(Nejen) O obsahu už jsme psali v tomto našem speciálu. Ale přesto dodejme, že se Cataleya přestěhuje ještě jako malá z Kolumbie do Chicaga ke svému strýci, kterému slovo „zákon“ evidentně vůbec nic neříká. Zatímco ostatní holčičky ve věku hlavní hrdinky chtějí být učitelkami, zpěvačkami nebo baletkami, ona se chce stát profesionálním zabijákem. Strýček Emilio ji sice nejprve přesvědčí, aby šla do školy, kam ji za úplatu ředitelce přihlásil, ale o nějakých 15 let později poznáme, že její přání splnil. Cataleya nechává na těle svých obětí nakreslenou rostlinu. Jde o druh orchideje, po které je pojmenovaná. Doufá, že jí to pomůže k dopadení kolumbijského gangstera, kterému se chce pomstít.
 

Scenáristé Luc Besson a Robert Mark Kamen spolupracují už od sci-fi Pátý Element. Od té doby napsali několik solidních akčních filmů, které se staly divácky velmi oblíbenými. Při psaní trilogie Kurýr, Polibku draka nebo i westernové komedie Bandidas přišli s několika poměrně zajímavými a nevídanými nápady. Jejich nejlepší scenáristický počin se ale dostavil do kin v roce 2008. Z akční jízdy s názvem Taken se stal nečekaný hit, a tak není divu, že tito dva v současné době pracují na pokračování. V něm opět uvidíme Liama Neesona, Famke Janssen i Maggie Grace. Režie se bohužel zřejmě neujme Pierre Morel, ale jiný Bessonův chráněnec, Olivier Megaton, který svou režií poslal Colombianu mezi průměrné akční filmy.

Tentokrát mu ovšem práci dost výrazně ztížili už scenáristé, protože Colombianu můžeme bez obav označit za jejich nejméně povedený výtvor, protože v něm není téměř nic originálního, naopak je nepochopitelně (nebo dokonce snad z nějakého důvodu záměrně) prošpikovaný žánrovými klišé. Besson dlouho uvažoval o natočení sequelu ke svému jedinému vynikajícímu filmu Leon, a právě Colombiana by prý měla být jeho jakýmsi nepřímým pokračováním. S tím, že v hlavní roli se tentokrát objeví Mathilda. Pche! Cataleya nepřipomíná Mathildu ani jako malá, přestože si přeje totéž. Tento film působí spíše podobně nesourodě a zdlouhavě jako Brutální Nikita, se kterou toho má společného mnohem víc, včetně málo zajímavých akčních scén. V případě filmu s Anne Parillaud v hlavní roli byly už samy o sobě nedobře napsané, ale je třeba dodat, že hrály de facto až vedlejší roli, protože Besson se soustředil i na charakter hlavní postavy, na kterou nahlížel spíše jako na v podstatě nevinnou oběť svého okolí. Kdežto tentokrát je hlavní hrdinka motivovaná pomstou, takže jsou akční scény daleko podstatnější, ale přesto nevýživné.

Na vině je znovu střih, tak jako u většiny současných akčních filmů. Z rádoby dynamické sekvence, kdy se hlavní hrdinka rve s nejspolehlivějším přisluhovačem drogového barona, se tak opět stává nepřehledná kaše, ze které toho kvůli četným velkým detailům a zmatečným úhlům kamery opravdu příliš nevykoukáte. Tvůrci se tu údajně inspirovali podobnými souboji Jasona Bournea, jehož představitel měl evidentně kolem sebe rozhodně schopnější štáb. Megaton dokonce nechává zbytečně rozstříhávat i některé ostatní scény, ve kterých se nebojuje. Jednou z takových je i ta, ve které Cataleya jen vylézá z bazénu se žraloky. Přesto Megaton nesmyslně stříhá téměř o sto šest i tady, čímž narušuje plynulost pohybu, a tím i diváckou pozornost. To samé platí i o některých dialogových sekvencích.

Scény, ve kterých Cataleya využívá svou chytrost, jsou mnohem zajímavější. S tím souvisí i její poměrně stylový nástup, protože když ji poprvé uvidíme, zrovínka úmyslně rozstřelí policejní auto, přičemž hraje opilou/zfetovanou děvku. Chce se totiž dostat do vězeňské cely, aby zabila zločince Genarra Rizza, který sedí hned vedle. Plán, jakým to provede, převyšuje všechno ostatní, co v tomto filmu uvidíme. Ačkoliv hezké letecké záběry na Bogotu na začátku filmu se tomu možná vyrovnají, čili se nabízí otázka, jestli by Megaton neměl zkusit, raději pod svým skutečným jménem Olivier Fontana, natáčet cestopisné dokumenty. Na druhou stranu finále překvapivě v něčem zaujme. Tím nemyslím přestřelku a souboj v domě, protože i ty jsou až příliš tuctové, ale způsob, jakým zlikviduje nenáviděného drogového barona. Tím jediným se totiž Colombiana odlišuje od naprosté většiny ostatních „revenge flicků“, a zároveň evokuje dřívější spolupráci svých scenáristů.

