Obsah filmu Marketa Lazarová
V polovině 13. století zajmou divocí potomci loupeživého rytíře Kozlíka syna saského hraběte Kristiána. Tím vyprovokují k odvetě královskou moc, na jejíž stranu se přidá i zeman Lazar. On sám za to málem zaplatí životem, jeho dceru Marketu, kterou zaslíbil Bohu, Kozlíkův syn Mikoláš unese a znásilní. Když je poté téměř celý Kozlíkův rod vybit královským hejtmanem, vrací se Marketa domů, otec ji však zavrhne. Špetka naděje v podobě nového života, který nosí dívka pod srdcem, přichází až v samém závěru…
Tak jako stejnojmenná předloha Vladislava Vančury z roku 1931, ani filmová Marketa Lazarová není klasickým historickým dílem. Scénář...
V polovině 13. století zajmou divocí potomci loupeživého rytíře Kozlíka syna saského hraběte Kristiána. Tím vyprovokují k odvetě královskou moc, na jejíž stranu se přidá i zeman Lazar. On sám za to málem zaplatí životem, jeho dceru Marketu, kterou zaslíbil Bohu, Kozlíkův syn Mikoláš unese a znásilní. Když je poté téměř celý Kozlíkův rod vybit královským hejtmanem, vrací se Marketa domů, otec ji však zavrhne. Špetka naděje v podobě nového života, který nosí dívka pod srdcem, přichází až v samém závěru…
Tak jako stejnojmenná předloha Vladislava Vančury z roku 1931, ani filmová Marketa Lazarová není klasickým historickým dílem. Scénář napsaný výslovně jen „volně“ podle jejích motivů se inspiroval ještě Vančurovými Obrazy z dějin národa českého (1939, 1940, 1948). Příběh Markety i boje dvou zemanských rodů a Kozlíkova bitva s královským vojskem představují především sestup k elementaritě lidské existence, k extatičnosti pudového života, nerespektujícího ještě žádný řád. Ten měly ve filmu patrně reprezentovat až „královské obrazy“ nenatočené třetí části, o níž režisér vždy hovořil s lítostí jako o té vysněné nejlepší.
Film vznikající v letech 1962–1967 pracuje s volným tempem. Příběh člení do jednotlivých kapitol uvozených výkladovými titulky a používá hlas vypravěče (Zdeněk Štěpánek). Jako celek je však vystavěn na asociativním principu, vyžadujícím mimořádnou spolupráci a soustředěnost obecenstva. Jen vnímavý divák docení režisérův smysl pro jednotu celku i souhru dalších profesí. Zejména kamery Bedřicha Baťky, monumentálně panorámující nehostinné zimní scenerie, hudby Zdeňka Lišky, tvořící ke krvavé loupežnické historce jakýsi duchovní kontrapunkt, či střihu Miroslava Hájka, náročného volnou metaforickou skladebností. Chválu si zaslouží i herecké výkony, především Josefa Kemra v roli lapky Kozlíka a tehdy šestnáctileté Magdy Vášáryové v roli titulní.
Jan Lukeš
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017 < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (7)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
režie:
hraje:
scénář:
námět:
hudba:
kamera:
střih:

Distributor v ČR: |
Ústřední půjčovna filmů, NFA - Národní filmový archiv |
|
|
Jazyková verze: |
česká |
|
|
Distribuční verze: |
česky |
|
|
Zvuk: |
mono |
|
|
Obnovená premiéra v ČR: |
12.10.2011 |
|
|
Přístupno: |
od 12 let |
|
|
|
|
Zobrazit všechny herce a tvůrce filmu Marketa Lazarová >
Film je součástí: Project 100
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 31.1.2021
Hodně velká makačka na bednu. Viděla jsem už mnohokrát a pořád v tom nemám úplně jasno. Ale to asi nevadí. Je to syrově přitažlivý film. Mnoho předabovaných Slováků a kruté filmovací podmínky.
Velké a poctivé filmové umění.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 26.12.2015
Včera večer jsem za pět osm prožíval velké dilema - na ČT2 Nedotknutelní a na ARTu Markéta Lazarová. Bál jsem se, že jsem k Markétě ještě nedospěl a tak jsem zvolil jistotu. Zděšení z dabingu a nemožnosti přepnout na originální znění (podobně jako u následující Královy řeči) mě však přesvědčilo přepnout. A asi už se blížím dospívám, páč jsem Markétu nejen dokoukal a postupně jsem si i začal toto neskutečné dílo užívat. Hodnotící slova k takovému snímku sice ještě nemám, ale myslím, že stačí říct, že je to zážitek.
