Na film jsem se díval poprvé   před lety, ale jak už bylo   několikrát zmíněno, bez   přečtení knihy je velmi   těžké ho pochopit. Teď,   když knihu dočítám, jsem   si film pustil znova a už je   vše jasnější. Mám jen   pár výhrad. Trochu mě   mrzí, že Richard Burton   dostal ve svém posledním   filmu roli O'Briena, na kterou   se, podle mého názoru,   vůbec nehodil. Během první   poloviny filmu tak vlastně   nebyl vůbec vidět. A taky   bych se zdráhal film zařadit   do škatulky sci-fi. Orwell   moc dobře věděl, o čem   píše.

Přišel jsem o 3 hodiny   svého života, které jsem   mohl strávit něčím   smysluplnějším, např.   koukáním do zdi. Bohužel ty   3 hodiny mi už nikdo nikdy   nevrátí.

Vrah sedící v cele smti ve   washingtonské státní   věznici odpočítává už   jen hodiny zbývající do   jeho popravy. Než ale zemře   chce se pomstít foreznímu   psychiatrovi a univerzitnímu   profesorovi Jacku Grammovi,   který ho pomohl usvědčit z   brutální vraždy. Ten se   při jednom telefonátu   dozvídá od neznámého   hlasu, že už mu zbývá jen   88 minut života. Závod s   časem začíná.

Nedá mi to a musím reagovat   na komentář pode mnou.   Canaris byl všechno, jen ne   oddaný nacista. Nebyl svatý,   ale do gaunera typu Heydrich   měl dost daleko. A že se   nepodílel na odbojové   činnosti? To se teda sakra   podílel. Právě jeho   odbojová činnost a pasivní   účast na spiknutí proti   Hitlerovi z 20. července 1944   ho přivedly na popraviště v   samém závěru války.   Důstojníci Abwehru   plánovali atentát na Hitlera   dokonce už v době   mnichovské krize. O nějakém   přikrášlování historie se   v případě tohoto filmu moc   mluvit nedá. Film samotný   poměrně dobře odpovídá   skutečnosti. Jenom s   výběrem herců si asi nikdo   hlavu moc nelámal. Třeba   Heydrich mi tam s tou   zavalitou postavou příliš   nesedí. A moc to nevylepšil   ani ten náš úžasný   dabing.

Klutovní klasika.   Skepticizmus Scullyové,   naprosto odzbrojující   Mulderův smysl pro humor a k   tomu pár záhad a máte   celkem povedený seriál. Jak   už to tak bývá, v seriálu   se střídají horší díly s   těmi lepšími, avšak   celkově se dá říct, že se   jedná o jedno z nejlepších   sci-fi. Doporučuji každému,   kdo si myslí, že PRAVDA JE   TAM NĚKDE VENKU.

Pokud jste film ještě   neviděli a chcete ho vidět,   tak je nejvyšší čas   přestat číst. Že film   není myšlen jako pocta   parašutistům a dalším   hrdinům našeho odboje,   jejichž zásluhou dnes   nekončí hranice naší   republiky pár kilometrů za   Mělníkem, ale spíše jako   naivní béčkový akční   film pro nenáročné   americké diváky, kteří   nemají ani šajn o evropské   historii, je vidět už od   první scény. Člověk by   pochopil, že se do   historického filmu občas   vloudí malá chybička nebo   že se sem tam něco vypustí   pro zjednodušení děje, ale   že film bude plný   očividných nesmyslů   (počínaje přestřelkou s   hajným, který parašutisty   našel, přes Heydrichův   doprovod s SdKfz 222, až po   naprosto zpackané   ztvárnění atentátu) bych   si nepomyslel, zvláště s   ohledem na to, že se pod film   podepsali i čeští   "historikové".   Korunu všemu pak nasadilo   očekávané finále v   kostele, kde němci padali po   desítkách jako mouchy. Abych   to zkrátil, Anthropoidu   může konkurovat snad jen   Operation Daybreak. Jelikož   se filmaři neobtěžovali   film nadabovat do češtiny,   ba dokonce ani angličtiny,   divák nepřijde ani o   zážitek z kouzelné   czenglish.

