Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 28.5.2009
Krásná hlavní hrdinka a přitažlivé kulisy jen trochu zachraňují opravdu velmi děravý příběh a jeho výstavbu, která připomíná spíš televizní sérii, než hollywoodský blockbuster.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 8.1.2009
Temné a hrozivé. Neustálé napětí, rojení stále dalších otázek, zapadání příběhových soukolí na okamžik do sebe, jen aby všechen ten řád byl vzápětí opět obrácen v chaos. Nikdy nevíme, co je ještě skutečné, konspirační teorie zní vážně a šílenství je všudypřítomné. Tíživá hudba jen podkresluje obrazovou chmurnost, která počíná záběry na osamělé ulice v tichém dni i pochmurné, skoro v noirovém stylu vyvedené, výjevy z knihy. A Jim Carrey po Věčném svitu neposkvrněné mysli zase ukázal, že dokáže zvládnout role zrovna tak vážné jako ve svých komediích směšné.
Zajímavá perlička – když film skončil a já jsem vypnul přehrávač, v pravém dolním rohu obrazovky, na liště, mi svítilo 0:23.
Jo, a hádejte, kolik má můj komentář, když časový údaj uvážíme také jako slovo, slov…
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 3.9.2008
Russel Crowe i Christian Bale zvládnou každou roli s bravurou sobě vlastní, nicméně na pořádný western mi tady chybí určitá dávka osudovosti, symboliky a výraznější hudba.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 2.9.2008
Film s naprosto skvělým renderovaným impresionistickým prostředím, dokonale vypilovanou akcí, úžasnou exotikou a hrdiny, které si člověk nemůže neoblíbit. Co víc dodat? Mimochodem, hodně lidí kritizuje takové filmy pro historickou nepřesnost, ale podle mě jen machrují, že znají historii. I mně vadí, když je něco nesmyslné, ale jen pokud by smyslná varianta vyzněla stejně dobře. Vzhledem k tomu, že kdyby se 300 drželo historických reálií, tak z toho vznikne nudná, homosexuální, rasisistická, šovinistická a ještě jednou nudná slátanina, takže díky bohům, že se tak nestalo a že je 300 trochu přimalováno (stejně tak třeba film Trója - kdyby byl přesně podle Illias, tak je o ničem).
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 11.6.2009
Nabízí se srovnání s Komandem, kde byl řešen podobný problém a tím se ukazují také rozdíly, co chtěli diváci od akčního filmu 80. let a nyní. Tehdy to musel být hlavně svalnatý a drsný chlap, který to umí s největšími těžáky. Dnes se víc cení hrdina typu Bourne - perfektně ví, jak funguje systém a dokáže toho využít, postupuje cílevědomě a nedělá chyby.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 21.5.2009
Musím říct, že jsem byl překvapivě zklamán. To, co v Markétě tak fungovalo a dělalo ji skvělou, tady vytváří převážně jen atmosféru nudy a unylosti. Z tak silného tématu se dalo vymačkat mnohem více melancholie. A nezachrání to tentokrát ani záběry na pustý kraj, byť ani těch zde není tolik.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 18.9.2008
Dá se to. Časování je sice poměrně netypické a není znatelný ten "tah na branku", nicméně výprava poměrně uchvátí a i Farrell tomu dodá slušný šmrnc. Kilmer jako Filip II. je také výtečný, jen ta Angelina Jolie mi tam přišla trochu navíc.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 2.9.2008