Půvabná Zoe Saldana patří k mým oblíbenkyním už od doby, co jsem ji viděl v komedii Hádej kdo?, což bylo ještě před uvedením Star Treku a Avataru. A po megaúspěchu druhého z těchto blockbusterů se stala natolik respektovanou osobností, že by s přehledem utáhla i mnohem větší projekty. Jenže místo toho, aby se ztvárněním Cataleyy Restrepo zařadila mezi slavné akční hrdinky, dávají raději scenáristé a režisér přednost jejím ženským partiím, takže ji párkrát svléknou, popř. nechají v průhledném oblečení, což je samozřejmě fajn, ovšem bylo by dobré, kdyby si dali zaležet také na těch akčních scénách nebo jiných aspektech, díky kterým by mohla ještě více vyniknout i po herecké stránce. Luca Bessona někteří nazývají „ten nejpovolanější specialista na thrillery s ženskou hrdinkou v hlavní roli“. Označení, které však získal jen proto, že se jako jeden z prvních nebál obsadit do hlavní role ženu. Do doby, než se objevila Nikita, znali filmoví diváci pouze Ellen Ripleyovou, a ti zběhlejší i Hannie Caulderovou, popř. Barbarellu, Friggu/Madeleine, Yuki Kashimu či Rudou Sonju.

Zatímco Ellen Ripleyová je ve filmovém světě pojem, jméno Cataleya Restrepo něco zanedlouho řekne asi jen skalním příznivcům její představitelky. Besson sice chce mít hlavní ženskou postavu, ale na rozdíl od Jamese Camerona, Roberta Rodrigueze, Quentina Tarantina a Paula W. S. Andersona jí nedokáže učinit něčím zajímavou, natožpak výjimečnou. Dospělé (protože Mathilda výjimečná je) hrdinky v jeho filmech nejsou zkrátka natolik silné a výrazné, aby se vyrovnaly těm, které stvořili či dále rozvinuli uvedení tvůrci. Do společnosti Sarah Connor (Linda Hamilton), Cherry Darling (Rose McGowan), Nevěsty (Uma Thurman) a Alice Abernathy (Milla Jovovich), popř. Evelyn Salt (Angelina Jolie), se Zoe Saldana coby Cataleya Restrepo bohužel nedostane. Ale mrzet jí to určitě nemusí, protože k nim stejně už patří díky roli bojovnice Neytiri, což nám James Cameron v Avataru 2 a Avataru 3 jistě potvrdí.

Film Colombiana skutečně stojí především na jejím výkonu. Vedlejší postavy totiž postrádají jakékoliv charisma a slušnější inteligenci (kromě Lennieho Jamese v roli agenta Rosse), tudíž jsou nezajímavé a ploché. Dokonce ani Cliffu Curtisovi v roli strýčka Emilia nedává scénář prostor k tomu, aby mohl diváky nějakým způsobem zaujmout, protože se většinou tváří tak, že by nejraději zmasakroval každého člověka, kterého by potkal. V podstatě to samé se dá napsat i o ostatních vedlejších postavách, z nich většina by ve filmu vůbec být nemusela.

Colombiana příznivce akčního žánru určitě nepotěší. Jedná se totiž o film, jakých ročně vznikají desítky. Taken v ženském podání se tedy nekoná, protože Cateleya není, na rozdíl od Bryana Millse, zdaleka tak přímočará a nekompromisní. Svými dovednostmi se mu sice vyrovná, ale protože se jedná o ženu, chtěli dát tvůrci na odiv i její křehčí stránku, která je samozřejmě v naprostém kontrastu s tím, co jinak jako chladnokrevná vražedkyně předvádí, a tak ji v podstatě spíše karikují. Velký podíl na nízké kvalitě tohoto díla nese kromě střihu také nevynalézavá kamera a soundtrack plný totálně nevhodných písní. Nicméně si přesto myslím, že s nějakým schopnějším režisérem se mohlo přeci jen jednat o nadprůměrný film. Naštěstí by měl mít zanedlouho premiéru další akčňák s ženskou hlavní postavou. Jmenuje se Haywire, a jelikož ho režíroval Steven Soderbergh a v obsazení najdeme více hvězdnějších jmen, půjde nepochybně o mnohem lepší podívanou. Navíc ozvláštněnou tím, že představitelka hlavní role Gina Carano je původním povoláním zápasnicí ve smíšených bojových uměních.