Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 12.10.2011
Cituji klasiku: „Čórtův hrad, tam strašá.“ Hradem je v tomto případě obchod na periférii. Čím více hororů s touto tématikou, tím myslím duchy, vidím, tím méně je chápu. Jediné co jsem pochopil bylo, že při stavbě obchodu byly použity sutiny ze hřbitova. Jinak nevím nic. Nevím, proč se majitelé obchodu chovali jak loutky. Nevím, kdo byla postava s kapucí. Nevím, proč byli vražděni lidé co s tím neměli nic společného. Nevím jaký význam tam měli havrani a šéf s amputovanýma nohama. Nevím, co obchodní agentka spáchala zlého, když za trest viděla věci, které jiní lidé vidět nemohou. Nevím, proč zrovna bláznivá bezdomovkyně s kočárkem všechno věděla. Nevím, proč se takové filmy, bez hlavy a paty, točí. Všechno je zřejmě nutná spojnice, na které asi nezáleží, mezi hororovými scénami vražd. Duch v ledničce, podivný týpek s kladivem, smějící se recepční v lázních, gumový míč a ten kapucář. Když už obchod, tak vraždící bramborové lupínky nebo zlé sušenky by dávaly větší smysl. V obchodě jsou stejně nejstrašidelnější ceny zboží a ani zástupy duchů je nedokáží trumfnout. Tak jako u komedií nechápu čemu se mám smát, tak u hororů nechápu jejich podstatu a smysl. Oba žánry skončí v jednom společném šuplíku.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 2.6.2011
Mohl to být docela slušný snímek, kdyby do sebe nebylo spatláno až příliš mnoho věcí. I v době kdy lidé létají do vesmíru lze najít v odlehlých končinách kmeny na úrovni doby kamenné, takže kombinace pyramid a pravěkých lovců je v celku v pořádku, ale nadměrní mamuti na poušti, přerostlý „šavlozubý tygr“ a Phorusrhacos (či co?) lovící lidi bylo až přespříliš. Nad spoustou menších či větších nelogičností a nesmyslů se již ani nepozastavuji. Co bylo však do očí bijící, byla neoriginalita. Celý příběh ne nepodobný Apocalyptu, scéna lovících obřích ptáků ve vysoké trávě jako by byla vystřižena z jurského parku, kde lidé byli naháněni velociraptory, způsob zabití „boha“ podobný jako v 300:Bitva u Thermopyl, tam se ovšem nezadařilo, a aby toho nebylo málo, tak vykradl i vlastní film, a to Hvězdnou bránu. Všechny nedostatky by se daly tolerovat, bohužel jsem viděl film s českým dabingem, který byl snad jeden z nejhorších co jsem kdy slyšel. To už si snad dělá někdo z diváků pr… .
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 5.8.2011
Čistokrevný žánr chambara, který se v současné době již příliš netočí. Ne nepodobné Sedmi samurajům, nábor bojovníků, opevňování vesnice, humorná postava Kikuchiya zastoupena postavou 13. samuraje, nesamuraje (poněkud slabší článek filmu), atd. I něco jako vlajka se objevilo, a to v podobě nápisu „totální masakr“. Podobnost více než zřejmá, i když se jedná o remake filmu „Jusan-nin no shikaku“ (r. Eiichi Kudo, 1963), který si ovšem kritiku z plagiátorství vysloužil již tehdy. Ač film z roku 2010, má všechny atributy klasických samurajských příběhů, úvodní seznámení s postavami a uvedení do historické epochy, filozofování nad kodexem bushido, pár flasbacků k vyjádření vztahů mezi jednotlivými postavami a závěrečná, v tomto případě nezvykle dlouhá, bitva. Katany sviští, hlavy padají a záporák dostane co si zaslouží. Zastoupen je i sociálně-kritický pohled objevující se především v samurajských filmech šedesátých let, především morální konflikt kodexu cti se slepou poslušností. Kupodivu se režisér Takashi Miike, s oblibou zobrazující ve svých filmech přemíru brutality a všemožné nechutnosti, tentokráte hodně mírnil, přesto si pár „libůstek“ neodpustil. Nelze ovšem srovnávat nesrovnatelné, do kvalit Kurosawy či Kobayashiho, klasiků samurajských filmů, má Miike daleko.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 13.6.2009
