Masaryk

Tento film je těžké   hodnotit. Podle úhlu pohledu   by se totiž toto hodnocení   muselo dost dramaticky lišit.   Jako filmařina je to dost   dobrá práce solidně   využívající dobových   reálií a s velmi poutavě   vedenou kamerou. Jako   životopisný film je to ale   malér plný fikcí a   nepřesností. Navíc je děj   značně chaotický (zde   nedokážu posoudit zda je to   samotným scénářem nebo   režijní koncepcí). Mě   osobně ale dost vadilo, že   režisér nezaměstnal více   maskéry a fyzická podoba   historických postav je dost   pochybná (Kaiserův Beneš je   v tomto směru opravdu   tragický). Nostalgicky   vzpomínám jak se vyřádili   maskéři na F. Vicenovi aby z   něj udělali Adolfa Hitlera   pro film "Zítra vstanu a   opařím se čajem".   Takže když to posoudím   komplexně neumím dát víc   než 5 z 10 protože mi to   vše vychází v tomhle filmu   právě tak napůl.

Za podlé chování nízká známka
Masyryk se dá zařadit mezi   zdařilé, ale současně   průměrné filmy natočené   na základě skutečných   událostí. Hraný dokument,   drama i psychologický film.   To vše naleznete ve   výpravném snímku, AVšak   kvůli podvůdku a unférm   soutěži, dávám filmu   nízkou známku. Tvůrci si na   svá ocenění mohli rok   počkat. Pokud by si je   zasloužili.

Modla?
I když doba časem zkresluje,   na některé věci se   zapomíná, mě se ten film   nelíbil. Pamatuju, že   dědové považovali oba   Masaryky a Beneše za   "někoho". Děda po   celou dobu vlády KSČ měl   schovány obrazy s TGM i EB.   Mám časopis s reportáží z   pohřbu JM. A následně EB.   Tenhle film z Jana udělal   šílence, feťáka, který se   měl doživotně léčit pod   dozorem v sanatoriu a z   Beneše vypočítavýho   hajzlíka, kterej zradil   národ. Nehledě na to, že   bych čekal, že rozehranou   partii dohrajou o 10 let   později. Pokud se skutečně   EB i JM v 1938 chovali takto,   nelze se pak divit postojům z   1948. Přesto, i pokud je film   natočen podle skutečnosti,   nelíbi se mi, sráží z   piedestalů české modly...

║Rozpočet   $-miliónov║Tržby USA   ║Tržby Celosvetovo   $1,330,000▐ ťažký film a   téma na akékoľvek   vychutnanie, presne tipovo   anglicky chladný film, bez   emócii, citu, herecky Karel   Roden dosť dobre ale točí   sa to skoro celé okolo   politiky ale je to také na   vedľajšej koľaji, tieto   udalosti by chceli silnejšiu   vyhrotenosť, gradáciu, skôr   zaujmú epizódky zo psycho   sanatória, na takú veľkú   žatvu Českých Levov je to   trošku málo /videl v kine:   45%/

Zajímavý film, který Jana   Masaryka ukáže víc z jiné   stránky než je politika.   Roden výborný, Kaiser jako   Beneš také. Chvílemi jsem   se v linii příběhu mírně   ztrácel, asi to bylo změnou   tempa. Polovinu filmu mluví   Roden anglicky a spolu se   zahraničním obsazení to   podtrhuje historický   charakter filmu.