Hodnocení:
Přidáno: 11.10.2015
československý velkofilm. režie,kamera,herecké výkony to jsou superlativa. já osobně nemusím hudbu ve filmu. co je obdivuhodné tak nekompromisní smysl pro detail dobových oděvů,pomůcek denní potřeby, zbraní a pod. vše působí realisticky a opravdově. tenhle film nejvěrněji zobrazuje danou dobu a lokalitu. obrovsky kus práce všech oborů které se podíleli na tomhle filmu.Ten kdo se zajímá o raný středověk tak má skoro povinnost se na tohle podívat.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 11.8.2013
Trocha historie nikoho nezabije,
ale když je dloouhá tak přizabije. Na tenhle film se pějí chvály, ale na mne je moc dlouhý, nedá se prakticky celý sledovat. Přestože nabízí nahlédnutí do historie, které je dá se říct autentické a má svojí atmosféru film mne nezaujal. Snad jen hudba k filmu, která výborně dotváří děj a čas ve které se film děje, byla to doba pohanská, přestože se v ní porád lidé modlili. Jak barabarská tehdy ta doba byla - ty vraždy, ty loupeže... Mluvím o tehdejší době ne o dnešní době. V dnešní době se to přeci neděje - úklady a vraždy se "děly přeci jen tehdy"
Co zaujme ve filmu je pobožnost některých tehdejších lidí, jak se tehdy porád někdo modlil - bylo jim to k něčemu, když se zbožně modlili oba protivníci, kteří se proti sobě chystali do boje?
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 6.2.2013
Film drsný, krutý a nelítostný, stejně jako život v oněch dávných dobách. Přitom však příběh lidí, kteří podléhají prudké vášni, která se sobecky neohlíží na nic, na konvence, společenská tabu (Adam-Jednoručka a jeho sestra Alexandra) a nejméně ze všeho na pak rozum. Příběh vášně, které podlehl i Mikoláš, syn Kozlíkův a která nasměrovala život Markety úplně jinam, než jí bylo určeno otcem, ven z klášterních zdí. Do světa, do veškeré bídy i divokých radostí života.
// Kdysi dávno jsem i já měl svou tvrz. Vysoko ve stráni, pod vrcholem kopce, s výhledem na majestátní horu. Zažil jsem obléhání, vítězství i tvrdý pád. Mám jizvy na duši a pár z lidí, kterým jsem prošel životem, je má nejspíš taky... Už jen jako Kozlík, zeman sezením na Roháčku, bych v čase zbývajícím chtěl žít: „Nezapírám své hříchy, sahával jsem příliš snadno po meči. Ale nikdy jsem nenapadl bezbranného! Moje skutky mě zděsí při posledním soudu, budu se bát... Ale nezastydím se !" //
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 8.6.2012
Skvost naší kinematografie a myslím,že se dokonce říká, že patří mezi světovou třídu. Mě ten film fascinuje svou syrovostí a krutostí. Člověk se pak na historii, když je mu podána jako lidský příběh , dívá úplně jinak, snaží se všechno pochopit z vlastního hlediska,nejen fakta.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 30.8.2010
Středověká krvavá romantika v syrovém,černobílém podání,které nám pan Vláčil servíruje na stříbrném podnosu,ale nechá na každém,aby si příbor k tomuto menu našel sám.Dle mého soudu druhý nejlepší film české kinematografie....ten první je Spalovač mrtvol.
Hodnocení:
Přidáno: 25.4.2010
Je to ostuda,ale film jsem ještě neviděl.Když film dávají v televizi v devět večer a konec je kolem půlnoci,ukažte mi někoho,kdo po práci přes den,u něj neusne. Stalo se mě to již dvakrát.Ale zase když se o něčem hodně mluví,většinou nestojí za nic.Rada pro mě zní, kup si DVD a dívej se na něj v neděli před závody F1.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 15.1.2010
nejdelší
tohle je asi jistě nejdelší film české kinematografie.Na toto dílo se nedá dívat moc často,na to musí být nálada a dost času.Je to film pro skutečné fajnšmejkry.Pro mě je film hlavně významný tím že pro něj hudbu napsal Zdeněk Liška který sám dokonce udával že je to pro něj samotného vrchol jeho tvorby.Mě osobně se nejvíc líbí hudební pasáž z incestních scén Alexandry a jejího bratra na pohanském obětišti jak se kolem nich plazí had.Ta hudba opravdu evokuje pohanství.Ale i ostatní muzika ve filmu je samozřejmě perfektní.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 19.10.2009
Když v roce 1966 natočil Sergie Leone vynikající western Hodný, zlý a ošklivý tak Vláčil měl polovinu svého filmu natočenou, po dvou letech vzniklo jedno z nejvýpravnějších český filmů všech dob...Byl pro mě zážitek sledovat jeho novější dílo Údolí včel a proto jsem se těšil na Markétu Lazarovou, asi jsem se těšil moc, protože tento film vystihuje jedno slovo...Divný, ano opravdu divný, Vláčil se snažil natočit něco co nemá obdoby až mu mezi prsty proklouzla pointa...Naprostá většina herců mi přišla zbytečná, bez jejich postav bych se klidně obešel, a to mluvím o takovém esu jako je Menšík, nebo sama představitelka Markétky...Z moderních spisovatelů mi je Vančura nejbližší knihnu jsem nečetl ale asi to udělám protože, mi je záhadou proč Vláčil to natočil tak moc umělecky...Ano, já chápu že je to skvost české kinematografie, a dokonce vím že to bude nejspíš ve mně, proč jsem z filmu tak nějak na větvy, ale co nedokážu pochopit, je fakt že finančně nákladnější film je o třídu horší než film který vznikl vlastně ze zbytku oděvů, a peněz...Pochopitelně mluvím o Údolí včel...Jsem ochoten pochválit hudbu a režisérovu novou vlnu natáčení kterou poznamenal českou vlnu nových filmů...Ale to je tak vše!!!
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film