John Millius neudělal klasický remake knihy. Jeho příběh není Howardovým příběhem, samotný Howard by mnohem spíše napsal děj Conana Ničitele, než Conana Barbara. Barbar Conan však vystihuje něco mnohem důležitějšího, než je pouhé převedení literárního díla na plátno – tento film totiž dokázal vystihnout Howardova ducha příběhů, jeho atmosféru, jeho genius loci Hyborie, jeho životní filozofii, jeho popis divoké společnosti, divokých lidí a nezkrotné touhy. Kdo chce vidět klasický fantasy film se spoustou zbytečných efektů, klišé zvaným draci a podobnými věcmi, ten má smůlu. Smůlu mají i britští autoři encyklopedie o fantasy, ve které Barbara Conana kritizují za složitost (zřejmě by chtěli tuctový film, na který se podívají a zapomenou) a nedostatek fantastických příkras ke konci – přitom právě zde by nějaké zvláštní efekty vše jen pokazily, konec, kdy mocný barbar, archetyp zběsilosti a válečníka, archetyp barbarské čistoty a nezkaženosti, vlastníma rukama zabije mocného kněze a jeho zotročení věřící se jakoby probouzeli ze snu, uvědomovali si, že ani Thulsa Soudce nebyl nesmrtelný; a když potom pomalu odchází a za skvělé hudby Basila Poledourise házejí svíce do vody, až nakonec ze všeho nezbude nic, jen tma, osamělý Conan, plápolající oheň a vítr foukající prázdným údolím. Tehdy na nás zaútočí silný pocit věčnosti, ale také pomíjivosti. Tím jsme se dostali ke skvělým scénám, ve kterých hrají výborní herci výborné charaktery. Díky Cromovi za to, že v tomhle filmu nemusí být žádný ukecaný debílek, který by svým zesměšňováním ukazoval, o kolik je hlavní hrdina lepší. Subotai je naopak perfektní postavou, jeho scény když běží pro raněného Conana, nebo když se s štítem v ruce vrhá proti šípu, jsou nezapomenutelné. Stejně tak skvělá je Valerie, do jejíž role naštěstí neobsadili žádnou přelíčenou blondýnu, ale pořádnou válečnici. Také ona není Conanovi na obtíž a není to žádné ohrané och, zachraň mě, uvěznil mě padouch, jsem úplně blbá, ale budeme mít dobrý sex, když mi pomůžeš. Čaroděj Akira je také dobrý, perfektně zapadá do příběhu i světa. Nejdokonalejší je ale samozřejmě Conan, aneb Arnold Schwarzenegger, který je prostě úplný barbar – jedno je jisté, i když se prý chystá další díl Conana, bude bez Arnieho a tedy zákonitě nebude tak dobrý. Lepšího Conana než je Arnold nenajdete. Na filmu je také úžasné celé natočení – téměř vůbec se v něm nemluví, spíše jen přihlížíme dokonale autentickým obrazům z Hyborie, které jakoby vyšly z pera samotného Howarda. V jeskyni, kde Conan najde meč vidíme pozůstatky dávných lidí, stejně tak na bitevních pláních, nikdo ale nevysvětluje, co tam dělali, jen nám celý obraz, hudba a slova říkají, jak jsou neskutečně staří a dýchá na nás stejná atmosféra bezedné propasti času jako od Howarda. Conan se Subotaiem běhají po nekonečných pláních a my cítíme poselství mluvící o širé rozlehlosti prostoru, o nekonečné svobodě, když se můžeme rozběhnout a některým z nás také připomíná pár scén z Pána Prstenů (ale Subotai když běží a poskakuje na něm luk, je mnohem efektnější než Legolas, to jen takový Postřeh :D). Město je plné lidí, nepořádku, hospoda je malá, stisknutá, všude je bordel, chlastá se… …Hyborská éra dokonale nastíněná. Jsou zde rozhovory k tématu, nezapomenutelná modlitba Conana ke Cromovi: „Crome, nikdy jsem se k tobě nemodlil, nemám na to dar. Nikdo, ani ty sám, si nebude pamatovat, jestli jsme byli dobří, nebo zlí lidé, za co jsme bojovali, nebo proč jsme zemřeli. Jediné na čem záleží je, že dva stáli proti řadě nepřátel, na tom záleží! Udatnost tě, Crome, těší. Splň mi tedy jedno přání: dopřej mi pomstu! A jestli neposloucháš, táhni do horoucích pekel!