedinou vteřinu nenudí. Děj je značně jednoduchý, což je pro pochopení dětských diváků jedině dobře. Ano, pro děti můžu jedině doporučit.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 3.9.2018
Rok 1984. Úvodní část začíná klasickou scénou. Hlavní postava všeho dění Freddie Jackson s tváří Toma Hardyho je propuštěn z věznice a doma na jeho počest probíhá oslava. Ne všichni jsou však nadšení. A netrvá dlouho a začnou se dít věci. Design 80. let je přesný. Prostředí, móda, soundtrack, prostě všechno. Gangsterský rodinný příběh začíná se vším všudy a rázně. Tom Hardy ve své roli násilnického šílence plně předčil očekávání.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 3.9.2018
Rok 1988. Dějství poskočilo o několik málo let dopředu a prozrazuje, co se za tu dobu změnilo a co ne. Šílenosti, agresivita a spousta konfliktů stouplo o nějaký ten level výše. Nikde nezůstane nit suchá a vše má jedno společné. Freddie. Druhá část jakoby se držela hesla: Nic nezůstane bez následků. Atmosféra se drží, jen se v šokujících momentech krapet přitlačilo na pilu.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 3.9.2018
Události se přehouply do devadesátých let a dějství si všímá hlavně malého Freddieho, který se zřejmě dokonale potatil. Šokující zakončení třetí části hovoří za vše. Ale jak se říká, vše souvisí se vším. Atmosféra stále neutuchající a byť se už po divácké stránce hlavně sleduje, co se zase kde, co a komu stane, o šokující vývoj i nadále není nouze.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 3.9.2018
Zakončení je přesně takové, jaké mělo být. Nastupuje velké zadostiučinění, spousty slz a msty. A tak se příběh během těchto předpokládaných událostí zase postupně vyvíjí do ztracena. Ale má to styl.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 5.2.2020
Scénář tohoto snímku byl napsán na motivy hry Williama Shakespeara 'Zkrocení zlé ženy', popisující typické vztahy mezi muži a ženami, a to jak na poli obyčejné lásky spíše platonické, tak i na poli nenávisti mužů k ženám. Shakespeare ve svém díle tak vcelku trefně vyjádřil city a úvahy hlavních postav v rámci daných skutků. No a tvůrci se něco takového pokusili vtěsnat do doby současné mezi středoškoláky, ale, tak jako Shakespeare, zase tolik na pilu netlačili. A snad je to i škoda, neboť vzniklo poměrně odlehčené dílo, na kterém Shakespearův vliv není vůbec znát. Zábavný aspekt sem tam z něčeho vyznívá, ale v zájmu věci to nějak postrádá patřičnou dynamiku. Ironický postoj k postavám sráží na kolena očekávanou romantickou atmosféru, čímž se celý koncept pohybuje hlavně na nenápadnosti rozvíjejících se osudových cest daných jednotlivců. Atmosféra je tedy spíše nudná a bez zájmu navodit diváckou pozornost. Na jedno nenáročné shlédnutí snímek postačí, z paměti diváka však velmi rychle vyšumí.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 24.9.2020
Je to malý a svým způsobem bezvýznamný snímek takřka bez děje, avšak svým šarmem a důvtipným pohledem na svět, v jakém žijeme, dokáže pohladit a vymazat z hlavy špatné myšlenky o sobě samém. Snímek svou obrazotvorností a lehkostí vytváří nadhled nad danou situací, příjemný nenásilný humor a kapku nějaké té poetičnosti. Morgan Freeman coby herec On sbírající zkušenosti pro svou budoucí roli a Paz Vega coby nesmělá dívka Scarlet pracující v obchodě u pokladny, která si ve své volbě nového zaměstnání poněkud nevěří, že projde pohovorem. Jejich setkání se samozřejmě uskuteční v onom obchodě, ale po chvíli se celý koncept mění v takové malé road movie, kdy se jejich role obrátí a zkušenosti a mnoho životních poučení sbírá právě Scarlet. On je šťastný a vždy nad věcí, Scarlet je poněkud frustrovaná. Jak asi dopadne jejich setkání, důvěra a poučení? Snímek rozhodně není pro každého. Za scénářem a režií stojí Brad Silberling, který vsadil na minimalismus, což ne každému přijde vhod. Své představy však zhmotnil do filmové podoby impozantně a přesvědčivě. Dalo by se v tom najít i poučení a nějaké to filozofické životní moudro, které na samém konci zanechá u diváka příjemný pocit.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 8.9.2017
