Ukrást velké peníze a hurá do Mexika. Tak zněl plán naprosté většiny psanců na divokém západě. A

stejný má i hlavní hrdina filmu
Moje letní prázdniny, jenž ve dvou velmi důležitých momentech western výrazně připomíná. Nejprve se snaží ujet policii u americko-mexické hranice. Honička dopadne tak, že skončí v zemi nádherných památek, četných pláží, čistého moře, tequilly, ale také drogových kartelů, zkorumpovaných policistů a špinavých vězení. V jednom takovém se právě hlavní hrdina (v titulcích pouze jako Driver) ocitne. Ovšem tohle se od ostatních výrazně liší. Říká se mu El Pueblito a panují tu poněkud volnější pravidla. Někteří vězni fetují, jiní tetují, další recyklují či hrají (především fotbal). Ti bohatší mohou dokonce na čas vyrazit do města. Díky „výjimečnému“ malému chlapci se hlavní hrdina s takovýmito lidmi setkává, a protože se mu tohle místo i přes relativní volnost příliš nezamlouvá, začne se vměšovat do věcí, do kterých mu v podstatě nic není. Ti, se kterými se rozhodne „obchodovat" ale stále pořádně nevědí, s kým mají tu čest.
Netradiční, filmové vězení El Pueblito má skutečnou předlohu: „Vzniklo podle El Centro de

Readaptacion Social de la Mesa, které vzniklo v roce 1956 v Tijuaně jako experiment, kde bylo 2000 vězňům dovoleno vzít se s sebou do vězení své ženy, děti, přítelkyně a celé své rodiny a integrovat je do prostor věznice, čímž vzniklo tzv. vězeňské ghetto.“ Dnes už je něco takového relativně běžné (i u nás se tento systém objevil), byť samozřejmě zdaleka ne až v takto liberální podobě, jak ukazují
Moje letní prázdniny. Ono v celé Latinské Americe, nejen v Mexiku, je díky korupci možné třeba i to, že významní bossové drogových kartelů mohou nadále vést své obchody, přestože se nacházejí v kriminále. Takže si troufám tvrdit, že příběh tohoto filmu by nemusel být pouze fikcí, ale klidně se mohl udát.
Jako režisér jej zvládl
Adrian Grunberg odvyprávět velmi dobře a vcelku originální zápletka tak nebyla

prohospodařena, naopak se dá říci, že až do určitého momentu, o kterém později, nešla zpracovat lépe. Suverénně nejlepší scénou celého filmu je ta, ve které jdou tři chlápci zjednat ve vězení pořádek. Díky tomu budeme svědky naprosto vynikající přestřelky, která by se rozhodně neztratila ani v mém oblíbeném
Desperadu, potažmo v jiných moderních westernech. Navíc nejde jen o jakousi efektní vsuvku, protože akční scény jsou v
Mých letních prázdninách všehovšudy asi tak tři, ale snad můžeme prozradit, že její skutečný význam se ukáže až ve finále tohoto příběhu.
Hlavní hrdina tu má tvář
Mela Gibsona, který v posledních letech upadl v zámoří v nemilost díky

některým svým prohlášením či jiným výstřelkům v osobním životě. Dá se říci, že jeho ústup ze slávy do jisté míry zapříčinilo už jeho kontroverzní krvavé drama
Umučení Krista. Po něm si v
Apocalyptu posvítil na starobylou mayskou kulturu. A znovu šel do rizika, protože v tomto filmu se znovu kvůli autenticitě nemluví anglicky a nehrají v něm známí herci. Přesto jím Gibson docela vydělal, ale hlavně potvrdil, že je vynikajícím režisérem, jak ostatně dokázal už po svém druhém filmu
Statečné srdce, kterému předcházel též zajímavý
Muž bez tváře.
Přes několikaletou přestávku se stále jedná také o výborného herce. Naprosto přesvědčivý byl

v thrilleru
Na hraně temnoty, a kdyby si s
Panem Bobrem nepovídal právě on, mohl celý film dopadnout mnohem ošklivěji, neboť
Jodie Foster je v první řadě výborná herečka, nikoliv režisérka.
Mel Gibson by teď potřeboval nějaký pořádný film, který by zapříčinil jeho comeback.
Moje letní prázdniny nebudou tento případ. I proto, že v USA putovaly rovnou na DVD. Nicméně nedávno už oficiálně kývl na nabídku zahrát si v
Machete Kills a my jsme přesvědčeni, že to bude právě tato role, která pomůže jeho pověst vylepší. Pro upřesnění, představí se jakožto protivník
Dannyho Treja, pro kterého se ve filmu
Moje letní prázdniny rozhodně měla nějaká role taky najít, jelikož by dokonale zapadl.
V tomto filmu
Mel Gibson nejenže hraje hlavní roli, ale také jej produkoval, a zároveň je i

spoluautorem scénáře. Provede nás tedy pozoruhodným vězeňským ghettem El Pueblito, přičemž se nebojí provokovat silnější a mocnější, takže o zábavu je postaráno. A jeho prostřednictvím se seznámíme se všemi důležitými postavami od malého chlapce a jeho matku, přes kápa Javiho až po jeho gorily, přičemž nám svým jednáním pomůže poodhalit jejich cíle a ambice. Problém ovšem nastává, jakmile dočasně opustí brány tohoto vězení. Pak v podstatě jen udělá hlupáky ze zámožných podnikatelů a
Clinta Eastwooda, ale hlavně se stylizuje téměř až do postavy Johna McClanea, a to mu rozhodně neuvěříme. Připadalo mi, že tohle byl spíše Grunbergův nápad, a že Gibson souhlasil, protože ho buď nenapadlo lepší řešení, nebo mu to přišlo cool. Sám sebe asi za ryze akčního hrdinu nikdy nepovažoval. Každopádně to nic nemění na tom, že film začne v těchto místech navíc poněkud ztrácet tempo, a bývalo by mu prospělo, kdyby se úplně všechno podstatné vyřešilo z prostor El Pueblita, protože prostě závěr není, na rozdíl od předchozího děje, ničím výjimečný.
Moje letní prázdniny mohou být bez obav i vaše. Pokud máte rádi Mexiko (i přesto, co se tam občas děje), a pokud patří mezi vaše oblíbené herce
Mel Gibson, pak si troufám tvrdit, že tyto letní prázdniny přímo musí být i vaše. Mezi nejoblíbenější filmy si je zřejmě nezařadíte, přestože celkem věrně zachycují dnešní realitu, nabízejí zajímavý příběh a odehrávají se v nevšedním prostředí. Ale své kvality mají a do kina na ně proto klidně můžete vyrazit. Zvláště když si připomeneme, že obyvatelům USA distributoři tuto možnost překvapivě tentokrát nenabídli.