Byť film ověnčený 3 Oscary   a velkým množstvím   nominací, mě poněkud   zklamal. Technicky je na   výši (zvuk), kamera je   rovněž více než   zajímavá, ale vlastní   příběh mě nepřesvědčil   a nepůsobil na mě příliš   věrohodně. Zaujal mě ovšem   vývoj hlavních postav, poté   co svobodník Blake padne a   jeho dominantní úlohu   převezme svobodník Schofield   a dotáhne splnění rozkazu.

2001
Vizionářský film založený   na myšlence vnější   implementace a řízení   vývoje života ve vesmíru   nějakou jinou velmi vyvinutou   civilizací. V době svého   vzniku naprosto ojedinělý, i   když tehdy i filmovými   magnáty MGM nepochopený,   mistrovský kus. Jeho   sledování sice vyžaduje   trpělivost, ale ta je bohatě   odměněna. Střih, kdy kost   vyhozená lidoopem do vzduchu   se promění v kosmickou   stanici podobného tvaru, je   jedinečný. Jen bych rád   upozornil některé   kolegy-diváky, že kniha   vznikla zpracováním   scénáře - film byl tedy   natočený dříve.

2010
Film považuji za velmi   zdařilé pokračování   Kubrickova prvního dílu, má   spád, přiměřenou   zápletku. Vizuálně je   modernější a vzhledem k   trikovým možnostem   věrohodný. Nepostrádá   konflikt doby - rozporu   politiky USA a tehdejšího   SSSR, ale věrohodně jej   překonává. V hlavní roli   velmi dobrý Roy R. Sheider, v   jedné z vedlejších rolich   se objevuje i Jan Tříska.

2012
Na tento film jsem byl   zvědavý, dlouho jsem váhal   ho shlédnout. Nyní vím,   proč. Zápletka by i bez   proroctví starých Mayů byla   zajímavá. Nakonec o   činnosti Slunce, přes   veškerý pokrok, přece jen   nevíme všechno. Jednotlivé   efekty by byly také super.   Jenže by vystačily asi na   čtyři filmy – a mnohdy   byly celkem nelogické a   zbytečné, jen pro efekt. A   souhlasím s názory   předchozích diváků –   celý svět byl v p----i a   hrdinové (byť amatéři)   zvládli kaskadérskou jízdu   auty, pilotovali kdeco, uměli   se potápět jak mistři   světa (včetně dětí a   budhistických mnichů),   běhali jak atleti, cvičili   jak gymnasti. Vždycky vždy   všechno stihli, byť bylo 5   minut po dvanácté.. Trochu   zklamání. Ale doma v klidu u   kávy celkem dobré   pokoukání.
(P.S.:   17.4.2015 - po několikerém   shlédnutí musím změnit   své hodnocení a posudek - ty   triky jsou opravdu skvělé a   zasluhují si pochvalu,   ostatní v komentáři   zůstává...)

O důlním neštěstí v   Chilské Attacamě v roce 2010   se dozvěděl celý svět.   Rozsah pohromy a technickou   náročnost záchrany   horníků mi pomohl objasnit   až tento film. Ono trefit   malou záchranou kapsli v   hloubce 700 m relativně   tenkým vrtákem asi opravdu   není jen tak, a tak lze   záchranu všech 33   zavalených horníků   považovat za skutečný   zázrak. Film je udělaný   věrohodně, zaujme nejen   technickými detaily, ale i   citlivým popisem pohnutek   všech postav příběhu.
P.S.: V závěrečné   rekapitulaci je uvedeno, že   horníkům nebylo do   dnešních dnů zaplaceno za   filmová práva. Nevím, zda   autoři tohoto filmu tato   práva koupili.

Odpočinkový film, který   skutečně pobaví. Skvělý   příběh a skvělé hlášky.   Určité logické kličky u   tohoto filmu není třeba   hledat, jeho síla je jinde.   Všichni aktéři i ve   vedlejších rolích si   zaslouží uznání. Rád se k   tomuto filmu vracím.