“ která vyzní ještě líp s kvalitním českým dabingem (který, myslím, dává Conanovi ještě větší estetickou sílu než jakou má v původní verzi). Jsou zde scény, kdy se Conan zamýšlí, kdy se opájí vítězstvím a stojí sám, poslední, na bojišti plném nepřátel. Je zde kolo, na kterém visí opuštěné okovy po těch, kteří nepřežili zimu, kolo, kterým točí Conan sám. Je zde král s výborným proslovem. Je zde tolik scén, doprovázených naprosto dokonalou a monumentální hudbou. Akční scény, ty jsou to nejlepší, co jsem viděl ve fantasy filmu (ve sci-fi vyhrává Equilibrium) – ze všech zabitých skutečně stříká krev, skutečně jim odpadají části těla, zbraně vypadají skutečně ocelově a zbroje použitelně. Znalcové povídek o Conanovi si také nostalgicky vzpomenou na Bélit a její návrat z podsvětí, jen aby mohla bojovat Conanovi po boku. A na Conana, který stál na pobřeží a sledoval odplouvající loď – tady pohřební hranici, která hořela, i když v údolí oheň nikdy nehořel. Conan je skvělé dílo a ani po 26 letech stáří neztrácí nic ze své síly, efekty jsou mnohdy lepší než u některých dnešních filmů. Je to film, ve kterém se málo mluví a přesto se nebudete nudit. Je to film, u kterého se nebudete nudit a přesto má hluboké myšlenky. U Croma, je to zatraceně dobrý kus umění.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 2.9.2008
Byl jednou jeden temný mstitel, bylo jednou jedno temné město, ale především byl jednou jeden Tim Burton a tyhle tři ingredience dohromady daly klasický viktoriánsky temně stylizovaný počin (dnes by snad někdo s přivřeným okem řekl neogotický), jakými se nás Burton hodlal v následujících letech ještě pořádně zaplavit (Edward Scissorhands, Sleepy Hollow, Sweeney Todd atd.), pouze s tím rozdílem, že Keatona, s nímž kterým natočil už film Beetlejuice vyměnil za poněkud psychopatičtěji (v tom nejlepším slova smyslu) vypadajícího Johnnyho Deppa. Stylizace a hutná atmosféra je na celém snímku tím hlavním. I den vypadá nějak pobledle a zšedle a lidé jím chodívají takřka pietně, natožpak potom černočerná noc ve špinavém městě, plném plíživého oparu a neodbytného pocitu, že někde za rohem se skrývá zabijácký Joker, proti kterému je jedinou ochranou netopýří muž běhající někde po nekonečných střechách nad městem. Řada věcí v tomto filmu byla odstartována a zrušil je pak většinou až Nolan – například úzké batauto s tryskou vzadu, kotvička vystřelovaná „z rukávu“, vše zařizující Alfréd, světla na obloze nebo černožlutý znak Batmana. Bruce Wayne v podání Michaela Keatona je mnohem spíše než miliardářským playboyem romantickým introvertem, dlícím v pohodlí své staroanglické domácnosti u krbu a i Batman je znázorněn jako ten, který nespěchá, blíží se k nepříteli pomalým krokem, sleduje ho pohledem a nechává utápět ve vlastním strachu. Závěrečný souboj ve staré zvonici patří do zlatých momentů filmografie.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 2.9.2008
Ta tam je náhle alespoň minimální snaha o poetiku či kvalitní filmařinu jako v minulém dílu. Tady se zdá, jako by režisér rezignoval, hodil po specialistech na efekty půlku rozpočtu (druhá skončila u další série slavných herců) a čekal, co z toho vyleze. A že vylezl tedy pořádný guláš, ve kterém nefunguje skoro nic. George Clooney jakožto usměvavý gentlemanský rošťák by se mohl na Batmana snad hodit, jen kdyby nebyl právě tak usměvavý, Julie Madison nemá ve filmu žádný smysl, jen ten, aby to nevypadalo, že Bruce nikoho nemá. Vymizelo i kouzlo pocitu tajemství – kde jsou ty časy, kdy byl Batman jen příznačným tajemným nočním stínem, o jehož existenci dokonce pár lidí pochybuje – tady se normálně Batman s Robinem zúčastní zamaskovaní charitativního plesu, sérii Barmanových zbraní obohatila například platební batkarta, Batmanův kostým má bradavky a kamera mu při každé scéně zbrojení zabírá z detailu nasazené batslipy. Na druhou stranu je Arnold správně frajerský drsňák a Uma pořádně sexy „špatná holka“. K Batmanovi navíc přibude nová partnerka Batgirl hraná Alicií Silverstone, která je stejně tak zbytečná, jako blbě ve scénáři napsaná. Nakonec zbudou už jen ty akční scény, z nichž některé se dají i užít. Za Umu a Arnieho dávám po pár bodech.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 2.9.2008
