Tajnosti

Když jsem film nadšeně   vnucovala po první   návštěvě kina tak na   otázku „o čem to je ?“   jsem dokázala odpovědět jen   ... o pocitech. A abych   ještě něco přidala ... o   tom, že čas od času si   člověk umane, že něco chce   a cestou k cíli najednou   zjistí i to ... co už dlouho   nechce, co mu vadí a rozplete   několik tajností. Ani po   druhé návštěvě kina to   nedokážu vysvětlit   srozumitelněji a myslím si,   že to nezvládnu ani po   dalších opakováních,   které určitě budou :-).   Jedinou věc, kterou bych   filmu vytkla je poslední   písnička v závěrečných   titulcích od skupiny Buty   „ Jedno ráno“. Působila   na mě jako studená sprcha a   možná tam opravdu byla jen   ... abych se probrala, zvedla   a vypadla z kina .

Tajnosti mne zasáhly na   nejslabším místě a   pohlitly tolik, jako   málokterý český film.   Skvělé herectví Ivy   Bittové mně naprosto   překvapilo, nikdy jsem jí   vlastně neviděl v takhle   velké roli. Skvělá režie   Alice Nellis překvapila   také, tohle opravdu není ani   Výlet, ani Ene Bene...   Krásné záběry Ramūnase   Greičiuse, úchvatná hudba.   A příběh, který se může   stát každému z nás. Dvě   nápadité scény, které   vejdou do historie českého   filmu: Tango na přechodu a   klavírní sólo... Místy se   film přibližoval ženskému   filmu, ale v následující   scéne Nellis opět film   svedla do té správné   strouhy. Nebojím se říct,   že tohle je pro mne filmová   událost polistopadové   české kinematografie.

Alice Nellis znovu dokázala,   že je mistryní drobnokresby   jak v psychologii postav, tak   v atmosféře, s jemnými   nuancemi zachází   promyšleně a přitom ve   výsledku bez křeče. Na   Výletu jsem ze všeho nejvíc   obdivoval maximální   přirozenost a důvěryhodnost   herců a možná díky velkým   očekáváním mi to   tentokrát v tomhle směr   občas lehce, ale opravdu jen   lehce zaskřípalo. To, co se   nám v Tajnostech snaží   autorka sdělit, jde podobným   směrem jako v předchozích   filmech (nesnadné   odhalování zamlčovaných,   zasutých vnitřních   bolestí), způsob je ale   ještě subtilnější,   nenápadnější. Jednotlivé   motivy hrdinčiny jednodenní   odyssey za znovuobjevením   bezprostřednosti do sebe   krásně zapadají a navzájem   se doplňují. Velkou roli   hraje hudba a to doslova,   není jenom pozadím, ale   spíš dalším hercem. Vadila   mi ale věc technického rázu   (nebo to byl umělecký   záměr? Realismus dovedený   do krajnosti?) a to   nesrozumitelnost některých   dialogů. Na divadle se musí   nahlas i šeptat, proč by to   ve filmu mělo být jinak? Byl   jsem v pokušení zapnout si   titulky. Škoda takových   drobných šrámů, film je to   krásný a poctivý.

Byl jsem hodně překvapený   kvalitou filmu.
Čekal   jsem průměrný český   filmeček a ono ejhle-něco se   tu zrodilo. Nádherná hudba   patří k filmu-dokresluje ho.   Nina Simone je fakt   vinikající a i Chopin je   nádherný. Nepochopím jak si   někdo může myslet že film   může být skvělý bez   muziky? Jsem hodně   překvapený.

Mimořádně povedený český   film, Alice Nellis dokázala,   že filmové ceny nezískává   jen tak za nic. Tajnosti jsou   hořká tragikomedie, která v   sobě spojuje výborný   scénář, skvělé herce,   příjemnou hudbu a   originální záběry pod   vedením kameramana Ramūnase   Greičuse. Je to intimní   příběh, který ale nikomu   necpe patos, přetvářku ani   křečité dialogy o tom, že   život je složitý, a že za   nic nestojí. Jednoduše   řečeno, film jako komplet   fakt funguje a diváka posadí   na zadek.

Jaro 2007 vtrhlo do kin s   nebývale kvalitní českou   úrodou a tenhle film sem   určitě patří. Pokud se   ovšem nalézáte v krizi   středního věku radši si ho   odpusťte. Film který vás   donutí se zamyslet i zasmát   ( pokud máte v domě starou   paní co všechno sleduje a   ochotně hlásí tady jí   také nebudete ušetřeni:-))

tak tento film mně osobně   moc neoslnil není  
špatní ale je   spíše určen pro naše   drahé polovičky
ti   si ho vychutnají lépe

Jsem tak trochu rozpolcený.   Ten film je hezký, takový   upřímný, ale stejně si   nejsem jistý, zda jsem jej   úplně správně chápal. A   když jsem pak přemýšlel,   co se mi na něm nejvíce   líbilo, tak to nebyla ani   Bittová či Roden, ale hudba   k tomuto filmu, jejíž   výběr byl naprosto   perfektní. Ano, hvězdou byla   zřejmě Niny Simone.