Nemohu říct, že by mě   příběh nezaujal. Nicméně   působí na mě velmi dost   depresivně. Poukazuje na   dosud nepříliš diskutovanou   záležitost – co bude s   umělými výtvory –   androidy – pokud lidstvo   zanikne. Druhou ošemetnou   záležitostí je obdařit   tyto výtvory citovou   zátěží, která pak není   naplněna nebo přímo   zrazená, stejně tak jako   sporné začlenění těchto   umělých výtvorů do   stávající fungující   společnosti. Herecké   obsazení a výkony jsou   skvělé, Nicméně z   celkového vyznění   příběhu mám smíšené   pocity, nehledě na poněkud   problematckou délku s   některými hluchými místy.

Záznam monstrozního koncertu   uspořádaného v areálu   Doington Castle, respektive   tzv. Castle Donington Park,   17. srpna 1991 v rámci   festivalu „Monsters Of   Rock“ a vydaný v roce 1992   původně na VHS, později   (2003) převedeno na DVD a BD.   Kapela v plné kondici nadchla   přes 72 tisíc posluchačů a   podala vynikající výkon.   Jedinou výhradu k   hodnocenému záznamu snad lze   mít, alespoň co se DVD   týká, je upravovaný zvuk.   To je znát především na   začátku DVD záznamu, pak   nějaké problémy již znát   nejsou. Podle některých   informací byl originální   zvuk zachován pouze na edici   vydané v Brazilii, ale tento   fakt a ani skutečnou kvalitu   původního záznamu jsem si   samozřejmě nemohl osobně   ověřit, rovněž nemohu   posoudit kvalitu na BD.   Nicméně po čase se   fanoušek AC/DC dostane do   varu a nějaké chybky ve   zvukovém záznamu snadno a   rád přeslechne a během   koncertu trvajícím   přibližně 2 hodiny má   možnost slyšet všechny   jejich standardy, a to stereo   nebo v 5.1 kvalitě. DVD je   obohaceno o bonusy, mj.   komentářem bratrů   Youngových a diskografií   kapely. Výborný zážitek   pro všechny fandy rockové   muziky a této kapely   zvláště!

Pekelné zvony zazněly nad River Plate
Pro fanoušky této skupiny   zcela jistě nutnost. Ohromná   dávka energie, kterou tito   nestárnoucí rockeři   přenáší i na své   fanoušky, se opět projevila   v plné síle. Skvělý   zážitek poskytuje jak   vlastní muzika zaznamenaná   ve výborné kvalitě, tak i   provedení záznamu a pohledy   mezi nadšené diváky, z   nichž většina musela   utratit téměř měsíční   plat, aby se koncertu mohla   zůčastnit – a možná i   proto si všichni tuto   událost naplno užívají.   Že je záznam sestříhán ze   tří různých koncertů je   poznat jen právě při   pohledu na diváky. Ale vůbec   to nepoznamenalo kvalitu   záznamu, která je opravdu   výborná. Kapela ve vrcholné   kondici a super záznam. Brian   Johnson, zpěvák kapely, v   jednom ze svých interview k   této události poznamenal,   že „na tento koncert   všichni moc vzpomínají,   protože nikdy neslyšeli   zpívat tolik lidí najednou.   Lidé v Buenos Aires byli   opravdu milí a na koncertu si   umějí opravdu zapařit –   ve vzduchu byla cítiti   energie a mohutnej rockovej   náboj …“. Na nahrávání   měli talentovaný tým   techniků, jak staré   spolupracovníky, tak úplné   nováčky. Na adresu zvuku   Brian Johnson řekl, že je   skutečně parádní a moc se   mu líbí…. Stadion je na   letové trase k místnímu   letišti a tak se stane, že   občas kolem prolétne   obrovský boeing (na záznamu   i v bonusovém dokumentu je   tato skutečnost krásně   vidět). Zpěvákovi to   přiliš nevadilo, ostatní   členy kapely to prý mírně   znervózňovalo. Na záznam   ale rachot prolétajících   letadel neměl naštěstí   žádný vliv – podařilo se   ho absolutně eliminovat.

Dle mého názoru dobrý film,   který lze bez diskuzí   zařadit do kategorie „Space   Opera“. Skvělý námět s   výborným obsazením je velmi   pěkně technicky zpracován   – můžeme se pokochat   skvělými záběry. Jedná se   o komorní, psychologický   zaměřený film s   filosofickým přesahem, s   velmi pomalým tempem, které   mu neubližuje.
Co ale   filmu ubližuje, je řada   naprostých a nelogických   přešlapů. Prvním   zádrhelem je úvodní pád z   hranice atmosféry – skok z   hranice stratosféry podnikl   dobrodruh Felix Baumgartner v   roce 2017, takže autoři   filmu mohli být již poučeni   o nutné výbavě. Scény   útoku měsíčních pirátů   nebo zmutovaných opic byly,   řekl bych, nadbytečné.   Vrcholem nesmyslu bylo ale   „nastoupení“ do   startující rakety – to se   rovná stupiditě   nejvyššího stupně.
Přesto ale nemohu říci,   že by mě film nezaujal –   především námětem a   výkony herců.