A tohle bylo co?
Po Jackovi jsem byl docela   namlsanej, ale tohle bylo   totálně o ničem. Tři   hodiny plné rádoby   psychoanalytického a   psychoterapeutického   blábolení. To člověku dost   výrazně sníží IQ.

Krásný naivní příběh.   Němci vyjednávají se   židovskou rodinou. Za   získání jejich majetku jim   umožní vycestování do   Palestiny. Jako by nebylo   jednodušší poslat je rovnou   do Osvětimi a majetek si   jednoduše vzít tak, jak to   dělali v milionech ostatních   případů.

Jde asi o to nejlepší, co   kdy bylo, a bohužel asi i   bude, o atentátu na Heydricha   natočeno. Je škoda, že se   po panu Sequensovi nikdo   další nepokusil o co   nejvěrnější rekonstrukci   této, pro náš národ   důležité, události. Místo   toho vznikají braky jako   Operation Daybreak nebo   Anthropoid, které nemají nic   společného s realitou.

Bitva o výběžek, jak se jí   také říká, vás zavede do   mrazivé zimy roku 1944, kdy   Němci stojí vstříc   nevyhnutelné porážce.   Američané se pokouší   vyhnat Němce z Belgie a   pomalu přejít do Holandska a   poté vpadnout do Německa.   Porážka Německa je již   opravdu jen otázkou času.   Němci se však ještě   nevzdávají a nadechují se k   polsední mohutné ofenzivě   na západní frontě. Toto   přes tři hodiny trvající   válečné drama poměrně   realisticky ukazuje začátek   poslední fáze druhé   světové války v Evropě;   dočasný ústup amerických   jednotek, zmatek za frontovou   linií způsobený infiltrací   německých agentů v   uniformách MP, zoufalá   německá snaha zmocnit se   zásob s pohonými hmotami   Američanů...

Geniální parodie z let   osmdesátých. Takové filmy   už se dneska netočí a je to   škoda. Za tu záchodovou   scénu na tiskové konferenci,   za airbagy v Drebinově autě,   za sexuální obtěžování   betonovým pyjem a za   nádherně zazpívanou   americkou hymnu na konci   dávám za 10.

Opět Francois Pignon,   tentokrát se ale šarmantní   účetní předstírající   homosexualitu promění v to,   co bychom nazvali   "ztělesněním   blbosti". Excelentní   výkon Jacquese Villereta.

Give me what I want and I'll go away!
Když jsem se jednoho zimního   večera hrozodl, že se na   film konečně podívám,   trochu jsem se bál, že to   bude zase nějaký   podprůměrný rádoby   "horor". Nicméně   Stephen King, to už něco   znamená, ne? Taky že jo.   Tento více než 4 hodinový   trhák mě naprosto uchvátil.   Chvílemi jsem dokonce i bál   a když já se bojím u   hororu, tak už to něco   znamená. Děj filmu se   odehrává v 80. letech v   jednom malém zapadákově v   americkém sátě Maine. Do   jinak poklidného města, kde   se každý z každým zná a   kde panuje přátelská   atmosféra, jednoho dne   dorazí cizinec André Linoge,   patrně z Francie. Tento   záhadý muž na sebe hned   upozorní vraždou místní   stařenky svou vycházkovou   holí s vlčí hlavou. Z   místa činu, ale neuteče,   jak by asi bylo obvyklé,   nýbrž si dá horký čaj a   počká na policii. Místní   policsta Mike Anderson, který   ve městě vlastní i obchod s   potravinami, se však po   upozornění jednoho   místního obyvatele a   následně i starosty Robbieho   Bealse (Jeffrey DeMunn),   vydává do onoho domu,   zatknout vraha. Vrah je   převezen na místní   improvizovanou policejní   stanici zrovna v době, kdy se   město připravuje na   obrovskou sněhovou bouři.   Tajemný cizinec navíc   vyděsí obyvatele tím, že   několika z nich řekne, o   mnoha špatnostech z jejich   skoro už zapomenuté   minulosti. Z mnoha obyvatel,   včetně samotného starosty   Bealse a policisty Andersona,   se tak stávají podvodníci,   cizoložníci a lháři. V   této době ve městě   dochází také k několika   dalším vraždám a   sebevraždám, kdy oběť nebo   vrah napíší na zeď krví   nápis: "Dejte mi, co   chci a já odejdu", což   velmi často opakuje i   zadržený cizinec. Nikdo   však neví, co tím myslí.   Postupně začnou mizet i   někteří obyvatelé. V   druhé polovině filmu se   lidé dozvídají, co cizinec   požaduje, ale zdráhají se   mu to vydat. Cizinec je   nakonec přesvědčí, když   slíbí, že potom z města   odejde. A tak se nakonec i   stane, jenže život ve   městě už není takový,   jaký býval. Policista Mike   Anderson opustí svou ženu a   odjíždí autem z Maine až   na západní pobřeží do   slunné Kaliforie, aby zde   začal nový život, avšak   ani zde ještě není všem   pekvapením konec. Závěr   filmu je poměrně nečekaný,   trochu děsivý a hlavně   smutný. Musím říct, že   film se mi opravdu líbil a   pokud chcete vědět, o co   zmiňovanému cizinci šlo, na   film se určitě podívejte!   Stojí to opravdu za to.   Nemůžu dát jinak než   devět..., vlastně pardon   deset hvězdiček.

