Údolí včel

Krásný historický film   velmistra Františka   Vláčila. Kdo hledá akci a   povrchní vzruchy asi by měl   tyhle filmy vynechat. Pan   Vláčil uměl jako nikdo   jiný u nás vystavět film na   atmosféře a vnitřních   prožitcích. Psychologie   vnitřní rozervanosti jedince   je naprosto elektrizující a   kamera Františka Uldricha je   prostě neopakovatelná. A   když připočítáte   výborné výkony většiny   herců dostanete film,   kterému k dokonalosti chybí   jen chloupeček. Ale jak jsem   předeslal - tohle určitě   nejsou filmy pro každého   (jak je vidět i z hodnocení   některých uživatelů).

Tak ne. Prostě mi to nejde.   Ne a ne pana Vláčila pobrat.   Pro mne děsně zdlouhavé,   statické, bez šťávy. Z   celého díla čiší nuda, a   je to celé takové   monotónní. Dobrá, místy   však zbytečně dlouhá   kamera, ale to je tak asi   vše. Občas i ucházející   hudba, než začne lézt   krkem.

Na tomhle filmu jsem už byl   asi čtyřikrát. Silný   příběh Vladimíra Körnera   mě opravdu baví. A přitom   jde o námět   “spíchnutý” na zakázku,   aby se po natočení   “velkofilmu” Markéta   Lazarová, (do té doby   nejdražší československý   film), ještě znovu využily   kulisy, stavby a kostýmy.   Akorát tedy, že většinu   staveb, už stihli rozkrást   čeští chalupáři. Inu, co   Čech to… slušnej Čech.   Narychlo se Körnerovi povedlo   napsat nadčasově silnou   story, o střetu víry a víry   v řád, s touhou po   svobodném životě. A   Františku Vláčilovi se   povedlo příběh   kongeniálně natočit. K   čemuž nemalou měrou   přispěly herecké výkony,   (nejen Čepek a Kačer), a   také hudba Zdeňka Lišky,   která obstojí i jako   samostatné hudební dílo.

prostě nesmrtelná   klasika,ukázka mistrovské   práce všech   zůčastněných.mám historku   kdy člověk co tenhle film   viděl v roce 2014 poprvé se   po měsíci přel že tohle   dílo není rozhodně   černobílé, tak se nechal   vláčet dějem a s tím   spojeným. velký dík   Františku.

Jeden z nejkrásnějších a   nejlepších českých filmů.   Příběh je výtečný, znám   literární předlohu. Je to   kruté i vznešeně krásné,   prostě ten boj vlastního já   s řádem je vykreslený   uvěřitelně. Myslím, že   středověk nebyl vůbec   jednoduchý, když se člověk   něčemu zavázal a pak poznal   život,zlé probuzení. U   tohoto filmu pracuje s   divákovým vnímání i   báječná kamera.100%

Doslova mistrovské dílo   režiséra Františka   Vláčila s Petrem Čepkem a   Janem Kačerem v hlavních   rolích. Touha po lásce a   obyčejném lidském štěstí   kontra náboženský   fanatismus - co asi zvítězí   v drsném světě 13.   století? Historický film   Údolí včel je temný   příběh z temných časů,do   kterého se ponoříte jako do   proudu řeky a který vám   nedá vydechnout!

Dle mého názoru nejlepší   film celé historii české   kinematografie. Silný, i   když dějově jednoduchý,   příběh o přátelství a   konfliktu fanatického   zastánce řádových   regulí s člověkem   toužícím po obyčejném   životě. Konflikt dvou zcela   rozdílných pohledů na   život a samotný smysl   lidské existence. Završený   nevyhnutelností osudu.   Vynikající herecké výkony   dvou hlavních   představitelů (především   J. Kačer) , černobílý   obraz a hudba dokonale   umocňující středověkou   atmosféru. Film jenž dělá   čest slovnímu spojení   „temný středověk“.   Nebál bych se toho, postavit   Vláčila, co se týče   historických témat, na   stejný stupínek společně s   Bergmanem a Tarkovským,   možná že i o něco výše.  