Adéle má vynikající hlas,   který i pop song pozvedne. V   jejím repertoáru jsou však   především silné písně,   které chytnou.
Trochu   mě překvapil její poněkud   „hrubší“ projev, hutně   prošpikovaný výrazy   „fuck“ či „fucking“,   a místy dost nekultivovaný   smích, ale co naplat –   jakmile spustí, začne   působit kouzlo jejího hlasu.   I když v době koncertu na   tom nebyla zdravotně   nejlépe, na úrovni koncertu   to znát příliš není.   Záznam je výborně udělán   a proto jako celek   sprostředkovává   posluchači/divákovi   výborný zážitek jak z   vlastního koncertu, tak i z   jeho zákulisí.

Aka „Špión, který mě   miloval“ je desátou   bondovkou, třetí s Rogerem   Moorem a první po rozpadu   producentského týmu.
Bond tentokrát bojuje   proti megalomanskému   miliardáři, který se ze   svého podmořského sídla   snaží ovládnout svět   zprostředkovaným konfliktem   velmocí, kterým unáší   ponorky. Zdatně mu sekunduje   pomocník Čelisti (aka Zub),   zatímco po boku Bonda   figuruje ruská agentka Aňa   Amasová v podání Barbary   Bach. Po delší odmlce a   problémech s výrobou vzniklo   pokračování Bonda, které   se opět vyhouplo do čela   nejvýdělečnějších filmů   s tímto agentem. Je prvním,   jehož původní hudba   získala Oscara (Hamlish,   Sager, zpívá Carly Simon).

Ať si kdo chce, co chce,   říká - pro Američany   byly, jsou a budou protivníci   vždy jen Rusové (případně   post- sovětské národy), v   dnešní době ještě Čína.   A tak se tento film zařadil   do řady podobných. V   podstatě je to vše poněkud   hloupé a naivní, ale akce je   tam spousta a tak, nebude-li   divák příliš přemýšlet   o obsahu, pobaví se.

BAT 21 je docela příjemný   film. Údajně natočený   podle skutečné události,   hlavní aktér – podplk.   Hambleton byl odborným   poradcem, ale pro film je   knižně zpracovaná událost   značně upravená a sloužila   spíše jako ideový základ.   Pojednává o méně   oslavované složce   amerického letectva – o   záchranných jednotkách,   pátrajících po členech   sestřelených letounů.   Taktika a použití   jednotlivých typů letounů v   těchto akcích byla značně   propracovaná a v tom je asi   největší slabina tohoto   filmu. Jednak zde létají   některé verze vrtulníků,   které ve Vietnamu použity   nebyly, a záchranné jednotky   (i když byly vystaveny   značnému nebezpečí a   zaznamenaly při těchto   akcích značné ztráty)   nesmyslně nenasazovaly své   životy a nebyly hrdinnými   kamikadze, jak to bylo   ztvárněno v tomto filmu.   Některé scény jsou   technicky poněkud naivně   zpracovány – let   průzkumného letounu a jeho   sestřelení v úvodní   části filmu, znázorněné   modely nebo počítačem, je   značně nevěrohodné,   nasazení stíhacích   bombardérů, které mají   ochránit podplukovníka   Hambletona před zajetím je   rovněž poněkud zvláštní   – každý letoun má pod   křídly dvě pumy, náletem   způsobí minimálně dvacet   výbuchů a pak odlétá s   oněma bombama stále pod   křídly. Na druhé straně je   třeba ocenit nádherně   nafilmované nízké průlety   průzkumného letounu OV-2.   Mezi hlavními hrdiny –   podplk. Hambltonem (Gene   Hackman) a kap. Clarkem (Danny   Glover) se vytvoří   přátelské pouto a film   docela působivě popisuje   situace a duševní stavy   osamělého prchajícího   letce skrze hustě obsazené   nepřátelské území. Ve   filmu jsou použity docela   vtipné dialogy, především   mezi kapt. Clarkem (Denny   Glover) a jeho   spolupracovníky. Odmyslím-li   některé, možná spíše   akademické výtky, je to   docela poutavý a napínavý   příběh, který zaujme.

