Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 20.2.2009
Tento film by se měl povinně pouštět pro základní školy doporučuju mladé generaci,která ted nastupuje.Sice některým větám porozumí starší generace a sceny kde národní vybor znasilnuje herečku na hřbitově je tak od 15 let.Ale je to vízva pro mladé aby věděli co je čeká a nemine.Ve filmu to vyznívá jako by prověřoval stát své lidi nebo cizí stát snažil ovladnout uzemí,svíraví pocit s neznama je až do konce kdy poselství přichází z nebes ale pouze pro místního blázna nejčistějšího obyvatele vesnice.Postava učitele-Jan Kačer- je symbolem českého zbabělého intelektu,který davá teto české trapné,šaškovské atmosfeře,která je typická pro české prostředí,naději na svobodu a čistotu která je dovršena tragickým patosem a klamem.Na konec sám učitel se stavá dezinformatorem aby zachoval v anarchií která vypukla v prostřed totalitního systemu,smysl pro utrpení,víru a lásku.
Jedina verze která perfektně vystihuje atmosferu a náladu německých vojáku v zákopech,kteří se smiřují se smrtí ale nalezají kamarádství které by nikdy nepoznali v míru v meziválečném obdobý.Film jsem porvé viděl když mi bylo 12let,byl to šok,po totalitních kravinách najednou se objevil film který ukázal jaká válka ve skutečnosti vypadá,bahno,šrapneli,bezvý znamné utoky které v dýmu vybuchu kosí smrt z kulometu.Myslím že film se vubec liší od amerických či sovětských hrdinu z železa a oceli.Podíl na tom pochopitelně má i pomocná československá režie,která vlastně vytvořila tento film za pomoci amerických hercu,kteří zde hráli mistrovsky.Látka sice byla německá ale němci by nedokázali,natočit tak svérázný a kvalitní film,který skvěle popsal prušackou morálku kterou stejně popsal Kleist.Tento film by se měl pouštět dětem v raném dětství aby pochopili co je vlastně válka,žádní hrdinové ani muži jen vystrašení chlapci kteří se vrací jako trosky,poznamenaní destrukcí a nočnímy murami z jatek kde se chodí umírat a ne bojovat.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 24.2.2009
Tento film jsem viděl před rokem na cs filmu do té doby jsem neměl moc v oblibě slovenské filmy.Ale když jsem viděl Nevestu vol ranil mě rovnou do srdce,tak individualně emocialní a divoký film jsem ještě neviděl.Myslím že lyricko poetický genius loci je tady až příliš vygradován do extremních a vynikajicích scen provazených vokáli v duchu doznivajicích 60let nebo drnkací brumlo Zuny přímo vydrnkavá rytmus zavrženého jednotlivce uprostřed hor a lesu který jednu chvíli jako správný horár je spřáhnutý s dablem a jeho přírodnímy zákony,které chráni uhlíř Tavo.Horár se nedovede rozhodnout bud sloužit lidem nebo Zuně.Zuna ztělesněním ženské nespoutané svobody která se nechavá unášet zvířecímy pudy ale take nedovede v sobě potlačit lidskou stránku,soucit se zvířaty které nechce zabíjet.Oba dva volí mezi životem a smrti.Horár na konec pozná že Zuna nepatří jemu ale horám které jí vychovali.Je to jediný nadherný film ve slovenské kinematografií.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 24.2.2009
Tento francouzský film jsem se porvé viděl na satelitu v německém dabingu.Musím se přiznat že je to muj nejoblíbenější kultovní film u kterého se dobře pije čaj a kouří dymka.Ponurost a chlad který opčas okřeje divákový oči ohen v krbu či snad uvodní arie,která neustále podmalovává celý film,přesně vystihuje atmosferu vřesovišt,holích plání na kterých vystupuje Emilli-Isabel Adjani- romantický idol jezerního básnictví ošlehaný větrem,je to vynikajicí herečka své role se zhostilo až příliš věrohodně.Charlota-France Pisiure-je až příliš nadherné,puvodně Charlote Bronte nebyla tak krásná,je to velice nadaná herečka a dama ve svém oboru.Poslední je-Anna-Isabel Huppertová-Ta zase puvodně byla nadhernější ze všech sester ale bohužel ve filmu režiser Techine neobsadil čarokrasnou postavu,myslím že jí mohla hrát ta rusovlasá herečka která hrala ve filmu Dvě angličanky a kontinet.Huppertová je typem spíš hereček perverzního rázu Paní Bovaryové,nevinost se jí musela hrát příliš těžko.No a poslední Bratr Branvel-Pascal Greggory-ten jediný je neznámý neb se smazal z obrazu ze svými sestramy,vystihl dobře bratra který žije bohémským životem ale zároven má až příliš citový vztah k Emilli který zavaní platonickým incestem.Francouzi dokázali natočit dokonalí film v anglickém prostředí s galoromanskými herci.Angličané by nikdy nenatočili tak elegantní a lyrický film i kdyby obsadili do rolí pravé irské herečky,na druhé straně chybý ve filmu ostrovní brutalita a hrubost.Ale dodnes se na film divám z německým dabingem vyzní rozhodně líp gotickým románem než franština.
