Sám jsem se o rodákovi z Bíliny, který údajně ovládal 17 jazyků a který se narodil ve stejném roce jako Clint Eastwood, dozvěděl teprve cca před půl rokem v souvislosti s touto knihou. Následně jsem zjistil, že se nejednalo o žádného obyčejného cestovatele. V podstatě se dá tvrdit, že se co do významu výrazně přibližuje Miroslavu Zikmundovi, kterého zná i dnešní generace. Byl o 11 roků mladší, ale oba se kamarádili. Ve filmu dokonce najdeme pasáž, ve které mu jede do Zlína pogratulovat k jubilejním stým narozeninám. Smutné, že se sám nedočkal ani těch devadesátých. Na cesty po světě přitom obyčejně vyjížděl sám, tj. neměl k sobě parťáka, jako byl Jiří Hanzelka.

Nutno zdůraznit, že se bavíme o osobnostech, které cestovaly v době, kdy zdaleka nešlo o žádnou snadnou činnost. Naopak i přesun do dnes (resp. někde až do doby těsně před pandemií) samozřejmých destinací mohl být sám o sobě věru dobrodružnou výpravou. Režisér Steve Lichtag, jenž v roce 2015 poslal do kin kouzelný titul Aldabra: Byl jednou jeden ostrov, se zřejmě potřeboval ideálně vejít do těch přibližně devadesáti minut. Že by proto byla například zmínka o hledání ztracených mayských měst v Mexiku tak krátká, třebaže o veliké atraktivitě této etapy nemůže být sporu?

Ono pokusit se zpracovat za hodinu a půl životní příběh člověka, který údajně patnáctkrát objel planetu, se dá jenom obtížně, neboť je to spíše na televizní minisérii. Musel přece být dostatek prostoru se věnovat nejen pobytu v Mexiku, ale třeba i v Peru, v Saúdské Arábii, v Mikronésii nebo na Fidži mezi kanibaly. Řeč padne i o japonském vojákovi, co bojoval v pralese ještě dlouho po skončení druhé světové války, jenže ledacos naznačuje, že nešlo o Hiró Onodu. A pochopitelně se dozvíme o působení mezi indiány kmene Kickapoo, kteří si Miloslava Stingla vybrali za čestného náčelníka, což pořádně zamotalo hlavu tehdejším československým úředníkům (třebaže se vlastně také jednalo o „rudé bratry“). Pozvání na speciální indiánskou slavnost už bohužel musel vzhledem k pokročilému věku odmítnout.

 










 

Logicky začínáme dětstvím, během kterého se už přihodila nějaká ta nevšední událost. Později byl zase přemlouván ke spolupráci s StB a s kontrarozvědkou, což rozhodně nebylo něco, co by si přál, takže nezbylo, než se z toho vyvlíknout za cenu velmi nepříjemného pocitu (mírně řečeno). A jak to dopadlo, když mu inuité nabídli svoji manželku? Ani to nezůstane bez odpovědi. A propós, ke slovu se dostanou patrně všechny důležité ženy jeho života. A taky jeho obdivovatel a do značné míry iniciátor vzniku projektu Adam Chroust, se kterým budeme svědky jednoho velkého objevu a který byl pověřen sepsáním biografie, která už je k dispozici na pultech (a e-shopech) knihkupectví. Ovšem sama ústřední postava tohoto dokumentu nepřekvapivě sepsala knih celou řadu.

Stingl – malý velký Okima (indiánské jméno bude rovněž přeloženo) je dokument, který vypráví o člověku, jenž zažil spoustu míst i setkání, čímž vlastně připomene Forresta Gumpa. Ve smyslu: „Jednou jsem zase vyrazil na cestu a potkal jsem Fidela Castra a Ernesta Che Guevaru … Jindy jsem stál ve frontě a přede mnou byl nějakej pán, kterej nutně sháněl kondomy, a pak se otočil a byl to Jurij Gagarin … Při jiné cestě jsem si povídal s jedním člověkem, se kterým jsem si moc rozuměl. Říkal, že se jmenuje Erich von Dänniker a že věří na existenci mimozemšťanů …“ Na samotný závěr si přečteme pořád nesmírně aktuální motto původních obyvatel Havaje. A v titulcích se děkuje dvěma významným českým horolezcům, totiž Josefu Rakoncajovi a Radku Jarošovi, který se vlastního celovečerního dokumentu už taky dočkal. Tak jako jeho kolegyně Klára Kolouchová ... Nic to však nemění na tom, že není pochyb, že ještě nedošlo na natáčení o dalších českých osobnostech, které se dokázaly prosadit v nejrůznějších oborech. To už ale jen tak mimochodem.

FOTO: Falcon