Ještě bych   uvedl na pravou míru výtky,   vyskytující se v jednom z   komentářů. Amthauer se   pozastavuje nad přesnou   shodou filmu a knihy a   obviňuje filmaře z   nedostatku invence. Marně   čeká, kdy přestane číst   knihu a začne sledovat film.   Za nedostatek invence   považuje i motiv bzučení   nepřítomných včel,   protože je použit striktně   na stejných místech jako v   knize, atd. Celý film pak   považuje za nic víc, než za   pouhou ilustraci bez   tvůrčího zápalu.

Armin von Heide by   na to řekl: „Bůh Ti   odpustí, protože nevíš, co   říkáš.“

Já bych k tomu dodal, že   je to přesně naopak. Film z   roku 1967 není adaptací   románu. Román byl napsán na   základě filmového   scénáře a vydán někdy v   druhé polovině   sedmdesátých let. Takže je   zřejmé, že shoda   jednotlivých scén je zcela   opodstatněná. Film se   striktně nedrží románu,   ale román se striktně drží   filmu (jeho scénáře).

Nádherný film - herecké   výkony - hudba - kamera - to   prostě je český historický   provedený film na jedničku.

Tento film se mi zdá   rozhodně záživnější a   vůbec lepší, než Adelheid,   ale o mnoho tříd pod   Markétou Lazarou. Něco mi   říká, že tak je dáno už   volbou předlohy samotné.   Vančurova Markéta totiž   hodně stojí na atmosféře,   na duchu okamžiku a pocitu -   to se pak snažil Vláčil do   filmu vnést. Kdežto Körner   píše jinak - mnohem   jasněji, příběhověji,   prozaičtěji. Musím se   přiznat, že Adelheid jsem   nečetl, ale Údolí včel ano   a dokonce krátce před   zhlédnutím filmu.   Překvapilo mne tedy, jak   velmi striktně a skoro až   křečovitě se děj držel   filmu (jistě, zámlky zde   jsou, ale celých scén a v   rámci těch vybraných se už   pak vše odehrává skoro   slovo od slova). Nedočkáme   se skoro žádné invence,   marně čekáme, kdy   přestaneme číst knihu a   začneme sledovat film.   Dokonce i občasné motivy   bzučení nepřítomných   včel (když na ně třeba   vzpomene hlavní hrdina)   nejsou zde invencí, nýbrž   striktně na stejných   místech, kde je bzukot   připomínán v knize. Někdo   si řekne "co on vlastně   chce - Máj se mu nedržel   dost básně, Údolí je zas   příliš fixováno na knihu,   tak co je správně?".   Správně samozřejmě je, aby   byl film sám sebou, ale aby   zároveň potěšil fanoušky   knihy. A jakože se mi kniha   Údolí včel líbila, jakože   byl tento film precizně   zfilmován a velmi kvalitně   herecky obsazen, nepotěšil   mne. Nebyl totiž ničím   víc, než ilustrací bez   tvůrčího zápalu.

Skvělí film který je také   skvěle obsazen ten to film je  
klenot a je to   výtečné drama které si   zaslouží lepší prezentaci   a uvádění v televizi .

vůbec nechápu jak jsem   dokázal něco takového   přehlížet...Slyšel jsem,   že Údolí včel vzniklo na   popud studia Barandov kterému   se nelíbilo že Franišek   Vláčil natočil Markétu   Lazarovou na tu dobu   neuvěřitelně megalomansky,   a tudíž se zavázal že   natočí další film ze   středověku a použije   kostýmy právě z Markéty   Lazarové...Je to   neuvěřitelné ale myslím si   že tohle „dílko“ musí   být daleko lepší než   Markéta Lazarová, ještě   jsem ji neviděl ale je mi   proti mysli že může být   vůbec něco lepšího než   tohle...Údolí včel je tak   temné, jak jen Vláčilova   adaptace možná   nejtemnějšího románu   Vladimíra Körnera za   doprovodu mrazivých   gregoriánských chorálů   Zdeňka Lišky může   být...Dokonce i prosluněné   okamžiky jsou v tomto filmu   jen předzvěstí a kulisou   obrazů bolesti, marnosti a   zkázy...Strhne vás k sobě   do hloubky a vy, se studeným   potem na čele, budete   vědět, že nemůžete   zpátky, dokud temné   poselství, vypovídající o   bolestném bezčasí   středověku v mezičase dvou   křižáckých výprav,   nedojde ve velkolepém finále   naplnění...Troufám si   tvrdit že Údolí včel je   jedním z nejlepších   klenotů české   kinematografie, né-li vůbec   nejlepší!!!