Jedná se o záznam skvělého   vystoupení Arethy Franklin z   roku 1972 (!), z doby, kdy   natáčela eponymní   gospelové live album   „Amazing Grace“.
K   osobnosti Arethy Franklin   není co dodávat – titul   „královna soulu“ ji   bezpochyby naprosto   oprávněně patří. V době   natáčení alba a tvorby   tohoto filmu byla ve skvělé   formě a ještě nevyvstaly   problémy s nahrávacími   společnostmi. Pozice Arethy   Franklin byla v té době   naprosto neotřesitelná.
Film nebyl vydán pro   určité problémy s   autorskými právy. To bylo   vyřešeno až po smrti této   velké umělkyně. Nicméně   film byl přijat relativně   kladně, přestože se jednalo   o prostý záznam koncertu v   baptistickém New Temple   Missionary Baptist Church v   Los Angeles. Jenže hlavní   part zpívá a na klavír   doprovází Aretha Franklin.

Film s perfekně navozenou   depresivní, tajemnou   atmosférou, kterou dokresluje   i neutěšené prostředí, ve   kterém se celý příběh   odehrává a tajemné rituály   woo-doo. Hlavní hrdina je   postupně dotlačen k   překvapivému poznání.
Mickey Rourke i Robert De   Niro jsou skvělí.

Apokalypsa
Film byl natočen podle novely   J. Conrada „Srdce   temnoty“, napsané koncem   20. století a odehrávající   se v Africe. Nejde tedy o film   o vietnamské válce ve   vlastním slova smyslu, jako o   studii duše a o duševních   poruchách způsobených   válkou, bez ohledu na to, kde   se odehrává. Věřím, že   ve skutečnosti se takové   příběhy asi nestaly, ale   tato studie zvrhlosti duše (a   v podstatě všech   zúčastněných) v zlomové   situaci vykolejené   výjimečností válečné   situace, je jedinečná.   Navíc doplněné nesmírně   zajímavými vizuálními   zážitky, především v   případě nočních scén, a   podmanivou hudbou. V úvodu   má malou roli i Harrison Ford   (jeden z mých oblíbenců)!   Jedinečná záležitost.

Jedná se v podstatě o   nejúspěšnější sitcom.   Mise Apollo 13 byla   považovaná za největší   výhru NASA. Není to sci-fi a   přesto má podobný punc. Je   to skvělá rekonstrukce této   v podstatě nepodařené mise,   která se ale stala jednou z   legendárních. Všichni   aktéři (herci) podali   mimořádné výkony, ale za   zvláštní zmínku bezpochyby   stojí výkon Eda Harrise   představující Gene Kranze   – letového ředitele   programu Apollo, takto jsem ho   poznal ze všech záznamů   letů Apollo, které jsem   hltal.

Abych pravdu řekl, nevěděl   jsem, co od tohoto filmu mohu   očekávat. A nyní nevím,   kam jej zařadit. Mohu říci,   že film je úchvatný svoji   vizuální stránkou. Pro   nepozorného diváka je asi   obtížné sledovat plně   soustředěný všech šest   linií. Je to ale celkem   nutné, protože jakákoliv   nepozornost v průběhu 172   minut stopáže filmu vás   odstaví na vedlejší kolej.  
Ukazuje se, že   základním rysem vývoje je   neustálý boj o bohatství a   moc – ať mezi jednotlivci,   nebo celými skupinami lidí.   A že jsou v každém tomto   uskupení jednotlivci nebo   skupiny, kteří jsou ochotni   a schopni se utlačovatelům a   všem formám utlačování   či diskriminace postavit a v   boji za svá práva nebo jen   pouhé přežití obětovat i   to nejcennější, co mají   – tedy svůj život.
P. S.: nutno ocenit práci   maskérů!

Film kombinující prvky   filmů „Já, robot“ a   „Blade Runner“ (respektive   téma povídek Isaaca Asimova   „Runaround“ a Philipa K.   Dicka „Sní androidi o   elektrických ovcích?“),   ale trochu je rozvádí dál.   Nevím, kdo je autorem   námětu, ale podobnost se   nabízí. Film docela zaujal,   je však poněkud rozvláčný   a mnohdy příliš   filosofující. Sice   pronásledující parta   (zaměstnanci pojišťovny,   policie?) je poněkud   podivná, film působí docela   věrohodně. Za sebe mohu   říci, že se mi docela   líbil, možná díky výkonu   Antonia Banderase.