Ne, tady vážně musím jít proti proudu.
Pozorně jsem si přečetl   všechny recenze na snímek   Júlia Ševčíka, Masaryk. A   za svou osobu s nimi nemohu   souhlasit. Já viděl   brilantní sondu do přelomu   třicátých a čtyřicátých   let minulého století,   prostřednictvím osoby Jana   Masaryka. Výtky typu, mělo   to být až do   osmačtyřicátého roku, ty   fakt neberu. Už takhle má   film skoro dvě hodiny.Navíc,   režisér se chtěl věnovat   jen určitému úseku dějin.   Nebo výtky, že se režisér   spolu se scénáristy snažil   o bulvárnost. Taky neberu.   Právě ta rozpolcenost,   labilita, neortodoxnost i   potřeba vychutnávat si   život plnými doušky k Janu   Masarykovi patří a plně to   dokresluje jeho osobnost.
Když pominu technické   stránky filmu, jako je hudba,   střih, kamera, či lokace,   kde je vše na té nejvyšší   úrovni, zbývá mi, zmínit   se o hercích.
A tady   musím složit poklonu   nejvyšší. Ve vedlejších   rolích vidíme spoustu   skvělých hereckých   výkonů. Například   německý herec Hanns Zischler   v roli psychiatra byl   výtečný. Ale to co   předvedli Karel Roden, v   titulní roli a Oldřich   Kaiser v roli Edvarda Beneše,   to je něco absolutně   výjimečného a po právu si   oba odnesli cenu Českého   lva.
Těchto ocenění   ostatně snímek posbíral   celkem 11 a znovu musím   opakovat, za mne, zcela   zaslouženě. Jedná se o   jeden z nejlepších   porevolučních snímků.

CIZI REC
JISTE JE TO PEKNY FILM ALE   NEROZUMIM ANGLICKY PROCV   NEJSOU VE FILMU ANGLICKE   TITULKY TAK KAZDY MUZE   POCHOPIT O CO JDE

Nevím, jak vy, ale já viděl   3 různé Jendy. Jednoho   sebevědomého, rozhodného a   nekompromisního státníka,   druhého zhrouceného slabého   a bodrého závisláka a   zřídka se objevil i Jenda   bohém. A nevím, jak vám,   ale za mně tyhle tři postavy   jednu netvořily. Je otázka,   jestli to připsat hereckému   výkonu Rodena, režii   Ševčíka nebo scénáři,   ale každopádně to můj   dojem ze solidně odvedené   filmařiny dost degradovalo.

Jako článek z Blesku
Poslední dobou je to jako   přes kopírák. Nový   historický film, já se   těším a v průběhu filmu   mám chuť odejít a věnovat   svůj drahocenný čas   něčemu smysluplnějšímu,   třeba zírání do zdi.   Nejinak je tomu i v případě   Masaryka. První díl se   točí akorát kolem   blázince, šňupání koksu a   šoustání s děvkama. V   druhém díle už se trochu   probírá Mnichov, ale velmi   zjednodušeně a nepřesně.   Celý film jsem navíc   napjatě čekal, jak si   tvůrci poradili se   ztvárněním událostí od   února až po 9. března 1948   večer. Vyřešili to opravdu   originálně. Přesně jak   napsal někdo nade mnou. Jako   kdyby ve filmu o Heydrichovi   chyběl atentát. Takhle   nevypadá seriozní   životopisný, historický   film.

Jako kdyby ve filmu o Heydrichovi, chyběl atentát
Poté, co jsem viděl   upoutávky a četl některé   recenze, přistupoval jsem k   filmu s obavami. Ty se do   značné míry bohužel   naplnily. Z filmu čiší   snaha zoufale zaujmout   diváky, aby přišli i na   film s "politickým   tématem". Takže se   scénář lacině zaměřuje   hlavně na bulvární stránky   Masarykova života. Z nichž   mnohé jsou navíc…, no   řekněme "historicky   nepodložené". Jako   například Masarykovo   šňupání koksu. Film se   zaměřuje na jeho rozmařilé   hýření na večírcích,   alkoholismus, sexuální   radovánky a na jeho   psychické problémy a pobyt v   psychiatrické léčebně.   Jeho "politický   život" je převážně   jen jako, (nutná, ale   nudná), kulisa v pozadí.
Má ale film i své   kladné stránky, to ano. Tou   hlavní je filmařsky   řemeslně dobře a velkoryse   odvedená práce. Prostředí   a reálie působí hodně   věrohodně. Kvalitní je   také herecký výkon Karla   Rodena v roli Jana Masaryka i   Oldřicha Kaisera, coby   Edvarda Beneše.   Nepokulhávají za nimi ani   ostatní. O to je větší   škoda, že scénář se   zaměřil hlavně na tu   falešnou atraktivitu   Masarykova života a zcela   pominul, ten historicky   opravdu nejatraktivnější   okamžik jeho bytí a tím   byly okolnosti jeho smrti. Tak   ano, byl by to trochu tenký   led. Protože úplná   detailní pravda známá   není, jakkoliv už jen málo   lidí pochybuje o tom, že to   nebyla sebevražda, ale   úkladná politická vražda.   A když tvůrcům nevadil   tenký led v případě   kokainu, tak mohli být   odvážnější i ve   ztvárnění   nejosudovějšího okamžiku   Masarykova života. Škoda,   film ve kterém je odvedeno   tolik perfektní filmařské   práce, mi tímto přijde,   jako promarněná   příležitost.