Snad akční thriller v podobě poněkud drsnější reality show. Od úvodních minut se film vyvíjel docela slibně a čekal jsem co se z toho vyvine. Místo toho, aby úroveň gradovala až do finále, celý děj šel od desíti k pěti, v mém případě od pěti ke třem (bodům). Se vzrůstající nechutností a brutalitou plněných úkolů vzrůstala také nelogičnost celého děje. Zřejmě se zde také uplatnilo pořekadlo „za málo peněz, málo muziky“, triky (odřezané vršky lebek motorkářů) jak z počítačové doby kamenné, masky (mrtvola ve studni) vhodné tak akorát do nějaké pouťové atrakce, některé scény působí, zřejmě nechtěně, až komicky atd. Snaha o kritiku lhostejnosti společnosti a klišovité „flashbacky“ na traumata z dětství vyznívají zcela do ztracena. Dost trapný závěr, kdy šéf celého projektu internetové show, cca třináctiletý fracek, začne moralizovat, je jenom taková „kulka z milosti“ na doražení diváka. No,možná zatím hledám něco, co nebylo vůbec úmyslem filmařů, a šlo o pouhou slátaninu na „pobavení“. Komentář tak na ohodnocení jedním bodem, nebýt ovšem výkonu herce v hlavní roli, poměrně slušné hudby a zvratu ve třináctém úkolu.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 7.1.2012
Marně přemýšlím z jakého důvodu obdržel film 3 nominace na Oscara, možná tak do kategorie „trapný humor“. Hned po úvodní scéně s nahou plavkyní na stožáru ponorky jsem měl jasno. A navíc, parodování vlastní tvorby, po natočení tří celovečerních filmů, působí značně samolibě. Jistě, od komediálního žánru nelze čekat uměleckou hodnotu s filozofickým podtextem, ale má sloužit k odreagování a pobavení. Tak proč jsem se, sakra, nebavil?
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 14.10.2010
Mnoho povyku pro nic. V hlavních rolích rozvedení manželé a jejich děti, uvědomělý americký prezident, pár citovek, to je v každém katastrofickém filmu. Záchrana životů v poslední možné „tisícině“ sekundy je trapná sama o sobě, zde se opakuje několikrát. No, a samozřejmě, spousty nesmyslů, jak fyzikálních, tak logických. Tolik vychvalované triky, použité především k zobrazení destrukce jsou sice dobré, ale žádný zázrak, jak je mnohdy prezentováno, to není. Za klad považuji zobrazení faktu, kdy na utajenou záchranu měli nárok pouze bohatí a mocní, že by to tak bylo i ve skutečnosti to každý ví, včetně vražd nepohodlných apod., ale ve filmech to až tak časté není.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 5.10.2008
Ve 3:10 vlakem do Yumy měli odvést především autora závěrečné scény. Mohl to být nadprůměrný western, to bych ovšem nesměl vidět konec. Zločinec, který bez váhání a bez emocí zabijí, se slituje nad pajdavým farmářem, jež se chce stát v očích svého syna hrdinou, a nechá se víceméně dobrovolně odvést do vězeňského vagónu, a v nějakém morálním záchvatu zabije vlastní bandu. Několik, o trochu menších, nesmyslů a nelogičností se odehrávalo i v průběhu filmu, s vědomím, že jde jen o film, jsem je dokázal tolerovat, ale konec, ten proklatý konec byl nad moje síly. A jinak velmi slabá hudba, ta jako by nebyla.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 5.12.2007
