Masaryk

Drama Masaryk zapadá do proudu filmů, které v poslední době subjektivně formulují jakousi „alternativní historii“ českého národa ve 20. století, převážně v období druhé světové války. Patří mezi ně umělecky tak různorodé projekty, jako jsou Renčova Lída Baarová (2016), Ellisovo britské koprodukční drama Anthropoid (2016) nebo televizní série Roberta Sedláčka České století (2013–14) a Bohéma (2017). Pro všechny je příznačné, že se v nich historicky podložené reálie mísí s fiktivními událostmi, které ve skutečnosti proběhly jinak, nebo se vůbec nestaly.

Výpravné drama režiséra Julia Ševčíka přibližuje „neznámý“ výsek ze života českého diplomata Jana Masaryka. Deprimovaný, vnitřně rozpolcený syn prvního československého prezidenta po podepsání mnichovské dohody odjede do USA a skončí v sanatoriu, jež vede německý psychiatr dr. Stein. Nový životní impulz mu dodá až seznámení s americkou novinářkou a spisovatelkou Marcií Davenportovou.

Tvůrci nelineárního příběhu útržkovitě přeskakujícího mezi roky 1938 a 1939 se historickou postavu rozhodli zatraktivnit. Masaryka líčí jako muže, jenž se snaží vystoupit ze stínu svého otce a zároveň se vymezit vůči „náhradnímu otci“ Edvardu Benešovi. Na pozadí „dnů zrady“, kterým Jan nemohl zabránit, zároveň diplomata zobrazují jako bohéma, jenž holdoval alkoholu, šňupal kokain a náruživě souložil s lepými blondýnami. Efektní je i vizuální stránka filmu natočená v hollywoodském duchu. Je sice reklamně manýristická, svou řemeslnou zručností ovšem vysoce přesahuje standardy české kinematografie.

Z faktografického hlediska diskutabilní uchopení snímku Masaryk zastínily kontroverze spojené s jeho premiérou. Česká filmová a televizní akademie mu nadělila tucet Českých lvů, ačkoli do zdejší oficiální distribuce vstoupil až pět dní po jejich předávání. Producenti totiž využili mezery ve statutu výročních cen ČFTA a snímek „exkluzivně“ nasadili na sedm dní do pražského kina Lucerna již v prosinci 2016.

Tomáš Seidl
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Filmová produkce IN Film Praha, producenta Rudolfa Biermanna, připravuje natáčení historického filmu režiséra Julia Ševčíka „Masaryk“. Na scénáři se podíleli Petr Kolečko, Alex Königsmark a Julius Ševčík. Film pojednává na reálném podkladě o životě Jana Masaryka v období 1937 – 1939. Film bude mít premiéru na podzim roku 2016.

Píše se rok 1939 a Jan Masaryk se schovává v Americe před nedávnou minulostí. Snaží se zapomenout na zradu, které se dopustily evropské mocnosti na jeho Československu a na něm samotném. Stín těchto událostí ho pronásleduje na každém kroku stejně jako vědomí, že on sám selhal jako československý velvyslanec v Londýně, kde se snažil odvrátit zkázu své země. Za pomoci doktora německého původu Steina a krásné spisovatelky Marcie Davenportové bojuje Masaryk se svými přeludy a pocity marnosti a znovu zde prožívá dramatické události, které vedly k druhé světové válce.
In Film Praha

Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta. V jeho srdci bojovala nespoutanost extravagantního umělce s povinností a morálkou úřed-níka, diplomata. Velkou část života procestoval, ale nikdy nezapomněl na zemi, z níž pocházel, na republiku, kterou založil jeho otec Tomáš Garrigue.
Smrt Jana Masaryka je dodnes zaha-lena tajemstvím. Mnohá tajemství se však skrývají i v jeho životě!
Dramatický příběh, věnovaný osudům velvyslance a pozdějšího českoslo-venského ministra zahraničí, Jana Masaryka, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou. Ve třicátých letech vrcholí Masarykova diplomatická kariéra, kterou tráví převážně ve Velké Británii, kde se snaží dostat světové mocnosti na stranu Československa.
Muž, oceňovaný jako brilantní řečník, zábavný společník a milovník života, má však i svou temnou stránku. Masaryk hledá únik před svým jménem, před odpovědností i před sebou samým v hýřivém životě, alkoholu a drogách, ale také v neustálém sebetrýznění. Tehdejší velvyslanec v Londýně se najednou ztrácí z veřejného života. Přerušuje kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Na několik měsíců mizí, kamsi do Ameriky...
Na pozadí historických událostí se odehrává napínavý životní příběh okouzlujícího, ale nevyrovnaného, sebedestruktivního muže a jeho marného boje o budoucnost vlastní země.

Historické drama Masaryk natočil podle scénáře Alexe Königsmarka a Petra Kolečka režisér Julius Ševčík (Normal, Restart). Titulní postavu Masaryka bravurně ztvárnil démonický herec mnoha velkých rolí, Karel Roden (Fotograf, Habermannův mlýn). V roli osudové ženy Masarykova života, Marcie Daveportové, se představí Arly Jover (The Lookout, Blade). Doktora Steina, lékaře Masarykovy duše, si zahrál přední německý herec Hanns Zischler (Sils Maria, Mnichov). V dalších rolích se představí přední český herec Oldřich Kaiser, Eva Herzigová, Jiří Vyorálek a v rolích vrcholných zahraničních politiků Milton Welsh (Grandhotel Budapešť), Paul Nicholas a Dermot Crowley (Babel, Luther).

Bioscop