
V roce 1993 se začalo využívat genetické modifikace. V roce 2016 ji označila zpravodajská

služba za zbraň hromadného ničení. Testy pokračovaly ve vesmíru, jenže doktorka Atkinsová (
Marley Shelton, kterou jsme v kinech neviděli snad od
čtvrtého Vřískotu nebo
Dokonalého úniku) nedokázala patogenové vzorky v pořádku dopravit na Zemi. Jedna kapsle spadla rovnou do výběhu opa George, nejlepšího kamaráda ošetřovatele, ochránce zvířat a skrz naskrz klaďase Davise Okoyeho, který shodou okolností působil ve speciálních jednotkách, díky čemuž umí pilotovat rozbitý vrtulník, rvát se skoro jako
Iko Uwais a kulky míjejí jeho důležité orgány. Ale zanevřel na lidi, na rozdíl od zvířat, která svůj postoj vůči vám dávají najevo bez přetvářky dvěma způsoby – buď vás olíznou, nebo sežerou.
George uměl znakovou řeč a některá další gesta, včetně těch neslušných. Ale teď najednou

rychle vyrostl a jeho chování se stalo značně nepředvídatelným. A není přitom sám. Stejná proměna potkala i jednoho vlka a krokodýla. Claire Wyden, šéfka jedné záporné korporace, ve které se pobočníkem stává její bratr, eventuálně tuší, jak by se ta monstra dala zastavit. Na střeše nejvyššího mrakodrapu v Chicagu tedy zapne nepříjemnou frekvenci, o které ví, že ty tři přiláká. Samozřejmě doufá, že její plán přinese společnosti a hlavně jí samotné tučné zisky. Vedle Davise jí v tom budou chtít zabránit vládní agent Russell a genetická inženýrka Kate Caldwellová.
Je otázka, proč padla volba právě na tato tři zvířata. Proč ne třeba zmutovaní tygr, medvěd,

liška, kobra, muflon, nebo kráva? Avšak není to jediná otázka, kterou tenhle film vyvolává. Proč se například zdržujeme nějakou backstory, místo toho, abychom sledovali výživnou akci, kvůli které jsme přece na
Rampage: Ničitele původně šli? Nebo, a to je vůbec nejzvláštnější, proč
The Rock skoro po celou dobu vypadá, jako by byl taky CGI? Nejeden si pak vzpomene jak na Krále Škorpiona ze
druhé Mumie, tak dokonce na Gora z
Mortal Kombatu.
Až do určitého momentu by se skoro chtělo věřit, že po genetické úpravě DNA by
něco takového klidně mohlo být možné … Tedy teď už nemám na mysli jenom The Rocka, nýbrž i ta zvířata. Jenže pak nám začnou přibývat klišé, jako třeba že v řadách autorit se nacházejí samí idioti, a co je ještě nepovedenější, nejlepší scéna přichází nikoliv během závěrečného zúčtování, ale s pádem letadla. Monstra se sice objevují téměř výhradně za dne, takže si je můžeme lépe prohlédnout, avšak nějakým podivuhodným způsobem se stalo, že lidé zaujmou ještě více. Ať už vzhledem (Kate v podání Naomie Harris, která vše do jisté míry způsobila), nebo svými pokřivenými (Jeffrey Dean Morgan coby Russell) či přímo prohnilými charaktery (Malin Akerman v roli šéfky Claire).
Rampage: Ničitelé se delší dobu tváří tak, že by mohli jít ve šlépějších Konga: Ostrova lebek, nicméně ve finále se mimo jiné zcela vytratí jakákoliv myšlenka či varování před experimentováním z oblasti genetického inženýrství, a tenhle počin se promění spíše v bezduchou popcornovou rádoby zábavu á la Transformers: Poslední rytíř. Skutečnost, že vychází z videohry, by neměla být omluvou (některé části série Resident Evil nebo první Silent Hill přece taky mají něco víc do sebe). Režisér Brad Peyton se nechal slyšet, že Rampage: Ničitelé jsou podle něj desetkrát větší než San Andreas. Přitom co do kvality vycházejí oba filmy z toho srovnání stejně.
FOTO: Warner Bros.
INFO O BONUSOVÉ SEKCI NA BLU-RAY NAJDETE TADY