Je tu také Aaron Cross. Bývalý voják, který se dobrovolně přihlásil k elitním agentům. V současné době se nachází ve výcvikovém středisku na Aljašce, tedy mezi vlky. Nedlouho poté, co narazí na jiného agenta, se je oba pokusí zabít jejich lidé! Paradoxně v tom má prsty právě Jason Bourne, který se zanedlouho vydá do New Yorku, aby poznal, jak se stal tím, kým je. Nejen Crossova soběstačnost totiž děsí Erika Byera, šéfa tajných programů á la Treadstone, takže chce zabránit tomu, aby se ostatní elitní agenti podobně „utrhli ze řetězu“. A to tím, že je nechá zabít. Jenže Crossovi se podaří uniknout a na nezbytně nutnou cestu do nejmenovaného asijského státu si přibalí také půvabnou a šikovnou vědkyni Martu Shearingovou (Rachel Weisz v dost netypické roli).

Skutečně je velmi zajímavé sledovat vývoj některých projektů. Spy Kids naverbovaly nové děti a představily čtvrtý rozměr, ale bohužel zacílily jen na ty nejmenší diváky. Spider-Man měl být původně čtvrtým pokračováním Raimiho série s Tobey Maguirem a Kirsten Dunst v hlavních rolích, ale nakonec se stal jedničkou série nové. Prometheus měl být prequelem Vetřelce, ale vzniklo z něho tohle. Také v případě Bourneova odkazu se nejprve počítalo s tím, že si Matt Damon zopakuje svou vůbec nejslavnější roli, ale poté, co se režisér druhého a třetího dílu nechal slyšet, že další režírovat nebude, prohlásil pro změnu Damon, že bez tohoto tvůrce, tedy Paula Greengrasse, v něm nebude hrát. A to už se George Nolfi chystal psát scénář. A když to nedopadlo, tak si alespoň natočili Správce osudu.

Teď co s tím? Začít znovu s jiným hercem v roli Jasona Bournea? To by asi bylo ještě brutálnější a stupidnější, než v případě Spider-Mana. Tony Gilroy to však vyřežil lišácky: děj Bourneova odkazu zasadil do takřka steného období, ve kterém se odehrává Bourneovo ultimátum, ovšem hlavním hrdinou se stává jiný, podobně kvalitně vytrénovaný agent. Nutno dodat, že Matt Damon se v Bourneově odkazu skutečně neobjeví ani v epizodní roličce, diváci ho uvidí pouze na několika fotkách. Ačkoliv v jednom momentě, když se Cross dívá na reportáž o Bourneovi v televizi to vypadá na překvapení, že by se ho mohl pokusit vyhledat, snad aby pomohl, ale nakonec putuje s Martou na vlastní pěst.

V hlavní roli se tentokrát představuje Jeremy Renner. A to nebyla úplně ta nejsprávnější volba, i když by se samozřejmě našly ještě méně vhodné typy. Jenže Renner jednak není tak charismatický jako Damon, a druhak není jakožto Cross tak suverénní, byť na Aljašce, kde zůstane v podstatě celou první hodinu filmu, předvádí zajímavé kousky. Ale jakmile zamíří zpět do civilizace, působí místy opravdu dost nejistě. Renner si zahrál agenta také v Mission: Impossible IV, kde se ovšem o prostor dělil s Tomem Cruisem, resp. Cruise se dělil o prostor s ním. Tak jako tak to dopadlo mnohem lépe. On zřejmě opravdu potřebuje někoho, kdo by mu pomohl film táhnout, protože sám ho neutáhne. I proto, že není až tak dobrý herec a dá se říci, že se pořád, v každé situaci, tváří stejně. V Bourneově odkazu mu mohl pomoci Oscar Isaac, se kterým se setká na Aljašce, ale scenárista měl s touto postavou jiné plány. Ještěže to všechno nedopadne tak, že by bylo zapotřebí pokračování. Pokud ovšem pětka někdy vznikne, bylo by ideální v ní sledovat zase nějakého jiného agenta.