Jean-Paul Belmondo versus Lino Ventura. Horká poušť, písek mezi zuby a příběh řidičů náklaďáků, který svým vyzněním velmi připomíná obdobný taktéž koprodukční snímek Francie a Itálie pod názvem ´Mzda strachu´ z roku 1953. Tam šlo o vysokou odměnu za převoz velmi nebezpečného nákladu, tady zase o chycení zlodějíčka nového náklaďáku s kontraktem v hodnotě 100 000,- dolarů. Výborně napsané dialogy, výborná kamera, výborná žhavá atmosféra. Dějství si drží tempo a vcelku razantní napětí. Honička náklaďáků ve stylu road movie kde jde stejně každému jen o jedno. O bohatství. Excelentní atmosféru jako u zmíněného snímku ´Mzda strachu´ se zopakovat zcela nepodařilo, ale i tak z toho vyčnívá razantní filmový zážitek. Film z prostředí, kde muži jsou stále muži a ženy jen na hraní, kterým se nedá věřit. Drsný příběh o přátelství v poušti ze světa řidičů náklaďáků.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 7.3.2018
65letý Lino Ventura ve výborném politickém thrilleru v roli tvrdého a neústupného generála, který se stal prefektem Palerma s úkolem bojovat proti mafii. Pokud by byl někdo nazván buldozerem, byl by to jistojistě on. Celý příběh je stavěný především na dialozích, avšak rozepsaných tak, že napínavá atmosféra doslova bortí zdi. Tématem o marném boji s mafií hodně připomíná i u nás uváděný seriál ´Chobotnice´ vzniklý ve stejném roce. Film je však od seriálu na jiné vypravěčské úrovni. A tady to tvůrci zvládli na výbornou. Obsadit do role Linu Venturu bylo trefou do černého.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 23.2.2025
Western, který navzdory značnému komerčnímu úspěchu nebyl zrovna hitem u kritiky, ale s odstupem času byl v současnosti rychle přehodnocen. Ano, kvůli jeho pohledu na rasové vztahy na Divokém západě. A není se čemu divit. Ne, není to vlivem přítomnosti postava černocha, ty byly v mnoha westernech, ale je zde sexuální scéna mezi černochem a běloškou, byť se jedná o postavu Mexičanky. Aha. Víc k tomu není potřeba dodávat. Rodokapsový příběh svou atmosférou a brilantním násilím spadá spíše do světa spaghetti westernů, takže se v podstatě jedná o spaghetti western americké produkce, ale pozor, natočený ve Španělsku. Scénář vychází z historické skutečnosti vyhlazení indiánů kmene Yaquis ve státě Sonora v roce 1912, a tak se mělo jednat o filmový příběh inklinující k politice. Jenomže vlivem daných skutků typických pro spaghetti western se myšlenka politického nadšení z celého konceptu jaksi vytratila. Tím tedy nevadí ani to, že se děj od skutečných událostí značně vzdaluje. Jim Brown, Raquel Welch a Burt Reynolds. Z dnešního pohledu hvězdné obsazení, mezi kterými to po charakterové stránce svých rolí prostě funguje. Jim Brown ve vážné roli zásadového demokrata, Burt Reynolds v pro něj typický zábavnější postavě a Raquel Welch coby femme fatale. Jejím prostřednictvím si zde na své přijdou i pánové, kteří mají Snímek, je tedy i přes snahu vytvořit politické drama ve spaghetti westernové atmosféře spíše rozporuplné, ale jako zábavné dobrodružství z Divokého západu, vycházející z výše zmíněných literárních Rodokapsů, vcelku funguje dobře.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 30.12.2018