Avatar
Klasická sci-fi , která   nezklame. Zápletka je   standardní – konflikt   uzurpátorů-kolonistů proti   původním obyvatelům s   cílem dobývání   nesmírných pokladů. Děj   postupně graduje v zásadní   konflikt, zřejmý již na   počátku. Co celý tento film   řadí do jiné dimenze, je   technologie 3D. Závěr filmu   je poněkud naivní, ale   neurazí. Je úžasné, kam   dospěla počítačová   technika a jaké možnosti   skýtá. U trailerů a ukázek   jsem měl obavy, jak   výsledná animace dopadla,   ale výsledek není špatný.   Autoři fantazií opravdu   nešetřili, i když někdy   méně by bylo více ..

Film sice má v tiráži   napsáno mj. sci-fi film, ale   to je třeba brát s rezervou.   Spíše platí dvě první   charakteristiky – rodinný a   dobrodružný. A k tomu   „dobrodružný“ by se   hodilo doplnit „pro mladší   teenagery“. Děj je opravdu   prapodivný a některé   reálie poněkud ztrácí   logiku. Stejně tak závěr   vlastně nemá, aspoň v tuto   chvíli, řešení. Nicméně   lidi jsou k sobě hodní a   příroda je krásná.
Pro sobotní posezení s   rodinou u kafe celkem ujde.

Milý rodinný film s   kriminální zápletkou.   Všichni hlavní protagonisté   jsou uvěřitelní a   sympatiční. Nicméně ta   duchařská záležitost byla   asi celkem zbytečná. Ale   pobavil jsem se a koukám zase   .

„Daleko na Západě žil   chlapík, o kterým vám chci   vyprávět. Chlapík jménem   Jeff Lebowski. Teda, s tím ho   milující rodiče vypustili   do života. Ale jemu se to   jméno moc nezdálo. Lebowski   si nechal říkat Dude. Tam   odkud jsem, by si tak nikdo   říkat nenechal. Může to   totiž znamenat i vůl!“
Film plný absurdních   dialogů a scén je koncertem   tří hlavních protagonistů   Jeffa Bridgese, Johna Goodmana   a Steva Buscemiho. Je to   příběh ztroskotance, jehož   jedinou vášní je snad   bowling. A není to jen   hlavní hrdina, kterému se   ledacos vymyká z ruky, ale i   parta neschopných lotrů,   najatých na celkem   důležitou práci – získat   výkupné. Jenže se něco   trochu nepovedlo … a   příběh je   komplikovanější, než se na   první pohled zdálo!

Battle of Britain
Dnes opět dávali v TV tento   film, což mně konečně   přimělo připojit se k   ódám na něj. Je to až   téměř dokumentární   rekonstrukce jednoho z   nejdůležitějších období   začátku druhé světové   války a zřejmě první   skutečný velkofilm, který   byl u nás promítán. Vedle   osobního příběhu je   dokonale zobrazen průběh   bojů poslední výspy   demokracie proti   fašistickému Německu v   počátku druhé světové   války. Je otázkou, jak by   tento film vypadal nyní, s   možnostmi počítačové   techniky. Autoři se bez   této pomůcky museli obejít,   shromáždili dostupné typy   letounů, využili   skutečnosti, že některé   modifikace německých strojů   ještě létaly v   dostatečném množství   aktivně ve Španělsku   (upravené bombardéry He-111   a stíhačky Bf-109) a   vytvořili autentické bojové   scény. Je neuvěřitelné,   že i když tento film vznikl   dnes již více než před 40   lety (1969), je stále tak   strhující. Některé   drobné nonsensy lze   přehlédnout (např., tak   jako v řadě jiných filmů z   této doby, se mnozí herci a   komparzisté nenechali   ostříhat dle stylu   zobrazované doby apod.).

