Ostře sledované vlaky

Nespočítám, kolikrát jsem   Ostře sledované vlaky   viděla. Poprve to byla   naprostá senzace z pera   Bohumila Hrabala v režii   Jiřího Menzela a na tom se   nic nemění. Snad jenom to,   že dnes už je to krásná   nostalgie, ale i s odstupem   času, pořád je to český   filmový poklad.

Jiří Menzel a jeho   brilantní oscarový film.   Dobré herecké obsazení,   mozaika krátkých kouzelných   a úsměvných příběhů,   která směřuje k tragickému   vyvrcholení. Klobouk dolů   před tímhle nenápadně se   tvářícím velkým filmem.

Buď jsem film špatně   pochopil, nebo prostě se mi   nelíbil z jiných důvodů,   například z velké nudy a   ději o ničem. Z prvu mi bylo   nejasné o čem film vlastně   je. Vím, že je podle knihy   Bohumila Hrabala a že tento   film získal Oscara a že ho   natočil legendární Jiří   Menzel. S postavou Václava   Neckáře jsem se dobře   seznámil hned v úvodu,   který byl pěkně rozjetý,   ale pak snímek začal nudit,   poněvadž se v něm nic   nedělo. Na to, že film má   jen hodinu a půl, tak i přes   takhle krátkou délku jsem ho   nezvládl dokoukat! Za co tedy   film získal Oscara?

Ze dvou filmů úplně   dokonalý Václav Neckář,   který vlastně začínal jako   herec, než jej udolaly   Bacily. Ve filmu, kdy se   radí, jak na to jít,musí mu   pomovi Naďa Urbánková, ale   odnese to kůže. A tento film   dostal amerického Oskara. V   tu dobu Neckář byl mladý,   režisér Menzel byl klučík,   nedávno jsem četl, že   razítka na prdínku nedával,   jak by se zdálo Josef Somr   ale sám velký režisér   Menzel, kterému se neklepaly   ruce...

Ostře sledované vlaky
Můj nejoblíbenější   český spisovatel je   bezesporu Hrabal. Četl jsem   snad všechny jeho knížky a   Ostře sledované vlaky jsem   samozřejmě nevynechal.   Jedná se tedy spíš o   povídku, které se ujal   Menzel, neubral jí ani trochu   poetiky, zachoval rozvláčný   vypravovací příběh a díky   tomu si také vysloužil   Oscara, nejvýznamnější   cenu, kterou lidé od filmu   mohou obdržet.
Hrabal   byl tak trochu úchyl a tak se   vše točí kolem sexu. Ta   jeho hravost s ženskými to   je něco. Také se   samozřejmě nechávám   inspirovat a v posteli   sklízím úspěch, teď už   jen aby ty mé prasárny   někdo publikoval.   Orazítkovat zadek mladé   telegrafisce - ale abych   neházel všechno jen na   Hrabala, on asi ani Menzel   nebude z jiného těsta. Když   totiž došlo na natáčení   právě této scény, ujal se   jí sám pan režisér, prý   ostatní by to pokazili. Jojo,   to ať si vykládá holubům,   všichni víme, že se chtěl   prostě této parády   zúčastnit osobně.
Nejoblíbenější   hrabalova knížka zůstává   "Obsluhoval jsem   anglického krále",   nejlepším filmovým   zpracováním jeho díla jsou   ale právě Ostře sledované   vlaky...

Geniální!
Sledovat tento film je   opravdová lahůdka. Já si   občas pouštím při svém   soukromém filmfestivalu a   stále objevuju něco nového.   Je to prostě geniální,jak   odlehčit krutou dobu.A nikdy   bych si nemyslel, že Neckář   dokáže něco takového   zahrát!100%

Filmový skvost
Už v Perličkách na dně v   povídce Smrt pana Baltazara   ukázal Jíří Menzel svůj   jemnocit pro Hrabalovu poetiku   a v tomto celovečerním   debutu ověnčeným Oscarem   jí rozehrál naplno i v tak   prvoplánevě nehostinném   prostředí jakým byl   protektorát. Scénka s   razítky a následné   oplétačky jsou   nezapomenutelné a ten   mistrný konec. 100%

České filmy ze šedesátých   let, jako je např. i tento,   patří k nejlepším na   světě právě proto, že   jsou natočeny pramálo   popisným a doslovným stylem,   až skoro na pomezí   surreálného snu a   schizofrenní nálady, jež je   i v tom duševně   nejzdravějším člověku   primárně dominantní a   určující vše jeho konání   a myšlení. Přesně tato a   ne jiná optika však dělá   film dobrým filmem. A   třebaže se tu zase všechno   točí kolem ženských a   sexu, i když kolem zuří   válka, a Češi, jako   "smějící se   bestie" se dál   nerušeně baví po svém,   přesto jsou Ostře sledované   vlaky pořád ještě   skvělým počinem. Krev tuhne   nepříjemně v žilách také   při zbytečně   naturalistických   ztvárněních krutosti na   zvířatech, jako je   zabíjení králíka nebo   násilné cpaní husy   šiškami usměvavou   hospodyní - ale to už je   lidužel takový specificky   český nešvar. Nicméně   hodnotím plným počtem   hvězdiček, zvláště proto,   když si představím, jak by   s touž látkou asi naložil   někdo dnes. Hrůza pomyslet.