Velmi slušná americká   gangsterka s Jamesem Cagneyem   a Humphreyem Bogartem v   hlavní roli, která   pojednává o prohibici v USA   ve 20. a z kraje 30. let. Na   podobných starých filmech je   nádherné to, že byly   natáčeny v době, kdy se   jejich děj odehrával, a   proto dokáží poměrně   přesně zachytit atmosféru   té doby.

Zprvu jsem nevěděl, co   čekat, ale musím říct, že   jako válečný seriál se   Bratrstvo neohrožených   docela povedlo. Seriál je   založený na vyprávění   pamětníků ze 101.   paragánské divize, kteří   přešli přes Normandii,   Holandsko a Ardeny až do   Německa, kde je zastihl konec   války. O dobré akční   scény není v seriálu nouze.   Trochu jsem ale měl občas   zmatek v některých   postavách, které se hlavně   v pozdějších dílech   měnily, objevovaly se, mizely   nebo je daboval po každé   někdo jiný. Když jsme u   toho dabingu, jestli mi něco   kazilo požitek z filmu, byl   to právě český dabing.   Překlad je mnohdy tragicky   nepřesný až nesmyslný a   dabing celkově dost odbytý a   zfušovaný. Důkazem toho je   i britský voják v německé   uniformě hned v první díle,   který je nadabován nějakým   rádoby moravským   nářečím, čímž zřejmě   chtěli tvůrci českého   znění vyjádřit rozdíl   mezi americkou a britskou   angličtinou. Docela slušně   jsem se zděsil.

Prohibice v USA už dávno   skončila a tak je teď na   čase vymyslet nový způsob   jak dál vydělávat a   bohatnout. Ano, řeč je o   hazardu. No a tak vzniklo Las   Vegas. Toto drama popisuje   životopis gangstera z konce   slavné éry prohibice,   Benjamina "Bugsyho"   Siegela, který v polovině   40. let vymyslel způsob, jak   dál vydělávat potom, co   zlaté časy v New Yorku a   Chicagu skončily. Jedná se o   perfektně zpracované drama z   prostředí organizovaného   zločinu v USA.

Justiční dramata jsou mým   oblíbeným žánrem, ačkoliv   tenhle, už skoro 20 let   starý film, mi z nějakého   důvodu až do dneška unikal.   Celý film se točí kolem   soudního procesu s černochem   podezřelým z dvojnásobné   vraždy. Příběh se navíc   odehrává v Mississippi, ve   státě, kde se toho od   občanské války mnoho   nezměnilo, pokud se týká   rasistických předsudků.   Film se mi až na ten závěr   docela líbil. Na konci z toho   udělali trochu frašku a   verdikt poroty a soudu nebyl   úplně spravedlivý, ačkoliv   původně hrozilo mnohem   horší bezpráví. Velice se   mi ale líbilo obsazení.   Herci jako otec a syn   Sutherlandové, Matthew   McConaughey, excelující   Kevin Spacey a mnoho dalších   z toho udělali opravdový   herecký koncert.