.

Skvela prace ceskeho filmu...
Dalsi z dukazu, ze kdyz se   chce, tak to jde, konecne   film, kde musim ocenit hlavne   rezii a skvely herecky vykon   Rodena, je velmi verohodny.   Filmu sem se bal, kvuli   pokryteckemu pohledu na   Masaryka, ktery se narodil do   doby, kterou bychom dnes zazit   nechteli a rozhodne tak nemame   pravo ho jakkoli soudit. Ovsem   v popredi je skvele popsana   udalost kolem velezrady tzv.   Mnichovske dohody a pozadi   extremne narocne diplomacie a   boje doslova Davida s   Goliasem, kdy nebylo snadne   situaci "uridit"   tak, aby se Ceskoslovensko   nestalo tim, kdo zahajil   nejhorsi valku vsech dob!!!!   Kdy se cele lidstvo dostalo na   pokraj srazu jen diky vlastni   malosti a dablovi, jenz byl   malirem pokoju a nedosahl   vyssi hodnosti, nez desatnik a   presto velel cele nemecke   armade, proste debil s   Parkisonem. Je to film, ktery   se do dnesni doby hodi vice,   nez co jineho, rozhodne lepe,   nez zcela smysleny Habrmannuv   mlyn. Vsem, kteri to vidi   jinak radim navstivit Lidicky   pamatnik... Je smutne, jak   nekteri dupou po historickych   faktech. Byl "Jenik"   fetak...? Kdovi, s fetaky se   rozhodne stykal, napr. Hassem   a dalsimi herci. Ovsem jak   jsem psal, co by jste delali   Vy, kdybyste meli resit   takovehle problemy... Lidi   dneska fetujou jen z nudy!   Zpet k filmu, nejsem nastesti   kritik a za me to je dobre   udelany film.

Zklamání
Konečně film o synovi TGM.   Osoba málo populární a   pokud by nebylo tolik   mystéria okolo jeho smrti tak   se o něm mnoho nemluví.   Čekal jsem něco   životopisného. Mohl se tam   objevit TGM a třeba i   K.Čapek. NE, NE, NE. Prostě   šukáme, fetujeme a duševně   se hroutíme. A nakonec   nemohli opomenout - smrt.   (skočil/spadnul/vystrčili).   Asi to lépe odpovídá   dnešní době a tvůrčímu   týmu.

Masaryk
Na tento film jsem byl hrozně   zvědavý, bohužel po   dnešním jeho shlédnutí   jsem velmi zklamán, ačkoliv   tento snímek byl oceněn 14   českými lvy. Karel Roden byl   vynikající, ale to bylo vše   co o snímku lze pozitivního   říci-hrozná nuda, bez   spádu a překvapivých scén   a to natolik, že jsem   několikráte musel odhánět   dotěrný spánek.