Blade Runner
Oproti knížce je   pochopitelně filmový   příběh zjednodušený a   děj „napřímený“   (stejně jako vynechaná či   upravená myšlenka falešné   policejní stanice vedené   androidy). Nepodstatné   peripetie a detaily jsou   vynechány a základní   myšlenková podstata knihy je   uchována. Od první kapky   neutuchajícího deště až   po závěrečné titulky se   jedná o jedinečnou událost.   Skvělý námět je výborně   zpracován a technicky   zvládnutý. Herecké výkony,   i když na první pohled   minimalistické, jedinečně   odpovídají rolím. Celkově   depresivně ztvárněná   vzdálená budoucnost, k   takovýmto filmům   nevyhnutelně patřící, je   nakonec poněkud ozářena   optimistickým koncem.   Okamžik, kdy hlavní   negativní hrdina android Roy   Batty poznává, že je konec,   a zachrání svého   protivníka je velmi   sugestivní. Osobně filmu   nemohu vytknout žádnou   závažnou chybu, celkový   dojem podtrhuje vynikající   Vangelisův soundtrack
P.S.: film vyvolává   řadu otázek. Např. –   není náhodou Deckard   rovněž android (viz   zanechané origami ve formě   jednorožce, o kterém se   Deckardovi zdálo a což   vyvolává myšlenku   implementovaných vzpomínek).

Jsem fanda prvního dílu   „Blade Runner“ (1982) a   proto jsem byl na další díl   velmi zvědavý. Srovnávání   jednotlivých pokračování   jsou vždy poněkud ošidná,   ale tady se srovnávání   pochopitelně přímo   nabízí. A pro „Blade   Runner 2049“ nedopadá   vůbec špatně. Svět   zabydlený vyspělými   androidy další generace je   zase o kus temnější a   depresivnější. A i když je   děj pozvolný, vtahuje nás   do příběhu a 160 minut   uteče jako nic. K jeho   pochopení možná pomůže   znalost původního filmu, na   který se toto pokračování   několikrát odkazuje.   Nádherná vizuální   stránka, rozšířená o   nové „technické“   vychytávky, je doplněna   skvělým a stejně temným   soundtrackem - pod kterým   jsou tentokrát podepsáni   Benjamin Wallfisch a Hans   Zimmer, a i v něm se najdou   zakódované odkazy na   předchozí film. A jakmile se   na scéně objeví Harrison   Ford, celý příběh   dostává další rozměr, a   není to jen nostalgií, a   přes další peripetie   dospívá k závěrečnému   rozuzlení. Je otázkou, zda   příběh zůstává   otevřený …
P.S.:   dát 1 - 3 body, tak to je   slušnej úlet.
P.S.:   2: Měla Sean Young aka Rachel   zelené oči? Řekl bych, že   ne!
P.S.: 3:   Nepřehlédnutelným faktem je   i ˇčeská” stopa – na   tvorbě efektů se   mimořádně úspěšně   podílela česká firma   Universal Production Partners   - UPP

Film vyzařuje zájem   autora/ú o danou   problematiku. Shrnuje všechny   zkušenosti údajných   přímých kontaktů s   mimozemšťany. Popisuje   celkem přesně, možná až   příliš sugestivně, pocity   kontaktovaných. Celý   příběh končí setkáním s   mimozemšťany poblíž tzv.   „Devil Mountain“ ve   Wyomingu. Z dnešního   hlediska se film může zdát   zdlouhavý a naivní, akce   Roye (Dreyfuss) přehnané –   ale vše bylo tak v té době   popisované.
Pro mě je   nezapomenutelný nález Letky   19 v mexické pouští z   úvodu filmu – to je ovšem   klasika všech ufologů.

Další porce dobré zábavy,   vtipu, gagů a ještě lepší   muziky. Každý, kdo ve filmu   vystupuje, ten v blues, r@b,   soulu, funky a dalších   odnožích „černé“   muziky něco znamená.   Škála skvělých muzikantů   rozšířená a doplněná o   výborného J. Evana Bonifanta   coby 10letého Bustera. Dobrá   zábava a lahůdka pro   milovníky zmíněné muziky,   která je k dispozici rovněž   na soundtracku.

Tento film mně skutečně   zaujal svoji atmosférou.   Bohužel nemám na to, abych   mohl žít život   kosmopolitního surfaře a tak   jim tu svobodu tak trochu   závidím. Tento film sice   ukazuje i odvrácenou tvář   tohoto pozlátka, ale   nepočíná si nijak   násilně. Možná je to i   titulní hereckou čtveřicí.   Film mám rád.