Ne tedy, že by v ní byly k vidění geniální herecké výkony, že by přišla s nějakým naprosto originálním a dramaturgicky výtečně zpracovaným námětem, že by byla znamenitě zrežírovaná, že by postavy měly propracované charaktery, a že by to byla sranda od začátku až do samotného konce. Ale když to srovnáme s jinými současnými českými filmy či tedy konkrétně komediemi (nebo Muzikály), Modelky s.r.o. jsou na tom skutečně v některých ohledech buď lépe, nebo alespoň o mnoho nezaostávají. A protože je pod nimi podepsaný Tomáš Magnusek, můžeme se spolehnout, že uvidíme spoustu známých tváří.

Znovu bych nechal promluvit oficiální synopsi: Dvě někdejší kamarádky (Regina Rázlová a Evelyna Steimarová), ale už 40 let nesmiřitelné rivalky, ikony českého módního světa, si neustále vjíždějí do vlasů, dělají si naschvály, sabotují si módní přehlídky, pomlouvají se. A předhánějí se, která objeví další Evu Herzigovou. Když se pak na scéně objeví tvář mladičké Martiny, jež všem svou krásou doslova vyrazí dech, svedou boj o to, která z nich ji uloví do své stáje. Která vyhraje? A prohloubí se tím jejich rivalita, nebo ty dvě znesvářené „babičky" konečně zakopou válečnou sekyru a obnoví své přátelství? Kolotoč bláznivých situací a komických scén začíná.

Ledacos je jinak. Ty dvě jsou rivalky, ale jejich rivalita postupně úplně zapadá v dalších dějových linkách. A navíc ona Martina má hlas jako mutující teenager, což se na bizarní tiskové konferenci řeší tím, že kvůli nedávnému traumatizujícímu zážitku nemluví. Jedna strana má tedy ji, druhá musí tak trochu po vzoru Pygmalionu učinit ze svérázné puberťačky žádanou modelku, přičemž pro tento obor má asi stejné vlohy, jako Derek Zoolander pro truhlařinu. Nicméně její otec je jakýsi modelingový král pan Vokurka (příjmení, které tvůrci považují za velice legrační), vcelku dobře ztvárněný Petrem Novotným.

A to není všechno. Tahle Martina si chce začít s kapitánem fotbalové Dukly Praha, za kterou hraje také Mirek (Martin Písařík), který chodí s Nikol (Nikol Moravcová) – jednou ze tří modelek (i zbylé dvě hezky hrají Tereza Jemelíková a Eva Perkausová), jejichž počínání v Modelkách s.r.o. rovněž pozorně sledujeme. Kromě výborně napsaného dialogu na záchodě nás jejich putování zavede až do jisté venkovské hospody, ovšem to už je dramaturgie toho projektu zcela v troskách a scény přibývají pouze pro to, že tvůrcům bylo líto vynechat ten jeden vtípek. Tudíž v ději se prakticky neposouváme. Dalo se to čekat, když stopáž dosáhla na 108 minut.

Některé dialogy a hlášky jsou tak trochu mimo, ale není to toliko bizarní, jako v případě Labyrintu. Jiné hlášky se zase docela povedly. Při tvorbě postav se tvůrci evidentně řídili takovými těmi obecnými předsudky, že fotbalisté jsou hloupí, že fotografové spí se svými modelkami a že krásné blondýny bývají většinou husičky. A najdeme tu i další přízemní skutečnosti a situace, které by bylo až unavující vypisovat a kterými však takový ten typický český divák určitě nepohrdne a bude se u nich dobře bavit, jelikož náročnější díla typu Mládí ho luštit nebaví. A vůbec mu nebude vadit ani to, že přehlídka Fashion Parade, která měla být highlightem celého filmu, nestojí prakticky za zmínku.

Na Modelkách s.r.o. mě v dobrém strašně překvapilo, že jsou z větší části natočeny dosti profesionálně. Kamera je místy opravdu vynikající a co na tom, že si dlouhými záběry chtěli tvůrci ušetřit práci v postprodukci. Střihová skladba oproti raným Magnuskovým počinům také prošla určitým vývojem (pořád ale je, co zlepšovat) a na řadu přišla určitá hravost, což je poměrně odvážné, když nemám ještě úplně dobře zvládnuté samotné řemeslo. Nicméně kupříkladu taková pohádka o Karkulce rozesmála, třebaže se komentář a obraz v ledasčem rozcházejí.

Modelky s.r.o. je komedie, která se snaží dát divákům to, co chtějí. A docela se jí to daří. Vtipné (i nechtěně) momenty tu jsou, nemusí se u ní přemýšlet a úletů, jaké by si do filmu nedali snad ani Ed Wood a Ulli Lommel, se tu objevuje naprosté minimum, byť na ten jeden, tedy Martinin hlas, narážíme v průběhu celého filmu. Navíc tu máme spoustu hezkých holek, což je určitě další plus. A kdyby se tvůrci neostýchali oslovit ke konzultaci zkušeného dramaturga či filmového teoretika a dali na jeho rady, mohlo to být ještě koukatelnější. Jenom dost dobře nechápu, proč si biják bere název tohoto amerického seriálu.

FOTO: Bioscop