Kamarád film zhodnotil slovy,   že se jedná o mnohem lepší   Román pro ženy a Bestiář   dohromady a asi má pravdu,   hlavně to natočila ženská   a ta vidí do svýho pokolení   lépe než nějakej Vieveg a   hlavně nebyla to blbá   komedie ale celkem dobrá   sonda do života   čtyřicátnice. Jediné co mi   vadilo byla přílišná   stylizace a některé momenty   režíserka vytvořila pro   "tupé" diváky -   některé detaily ukazovala   tak výrazně, aby to pochopil   i ten nejhloupější... Což   byl někdy trochu moc hec a   nuda.

Česká kinematografie se   pomalu ale jistě probouzí z   mizérie, respektive z   nepovedených kousku, které   byly uvedeny v kině za   poslední dva roky. Tajnosti   jsou prostá hořko-sladká   komedie od Alice Neillis.   Příběh je okouzlující   svou vzdušnosti, harmonii,   lehkým humorem a   jednoduchosti. Velmi pěkné   experimenty s hudbou, (opravdu   si nevzpomínám na žádný   česky snímek, který by   bezmála obsahoval kvalitní a   vkusnou hudbou),tiché a   zábavné scény byly   natočeny působivě   (např.scéna z   gynekologie,tanec na   náměstí, závěrečný   rozhovor s prodavačem   bazaru), můžu jen dodat, že   je to povedeny výtvor, za   který by se vůbec nemusel   styděl dokonce ani M.Forman.

Jako zábava nic moc, spíš   zajímavá podívaná pro ty,   co se rádi babrají v   nesmrtelnosti chrousta -   psychologický blábol o   něčem a o ničem.

O čem vlastně Tajnosti jsou?   Stárnoucí překladatelka,   dobře zajištěná svým   manželem a tudíž zbavená   existenčních starostí se v   průběhu jednoho dne   vyrovnává se životem –   milencem, nečekaným   těhotenstvím, dcerou,   manželem a tak vůbec.   Putování jí oživují   jakési halucinační   prostřihy, v něž se jí   proměňuje cvrkot   „obyčejných lidí“.   Musí čelit závistivé   zášti, když jí dá   všímavá žena odtáhnout   auto a ona pak trpí v   přecpané tramvaji. Tajnosti   jsou evropský a výlučný   film. Na jednu stranu je   pozitivní, že Nellis   dokázala překročit stín   současné české   kinematografie, patlající se   v minulosti a „laskavém   humoru“, na druhou stranu   ale natočila film, který   bude asi pro široké publikum   nesrozumitelný a odtažitý   (např. jazzovou zpěvačku,   jejíž hudba ve filmu zní u   nás moc lidí nezná a   ústřední melodie s odkazem   na koledu o dobrém králi   Václavovi také). Je to   ne-český film, který by   mohl stejně dobře vzniknout   ve Švédsku nebo v Británii   (že?), zachycující život   určitého okruhu lidí.   Hlavní hrdinka tu nepoletuje   mezi prací, supermarketem a   domácností, jako většina   žen u nás, ale tak nějak   povlává mezi milencem,   manželem a nenarozeným   dítětem. Takový vesmírný   zážitek z jiné planety. Ale   to bude asi tím, že jsem moc   přízemní.

Psychologicky působivé,   místy hodně zábavné a   občas dokonce fascinující.   Problém je, že je to tak   nějak zacíleno na   "ženu po   čtyřicítce"...

Mozna jsem na ceske filmy   trochu kritictejsi nez   ostatni, ale ve filmu kde neni   temer zadny pribeh, kde dej   nema hlavu a patu, nemohu   hodnotit lepe. Nestastne   zpracovani zapadniho feminismu   do nasich podminek nemohlo   dopadnout lepe. Role hlavni   postavy mne prisla nezazivna,   dost umele vykonstruovana a   hodne neprirozena (a to   nemluvim o lidech kteri ji   obklopuji). Nemohu si ale   uprit dojem, ze film na mne   pusobil velice profesionalnim   zpracovanim. Opravdu velka   pochvala za vynikajici hudebni   cast, ale i nektere herecke   vykony.

Z Alice Nellis mám pocit, že   má potřebu být za každou   cenu ta nekonvenční,   excentrická a osobitá.   Zřejmě trpí nějakou   vzácnou uměleckou fobií a   má utkvělou představu, že   kdyby natočila jen trochu   "normální" film   strašně by se ztrapnila.   Tady je navíc problém, že   Iva Bittová není profesí   herečka a v páru s Karlem   Rodenem to pak strašně   vyniká. Film jako celek zato   nevyniká vůbec ničím, leda   tak mizerným zvukem. Když   zapojím brněnský   patriotismus tak řeknu, že   tenhle film je průměr.