Krapet netradiční teenagerovská komedie očekávaně plná touhy po sexu, lásky a toužebného očekávání. Hlavní postavou je Matthew, který se náhodně ve výtahu setká s nějakou dívkou a aniž by jí viděl do obličeje, zamiluje se. A teď jde o to, jestli se mu podaří jí vypátrat. Ale tolik filozofických myšlenek co se týče partnerských vztahů, sexu a vůbec rozdílů mezi mužem a ženou, které přitom vyřkne, aby jinak divák pohledal. Ale kupodivu to má váhu, i když někomu může z toho jeho neustálého žvanění začít třeštit hlava. Co slovo, to myšlenka, která určitě stojí za zamyšlení. Velmi silně se to totiž dotýká feministických myšlenek a právě postavou Matthewa se jim to snaží dávat pořádně na frak. K zasmání tady toho jinak zase až tak tolik není a co se týče u teenagerů tolik oblíbený fekální humor, ten tu je také, ale je vcelku držen na uzdě. O ději nemá cenu diskutovat, neboť tu dohromady vlastně ani žádný není. Máme tu jen školu kde je sto dívek a mezi nimi Matthew hledá tu pravou. Nic víc, nic míň. Film v jádru podivný, ale myšlenkově zásadový.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 31.12.2018
Dva roky po uvedení snímku ´100 sladkých holek´ se režisér a scénárista v jedné osobě vrátil k tématu a uvedl obdobný film pod názvem ´100 žhavých tygřic´. Hlavní postavou je tentokrát Sam a ve vztazích tápe podobně, jako Matthew v předchozím snímku. Věkově jsou postavy o něco výše, proto v názvu ty tygřice. Sam se mezi ženami snaží na sebe upoutat pozornost a opět u toho filozofuje. Jenomže už to nějak není ono. Celý děj je tentokrát poněkud mdlý, nepatřičný a vůbec ve své podstatě podivný. Zkrátka to tu už tak nefunguje a atmosféra se tím stává přeci jen již poněkud ponurá a naprosto bez zajímavosti. Každá myšlenka padá v nivěč a ono filosofování na téma charakterů a rozdílů mezi muži a ženami jsou spíše na obtíž. Bohužel, tento počin se Michaelovi už nepovedl. Oslovit diváky by však nějaké mohl, pokud by ale ještě neviděli ten předchozí.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 13.11.2014
Na konci temných 50. let se objevila tato výborná česká detektivka. A mě napadá jediné - stal se zázrak. Žádní imperialisté, žádní protistátní živlové, žádní záškodníci. Pouze zloděj a vrah. Co se stalo? Soudruzi se tak opili, že při schvalovačce nevěděli co činili? Ale k filmu. Jedná se o povedenou klasickou detektivku s Karlem Högerem a Josefem Beckem v titulních rolích. Jejich postavy jsou ukázkou literárních vyšetřovatelů, kteří s důvtipem a detektivní všímavostí jdou po stopách zločinu. Nejdříve jsme svědky událostí vedoucí k vraždě. Známe všechny aktéry podezřelých a snažíme se spolu s vyšetřovateli vypátrat onoho padoucha. Klasika žanru má stále své kouzlo a to i dnes po tolika letech.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 23.5.2018
Příběh přibližuje tým speciálních sil nasazeného do Afghánistánu po 11. září. Příběh plný patriotismu a přesvědčení. Počáteční nadšení všech zúčastněných snad už ani nepřekvapí. Jedná se o filmovou oslavu a úctu k chlapíkům, kteří dokázali nemožné. Dějově je vyprávění jednoduché, avšak cílené. Tvůrci např. nevynechali ani scénu popravy matky Talibanem jenom proto, že vzdělávala své dcery. Válečné scény jsou v rámci filmové zábavy natočeny efektně a rozhodně se nemají za co stydět. Snímek se hrdě řadí k obdobným vlasteneckým snímkům, které připomínají určitou historickou událost, byť hollywoodským stylem a které neopomenou na samém konci ukázat fotografii skutečných hrdinů. Na snímek se rozhodně nedívat politicky. Je to jen obyčejný válečný film na základě skutečných událostí, jako každý jiný.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 20.1.2017
Standardní akční snímek, kdy jedna akce střídá druhou, má to patřičný švih, napětí a dostatečný elán. Když se to rozjede, neexistuje jediná brzda, která by zmařila dějový rozjetý vlak. Námět však už je bohužel značně vyčerpaný a tak zde jsou mnohé dramatické scény, které jsme měli možnost vidět už v 90.letech. Např. scéna z nezastavitelnou tramvají je jak vystřižená ze snímku ´Policajt ze San Francisca´. I přesto se jinak jedná o povedenou akční popkornovou zábavu, která sice v jistých mezích nenadchne, ale ani neurazí.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 25.4.2016