Tento film Tony Gilroy nejenže napsal, ale zároveň dostal šanci i režírovat. Na kontě měl před Bourneovým odkazem už dva filmy. (Následuje drobná odbočka) Debutoval dramatem Michael Clayton, který spíše než plnohodnotný film připomínal natahovanou epizodu nějakého seriálu, popř. jeho pilotní film. Nicméně Tildě Swinton přinesl obrovskou radost v podobě Oscara v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Nikdo nemůže pochybovat o tom, že se jedná o vynikající herečku, ale cenu Akademie by si určitě zasloužila za nějaké své jiné představení. Druhým Gilroyovým filmem pak byla o poznání zábavnější Dvojí hra, která stavěla ani ne tak na propracovaném scénáři jako na výborných výkonech Julie Roberts a Clivea Owena v hlavních rolích. Protože stál už na samém počátku série o Jasonu Bourneovi, vypadal jako vhodný kandidát na uvolněný režisérský post. 

Novým Bourneovým odkazem jakožto scenárista ale vlastně do značné míry jen vykrádá své předchozí „bourneovské“ scénáře. Opět tu máme agenta na útěku, byť tenhle si vše pamatuje. Opět mu bude dělat doprovod pohledná žena, byť tentokrát nepůjde o náhodné, ale cílené setkání.  Opět bude jejich stíhání řízeno prakticky z jedné špičkově vybavené místnosti, a opět bude ten, který všemu šéfuje (v tomto případě Edward Norton) hlavní zápornou postavou, byť to všechno myslí v dobrém. A co by to bylo za akčňák s příjmením „Bourne“ v názvu, kdyby v něm nezaznělo tohle.

Dokonce i akční scény se Gilroy snaží vést ve stylu mýtu a ultimáta, tedy včetně roztřesené kamery, která naštěstí není až tak nepříjemná jako u Greengrasse (v jeho Letu č. 93 fungovala mnohem lépe). Akční scény jsou znovu hodně rozstříhané, dynamické a výborně do nich zapadá třeba i zdánlivě naprosto nesouvisející detail typu části zadního skla u auta apod. Ze všech ale vyniká finální honička uprostřed oné asijské metropole. Na každém záběru je totiž vidět, jak obrovsky náročné muselo její natáčení být. I pro ni ale platí, že není přehnaně velkolepá, protože se stejně jako akční scény v předchozích filmech snaží být co nejrealističtější.

Bourneův odkaz staví převážně na už postavených základech a rozhodně neoplývá originalitou. Ačkoliv nějakou tu pozoruhodnou vychytávku, co se nejmodernějších technologií týče, bychom tu našli. Škoda trochu zbytečně natahované a značně ukecané expozice, některých momentů, které by se daly vyřešit jinak a jsou tak vlastně jen na efekt (např. souboj s vlkem), a také nepříliš důvěryhodných „věcí", který hlavní hrdina potřebuje. Neprozradíme, o co konkrétně jde, ale důležitou roli bude hrát zelená a modrá (ne, nejsou to chobotničky). Jinak se znovu nelze nevyhnout myšlence, že skuteční agenti a úředníci z řad skutečné CIA už asi musí být dost naštvaní, že mezi ně američtí filmaři neustále nasazují zrádce či jiné osoby s nekalými úmysly a že ve filmech v podstatě neustále tvrdí, že rádi využívají/zneužívají svých téměř neomezených možností. Vzpomeňte třeba na díla jako Odvlečen, Salt, Fair Game, Nepřítel pod ochranou, … Bourneův odkaz mezi nimi sice k nějakému trháku nenasazuje, ale příznivci „inteligentních“ akčních filmů (tudíž pochopitelně i této série) si při jeho sledování s největší pravděpodobností přijdou na své.