Mám rád výtvarně pojaté filmy, toto je jeden z nich. Dokonale ztvárněné zpomalené souboje jsou jen třešničkou na dortu celé této komiksové podívané. Protože se film jmenuje 300:BITVA u Thermopyl, a v bitvě, jak známo, se má bojovat, není na škodu ani absence nějakého rozsáhlejšího příběhu, jde především o vizuální stránku, proto i scény ze senátního politikaření působí mírně rušivě. Jediné minus je příliš černobílé vidění světa, jak už to v komiksech bývá, ale taková je i předloha. Včetně přerostlých slonů, některých lidí a porušení perspektivy. V některých komentářích se zdůrazňuje jednoduchost příběhu, historické nepřesnosti apod., k tomu jsou ale určeny romány a encyklopedie, ve filmu jde především o obraz, který se v tomto filmu (nejenom v tomto) povyšuje na úroveň výtvarného umění.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 26.5.2008
Další z nekonečné řady filmů o „hodných, spravedlivých a odvážných Američanech bojujících proti zlým, hloupým a zbabělým“ nepřátelům. Stále se připomíná propagandistické zaměření českých filmů vzniklých v éře socialismu a přitom je spousta amerických filmů prosáklá propagandou až na celuloid. Film měl i některé světlé stránky, např. úvodní scéna s vyvěšováním vlajek či výtvarný podklad pod úvodními titulky. Také jsem nepochopil význam zařazení hudební předehry a hudebního epilogu. Svým zpracováním film nijak nevybočuje z řady kostýmních amerických filmů z 60. let.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 6.9.2011
Již v jednom ze svých prvních filmů si režisér Kar-wai Wong začíná budovat vlastní a nezaměnitelný rukopis, jež je patrný a zdokonalený v jeho následných snímcích (Šťastni spolu, Stvořeni pro lásku, Ruka …). Hlavním rysem jeho stylu je takřka dokonale vytvořená atmosféra, skvělá kamera a poklidný, přesto emocemi nabitý, děj. Film je přehlídkou pozdějších hvězd hongkongské kinematografie (Maggie Cheung, Andy Lau, Tony Leung Ciu Wai, atd.). Na můj vkus bylo těch vztahových problémů až moc. Su a Mimi milují Yuddyho. Yuddy má kamaráda Zeba, který miluje Mimi. Policista Tide je zamilován do Su a taktéž se později spřátelí s Yuddem. Yuddy nemiluje nikoho. To vše bez závěrečného rozuzlení. Úplně poslední scéna, v níž hraje Tony Leung Chiu Wai, nemá s předcházejícím dějem pranic společného, a jím ztvárněná postava se ve filmu neobjevuje, nebo jsem si nevšiml, je zřejmě, mnou nepochopený, režisérský úlet. Kdo se v tom má, sakra, vyznat.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 22.6.2011
V pořadí třetí film v němž se Kitano vypořádává „sám se sebou“ a svojí činností, Kitano-herec (Takeshis, 2005), Kitano-režisér (Sláva režisérovi, 2007), Kitano-malíř (Achilles a želva, 2008). Nadsázka, ironie, kritika, černý humor a především rozkrytí podstaty moderního umění, prosadit se a být originální za každou cenu, i když se v podstatě jedná o blábol. Je až neuvěřitelné, co vše se vydává za umění. Také jsem viděl v galeriích „umělecká díla“ typu, tužkou propíchaný kancelářský papír, pokroucené gramofonové desky, sklo rozsypané na podlaze apod. A kdyby se nějaký „taky umělec“ cítil tímto filmem uražen, tak vězte, že většinu výtvarných prací vytvořil sám Kitano. Tato, výše zmíněná, „trilogie“ je poněkud odlišná, od všech jeho předchozích snímků, což ne zcela vyhovuje mému vkusu.