Oskarový snímek o temné době otroctví na americkém území, jehož příběh je založen na skutečné události. Mučení, bezmoc, zneužívání a zrada. Velmi znepokojující film syrově pojednávající krutou realitu odehrávající se před sto lety. Děj je založen na únosu a prodeji svobodného černošského muže, který následně pozná veškerou krutost a nelidskost, jakou kdy mohl člověk ve své době zažít. Zoufalství a beznaděj se táhne po celé dějství a díky dvouhodinové stopáži a pomalejšímu vyprávění se lze do takové situace vcítit a tím poznat, jaké nekonečné utrpení to muselo být. Příběh jako takový je tedy velice jednoduchý, ale ve své podstatě cílený. Při sledování mnohých scén skutečně až zatrne. Nelze upřít ani jisté moralizování, které měl ve své roli na svědomí Brat Pitt a vzniká otázka jak by se osud hlavní postavy odvíjel dál, kdyby se tam neukázal. Snímek je tedy velmi emocionální hlavně zvýrazněnou vizuální stránkou násilí, na který někteří diváci budou muset mýt přeci jen krapet silnější žaludek.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 6.3.2018
Že je vcelku složité cestování v čase po dějové stránce scenáristicky dobře uchopit by mohli vyprávět i čeští filmaři pracující na slavné komedii ´Zítra vstanu a opařím se čajem´. Jim se to však povedlo a Hollywood měl dokonce v plánu remake, ale děj byl pro ně tak zamotaný, že nakonec od toho opustili. Svou složitostí je to podobné i s tímto počinem, který je inspirovaný krátkometrážním experimentálním francouzským snímkem z roku 1962 ´Rampa´. Jedná se o manipulaci prostoru napříč časem, takže psychologická část hraje stěžejní roli u hlavní postavy, kterou výborně zahrál Bruce Willis. Podobné je to i u role Brada Pitta, který byl za to dokonce nominován na Oskara. Dějově jde o hrozbu vypuštění smrtícího viru a snahu tomu zabránit. Že jsou k zabránění tohoto skutku vysláni vězni není nijak překvapením. Použita je i známá šablona, kdy vězeň je vyslán do určitého roku, ale dojde k omylu a tak se ocitne v roce ve zcela jiném. A o problém je postaráno. Dějové složitosti je učiněno za dost a je s podivem, jak si s tím režisér Terry Gilliam poradil. Jeho vize je úžasná. Úhly kamery, využití stínů, depresivní místa i výběr kostýmů mají dohromady svůj smysl a vytváří jedinečnost. Na scénáři pracovalo více lidí a je to znát. Vše má svůj smysl a je patřičně vysvětleno. Dvouhodinová stopáž se zdá být akorát. Události mají prostor a naopak se nic zbytečně neprotahuje. Nad tímto snímkem klobouk dolů, neboť co se týče takovéhoto žánru, tvůrcům se podařilo takřka nemožné.
Doplněk: ´Ve filmu je použitý model cestování v čase, podle kterého není možné změnit cestou zpět v čase budoucnost (vše už se jednou stalo a změna není možná) – ti, kdo se o to pokusí se jen složitě zapletou do okolností příběhu a nakonec zpravidla zjistí, že tím, že chtěli budoucnost změnit, vlastně mají podíl na jejím vzniku. Vše se nakonec stane právě takovým způsobem, jakým se to stalo.´
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 9.1.2018
Další neplánovaný masakr. Válečný příběh dle skutečné události a v režii Michela Baye. Vizuální podívaná tedy zaručena. Událost, která se stala v Benghází 11. září 2012 je zpracována s veškerou úctou ke všem zúčastněným a ukazuje, jakým peklem si oddíl musel projít. A jako obvykle nechybí ani reálné politické jednání ve velení. Šlo o záchranu života a americká vláda nedokázala rychle zareagovat. Dokonce byla na místě snaha tomu i naivně zabránit. Nastalo peklo, které dopadlo jak dopadlo. Dějově největší rozčarování se ukazuje v místě, kdy byla vyžádána podpora letectva a ti se na to prostě vykašlali. Snímek přináší to, na co jsme od Baye zvyklí. Patřičný švih, dechberoucí kamera, napětí, city, zoufalství a zlost. Film ve stylu snímku Ridleyho Scotta ´Černý jestřáb sestřelen´, který se může vedle něj bez problémů zařadit.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 14.2.2015