To je první a poslední film   v kinematografií který mi   ukazal že na světe   existovala   čistota,řád,věrnost a   víra ve svatý zákon.Hudba   Zdenka Lišky opět nezklamala   jeho uprava Christ ist   Erstanden-písen   křižáku,která doprovazí   tragické udalosti ve   filmu,vynesla tento film do   dokonalosti tak stejně jako   Jan Kačer který si myslím   že on byl pravým režiserem   tohoto filmu který pochopil   Kornera a vžil se do postava   Armina který v hledání   dokonalosti obětuje vše aby   zachoval řád a kázen.Tento   film kritizuje vše a je tvrdy   jak ke katolické církvi tak   k lidem,vízva je pouha   zachovat čistotu na zemi   nestat se zvířaty

Film se skvělou atmosférou   středověku, kterou   podtrhují jak chorály, tak   celková špinavost a   uvěřitelnost prostředí, ve   kterém se odehrává. Musím   se přiznat že jsem tak do   3/4 filmu fandil Ondřejovi z   Vlkova, pak se ale moje   sympatie přehouply k   Arminovi, kterého mi přišlo   k závěru trochu líto,   neboť se mu všechno sesypalo   pod rukama. Říkám trochu,   protože ani jeho osud   neospravedlňuje to, co na   konci filmu udělá, ani jeho   životní filosofii...

Film,odehrávající se ve   středověku,má sice   jednoduchý ale o to   působivější a silnější   příběh.Věčný konflikt   mezi ctí a povinností   ztělesněnými v podobě   fanatického křižáka v   podání Jana Kačera a touze   po svobodě a životě,o   které usiluje Petr Čepek   jako řadový rytíř Ondřej,   je věčný a i dnes má   jistě co říct.František   Vláčil zkrátka tyto filmy   uměl a tento snímek je toho   důkazem.

Ne tak prehnane umelecke a   zamotane jako Marketa   Lazarova, ale o to sevrenejsi,   zabavnejsi a lepsi pribeh z   temneho stredoveku, ktery zase   jednou pusobi krute   realisticky.

Je to vecny svar mezi cti a   odpovednosti na jedne strane a   svobodou a city na strane   druhe. Pokazde, kdyz se na ten   film divam, rikam si, jestli   ma pravdu Kacer nebo Cepek. A   pokazde je to nekdo jiny :)

Jedinečný příběh o   náboženském fanatismu a   touze po svobodě. Mocná   chorálová muzika dodává   temnou atmosféra 13. století   a podkládá silné   emocionální vztahy mezi   hrdiny. Úžasné zpracování   románu Vladimíra Körnera,   perfektní herecké výkony,   prostě František Vláčil   :-)

Temné, fascinující,   degresívní, jedinečné. Tak   by se ve stručnosti dal   charakterizovat tento skvělý   film stavící na atmosféře   a vizuální stránce, ale i   silném příběhu. I když   filmu lze vyčíst určitou   přílišnou stylizovanost,   rozhodně patří mezi díla,   která by Vás neměla minout.

Středověké eposy jsou   doménou Františka Vláčila,   který je v tomto mistrem nad   mistry a umí vykouzlit tak   ponurou atmosféru, že z toho   přechází až mráz po   zádech. Když si k tomu   připočteme ještě skvělé   herecké výkony Petra Čepka   a Jana Kačera, tak je jasné,   že se jedná o velký   zážitek.

Sice si tento snímek   zachovává depresivní   ponurou atmosféru   středověku, ale oproti   Markétě Lazarové slabota,   přeci jen je jaksi   protáhleší a méně   chytlavý (jediná scéna,   která mě dostala jako celá   Markéta byla ta se skokem   jednoho z Křižáků do   jámy,a pak možná ještě   konec..), čeho si cením je   atmosféra, ta byla opět   naprosto věrohodná, ještě   chválím hudbu typu sem   nějakej ten zvuk, ta vše   taky pěkně umocňuje...   Nebýt Markéty tak asi   říkám že bylo Údolí   včel mazec ale při   srovnání přeci jen trochu   zaostává...