Horoucí pekla se otevřela, pohltila Burtona i Keatonem a místo toho z nich vystoupil jakýsi démon jménem Joel Schumacher. Toho bychom rozhodně nemohli označovat za špatného režiséra, jak už před Batmanem dokázal Volným pádem a po něm třeba Táborem tygrů, ale tato látka mu prostě příliš nesedla. Ten tam byl oblíbený temný Gotham, město se nyní naopak rozzářilo milióny neonových barev, ta tam byla jemná poetika, k Batmanovi se najednou přidal ukecaný parťák (Chris O’Donnel jakožto Robin) a scénář jako by napsalo dítě. Ale… …není vše jen černé nebo bílé. Film zažil neskutečnou koncentraci herců zvučných jmen, Val Kilmer stále částečně zůstal oním zamyšleným introvertem, Nicole Kidman se stala správnou femme fatale a Tommy Lee Jones i Jim Carrey zahráli mentálně narušené bojovníky skoro bezchybně. No, a i ta akce byla slušná. Jakožto odpočinkový film jistě více než vhodné. Dočkáme se dokonce i různých flashbacků, řešení hádanek a snah o atmosféru. Mimochodem, v tomto filmu skončila éra žlutočerných odznaků tím, že po zničení Batmanovy jeskyně mu zbude jediný oblek a to s černým reliéfem, který už od té doby bude nosit.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 2.9.2008
Batman se vrací a s ním i Tim Burton, který mezitím stihl natočit Střihorukého Edwarda. Atmosféra zůstala stejná, příběh se však velmi zkomplikoval a místo jednoho hodně charismatického nepřítele tu máme dva, sice ne už tak úžasné, ale i tak ucházející, záporáky a dokonce i Batmanovu konkurenci v podobě Catwoman (nenechte se ovšem mýlit, stejně se jmenující film nemá s Batmanem nic společného a je to nehorázná kravina), kterou si vystřihla Michelle Pfeiffer. Musím se přiznat, že pro mne tento film zůstal značně ve stínu svého staršího předchůdce, a to hned z několika důvodů: Postav začíná být příliš mnoho a přitom některé nejsou vůbec tak důležité pro příběh. Bojovná Michelle už zdaleka nenabízí takovou romantiku jako „kráska v nesnázích“ (viz minulá závorka) Kim Basinger. Ani Tučňák už není to co Joker a závěr nepůsobí tolik na rozevírání pantů v úžasu, spíš jen tak vyplývá do ztracena. Přesto je druhý díl jedním z těch opravdu lepších Batmanů.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 2.9.2008
Noční můry fandů Batmana se nevyplnily a Schumacher se nevrátil, nepřibyla čtvrtá batpostava ani ještě přiteplalejší obleček pro hlavního hrdinu. Nicméně, na druhou stranu jsme si museli počkat rovných osm let. Nolan, který proslul vždy především sázkou na skvělé nešablonovité scénáře a výtečné herce (viz Insomnia s Al Pacinem), se rozhodl vzít Batmanovskou legendu pěkně od podlahy a konkrétně reformovat, vrátil se tedy na úplný začátek – a proto Batman začíná, vidíme ve filmu jeho výcvik, jeho motivace a nástup do Gothamu. Ty tam jsou burtonovské začátky, oficiálně už Bruceovy rodiče nezabil Joker, ale neznámý kriminálník, ámen je se stíhačkovitým autem, teď se jezdí v pořádném tanku, vynálezy už nedělá Alfréd, ale někdo jiný (Morgan Freeman) apod. Na druhou stranu se Nolan trochu rozpačitě postavil k tomu, jakou atmosféru by tady chtěl mít – na jedné straně by rád velkoměsto zobrazil jako funkcionalistickou džungli a na druhé straně inklinuje k napodobování burtonovského špinavého vzhledu. Katie Holmes je sice pěkná, ale hrát moc neumí a nepřítel s pytlíkem na hlavě je také poměrně slabý. Na druhou stranu tady však máme úžasný psychologický rozbor pohnutek, výcviku, zločinu a hlavně strachu, v čele s vynikajícími herci a v neposlední řadě je Christian Bale asi jedním z nejlepších Batmanů, protože charismatu má na rozdávání zrovna jako bohatý šoumen, tak se špičatýma ušima.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 2.9.2008