Art!
... to musí být jedině Art.   Tohle slovo pro mě znamená   (v souvislosti s filmem), že   cokoliv, co normální   člověk považuje za   bláznivé, je v tomto   případě obdivuhodně   krásné, hodno zamyšlení a   prostě... tomu vy   nerozumíte...:)
Já   nevím, filmové školy   nemám, ale když mám co   dělat, abych dialogům   rozuměla, protože herci   "šuchlají" a sotva   otvírají hubu, dost mě to   se*e. Ivu Bittovou mám ráda,   je to brňanda jako já, ale   tady se mi na ní líbilo jen   to bleděmodré oblečení.   Rodena bych shodila z přídě   toho jeho lodního baráku. A   zbytek lidí... no, dobře,   dyť sou to   pražácííí...
Ale   vážně, žena má vědět,   co chce. Tímto filmem Alice   Nellis ženám moc nepomohla.   Sama je totiž taková   rozháraná a její filmy   podle toho vypadají.

Přestěhovat se do nového   bytu znamená novou etapu,   novou výzvu, nové obzory,   novou motivaci, energii,   nadšení /tedy pokud se   nestěhujete nedobrovolně z   bytu do holobytu kvůli   dluhům na nájmu/. Ne tak pro   půvabnou Ivu Bittovou v   titulní roli: z   nevysvětlených pohnutek   prchá před něčím, hledá   něco ... ani ona ani divák   neví, proč je nespokojená,   či s čím by byla   spokojená. A já jsem chtěl   vědět proč, a nikdo mi to   až do konce filmu neřek.   Proto jsem nespokojen.

Malý dovětek:   film velmi pochválil pan   president, který prohlásil,   že je mu daleko bližší   než plytký komunální humor   ala Zdeněk Svěrák /asi   reakce na Vratné lahve/. No,   jak to říct a neurazit:   lepší než popírat   globální oteplování ...

Je opravdu moc příjemné po   letech zase vidět Ivu   Bittovou, ale zas na druhou   stranu neni to film, na který   vydrží až do konce koukat   každej. Celkem složitý   příběh vnitřních pocitů   jedné ženy, která má sice   všechno, ale něco tomu   přece chybí...

pěkná hudba
Za mlhou tak hustou,že by se   dala krájet.... tak takhle   nějak bych mohl začít při   hodnocení filmu,který jsem   dnes viděl a pekelně jsem se   u něj nudil.Já nevím já   jsem snad měl vlčí mlhu či   co,jinak nevím jak je možné   tak vysoké hodnocení a tak   pozivní ohlasy na tento   film.Nemám nic proti   umělecké hodnotě,Iva   Bitová super výkon,režie   nic proti i ostatní herci   bezva,ale já jsem nepochopil   smysl,účel,nebylo tam nic co   by mě zaujalo,pro mě   bohužel nudné vyprávění o   jednom dnu,jedné smutné   dámy,kde chyběla kapka   zábavy či   vzrušení,nějaká   dramatická či komediální   vložka.

Tajnosti
Film vyloženě pro ženy.
Ale já nejsem ani žena,   není mi čtyřicet,   neprožívám žádnou krizi,   nenudím se, nemám milence   ani bohatého muže,   nerozhoduji se jen tak z   kratochvíle koupit   klavír.
Prostě tento   snímek nemá nic, čím by si   mě získal. Uznávám, mé   nízké hodnocení je dáno   především tím, že jsem   film nepochopil...

Aj keď tento film získal v   roku 2008 Českého leva za   najlepší film a najlepšiu   kameru mňa príliš nezaujal,   práve naopak. Dej je málo   hodnotný a celkovo   nezmyselný. Hlavná   predstaviteľka Julia zahýba   svojmu manželovi s   divadelným dramaturgom   Karelom a pri ich jednom   stretnutí mu povie "Ja   svojho manžela   neopustím" - no aká to   zrazu uvedomelosť, že robí   niečo zlé. Ale jej pamäť   je veľmi krátka, keď   následne zvádza tohto   mladého predavača v bazáre   s hudobnými nástrojmi -   ktovie aké plány mala s   týmto mužom. No jednoducho   povedané zrelá vydatá žena   podvádza svojho manžela a   čo je najhoršie dôsledkom   toho je jej tehotenstvo a ako   ináč u takejto   "poctivky" zaumieni   si ísť na interrupciu,   hanba. A potom to je trápne   divadlo pred tým   gynekológom, že sa údajne   hanbí, pretože nemá na sebe   plášť (zrazu jej také   niečo môže prekážať).   Snáď ešte jedna trápna   scénka, keď ten párik dvoch   podivínov sa začne   bozkávať a blokovať   premávku na ceste. Je to na   smiech, ak by to robili niekde   u nás tak by šmahom z tej   cesty zmizli, keby z auta   vyskočil von nejaký   ponáhľajúci sa agresívny   nervák - ten by im razom   vyhovoril to ich divadielko.   No čo už, ozaj super film.