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 5.1.2010
To bylo snad pokračování Žhavých výstřelů, ne? Za scénu kdy prezident vlaje na popruhu za letícím boeingem, by se nemusel stydět ani Toper Harley. Vytáhnout Harrison Ford svůj pověstný kožený bič tak je celá scéna dokonalá. Přesto, že film točil evropan, je vidět, snad v každém záběru, trapný americký patriotismus, tudíž se nabízí otázka, zda celý film nebyl myšlen jako parodie (což si nemyslím). Na druhou stranu předpokládám, že americký divák to vezme zcela vážně a bude se dmout pýchou nad tím, jakéže to má ve svém čele hrdiny. I politická propaganda (patrná ve většině amerických filmů) se dá dělat inteligentně, což rozhodně není tento případ. A hoolywoodská hvězda v hlavní roli? Seagal neměl zřejmě čas. Nebo, že by se mu snažil Ford vyrovnat v soutěži, kdo natočí větší s….u.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 17.1.2012
Parodie na notoricky známé filmy Vetřelec a Predátor (našly by se i odkazy na další) v japonském stylu. To znamená, že katany sviští, krev teče proudem, ujetý humor, který mně místy moc vtipný nepřipadne, sexistické narážky a scény a samozřejmě japonský rockový popík. Blbinka k pobavení.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 10.10.2008
Jeden z nejhorších filmů ve kterém se vyskytují ninjové a japonští bojovníci, pokračování série zcela určitě ještě horší. Je vidět, že to točili Američani, kteří jsou zcela mimo „mísu“. Kodex bushido a ninjové, to je jako by satan žil podle bible. Krajně nesympatický představitel hlavní role, vlastně nesympatičtí byli kromě japonského zahradníka všichni. Laserové zbraně v rukavici apod…..a o trapném americkém konci, kdy do padouchova sídla dojede kavalérie na jeepech, a téměř beze ztrát všechny zlikviduje, se není třeba zmiňovat. I když jsem se teď vlastně zmínil
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 18.12.2012
Ozerovův rukopis je zcela patrný, boje, politika, mapky atd. Mám ovšem dojem, že se film příliš nepovedl. Samotný příběh souboje snajperů tvořil jen asi tak 30% filmu a zbytek byl nesouvislý a s hlavním tématem nesouvisející sled událostí a scén sestříhaný z jeho předešlého filmu Stalingrad. Na výpravné a velkolepé, víceméně polodokumentární, válečné filmy byl Ozerov jednička, ale v případě propracovaných příběhů kvalit, např. Bondarčuka, zdaleka nedosahoval. Že tyto dva filmy posloužily jako předloha pro americký film „Nepřítel před branami“ nemůže být sporu.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 29.9.2008
Kvalitní ruský válečný film. Na můj vkus tam toho hrdinství bylo přespříliš, a chyběla mně tam pasáž, jak se hlavní postava, Viktor Suchanov, dostal zpět ke svým, následně do vězení a za jakých okolností byl obviněn z velezrady, což mohlo být daleko napínavější než boj samotný.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 12.2.2011
Po vizuálně úchvatném, zpomaleném, černobílém, úvodu, se úroveň filmu snižovala každou minutou. V ději se začali objevovat, v podobě srny, lišky a vrány, Slunečník, Měsíčník a Větrník, kteří postupně kladli do cesty hlavní postavě různé překážky a tím zkoušeli jeho odhodlání, odolnost a vůli, tentokrát se však nejednalo o prince Velena ale o, ve filmu bezejmenného, psychoterapeuta, jež se snaží pomoci své psychicky vyšinuté manželce. A aby to nebylo příliš banální byly přidány nějaké ty psychologické kecy, mystika, sex, sex a sex. Snad v rámci budování si vlastní pověsti kontroverzního režiséra zařadil von Trier do filmu zcela zbytečné