Budu zde asi za troubu, ale   mne tento film ničím   nezaujal. Poprvé jsem to   vydržel 20 minut, podruhé 40   a dnes jsem se tedy překonal   a díval se do konce, ale to   jen proto, abych byl v obraze   a abych jej mohl ohodnotit.   Krom náznaku příběhu v   závěru, jsem se okázale   nudil. Mne nezajímá Oskar,   ale film jako takový a tak   toto hodnocení dopadlo, jak   dopadlo.

Přes nesporné objektivní   kvality vysoce ceněného   díla jsem ho viděl jen   jednou a stačilo mi to.   Prostě nepatří mezi mé   oblíbené žánry.

Trosku me mrzelo, ze nemecka   armada tu vypada jako nevinny   zert, ale jinak to je jeden z   nejlepe natocench filmu. A   scena s razitky je jedna s   nejerotictejsich, ktere jsem   kdy videl. Exploze na konci s   halicim se dymem taky nema   chybu.

Určitě to nejlepší z   českého filmu. Zasloužilý   Oscar pro cizojazyčný film.   Spolu s Formanovými,   Vláčilovými, Němcovými a   Passerovými filmy z   šedesátých let je to   špička. Nelze hodnotit jinak   než deseti body, i když bych   dal i dvacet. Snímek byl   také jako jediný český   film zařazen mezi 100   nejlepších počinů filmové   historie.

Tento film je bezevšeho   klenot našich filmů skvělé  
dílo pana   Menzla.Ten film je skvěle   zahraní a herecké výkony   jsou skvělé.

Na mojí oblibě tohoto filmu   má velký podíl i V.   Neckář, který tu   dokazuje,že, ač výborný   zpěvák, v pohodě by se   uživil i jako neméně dobrý   herec. Železniční tématika   byla spisovateli Hrabalovi   blízká,vždyť několik let   sám jako výpravčí pracoval   - a jeho specialitou prý bylo   odbavování vlaků   pískáním na prsty.

Oproti jiným filmům   šedesátých let o něco   slabší, méně invenční,   ale zase stravitelné, takže   chápu, že se to americké   akademii líbilo. Určitě se   to vidět musí, ale oceňoval   bych větší ucelenost   příběhu.

Hrabal a Menzel...neni co   dodat. Scéna, kdy výpravčí   hubička razítkuje Zdeničku   Svaou na zadku, to je věc do   té doby nevídaná a   zároveň scéna, na kterou se   těšim pokaždý, když   sleduju tenhle film. Tohle se   opravdu moc a moc povedlo a   film má Oscara jasně   zaslouženě.

Určeno spíše pro příznivce Hrabalova...
...díla. Částečně se   názorem blížím ke   komentáři přede mnou.   Nemohu říct, že bych tento   film neměla ráda, to by mé   hodnocení bylo ještě o   hodně nižší, nicméně to   není přímo můj šálek   kávy. Ona hrabalovská   tématika je sama o sobě   velmi zvláštní. Je určena   té skupině čtenářů   (jedná-li se o literární   podobu), příp. diváků,   kteří jsou naladěni na   takový ten zvláštně   poetický Hrabalův styl. Já   jsem asi trošku na jiné   vlně. Pod vjemem právě   čerstvého shlédnutí tohoto   filmu z DVD nakonec dávám 60   procent. Uznávám, že ten   film má cosi do sebe, jsou   tam místa, vyznívající až   tragikomicky, ale možná to   špatně chápu...některá   místa jsou zase naopak   spíše jakoby vyznívající   do prázdna. Tématika druhé   svět. války mi nevadí, to   naopak beru jako pozitivum   tohoto příběhu. Příznivci   Hrabala nechť mi odpustí to   nižší hodnocení. Díky:-)

Nemám ten film rád. Mám   dojem, že snímky z Druhé   světové války mají těch   Oscarů nějak moc. Nelíbí   se mi tu herecké výkony, ani   pomalý styl vyprávění.

Film je krásně natočený,   excelují v něm jak Neckář   se Somrem, tak nespočet   dalších hereckých hvězd   českého nebe, ale bohužel   mi něco k dokonalosti   chybělo. Možná to bylo tím   ukvapeným koncem, ale na   vyšší známku u mě Ostře   sledované vlaky nedosáhly...

Šťastné setkání debutanta   Jiřího Menzela a pábitele   Bohumila Hrabala. Převést   Hrabala na filmové plátno je   velmi těžké, ale Menzel to   dokáže tak, že hrabalovská   poetika z plátna čiší   pomalu stejně jako z knihy.   Výpravčí Hubička v   podání Josefa Somra je   naprosto úchvatný.

K vlastnímu filmu asi už   není co dodat, takže   perličku: Vladimír Valenta,   který hrál přednostu, nebyl   herec, Menzel ho odněkud znal   a typově se mu hodil. Valenta   pak emigroval do Kanady, kde   pracoval v autoservisu jako   děvečka pro všechno. Servis   byl naproti kina, a když tam   Vlaky hráli, všimli si ho.   No a po reportáži v TV   přišly role ve filmu, a   dokonce nějaké to   natáčení v Holywoodu.

Tento film pozná iste   každý,ale neodpustím si   jednu výhradu.
V   scéne s maliarom Hraběm   /Císařom?-nie je to sám   Hrabal?/sa v okne   objaví-mikrofón!!!

Film vzniklý na základě   skvělého námětu Bohumila   Hrabala, je výbornou   podívanou na přeměnu   postpubertálního mládence v   muže. Když se k tomu přidá   režije Jiřího Menzela   vznikají jedinečné scény s   přídavkem poetiky a vtipu.   Navíc má film výraznou   dramatickou základnu.   Filmová lahůdka.