Ač název ani děj filmu tomu moc nenapovídají, skutečně neznám romantičtější film, a to jsem už viděl i různé slaďáky s R. Gerem nebo třeba Titanic. Sám příběh okolo natáčení filmu je zajímavý: režisér (jeden z nejúznavánějších v Japonsku) umíral na těžkou formu rakoviny. Když mu však řekli, že je neléčitelná a že mu mohou pouze prodloužit život o rok nebo dva a tlumit bolest, opustil navždy léčbu a rozhodl se v posledních dnech života natočit tento film - proto je také možná tak melancholický a v závěru až snad příliš zdlouhavý a smutný - jako by se i režisér loučil s divákem a stále nechtěl film ukončit. Sám děj je sice o tom, jak se na opuštěném ostrově zabíjejí 15leté děti, ale je v první řadě o lásce a romantice. Je zde muž, který se vrací na ostrov, aby zjistil, proč se jeho dívka usmála, když umírala, je tady dívka, která postřelená umírá, mluví s klukem, kterého vždy milovala, on ji říká, že je s jinou, a ona řekne "to nevadí, aspoň tu chvilku se mnou zůstaň... nebude to dlouho trvat", pak je tady dívka, která smrtelně zraní chlapce, který ji vzápětí vyjeví lásku a i umírající se snaží ji chránit. Je zde motiv kamarádů, z nichž jeden musí slíbit druhému, že se postará o dívku, kterou druhý miluje. A tak dál. Film je až neskutečně emotivní. Rozhodně ho nedoporučuji ženám v pokročilém věku, které si u žehlení rády pobrečí nad Esmeraldou nebo Rodinými pouty, protože tohle by jim asi přivodilo infarkt. A jakože japonskou kulturu moc nemusím, tak tohle je mistrovské dílo.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 2.9.2008
Blade Runner je v prvé řadě jiný než ostatní filmy. Když nebudete chtít a když k němu budete prvoplánově přistupovat ve stylu „tak a teď se snaž mě pobavit“, ničeho se zřejmě nedočkáte – jen se budete nudit tisícerem záběrů na stále stejně deštěm prosáklé ulice nočního města. Není to film, který by vás od začátku do konce bavil a po jehož skončení na něj mohli v klidu zapomenout. Je to spíše jakési postmoderní dílo, které vás pohltí, jen když se pohltit necháte, jak by řekli patetičtí mluvčí „když otevřete svou mysl“. A přistoupíte-li k filmu takto, dočkáte se velké odměny v podobě jednoho z nejlepších filmů všech dob, pro mě osobně toho úplně nejlepšího.
Vizuální stránka filmu je i po více než čtvrt století stále neskutečně geniální. Všechny ty temné ulice plné blikajících neonů a pokoutných individuí, přinejmenším dvě opravdu krásné herečky (v roli replikantky Pris a Ráchel), správně drsný Harrison Ford, jehož pojetí noir detektiva však od dob Bogarta značně postoupilo, správná hra stínů a světel, proměny náhledů kamer – jedním slovem nádhera, dokonce i triky se snaží držet při zemi, takže ani dnes nepůsobí křečovitě nebo příliš plasticky.
Nemůžu samozřejmě zapomenout zmínit Vangelisovu geniální hudbu, která neodmyslitelně patří k filmů a svým ceremoniálně tajemným zvukem vnáší do cyberpunkových kulis dávku mystiky, což dohromady tvoří onu směs, kterou máme snad ještě mnohem radši, než děj sám. A že si v mnoha chvílích musí vystačit scéna právě jen s vizuální stránkou a hudbou. Tímto mi hodně film připomíná jiné veledílo – Barbar Conan, kdy se také díváme na dlouhé scény snímání statické krajiny s perfektní hudbou a přitom se nenudíme.