scény za které by se nemusely stydět i autoři nejodpadovějšího žánru tortureporn, stříhání klitorisu, provrtávání nohy apod., což film zcela dorazilo. Pseudointelektuálská zvrhlost. Po shlédnutí filmu jsem si „vygůgloval“ „odborné“ recenze plné psychologických analýz a interpretací, ve kterých se pátrá po smyslu každého spadlého žaludu či významu ohnutého stébla trávy. V nich jsem se například dověděl, že: „… jde o film plný dichotomií: juvenilní energie i sardonického misogynství, masivní ironie a nejdelikátnějšího patosu…odkazující k intelektuální morbiditě hanekeovského či dumontovského typu…“. Zajímavé. Tento zjednodušující pohled mě pobavil podstatně více než celý film. Nehodlám pátrat po hlubším smyslu tohoto díla, neboť jde, dle mého názoru, o vizualizaci režisérových vlastních depresí v nichž se umocňuje jeho nenávist ke všemu a ke všem. (viz. jeho ostatní filmy). Když liška pronese větu: „Chaos vládne.“ vystihuje tím v podstatě celý film.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 14.2.2008
Ryba, v celém filmu volně proplouvající vzduchem, eskymáci, původní hudba a Johnny Depp, dobrý (Depp skoro vždy). Jinak nic co by stálo za zmínku.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 25.8.2010
Indická kinematografie je svět sám pro sebe. Tímto filmem se snaží vykročit do světa, ovšem prozatím jen jednou nohou, druhou pevně stojí v Bollywoodu, a to především zásluhou přítomnosti nezbytných pěveckých a tanečních scén, trochou té indické komiky, tématem nezdolné lásky a hrdinství a hlavně neskutečným teatrálním projevem. I když nepatřím k obdivovatelům a příznivcům těchto filmových postupů, kvituji, že si indičtí filmaři, i v období globalizace všeho, zachovávají svoji tvář a nesnaží se zapadnout do hollywoodské uniformity, prozatím. I přesto, že film působí, z mého pohledu, dosti nevyváženě, a pro mě i nezvykle, bollywoodskou produkci nevyhledávám a zřejmě nebudu ani po tomto filmu, má příchuť něčeho jiného, co by nemělo být opomíjeno.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 23.12.2014
Z počátku jsem si říkal: „Dva příběhy v jednom filmu-v pohodě, tři příběhy-není problém, čtyři příběhy-i to se dá, pět příběhů-snad, šest příběhů, a to v různých časových liniích a na přeskáčku-to už bude asi problém.“ Nebyl. Postupně vše začalo dávat smysl a nečinilo mně problém se v jednotlivých dějích orientovat. Sice nebyla ve filmu vyslovena žádná světoborná moudra, ale občas není na škodu, si připomenout ta známá a všeobecně platná. Příznivci reinkarnace jistě vrněli blahem. Nenacházím ve filmu nic, co by si zasloužilo přísnou kritiku, na druhou stranu, ale ani nic, co by ve mně vyvolalo bezbřehé nadšení, zasluhující si maximální hodnocení. Tom Hanks, kterého moc nemusím, překvapil. Jenom představa, kolik hodin strávil v maskérně, a to nejenom on, stojí za ocenění. Bae Doo-na mě upoutala i v jiných filmech, především v Nafukovací panně. Víceméně není filmu co vytknout. Mat.ildou zde byla vznesena otázka, a slušnost je na ni odpovědět: „Ano, dobré, s důrazem na slovo dobré, filmy, se točí pro vyvolené s mateřským znaménkem ve tvaru komety.“
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 25.12.2014