Námětově vcelku zajímavý počin, byť neoriginální, ale tak amatérský, že by se za to musel stydět i kdejaký filmový školák. Kamera nic moc, děj nic moc, atmosféra nic moc, herecké výkony nic moc. A zápasy? Choreograf měl asi volno, jinak si to ani neumím představit. Ono to vlastně žádné zápasy nebyli. Nejdříve bušil jeden do druhého a pak se vystřídali. No, bušil, každá rána šla viditelně vedle. Jeden nesmysl střídal druhý, což vyvrcholilo závěrečnou scénou z věznice. Takovou věznici, kam lze velmi jednoduše vniknout, aniž by si toho někdo všiml, aby jeden pohledal. Bachaři? Jakoby utekli z nějakého ústavu. Přišlo mi, že to tvůrci dělali jen tak z nudy pro svoji vlastní zábavu. Co se dá dělat. Zase zbytečně vyhozený peníze za zcela zbytečný film.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 4.4.2020
Ano, je arogantní, avšak zásadový a má prachy. Má prachy v takovém množství, že si může dovolit vše, co si umane. A na takovém umanutí samozřejmě dál vydělává. Hlavní zaměření, high-tech hračky všeho druhu. Vražda jeho spolupracovníka ho však donutí změnit své plány. Osud policejní stanice 13. okrsku tudíž zpečetěn. APB je policejní termín, který znamená 'All-points bulletin', což je název komunikačního systému policie. A v tomto seriálu je něco takového high-tech technikou zmodernizováno do naprosté dokonalosti. A nejen to. Policie získá rychlejší a high-tech technikou nabitá auta, bezpečnější tasery, lépe použitelné nejrůzněji programy, jako rozpoznávání obličeje, vylepšený detektor lži, atd. Jedná se o policejní seriál v žánru akčního thrilleru s kapkou nějakého toho futurismu, který má úžasnou energii, švih a žánrovou průraznost. Jak už ale víme, americký divácký nezájem dal dalšímu pokračování stopku. Škoda, takový námět byl v hromadě policejních seriálů, vzájemně si neskonale podobných, docela osvěžením.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 8.1.2016
Syrová filmová výpověď o strastiplné cestě z Afriky do Evropy za štěstím a lepším životem. Vlastně je to takové road-movie dvou bratrů a jedné dívky utíkající před nepřízni osudu znamenající útrapy, bolest i smrt. Talentovaný fotbalista Buba nemající šanci ve svém rodném Nigeru vyniknout se na doporučení trenéra rozhodne pro migraci společně se svým bratrem Mukelou, který se zase pro změnu chce stát manažérem. Ve stejné době se pro útěk do Evropy rozhodne také dospívající Violeta aby utekla od nuceného sňatku s chlípným starcem. A osudy těchto tří lidí se nahodile propojí. Děj to vlastně takřka ani nemá. Vynikající kamera pouze sleduje jejich počínání při cestě, zdolávání kontrol a vůli přežít a to zcela bez moralizování, odsuzování, bez špetky sebemenší politické koncepce. Zkrátka se jedná o obyčejnou filmovou výpověď jak asi taková cesta vypadá a natočeno je to naprosto mistrovsky. Dlouho ani nebyli v hraném filmu vidět tak nádherné africké scenérie jako zde. Za zmínku stojí i velice chytlavý soundtrack.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 6.9.2019
Objev Ameriky Kryštofem Kolumbem a jaký to mělo dopad na domorodé obyvatelstvo. Fenomenální snímek Ridleyho Scotta, za kterým konkurenční snímek Johna Glena 'Christopher Columbus: The Discovery' (1992) dosti zaostává. Překvapí Gerard Depardieu právě v roli Kryštofa Kolumba. Zrovna jeho by si před uvedením snímku asi málokdo dokázal v této roli představit. A stalo se a ukázalo se, že to byla dobrá volba. Další trefou do černého byl Vangelis, který svou hudbou snímek povýšil víc než by kdo čekal. Historikové si samozřejmě jako obvykle trhají vlasy nad historickou částí děje, ale v rámci filmového dobrodružného požitku je tento fakt druhořadý. Děj se vyvíjí pozvolna a každé události nechává svůj čas. I když pravda, třeba hrozící vzpouře na lodi se moc prostoru zase tolik nedalo. Tím se může zdát dramatizace krapet nudná a nepatřičná hlavně v rámci absence nějaké té akce. Jenomže o tom ten film vlastně vůbec není. Drsné a místy i drastické scény se objevují až v druhé polovině snímku, tedy v době začínající kolonizace objeveného světa, ale to jen v rámci vjemu samotného Kolumba. Tenhle film je zkrátka jen o něm, čímž je dán ohled převážně na jeho charakter. A tak máme tímto možnost ho vidět jako