Chcete-li film, který vás vtáhne a už nepustí, ve kterém budete obdivovat rychlý spád a bojovou choreografii, zapomeňte na Blade Runner a pustě si radši Equilibrium. Ale pokud chcete vidět jeden z největších klenotů kinematografie všech dob, pak vám nemůžu než toto dílo Ridleyho Scotta doporučit.
P.S. Existuje více verzí filmu a některé se prý úplně nepodařily (jiný konec, chybějící soundtrack, špatný voice-over apod.) – mám dojem, že verze, kterou jsem já viděl a kterou dnes většina lidí tak zná je directors-cut z roku 1992.
P. P. S. Žádná brána Tannhauser ve skutečnosti nikde nestojí. Je to odkaz na germánský mýt Tannhäuser, který zpracovával třeba i R. Wagner.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 1.10.2008
Že Evropané mají mnohem blíž ke středověku než lidé z Nového světa je jasné už proto, že u nich středověk nikdy nebyl a u nás z něj leccos ještě přežívá, ať už přímo v kultuře, nebo prostě jako "evropské genius loci". Na druhou stranu nejsou Evropané obvykle tak kování ve filmařině a tak ten film vypadá - říkáte si, ano, takhle to ve středověku opravdu mohlo vypadat a je to velmi realistické, na druhou stranu, čistě jako film to je chvílemi příliš dlouhé, únavné a "akční" scény mám důvod psát do uvozovek.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 20.10.2008
Ten film je dobrý... ...a divný. Na jednu stranu máme docela atmosférický film i s dobrými akčními scénami, které ale na druhou stranu takřka všechny obstarává Indián (!) provozující kung-fu (!!), kde na tohle přišli naprosto nechápu, ale jsou jak hlavní představitel jako neohrožený novověký lovec, chorý záporák či krásná slečna natolik vyvedení, až se jim to dá odpustit. Hororové či stylizační veledílo to sice není, ale tolik zprofanované Ospalé díře to konkurovat, myslím, směle může.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 10.10.2008
Zajímavé, atmosférické, symbolistní a dusivě tíživé - nejen těmito adjektivy se dá popsat toto dílo.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 3.12.2009
Neuvěřitelně silný příběh, který se ztvárněn ústřední čtveřicí postav stává velmi uvěřitelným. Jen... proboha, zadní projekce pro automobilové scény musela vypadat hloupě už ve čtyřicátých letech. :)
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 30.10.2008
Stylový a dobový film, který je sice chvílemi trochu rozvláčný a začíná nudit, ale za jednu z nejvášnivějších romantických scén, jaké z filmu pamatuji a za představitele hlavních rolí musím udělit hodnocení naprůměrné.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 8.5.2009
Mám z toho filmu docela rozporuplný pocit. Jednotlivé scény nebo obrazy, tedy všechny ty temné lesy zalité tajemnými paprsky, divočina, obrovští Vikingové, vikingská řeč a brutální akce, to je výtečné. Ale dohromady a na délce oněch sto minut to občas přestává fungovat. Paradoxně ani nemůžu říct, jestli jsem se nudil nebo naopak - děje je totiž tak málo, že jsem byl na konci překvapen, že už to skončilo a akce naopak tolik, i když tak rozvláčné, že mě už po půl hodině přestávala bavit. Takže těžko říct, na epos chybí něco epického, na čistokrevnou akci se to naopak tváří příliš epicky. Co dodat?
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 12.11.2008
Vyjádření k tomuto filmu muselo prostě dozrát. Bezprostředně po dosledování trval onen dojem. Pak jsem si řekl, že snad na filmu ani nic tak úžasného nebylo, ovšem teď, s odstupem času jedné noci si uvědomuji, že bylo, že každá scéna vystřižená jako snímek, počínaje držením za ruce za zády přítele, kráčení podel bezútěšných cihlových zdí, po ulici a na jevišti, že to vše je jedno velké pochmurné audiovizuální představení. Příběh Iana Curtise není nám pak ani tolik vzdálen - možná je svým způsobem v každém z nás, jen my nezáříme tak jasně a možná budeme tedy zářit déle...