Zbloudilá smečka českých lvů
Snímek o laskavém, veselém   člověku se složitou duší.   Takový film by si Jan Masaryk   zasloužil, bohužel ho však   nedostal. Ani smečka   dvanácti českých lvů   neznamená, že Ševčíkovo   ztvárnění Masarykova   příběhu je výjimečné.   Spíše naopak.
Jediné, co se tomuto   filmu nedá upřít je   poměrně slušná kamera.   Nutné je ovšem dodat, že   ani ostatní snímky v   soutěži o skleněné sošky   nejsou, co se týče obrazu,   nijak špatné. Nicméně   akademikové se rozhodli   ocenit Masaryka a této jejich   volbě nelze v podstatě nic   vytknout. Vážnější   námitky nelze mít ani k   ceně za nejlepší mužský   herecký výkon ve vedlejší   roli, scénografii, zvuk,   hudbu, kostýmy, masky a do   jisté míry ani k ceně za   střih. Jelikož nic z toho   nebylo v Masarykovi vyloženě   špatné.
Horší už   to je s oceněním za   scénář a režii. I   poměrně bystrý a vzdělaný   divák totiž může mít   problém zorientovat se v   častých přechodech z jedné   časové osy do jiné. Tvůrci   také kladou nepochopitelně   velký důraz na scény, ve   kterých se v podstatě nic   důležitého neděje a   zdání akce v nich vytváří   jen hudební doprovod. Navíc   jsou některé z nich až   příliš dlouhé.
Opravdu podivné už   začíná být i udělení   Českého lva za nejlepší   herecký výkon v hlavní roli   Karlu Rodenovi. Jakkoli se mu   jiné role vyloženě povedly,   v téhle rozhodně diváka,   který o Janu Masarykovi něco   málo ví, viděl ho na   fotkách a slyšel jeho   mluvený projev, nemůže   Karel Roden oslnit. Ba ani   přesvědčit, že na plátně   vidí právě Jana Masaryka a   ne jen namaskovaného herce.   Viktor Fischl, jenž měl tu   čest pracovat po boku Jana   Masaryka na exilovém   ministerstvu zahraničí, o   něm ve své knize napsal:   „…sotva lze nalézt   člověka, který byl   laskavější ke každému, s   nímž se setkal. Jeho   usměvavá bodrost dovedla   přesvědčit každého po   prvních deseti minutách, že   smí Masarykovi říkat   prostě Jan a pokládat ho za   přítele na život a na   smrt.“ Rodenovo ztvárnění   však jakoby onu laskavost a   bodrost postrádalo a místo   toho ji herec nahradil   zatrpklostí a jistou   ušlápnutostí. Jistě, Jan   Masaryk byl složitou   osobností, která byla svým   způsobem rozpolcená, ale tak   nějak jinak rozpolcená než   postava Rodenova. Je opravdu   veliká škoda, že snímku o   osobnosti českých dějin se   tuto osobnost naprosto   nepodařilo vystihnout.
Nelze však říci, zda za   způsob ztvárnění hlavní   postavy může jen její   představitel, protože velký   vliv na to má samozřejmě i   režie a scénář. Právě   tato trojice utváří   vyznění celého snímku.   Vyznění, které je poněkud   nemastné neslané,   především kvůli tomu, že   děj filmu končí již za   druhé světové války.   Zbytek života Jana Masaryka   se tak na plátně odehrává   jen v několika větách   skromného textu před   závěrečnými titulky.   Příběhu v podstatě chybí   pozadí i konec, za to je   však toto vše nahrazeno   scénami s tancem a   souložením, což podle   tvůrců pravděpodobně   představuje důležitou a z   filmu nevypustitelnou složku   životní cesty syna   prezidenta osvoboditele. Koho   by zajímalo jeho dětství,   cesta k dospělosti, vývoj   vztahu k otci, uvědomění si   povinnosti k vlasti a   řešení poválečné   situace, když místo toho   může sledovat trhajícího   se Karla Rodena při zvuku   saxofonu.
Tvůrci   Masaryka natočili snímek,   který chtějí diváci   vidět, což se odráží i v   počtu Českých lvů, mezi   nimiž se nachází i ten za   nejlepší film. Na konci   snímku mi však málem   ukápla slza, ne z dojetí nad   příběhem, ani nad tím, jak   tento příběh jeho tvůrci   dokázali zbabrat. Bylo mi   opravdu smutno z toho, že v   této zemi nikdo nedokáže   natočit krásný, laskavý,   ale přesto neidealizující   film o českých dějinách.   Který se nebude zaměřovat   na to, co potřebuje divák,   ale na to, co potřebuje a   zaslouží si naše vlast.

MASARYK
Podle mého názoru bravurně   zpracovaná velmi podstatná   část československých   dějin...K tomu výborné   herecké výkony obzvláště   pana Rodena.Šel jsem na film   provázen obavami z tolika   ocenění, ale rozhodně jsem   se nezklamal. Také je mi   opravdu jedno jestli film měl   být zařazen do českého lva   či nikoliv. Svoji vysokou   kvalitu film zaručeně má.