Docela jsem se těšil, ale   bohužel jsem celkově   zklamán. Čekal jsem, že   půjde o důkladné   zmapování významných   milníků v české historii,   čehož jsem se nakonec   nedočkal. Každý díl se   takřka celý odehrává za   jednacími stoly a je plný z   kontextu vytržených,   většinou nezáživných a   někdy naprosto milných či   lživých dialogů a scén, na   úkor čehož v seriálu   chybí některé důležité   (a takřka bych řekl pro   celkové pochopení děje   naprosto klíčové) momenty.   Např. v díle \"Veliké   bourání\" mi schází   Masarykova cesta do Ameriky; v   části \"Den po   Mnichovu\" zase marně   čekám na samotnou   mnichovskou konferenci s   jejími hlavními aktéry; v   díle \"Kulka pro   Heydricha\" mi chybí   minimálně samotný atentát   a když jsem se díval na   ztvárnění událostí ze   srpna 1968, neviděl jsem ani   jeden sovětský tank ani boje   a ani jsem se nedověděl, jak   to celé vlastně začalo a   jak to dopadlo. A tak bych   mohl pokračovat dál a dál.   Řekl bych, že divák   příliš neznalý širších   souvislostí a faktů se při   snaze pochopit děj zřejmě   trochu ztrácí. Z historické   stránky je děj většinou   dost zjednodušený, a navíc   plný faktických chyb a   nepřesností, že by se pod   takový paskvil nepodepsal   žádný seriózní historik.   Ke srovnání fyzické a   charakterové podoby   jednotlivých postav se   skutečnými historickými   osobnostmi, jež   představují, je taky občas   potřeba dosti bohatá   fantazie. Co se mi naopak   místy docela líbilo, byly   herecké výkony některých   herců ve vedlejších   rolích, třeba Karla Dobrého   či Oldřicha Kaisera.

Zpočátku tuctový western,   který se posléze zvrhne v   propagandistickou pohádku o   tom, kterak obyčejný   farmář z Tennessee zajme   celou německou armádu ve   Francii úplně sám. Škoda,   že ho tam poslali až těsně   před příměřím. Válka se   mohla výrazně zkrátit.

Stará dobrá klasika z   prostředí amerického jihu   nás zavede do 70. let do   doby, kdy se v jednom malém   městečku v Alabamě   odehrává válka mezi členy   Ku-Klux-Klanu a místní   černošskou komunitou. Jedná   se o zajímavý pohled na   problematiku rasizmu v té   době. Jedna z věcí, které   mě přinutily se na film   podívat, bylo i hvězdné   obsazení v čele s Lee   Marvinem. Musím říct, že   jsem rozhodně nelitoval.

Nemůžu si pomoct. Dalton se   na tu roli prostě hodí.   Tohle je, řekl bych, jedna z   nejpovedenějších Bondovek.   Sice mi tam trochu neseděl   ten až příliš milostný   vztah. Nicméně film je plný   akčních i vtipných scén.   Hrozně se mi například   líbilo, jak rakouští   pohraničníci koukali, když   Bond a jeho nová   přítelkyně, utíkající z   Československa, podjížděli   hraniční závoru do   Rakouska, přehodili přes ní   cello a oznámili, že nemají   nic k proclení.

Nádhera! Tohle je opravdový   klenot mezi filmy natočenými   podle knižní předlohy. Film   je stejně strhující jako   Forsythova kniha. Děj   krásně odsýpá, žádné   zdržování. Na jedné   straně důkladná práce   profesionálního zabijáka,   který se chystá zabít   prezidenta Francie a na druhé   straně neméně urputná   snaha francouzského detektiva   vraha vypátrat a najít   dřív, než udeří, a to s   minimem informací či   indicií. Jako třešnička na   dortu potom působí   velkolepé finále, kdy spolu   komisař Lebel a jeho   protivník bojují o čas.

Tenhle seriál patří mezi   skutečné klenoty a zejména   poslední dva díly byly velmi   strhující a skutečně   skvěle natočené. Velkou   zásluhu na tomto úspěchu   měl i Ondřej Vetchý, který   si díky svému věku nemohl   Kozáka zahrát. Co je ale   trochu škoda, je, že seriál   byl jako obvykle natočen   pouze na motivy skutečných   událostí. Zrovna kauza   orlických vrahů patří k   tomu nejzajímavějšímu, co   90. léta přinesla a určitě   by si zasloužila věrnou   rekonstrukci.