EDIT: Dodatečně zvedám na hodnocení takřka nejvyšší. Když se na konci filmu Control kouří sytým dýmem z komínu krematoria, kamera snímá pustinu a začne hrát Atmosphere... Ještě jsem asi neviděl nic depresivnějšího.
@ Kulky: Rekviem jsem právě zhlédl a svůj verdikt neměním (viz můj koment u toho filmu). Na každého asi působí depresivně něco jiného.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 26.6.2009
Neviděl jsem zatím všechny díly, ale byl jsem tím, co jsem si na stránkách ČT pustil, příjemně překvapen. Příběhová rovina nepůsobí vůbec levně, děj je dobře a místy i mrazivě vyprávěn a ani herci nepůsobí nijak nepřirozeně. No, a při závěrečném semináři se aspoň něco dozvíme (v některých dílech jsou takové "postmoderní" vsuvky i během příběhu - no, a proč ne?). Ne, že by tohle bylo nějaké veledílo, na to má malou stopáž, malý rozpočet a nízké ambice, ale je fajn vidět, že v našich dlouhých rodných širých lánech jsou filmaři, kteří umí odvést dobrou práci - sem s nimi na místo té lůzy, která chrlí pravidelné shity pod nálepkou "hořká komedie".
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 15.9.2008
Úžasný film, jiný a temný jako naleštěné lakýrky. Diesel je zde tajemným chlápkem s černou duší v tajemném koutu vesmíru s černou současností na planetě, kde tma zabíjí. Diesel má sice svaly, ale do filmu nepřišel ani z fitka, ani z ringu, nýbrž z divadelních prken a je to znát, protože i svým unaveným pohledem dovede hrát, až z něj jde určitým způsobem strach. Kamerové filtry rovněž vykonávají obrovský díl práce na atmosféře.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 30.10.2008
Dobře natočená podívaná, zpočátku sice trochu zmatená, ale pak už jen vyloženě bavící, byť s občasným momentem vážného zamrazení realistična.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 2.9.2009
Čistě technicky vzato to není dokonalý film - kamera je často velmi stabilní, retrospektivy obvykle moc nefungují, jak by asi měly (vyjma prostřihů s Masarykem). To jsou však detaily - příběh je vyprávěn s citem a graduje, postavy jsou výborně obsazeny a herci mají opravdu co hrát - za nejlepší scény vůbec považuji právě setkání Pátečníků. A v neposlední řadě - je těžké hodnotit objektivně film, který je pro nás a pro mě zvlášť tolik osobním.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 18.9.2008
Rozdělení filmu může být vítaným zpestřením, zde se však spíš zdá, jako by se prostě dva režisérové chtěli jen svézt na slávě svých dvou schopnějších přátel. Ano, první dvě povídky jsou nezáživné a nudné, z čehož je nevytrhne ani Madonna. První povídka má snad mít gró v neurčitém erotickém jiskření, vyzní však spíš opačně. Ve druhé se snaží tvůrce kopírovat zřejmě Tarantinův styl, leč chabě. Třetí povídka od Rodrigueze je jednoznačně nejlepší - dobře natočená, má šmrnc, člověk málem zhyne smíchy. Čtvrtá je typický Tarantino - inteligentní i vypointovaná, ale šíleně rozvláčná a ukecaná. Dvě slabé, dvě výborné a dobrý Roth, to dává bohužel dohromady jen lehounce nadprůměrný počin.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 18.9.2008
Náhodou poměrně slušný horor se strachem z neznámého zabijáka v noční temné sněhové bouři s pár dobře zahranými rolemi.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 18.9.2008
Chvílemi zajímavé efekty a souboje, ve zbytku zoufalá a nevýrazná nuda, no a Affleck je prostě tragéd.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 12.12.2008
Je samozřejmě každého věc, jaký má názor na styl humoru v tomto filmu. Předem poznamenám že neustálý proud sprosťáren mne také nerozesmívá, z toho důvodu se mi třeba nelíbil Borat. Ale na druhou stranu se mi líbil South Park a právě Dědictví.
Ono to ani není o záchodovém humoru, jako spíš o perfektním postihnutí onoho archetypu valašského bohéma, kterého koneckonců Polívka hrát nemusel, on jím je.