Konečně sci-fi film bez monstrózních výbuchů, nepřátelských mimozemšťanů, mutantů, vraždících virů apod. Téma mnohokráte zpracované, o uvědomění si umělé inteligence sama sebe, o právech robotů a zákonech robotiky formulované Isaacem Asimovem. Nic nového, ale nevadí. Nízký rozpočet je znát, pro mne má však film větší výpovědní hodnotu nežli snímek „Já, robot“ z roku 2004, se kterým je mnohdy srovnáván. Na můj vkus málo ukázaný život lidí v postkatastrofickém světě, ne nepodobnému prostředí ve sci-fi klasice „Blade Runer“. Jo, a Banderasova vyholená lebka je rozhodně lepší než jeho úlisně nagelované vlasy.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 8.1.2011
Po monstrózní mediální kampani jsem čekal nějakou hrůzu, ale byl jsem mile překvapen,dívalo se na to dobře. Několik kdyby se však našlo. Kdyby natočili příběh o indiánech z brazilského pralesa bojujícím proti dřevařským společnostem vyšlo by to nastejno a daleko levněji. Kdo by na to ovšem chodil, rozmlsaní diváci vyžadují speciální efekty, bájné světy atd. Děj se odehrává na jiné planetě, kdyby vše bylo pojato na vědecké bázi, rozhodně by to mělo, alespoň pro mě, daleko větší hodnotu, diváci však vyžadují akci. Tím veškeré, byť i jednoduché, poselství zcela zaniká. Taktéž jednotlivé nápady nejsou nic originálního, krom podoby různých živočichů a rostlin, akorát mně nejde do hlavy jedna věc. Všechny zvířata na Pandoře měli šest končetin, domorodci však čtyři, to by Darwin nedal. Výsledkem několikaletého snažení je vykalkulovaná, naivní, lehce předvídatelná, propagandistická komerce podaná v pěkném obalu, tím nechci říci, že je to špatně, filmy se točí proto aby vydělávaly. Samotná počítačová 3D grafika, jež byla hlavním tahákem a na kterou začínám být alergický, protože se cpe již do skoro každého filmu, se rok od roku zlepšuje, avšak do dokonalosti a věrohodnosti má ještě daleko. Vizuálně pěkný film, ale tak nějak o ničem.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 10.4.2012
Na maskách mohli sice, dle mého názoru, ještě zapracovat, ale z filmu jsem měl pocit, jako celku, že je daleko uvěřitelnější a blížící se pravdě, než jak bylo zobrazeno v Boji o oheň (1981). Jak to bylo doopravdy však již nikdy nezjistíme, bohužel. Markantní rozdíl mezi kromaňonskou dívkou a neandrtálci byl snad záměrem filmařům ke zvýraznění odlišnosti. Na můj vkus byla Ayla až příliš „čistá“ a upravená. To by z mé strany byla snad jediná výtka. Snad ještě jednu malou. Ač byla neandrtálcům ve filmu přisouzena schopnost abstraktního myšlení, duchovní život, ve skutečnosti byli ještě daleko více „civilizovanější“. Např. používali zkrášlovací „kosmetiku“, dodržovali určité zásady hygieny (čistili si zuby), nosili primitivní šperky, umělecky se projevovali atd. To jen taková malá osvěta. Ve světle vědeckých poznatků z oblasti genetiky dostává příběh nový rámec. Od původního předpokladu o nemožnosti křížení těchto dvou příbuzných druhů, přes teorii o jejich křížení, ale s neplodností jejich potomků až po současné poznatky, na základě kterých se vyvozuje, že mají Evropané zhruba 4% genetického materiál neandrtálských lidí a pravděpodobně i denisovanů. Jistě se ale najdou pochybovači. Věčná škoda, že filmaři v daleko větší míře nespolupracují s vědci a historiky, aby film posloužil nejenom k pobavení ale i k poučení a nevznikaly tak všemožné bláboly odporující všemu možnému (včetně fyzikálních zákonů u katastrofických filmů). Ač je film čtvrtstoletí starý byl pro mne příjemným překvapením a umocněný dojmy ze záběrů přírodních scenérií.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 8.8.2011