Na Dopisy z Iwo Jimy jsem se   docela těšil, i když po   zkušenostech s Vlajkami   našich otců jsem od toho moc   nečekal. Musím ale říct,   že jsem docela mile   překvapen. Už jsem viděl   pár filmů z pohledu Němců   (tedy z pohledu těch   "zlých"), ale   Japonci byli i pro mě trošku   neznámá. Kromě pár   fanatiků (asi jako v každé   jiné armádě) se tam našli   občas i docela rozumní lidé   a jedním z nich byl i   generál Kuribaishi, který   Američany bral spíše jako   protivníky než jako   ideologické nepřátelé.   Bylo to dáno i tím, že v   Americe měl řadu přátel a   nějakou dobu před válkou   tam pobýval. Mimochodem, po   scéně se psem jsem dostal   obrovskou chuť na suši z   důstojníka Kempeitai.

Silné, velice depresivní,   psychologické drama   odehrávající se v Anglii v   2. polovině 20. století.   Richard Burton coby   nebezpečný šílenec, který   dokáže pouhou myšlenkou   přivolat katastrofu obřích   rozměrů a proti němu dva   policisté Michael Caine a   Lino Ventura, kteří se ho   snaží za každou cenu včas   zastavit. Napínavé a   strhující.

Clinta já opravdu můžu.   Docela povedený začátek   série o inspektoru Harry   Callahanovi. Napoprvé se   snaží chytit a zabít   vyšinutého střelce, ale   jeho nadřízení v čele se   starostou San Francisca mu   hází klacky pod nohy. Drsný   Harry se s tím ale v pohodě   vypořádá.

Vynikající, ale smutné   drama. Závěr je strhující,   i když značně   nespravedlivý. Scény u soudu   a ve vězení přesto patří   z hlediska hereckých výkonů   k těm nejlepším momentům z   celého filmu. Delonovi,   Gabinovi i Bouquetovi,   ačkoliv posledně jmenovaný   se objevil až v polovině   filmu, jejich role dokonale   sedly a všichni tři podali   excelentní výkon. Kromě   nich se ve filmu asi ve dvou   scénách ukáže na moment i   mladý Depardieu.

Dvanáct porotců, kteří   mají v civilním životě   nejrůznější povolání, a   kteří mají zcela odlišné   charaktery, rozhoduje o vině   v případě mladíka, který   byl postaven před soud za   vraždu a hrozí mu, že   skončí na elektrickém   křesle. Zpočátku jsou snad   všichni v soudní síni   přesvědčeni o jeho vině,   ale dost možná, že se   všichni mýlí. Jedná se o   výborné justiční drama,   které se téměř celé   odehrává v jedné   místnosti, a tím je naprosto   unikátní. Tím ale   neztrácí na své   dokonalosti, spíše naopak.   Tvůrci filmu dokázali, že   výborné obsazení (jednoho   porotce si zahrál i Jiří   Voskovec), vynikající hudba   a dobře napsané dialogy   mohou stačit k natočení   úspěšného filmu. Snímek   byl navíc natočen v 50.   letech a možná právě to mu   dodává tu skvělou a   nepopsatelnou atmosféru.   Nemůžu jinak než za 10.

Ještě, že je to jenom   sci-fi a ve skutečnosti nikdo   nikoho nenutí píchat si do   žil kdejaké svinstvo. Klika   že žijeme v normálním,   svobodném světě, kde mi   nikdo nic nediktuje. Mám   takovou radost, že to není   skutečnost, že to asi   oslavím a odpoledne si   skočím do fitka a potom do   hospody na jedno. Oh, wait...

Film nás dostává do doby   těsně po válce, kdy se v   Československu připravuje   proces se státním   tajemníkem za dob   protektorátu K. H. Frankem.   Jelikož se nikdo nechce   ujmout jeho obhajoby, vybírá   advokátní komora svého   obětního beránka a tím je   doktor práv Kamil Resler. Ten   se tomu však už od začátku   brání, protože si tím   jednou pro vždy zničí   pověst a kariéru a bude   nadále žít s nálepkou   kolaboranta. Film je to   pěkný, ale přecejen bych   vytknul dvě věci. Za prvé   mohl být delší a za druhé   mohl ukazovat trochu více ze   samotného procesu.