Muži v offsidu

Velké plus za historické záznamy staré Prahy a   jejích sportovních utkání. Děsila mne ta masa   lidí, kteří si seděli skoro na hlavě, jen aby   viděli kousek zápasu. Jinak mne samotný   příběh moc neoslovil, ale zaujalo mne jaká   byla Růžena Šlemrová štramanda.

Humorný příběh z prostředí fotbalových   fanoušků týmu Viktorie Žižkov a Slavia Praha   byl kupodivu natočen ve stejném roce, kdy vyšla   literární předloha autora Karla Poláčka. Na   rozdíl od knihy, plného humoru, skrytých   narážek a zobrazení tragikomičnosti   maloměstského života, nebyl snímek podle   dobových záznamů nijak úspěšný. Jestli je   to tím, že byla v kinech silná konkurence   nejrůznějších komedií, poněvadž se ve   třicátých letech v podstatě, až na opravdu   malinkaté výjimky, nic jiného netočilo, je   při dnešním pohledu těžko posoudit.   Každopádně film uzrál a jako takový záznam   tehdejšího života naopak vyniká náramně.   Vlastně to plně dává porovnat morálku lidí   tehdy a nyní. V knize je dokonce i patrný   podtext rasové a sociální segregace, čehož se   filmoví tvůrci vymanili. Každopádně jako   klasický film svými vtípky a různými   skopičinami pobavit umí, i když celková   atmosféra není úplně taková, jako v   literární předloze.

Klasika filmového žánru. Ačkoli mne fotbal   absolutně nezajímá, přesto mám tuto komedii   rád. Ovšem přiznávám, že zpěvy a dění na   stadionu přeskakuji.

Fanoušek Slavie pan Načeradec a fanoušek   Žižkova pan Habásko vášniví fandové   svých klubů ukončí svůj spor až na   komisařství a končí to až svatbou Emana s   Emilkou Šefelínovou. Skvělá sportovní   komedie, skvělý Poláček.

Skvělá adaptace Poláčkovy literární   předlohy. Otec a syn Habáskové v podání   Jindřicha Plachty a Emana Fialy jsou kouzelní.   Pan Načeradec Hugo Haase není snad ani hraný,   ale přímo žitý.
Pištěkův přísný   tatínek Šefelín a naivka Emilka začínající   Jiřiny Štěpničkové, to je kouzlo samo o   sobě. Film starý více jak 80 let a pořád má   své kvality. Tento námět nebyl nikdy znovu ve   filmu ani televizi zpracován a nelze se divit.   Těžko si lze v hlavních rolích představit   někoho jiného. Pamětnické komedie to jsou   prostě lahůdky. Tehdy dokázali natočit s   minimem prostředků a v krátké době filmy,   které člověka baví dodnes. Nepotřebovali k   tomu spoustu vulgarit a trapností jako někteří   dneší tvůrci.

Skvělý Poláček, skvělý Hugo Haas, skvělý   Jindřich Plachta,prostě skvělý film. Stejně   je s podivem, že film osmdesát let starý   dokáže pobavit i dnes a to není s   nejmodernější technologii.Doporučuji   každému, protože ten humor je laskavý, není   jedovatý a vulgární.Speciélně Hugo Haas jako   Načeradec je kouzelný.

Napsáno bylo již mnoho o tomto filmu. Zaujalo   mne líčení Emana/E.Fialy/ a jeho herní projev,   což mi asociovalo vzpomínku na americké   grotesky a stejně tomu bylo i u výkonu Theodora   Pištěka. Naopak Plachta a Haas podávají   výkony zcela originální a dodnes svým   způsobem inspirativní.

Vynikající zpracování skvělé Poláčkovy   knížky o fotbalu a jeho příznivcích.   Skvostnou trojici tu tvoří fantastický H. Haas   coby věčně nakvašený židovský obchodník   Načeradec, životem utrápený a vdovou   Ouholičkovou stíhaný tatík Habásko (J.   Plachta)se svým nezvedeným synem Emanem (E.   Fiala) a jejich nesmrtelné hlášky, na jaké se   dnes už zmůže jen málokterá komedie. Za   povšimnutí stojí též věk otce a syna   Habáskových - tipnuli byste si tady, že ve   skutečnosti byli stejně staří?

Výborná předválečná komedie s H.Hassem.   Hraje pana Načeradce tak skvěle že bych si   nikoho jiného ani nemohl představit.

Jedna z nejlepších českých předválečných   komedií. Nedivím se, že prý pražská   premiéra filmu byla vyprodaná šest týdnů. I   dnes se rád pokaždé podívám a dobře se   bavím, Jindřich Plachta a hlavně Hugo Haas, pan   Načeradec: tak byl objeven pro český film   vynikající komik.