Řezničina to byla pořádná. Zaměstnat je na jatkách při porcování masa by bylo ovšem užitečnější než natáčet film. Azumi v šatičkách a podkolenkách jako školačka, opičí, nebo psí?, ninja kvíkající při úderu jak vepřík, slizký transvestita celý v bílém a spousta blbých keců. Přemíra akce postupně začíná nudit. Jako celek dětinské, stejně jako předloha. Příznivci mangy od Yue Koyamy tuto adaptaci dozajista ocení. Podbízivá popkulturní záležitost zaměřená na určitou skupinu diváků. Jediné co stojí za to, je závěrečná zkouška zabijáků, její smysl, předtím než se vydají plnit „poslání“. Pro mě osobně, nepočítaje příběhy ze školního prostředí, je účast teenagerů v hlavních rolích snímků všemožných žánrů, až na pár výjimek, zárukou špatného filmu.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 31.3.2010
Základní záměr, ukázat, že se chování člověka pranic neliší od chování zvířat, ač si spousta lidí myslí opak, byl splněn, a to především, i pro ty méně chápavé, střídáním záběrů z živočišné říše a záběrů ze života vesničanů, jejichž propojení je zřejmé především zobrazenou činností. V přírodě je základním smyslem existence přežití a zajištění pokračování rodu, i lidé žijící v chudé horské vesnici jsou nuceni vlivem prostředí přijmout tyto principy. V jejich životě nemá místo humanismus ani soucit, a pokud se objeví, pragmatismus zvítězí. Na film se dá pohlížet částečně i jako na dokument zachycující život vesnice v průběhu čtyř ročních období. Samotné odnášení starých lidí, po dovršení 70-ti let, na posvátnou horu aby zde zemřeli, je kruté jen zdánlivě. Vše se podřizuje nedostatku potravy, ne z krutosti, či z nedostatku soucitu. Nevidím v principu žádný podstatný rozdíl mezi tímto konáním (zde je alespoň více než pádný argument) a počínáním některých jedinců v současné blahobytné době, kteří odkládají svoje „staré a nepotřebné“ do různých ústavů a zařízení, z důvodu vlastního přežití to rozhodně nedělají. Ani bych se příliš nedivil, kdyby některé pravicové strany zakomponovaly tento zvyk, v rámci důchodové reformy, do svého volebního programu.
Film vznikl na základě dvou románů Shichiro Fukazawy. Prvním z nich je „Lidé z Tohoku“ (poprvé zfilmován v roce 1957 režisérem Konem Ichikawou) pojednává o vztahu vesnického „smraďocha“ a vdovy, druhým pak „Balada o Narajamě“(poprvé zfilmován v roce 1958 režisérem Keinosukem Kinoshitou) v němž je hlavní postavou stará Orin, chystající se na splnění starého zvyku, dobrovolně ukončit svůj život a přenechat místo dalším generacím.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 30.4.2012
Je pravdou, že film vyžaduje poněkud trpělivějšího diváka. Moje trpělivost je takřka nekonečná, takže k pomalému tempu nemám připomínek. Slova jako jsou „nuda“, nebo „nic se neděje“ nejsou rozhodně na místě. Sice se nestřídá akce za akcí, ale pořád se něco děje. Akce tak akorát, tedy, z mého pohledu. Vynikajícím způsobem vystihnutá atmosféra, jak vizuálně tak i hudebně. Silně emoční, místy až psychedelický, jednoduchý příběh o těžce uchopitelných spirituálních věcech. Myšlenková konfrontace mezi křesťanstvím a pohanstvím. Rozpor mezi slovy (láska a spasení) a činy (úmysl podmanit si mečem všechno a vše) křesťanských bojovníků v protikladu s nemluvností „barbara“ schopného přinést oběť. Zpodobnění Jednookého jako Odina (jedno oko, vize budoucnosti) a jeho oběť vnímám, bez ohledu na to, zda to tak bylo myšleno, jako paralelu křesťanského boha a jeho syna. Celý film bez zbytečných slov a keců, což mně, jakožto odpůrce mluvení, plně vyhovuje, tímto si hlavně Jednooký (Mads Mikkelsen) vysloužil moje sympatie. Snímek který si od valné většiny diváků přízně asi nedočká. Já říkám, více takových filmů. Příznivci Tarkovského, nebo Vláčila film jistě ocení.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 5.1.2008
