Ostře sledované vlaky

Nespočítám, kolikrát jsem Ostře sledované   vlaky viděla. Poprve to byla naprostá senzace z   pera Bohumila Hrabala v režii Jiřího Menzela a   na tom se nic nemění. Snad jenom to, že dnes   už je to krásná nostalgie, ale i s odstupem   času, pořád je to český filmový poklad.

Jiří Menzel a jeho brilantní oscarový film.   Dobré herecké obsazení, mozaika krátkých   kouzelných a úsměvných příběhů, která   směřuje k tragickému vyvrcholení. Klobouk   dolů před tímhle nenápadně se tvářícím   velkým filmem.

Buď jsem film špatně pochopil, nebo prostě se   mi nelíbil z jiných důvodů, například z   velké nudy a ději o ničem. Z prvu mi bylo   nejasné o čem film vlastně je. Vím, že je   podle knihy Bohumila Hrabala a že tento film   získal Oscara a že ho natočil legendární   Jiří Menzel. S postavou Václava Neckáře jsem   se dobře seznámil hned v úvodu, který byl   pěkně rozjetý, ale pak snímek začal nudit,   poněvadž se v něm nic nedělo. Na to, že film   má jen hodinu a půl, tak i přes takhle krátkou   délku jsem ho nezvládl dokoukat! Za co tedy film   získal Oscara?

Ze dvou filmů úplně dokonalý Václav Neckář,   který vlastně začínal jako herec, než jej   udolaly Bacily. Ve filmu, kdy se radí, jak na to   jít,musí mu pomovi Naďa Urbánková, ale odnese   to kůže. A tento film dostal amerického Oskara.   V tu dobu Neckář byl mladý, režisér Menzel   byl klučík, nedávno jsem četl, že razítka na   prdínku nedával, jak by se zdálo Josef Somr ale   sám velký režisér Menzel, kterému se   neklepaly ruce...

Ostře sledované vlaky
Můj nejoblíbenější český spisovatel je   bezesporu Hrabal. Četl jsem snad všechny jeho   knížky a Ostře sledované vlaky jsem   samozřejmě nevynechal. Jedná se tedy spíš o   povídku, které se ujal Menzel, neubral jí ani   trochu poetiky, zachoval rozvláčný vypravovací   příběh a díky tomu si také vysloužil Oscara,   nejvýznamnější cenu, kterou lidé od filmu   mohou obdržet.
Hrabal byl tak trochu úchyl a   tak se vše točí kolem sexu. Ta jeho hravost s   ženskými to je něco. Také se samozřejmě   nechávám inspirovat a v posteli sklízím   úspěch, teď už jen aby ty mé prasárny někdo   publikoval. Orazítkovat zadek mladé telegrafisce   - ale abych neházel všechno jen na Hrabala, on   asi ani Menzel nebude z jiného těsta. Když   totiž došlo na natáčení právě této scény,   ujal se jí sám pan režisér, prý ostatní by   to pokazili. Jojo, to ať si vykládá holubům,   všichni víme, že se chtěl prostě této   parády zúčastnit osobně.
Nejoblíbenější   hrabalova knížka zůstává "Obsluhoval   jsem anglického krále", nejlepším   filmovým zpracováním jeho díla jsou ale   právě Ostře sledované vlaky...

Geniální!
Sledovat tento film je opravdová lahůdka. Já si   občas pouštím při svém soukromém   filmfestivalu a stále objevuju něco nového. Je   to prostě geniální,jak odlehčit krutou dobu.A   nikdy bych si nemyslel, že Neckář dokáže   něco takového zahrát!100%

Filmový skvost
Už v Perličkách na dně v povídce Smrt pana   Baltazara ukázal Jíří Menzel svůj jemnocit   pro Hrabalovu poetiku a v tomto celovečerním   debutu ověnčeným Oscarem jí rozehrál naplno i   v tak prvoplánevě nehostinném prostředí   jakým byl protektorát. Scénka s razítky a   následné oplétačky jsou nezapomenutelné a ten   mistrný konec. 100%

České filmy ze šedesátých let, jako je např.   i tento, patří k nejlepším na světě právě   proto, že jsou natočeny pramálo popisným a   doslovným stylem, až skoro na pomezí   surreálného snu a schizofrenní nálady, jež je   i v tom duševně nejzdravějším člověku   primárně dominantní a určující vše jeho   konání a myšlení. Přesně tato a ne jiná   optika však dělá film dobrým filmem. A   třebaže se tu zase všechno točí kolem   ženských a sexu, i když kolem zuří válka, a   Češi, jako "smějící se bestie" se   dál nerušeně baví po svém, přesto jsou   Ostře sledované vlaky pořád ještě skvělým   počinem. Krev tuhne nepříjemně v žilách   také při zbytečně naturalistických   ztvárněních krutosti na zvířatech, jako je   zabíjení králíka nebo násilné cpaní husy   šiškami usměvavou hospodyní - ale to už je   lidužel takový specificky český nešvar.   Nicméně hodnotím plným počtem hvězdiček,   zvláště proto, když si představím, jak by s   touž látkou asi naložil někdo dnes. Hrůza   pomyslet.

Budu zde asi za troubu, ale mne tento film ničím   nezaujal. Poprvé jsem to vydržel 20 minut,   podruhé 40 a dnes jsem se tedy překonal a díval   se do konce, ale to jen proto, abych byl v obraze   a abych jej mohl ohodnotit. Krom náznaku   příběhu v závěru, jsem se okázale nudil. Mne   nezajímá Oskar, ale film jako takový a tak toto   hodnocení dopadlo, jak dopadlo.

Přes nesporné objektivní kvality vysoce   ceněného díla jsem ho viděl jen jednou a   stačilo mi to. Prostě nepatří mezi mé   oblíbené žánry.