Film jsem poprvé viděl když mi bylo 15 let.Hudba Jiřího Srnky nejokuzlující imprese začátku 20.století,její lyricko-poetický cit,hraje tak citlivě na strunu duše a přesně vystihuje stříbrný vítr-naději mladých lidí kteří se nechavají unášet přírodnímy barvamy a světli které rozehravají v pubescentech ztaženýma puritánským katechismem,který je sám amorální,touhu po svobodě symbolem je motyl.Dej te nám křídla mooto celého filmu,který kritizuje svět dospělích zatížený materialismem,mamonem,karieris ty či vojenským životem.Ratkin-Eduard Cupák na mě udělal velký dojem,byl hlasatelem toho co toužil vyjadřit režiser Krška a celá generace co v buržoázní době nemohla e vyjádřit tak kriticky.Krška použil město Písek jako své rodiště které bylo rodištěm i Jiřího Srnky.Film je plný defetizmu,anrchie a buřičské zpurnosti na dobu v které byl točen až příliš otevřený jak lásce tak sexu,taky že byl zakazaný soudružkamy z kulturních vedení.Ratkin na konci filmu jako 17 lety přichází o panictví s prostitutkou,nenalezne lásku mezi dívkami,jen ve svých veršech jí poznavá jako sám sebe.Myslím že tvurci filmu režiser či představitel Ratkina,chtěli jít dál,vyjadřit lásku kterou se pojmenovat netroufá když odpovím Wildeovskou odpovědí.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 20.2.2009
To je první a poslední film v kinematografií který mi ukazal že na světe existovala čistota,řád,věrnost a víra ve svatý zákon.Hudba Zdenka Lišky opět nezklamala jeho uprava Christ ist Erstanden-písen křižáku,která doprovazí tragické udalosti ve filmu,vynesla tento film do dokonalosti tak stejně jako Jan Kačer který si myslím že on byl pravým režiserem tohoto filmu který pochopil Kornera a vžil se do postava Armina který v hledání dokonalosti obětuje vše aby zachoval řád a kázen.Tento film kritizuje vše a je tvrdy jak ke katolické církvi tak k lidem,vízva je pouha zachovat čistotu na zemi nestat se zvířaty
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 22.2.2009
Je to první predatální film v kinematografií,ktery odpovidá stejným filmum se scenáři Vladimíra Kornera.Režiser Makovec je první existenciálista který v době totality natočil,tak čistý a osvobozujicí film,je to vzpoura proti jakekoliv moci která žene lidi na jatka.Postava kyrysníka/dezerter/ -Gustav Valach který mě tady učaroval že divák by mu to opravdu věřil,hraje z hlouby duše,vynikajicí výkon v začátku pusobý jako nejmoudřejší ze všech ale na konci prozře a pozná že jeho individualní život je vlastně sobecký,nenavist mu vdychla nelasku při závěru filmu dokáže že je vojakem humanity.Pěšák Stanislav Fišer je typickým čistým vzorem poslušného vojkaka který věří v to v čem byl vychován i on sám na konci zase zklamán válkou,která mu sebrala všechno i lásku se stavá buřičem a poslední husar Hlavatý který vyrostl v armadě je zatížen traumatem z drancovaní,vykoupení na něj jako na celou trojici čeka na horské samotě.Hudba Jiří Srnka který dělal jen přenadherné lyricko-poetické melodie tady na začátku filmu nadherně upravil pruský marš prince evžena,i jeho vlastní hudba je emocialní hned vás vtáhne do 18.století.Exteriery jsou točene v jeseníkach vysoko v horách.Film bych hlavně doporučil dětem,na mě zanechal velký dojem,nikdy nezestárne je věčně aktualní.