Klasika fantasy žánru. Tento film není hereckým koncertem hlavních představitelů, ale hlavně akční podívanou v klasickém příběhu o odvaze a boji dobra proti zlu. Za nejsilnější zážitek považuji geniální filmovou hudbu Basila Poledourise, která dokonale vystihuje atmosféru jednotlivých scén. Zcela po právu byla vyhodnocena filmovými odborníky a kritiky jako nejlepší filmová hudba v historii kinematografie.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 12.5.2013
Spíše, než-li k filmu Barbar Conan z roku 1982, by se slušelo přirovnávat tento snímek k seriálům Xena, nebo Herkules. Ukřičené, naivní a trapné snahou o jakýsi humor. Nepatřím mezi znalce a fanoušky Conana, toho literárního, takže do jaké míry se podobá svému předobrazu nevím, ale barbara ze severu si představuji zcela jinak. Ve filmu se neobjevilo zhola nic originálního. A k čemu měla vlastně sloužit ta maska, která mimo jiné vypadala jako první vývojové stádium vetřelce, krom toho, že v ní Khalar Zym vypadal jak dement ? A proč si čarodějnice v souboji s Tamarou vystačila pouze s rukou Freddyeho Kruegera a nepoužila nějaké kouzla ? A co ta spatlanina všemožných ras a kultur, Irokézští válečníci, skřeti se středozemě a další. Conan zřejmě nenavštěvoval v mládí žádný skautský oddíl, jinak by věděl, že se zbraně do země nezapichují. Zvláště zarážející je to u syna kováře, výrobce mečů. Kdyby to tak tata viděl. A Crom ? Crom, zřejmě v rámci náboženské korektnosti, jaksi vypadl. Arnold také nepatřil zrovna mezi herecká esa, ale, ve srovnání s ukecaným metrosexuálem, vyhrává na celé čáře, minimálně pro nás pamětníky.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 11.2.2016
Až na pár výjimek to jde s kvalitou ruských válečných dolů. Nějak se začínají přibližovat americkému stylu. Závěrečná scéna je jako od samotného mistra kýčovitých filmových závěrů, režiséra Spielberga. Hledám ty správné přívlastky, které by dokázaly vystihnout můj dojem z filmu, naivní, vykalkulovaný, vyžehlený, názorově černobílý… I když na základě historických událostí poněkud nerealistický. Dějově nepříliš záživný, minimálně do doby než je ženský prapor nasazen na frontu a rozmělněný do množství, těžce identifikovatelných, postav.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 26.3.2009
Vznik výpravného historického filmu ve Slovenských, potažmo Českých, podmínkách je událost vskutku ojedinělá a zasluhuje uznání. Bezpochyby to stálo mnoho námahy a odhodlání. Oproti některým divákům mně vůbec nevadí Jakubiskův vlastní pohled na život a osudy hraběnky Báthoryové, jež je poněkud jiný než vžitá představa. Ale abych jenom nechválil. Celý film mně přišel jako velice nesourodá směsice, jak formou, tak i obsahem. Trochu té historie, pár bitevních scén, víceméně pro děj samotný nepodstatných, tudíž zbytečných a navíc ne příliš zdařilých (spíše parodických než reálných), vztahové problémy s milostným románkem, intriky, mystérium v podobě bylinkářky a čarodějnice, nesmyslné snové vize, dva trapní mniši (To Mádlovo vytí mělo být jako co? Humorná vložka?) a jejich vynálezy, trochu toho násilí a brutality, sem tam nějaká nahota, sex ve zpovědnici a téměř v každém „druhém záběru“ (to s rezervou) odhalené ňadro, zcela účelově, jen aby tam zkrátka bylo. Celkový dojem nuda a unylost, roztříštěnost a nevyrovnanost.
Pozn:
Pomíjím historické nesmysly a nesrovnalosti, ale jeden si, jako papouškomil, neodpustím. V jednom záběru je vidět klec s australským papouškem. Proč ne, že? Ale v Pešti kolem roku 1600?