Automata

Námět je jednoduchý. V   postkatastrofické době se   určitý pojišťovací agent   korporace robotu ROC Jacq   Vaucan snaží vyšetřit   případy robotů   porušujících stanovené   primární protokoly proti   jejich změně chování. To,   co objeví, bude mít hluboké   důsledky pro budoucnost   lidstva. A tak tu máme   další filmovou a po   vizuální stránce   přívětivou rozpravu o   fenoménu zvaném robot a   nebezpečí s tím spojené.   Ano, už dnes víme, co   dokáže tzv. umělá   inteligence. A co když tu   umělou inteligenci někdo   upraví tak, aby robot začal   rozhodovat sám a naprosto ve   všem? Potom i zákony   robotiky podle spisovatele   sci-fi povídek a románu   Isaaca Asimova budou k   ničemu. A právě s tím   pracuje tento příběh,   který ale na druhou stranu   nepřináší nic nového.   Vedle podobně zaměřených   snímků se však může   zařadit beze studu. Svým   způsobem se vlastně jedná o   detektivku, která je vlivem   již provařených námětů   značně předvídatelná.   Příběh se odehrává v roce   2044 a je to znát ve své   hlubší reálnosti.   Neuvidíme tu žádné velké   futuristické prvky, jak jinak   bývá obvyklé a naopak   zůstávají mnohé, jak se   dnes říká, retro objekty. A   právě po vizuální stránce   v rámci atmosféry a soudobé   doby vše funguje tak jak má.   Pomalejší tempo je v zájmu   emočních situací a ano, ty   také fungují. Jediným   překvapením je snad jen   Antonio Banderas v hlavní   roli. Zhostil se toho s plným   respektem. Snímek měl   omezený rozpočet, avšak   filmaři se s tímto neduhem   poprali skvostně. Do filmové   historie se zřejmě   nezapíše, ale pro fanoušky   dobře promyšlené sci-fi,   bude příjemnou   záležitostí.

AUTÓMATA

Evoluce mezi roboty je   neodvratná, máme se bát?

Filmů na podobné   téma existuje několik, ale   přesto i další snímek v   řadě má co nabídnout.   Pátrání pojišťovacího   agenta po robotech, kteří se   vymykají kontrole   bezpečnostních zákonů,   nás zavádí do zničené   přírody, do světa, který   pro lidi začíná být   neobyvatelným. Lidé   dokáží své prostředí   trvale a dlouhodobě ničit,   ale na jeho obnovu už jsou   krátcí. Jen vydrancovat co   se dá a po nás potopa.   Aspoň nějaké ekologické   ponaučení, by si měli   diváci z filmu odnést, když   už nic jiného.

Film byl docela   příjemným překvapením.   Nepostrádá akci, moment   překvapení i citovou rovinu.   Všechny ingredience dobrého   sci-fi thrilleru ve   vyvážené dávce, tak jak to   mám ráda. Protřepat a   nemíchat! ©

║Rozpočet   $7miliónov║Tržby   Celosvetovo $5,074,000▐   také komorné robo-sci-fi,   ktoré nechá zaspomínať na   akčnejšie blockbastre tipu   Ja, robot, prípadne   pripomenie aj ponurú   atmosféru Blade Runnera,   Antonio Banderas sa opäť   herecky pekne uchytil a   podáva sympatický výkon,   triková stránka na úrovni a   dejovo možno jednoduchšie   ale za to civilnejšie   podané, dej má čo povedať,   ponúknuť, v poslednej dobe   sa darí na žánrovom poli   sci-fi, aj keď občas príde   na nízkorozpočtovku ako tomu   bolo aj u The Signal sa vedia   tvorcovia celkom slušne   vyhrať s príbehom a s   ponúknutými podmienkami,   takže spokojnosť /80%/

Banderas konečně vypadá   jako chlap. Nižší rozpočet   snímku je dost znát na   rychlosti (spíš teda   pomalosti), robotů. Ovsem i   tak je pro mě snímek   lepší, než "I   robot".

Konečně sci-fi film bez   monstrózních výbuchů,   nepřátelských   mimozemšťanů, mutantů,   vraždících virů apod.   Téma mnohokráte zpracované,   o uvědomění si umělé   inteligence sama sebe, o   právech robotů a zákonech   robotiky formulované Isaacem   Asimovem. Nic nového, ale   nevadí. Nízký rozpočet je   znát, pro mne má však film   větší výpovědní hodnotu   nežli snímek „Já,   robot“ z roku 2004, se   kterým je mnohdy srovnáván.   Na můj vkus málo ukázaný   život lidí v   postkatastrofickém světě,   ne nepodobnému prostředí ve   sci-fi klasice „Blade   Runer“. Jo, a Banderasova   vyholená lebka je rozhodně   lepší než jeho úlisně   nagelované vlasy.

Dobrý nápad.
Je tady   sice jistá podobnost s filmem   Já, robot, to ale vůbec   nevadí. Líbila se mně ta   pointa, že roboti prostě   jenom chtěli být   svobodní.
Banderasův   výkon taky stál za to,   takže docela spokojenost.
Zajímalo by mě, kde to   točili, ta pouštní krajina   byla pěkná. Ikdyž je mně   jasné, že lidi od efektů   tomu jistě hodně pomohli.