brilantního, zbožného, výstředního, sebejistého, neodolatelného a přísného člověka. Herecký úkol skutečně nelehký, ale Gérard Depardieu se s tím popral dobře. Až je škoda, že jeho výkon zastiňují překrásné a zároveň fascinující scenérie, kterých tu není zrovna málo. Snímek se tedy více veze na vážnosti než na popcornové zábavě, což mnohé diváky zvyklé na dobrodružství a akci odradí. Těžko říct jak je na tom příběh založený na skutečných událostech. To mohou posoudit skutečně jen historikové, ale po výpravné stránce je snímek realistický a dá se říci, že i dechberoucí. Je to snímek, který svým výjevem může být pro někoho těžko uchopitelný. Po filmové stránce se jinak jedná o skutečné mistrovské dílo, jaké umí vizuálně ztvárnit jen Ridley Scott.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 26.10.2020
Historických válečných snímků z dávných dob asijské historie vzniklo nespočet, avšak lodních bitev je kupodivu skutečně jako šafránu. Korejská kinematografie do tohoto prázdného místa s plnou vervou vrhla něco, co tu opravdu dlouho nebylo. Píše se rok 1597 a korejský admirál Yi Sun-sin svými třinácti bitevními loděmi čelí útoku tři sta lodí japonských. Tento admirál je jednou z nejslavnějších historických osobností Koreje a bitva u Myeongnyangu jedním z nejpyšnějších okamžiků tohoto národa, která údajně nikdy nebyla zfilmována. Důvodem není nic jiného, než technické možnosti natáčení, hlavně v oblasti vizuálních efektů, což mohou potvrdit ve své tvorbě i mnozí režiséři hollywoodští, jako třeba James Cameron. Dvouhodinový snímek je založen na gigantických scénách, které jakoby ne a ne skončit. Na vizuálních efektech se tvůrci skutečně vyřádili, čímž v podstatě nikde a na ničem nenechali nit suchou, takže jakmile válečná vřava začne, diváka jedinou chvilku nenechá vydechnout. Vrcholem je padesátiminutová válečná scéna, v plné parádě. Výborný dojem mimo vizuálních efektů dělají dobové kostýmy se sebemenším detailem a až neskutečně hustý a pohlcující zvuk, který diváka vrhá přímo do oné bitvy. Pohled na šestnácté století se tak stává skutečně živým a hmatatelným. Jenže to samozřejmě má i svá negativa. Ve srozumitelnosti se vytváří značný chaos co se zrovna vlastně děje a proč. Typická klišé v rámci žánru samozřejmě nechybí a jistý patriotický patos už teprve ne. Děj jako takový, včetně nějakých dalších významných postav, je věc druhořadá, tudíž naprosto bez významu. Což znamená, že v této oblasti nejde o co stát. Tady jde prostě jen o bitvu, která je kreativní a hlavně dechberoucí, takže fanoušci tohoto žánru si jistojistě přijdou na své. Jinak je to na celém tomto počinu asi tak vše.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 28.2.2021
Stárnoucí policista utápějící se v alkoholu má za úkol dopravit k soudu vězně, načež se mu to snaží policejní síly zabránit. Ano, motiv z klasického snímku s Clintem Eastwoodem ´Železný stisk´ (1977). V tomto snímku Clinta vystřídal Bruce Willise rozehrávajíc stejnou hru. Jen s rozdílem kratší cesty. Že by se jednalo o předělávku se však neuvádí, takže co to je? Vykrádačka? I ten autobus tam je. Děj je oproti zmiňované klasiky samozřejmě upraven a některé scény dokonce připomínají scény z další předělávky jiného klasického snímku a to snímku ´´Přepadení 13. okrsku´ (2005). Nejedná se o nic jiného než o boj s časem, neboť svědek je v soudní síni očekáván, takže napětí akce a nějaké ty hlášky pro odlehčení je zaručeno. Problémem je, že vlivem faktu, že se děj, opět na rozdíl od výše zmíněné klasiky, odehrává v ulicích města, čímž se bohužel stalo, že akce a další thrillerové sekvence sklouzli do monotónnosti a atraktivity, což způsobilo každou další minutou sestupný pád do hlubin nezajímavosti. zachraňuje to na konci scéna s autobusem, ale nic naplat. Spíše zklamání to nezachránilo. Od celkové ponurosti to nezachrání. Stal se z toho tak spíše průměrný filmový artikl jen tak na odreagování. Akční filmy z devadesátek nadchnou více.