Film kombinující prvky   filmů „Já, robot“ a   „Blade Runner“ (respektive   téma povídek Isaaca Asimova   „Runaround“ a Philipa K.   Dicka „Sní androidi o   elektrických ovcích?“),   ale trochu je rozvádí dál.   Nevím, kdo je autorem   námětu, ale podobnost se   nabízí. Film docela zaujal,   je však poněkud rozvláčný   a mnohdy příliš   filosofující. Sice   pronásledující parta   (zaměstnanci pojišťovny,   policie?) je poněkud   podivná, film působí docela   věrohodně. Za sebe mohu   říci, že se mi docela   líbil, možná díky výkonu   Antonia Banderase.

Banderas v postapokalyptickém   scifi nehraje žádného   milovníka ani velkého   hrdinu. Pomalé tempo filmu   může celkem nudit, ale   příběh o   "sebeuvědomování   robotů" byl celkem   zajímavý.

Zajímavá robotická post -   apo, sci - fi, která má   velmi slušnou technickou   stránku a audiovizuál.   Zvuky, hudba, lokace, kamera i   herci velmi solidní. Antonio   Bandaska v netradiční roli   tentokráte, ale něco tomu   chybělo. Dle mého větší   tah, napětí, možná akce by   prospělo. Jinak poctivých   60%.

Film má pár dobrých   momentů,jenže je to taky   neoriginální, dějově   trochu utahaný ani závěr   filmu se tak úplně nepovedl.   Je to trochu škoda, protože   ten film mohl mít potenciál.

Námět není špatný, roboti   super. Jsou takoví   neotesaní, obyčejní. To se   mi líbilo velmi. Ale   zdlouhavé, zdlouhavé a   ještě víc zdlouhavé.   Banderas se mi zde moc   nelíbil. Za mě 5 hvězd.

Filozofická sci-fi se   spoustou řečnění a minimem   akce, kdy robota lze oddělat   poměrně jednoduše a to   dobře mířenou mezi dráty.   Běhání po radioaktivní   poušti s miminem v náručí,   Banderasova (v reálu wife)   opustila plátno velmi rychle,   konec nijaký, atmosféra   nikde, budoucnost lidstva   značně nejistá.

Nudomata
Strašně nevýrazné sci-fi.   Další utopická vize naší   společnosti, která spěje   pomalu ke svému zániku. Ať   už díky přírodním   podmínkám nebo nové hrozbě   v podobě pokročilé   robotické technologie.   Klasická zápletka. Lidstvo   stvořilo roboty k ulehčení   svého života a hlavní   hrdina se setká s   pokročilejší formou těchto   robotů, která by mohla   nahradit lidstvo. Bohužel si   nedokáži vybavit nějakou   výraznější část filmu.   Všechny jeho komponenty jsou   naprosto nezajímavé a   průměrné. Dohromady tak   tvoří velmi slabý snímek.   Banderas se do něčeho   podobného asi už nehodí,   záporák slabý, motivace   zúčastněných nejasné,   chování zúčastněných   nejasné. Hodně nedotažená   záležitost i na béčkové   sci-fi.

Automata (2014)
základná myšlienka skvelá   a všetko ďalšie otras. film   chce hlavnou myšlienkou   vyvolať zamyslenie, ale   nedáva k tomu dôvod. pomalé   tempo spočiatku ubíja a   neskôr, keď sa   vykryštalizuje príbeh, tak   prídu logické lapsy, oslie   barličky scenáristov a   jalová snaha o vykresanie...   asi to malo byť napätie,   alebo čo. snaha o zlú   korporáciu bola skôr   doplaču (trojica talianských   mafiánov s brokádami... ako   vážne? fakt?), epizódky s   manželkou a snaha o   psychoanlýzu banderasovej   postavy boli zúfalstvom (ani   netuším, čo vlastne chceli   autori povedať)

post-apo atmosféra   nulová. a nie vynou malého   rozpočtu, už som videl   divadelné hry, kde   atmosféera zmaru bola   citeľnejšia aj bez kulís.   celý ten "svet"   pôsobil sterilne, umelo,   plastovo a hlavne   nedôveryhodne.
postavy   rovnako nula, roboty možno   kľudne nahradiť plechovkami   od fazule (ale ich technické   spracovanie fajn, len sympatie   neboli), herecké výkony nula   (banderas sa snaží, ale z   vody bič neupletieš).

z môjho pohľadu   absolútna strata času. k   dispozícii sú akčné filmy   B-kategórie, ktoré človeka   prinútia zamyslieť sa viac   (námatkou ma napadajú slzy   slnka)

No, když pominu to, že   vyholený Banderas vypadá   jako totální idiot, nelze   filmu upřít pár dobrých   záběrů. O tématu nepíši,   to je obehrané. Druhá větev   s těhotnou, a pak matkou s   dítětem, měla patřit do   telenovely, ne sem. Hromada   filosofického žvatlání jen   zpomaluje už tak se   neúprosně vlekoucí děj.   Ten konec byl sice na moment   dobře akční, ale to, jak se   Vernon jde postavit až na   kraj nedodělaného mostu, to   už mne donutilo k smíchu. A   to nerozebírám to, že   míří na Jacqa a čeká.   Nikdo neví na co. Velmi   důležité byly záběry na   chjapecta, co si hračinkuje u   moříčka s želvičkou a pak   se jde koupánkovat. Bez těch   by se tento film neobešel.   Bože, bože, proč. Měl jsem   nachystáno dvacet procent,   ale protože jsem se v   polovině tak nudil, že jsem   spustil rychloposun, nemůže   dle mých zákonů tento film   dostat nic. Vlastně ano,   deset procent.