Muži v offsidu

POZOR SPOILER

Dva muži spí v jedné posteli. Je to syn a otec. Syn Eman začne křičet ze spaní „góóól“, za což je otcem peskován. Dochází k rozepři, Eman opouští kolbiště a kráčí na stadion. Ne. Lístek nemá, kde by na něj vzal, když nepracuje. Je tedy nutno přelézt ohradu. To se zdaří, avšak na stadionu dojde ke sporu s fandou Slávie, panem Načeradcem. Oba hlavní rváči, tedy pan Načeradec a Eman, končí na policejní stanici. Zde je za Emana zaplacena pokuta jeho sokem a jdou oba do hospody. Pan Načeradec nabídne Emanovi místo. Ten to doma otci nesmlčí, je za to chválen do nebes. V krámě pana Načeradce mu spílá jeho žena, koho že si to přivedl. Eman zde poprvé spatří svůj osud, totiž dívku, která šije u paní Šmalfus. Dívka sluje Emilka Šefelínová a začne s Emanem randit. Jeho otec je neustále pronásledován vdovou Ouholičkovou. Ona by se ráda vdávala. Emilka je načapána s Emanem, ale k inzultacím nedochází. Pan Načeradec poslouchá v rádiu přímý přenos v kopané, nepěkně spílá hráčům, ale také všem ostatním. I když Slavie není jeho závod, jak sám říká. A protože Slavie „rupla“ čtyři ku dvěma a Eman to nenápadně šéfovi podsunuje, je propuštěn. Ouholičková navštíví pana Šefelína a pomlouvá. Eman se opět pře s otcem kvůli práci, ale naštěstí přichází pan Načeradec a Eman s ním odchází do obchodu. A jednoho večera se zde objevuje pan Šefelín s tím, že Emilka bude chovat. Všichni mají radost, a otcové jdou do hospody. Pak se všichni sejdou na stadionu Sparty. A zatímco dámy doma řeší svatbu, muži fandí. Poté následuje již jen stěhování a svatba. Ať jsou spolu šťastní.

Spisovatel Karel Poláček byl v redakci známý tím, že jej navýsost otravovaly pondělní řeči novinářských kolegů, kteří s nadšením či se znechucením líčili svoje nedělní zážitky z kopané. Poláček fotbal neměl rád, ale přesto, nebo právě proto napsal jeden z nejslavnějších románů na toto téma. Filmem pro fotbalové fanoušky a všechny, kteří měli co do činění s tímto "nárůdkem", jehož příslušníci tesknili a jásali se svými zamilovanými kluby a z dobráckých, vždy odpustitelně naivních, celkem neškodných stvoření se dovedli proměnit v dravé, řvavé a rvavé šelmy. Tak pro ty všechny byl natočen český a považte, že i zvukový film "Muži v offsidu" podle již zmíněné Poláčkovy knihy.

Pan Richard Načeradec "dělající do konfekce", neměl by žádnou radost na tomto světě, kdyby nebyl fanouškem Slavie. Zažije s jejími neúspěchy i leckteré zklamání, ale nevzdá se svojí lásky, kterou paní Načeradcová a veliké příbuzenstvo nedovede pochopit. Více než živá výměna názorů, jak jI znají diváci všech hřišť, jej svede s mladým Habáskem, který byl Žižkovák a tudíž fanoušek Viktorie. Ale pan Načeradec, až na svoje občasné třeštění, je žid dobrého srdce, příjme do té doby nezaměstnaného Habáska do obchodu jako prodavače, a když se tento seznámí se skromnou švadlenkou, neváhá přes vlastní trpké manželské zkušenosti dopomoci jim k manželskému hnízdečku.

Z Poláčkova románu nebylo tehdy snadné natočit film s živou a pestrou dějovou náplní. Režisér Inneman vsadil vše na jednu kartu: vzkřísit do života starou osvědčenou a sympatickou "kondelíkovštinu" a dát jí možnost rozvíjet se se všemi jejími typy v novém modernějším světě a zařadit jí do fotbalového prostředí. To se mu dobře podařilo, zejména tam, kde vedle skutečných filmových záběrů z kopané, používá i sehrané výseky z davu za bariérami. Nesporně nejlepší byl Haasův Načeradec a krejčí Habásko Jindřicha Plachty s Habáskem synem Emana Fialy. Tady stojí za upozornění, že oba "Habáskové" táta i syn byli narozeni ve stejném roce 1899.

Kouzelná byla ve svojí roli vdavekchtivé vdovy Betty Kysilková, to byl výkon sám pro sebe. Jiřina Štěpničková jako Emilka byla sympatická. Ukázky z fotbalových zápasu byly dobře vybrané, zachycovaly napínavé momenty. Přesto, že tento film měl i svoje nedostatky, které by nůžky střihače odstranily (některé záběry byly rozvlekle dlouhé), což bylo zejména v závěru. Film "Muži v offsidu" - to je taková příjemná projížďka starým automobilovým veteránem nebo pohlazením od babičky, prostě je celý prodchnut atmosférou těch dávných zašlých časů a přináší divákům dodnes veselou a příjemnou zábavu, i když se špetkou nostalgie.

Úspěšná komedie o fotbalových nadšencích, jejichž klubovní fandovská vášeň prostupuje celým jejich životem a ovlivňuje jejich práci, lásky i rodinný život.

Humoristický román Karla Poláčka byl oživen dokonale zvolenými komickými typy. Obliba obdivuhodně svěžího snímku trvá, jen titul se s obnovenou premiérou musel přizpůsobit novějšímu pravopisu - od těch dob jsou titulní muži v ofsajdu.

Březina Václav / Lexikon českého filmu

Majitel obchodu s konfekcí, pan Richard Načeradec ze Žižkova, je nadšeným fandou S. K. Slavie a přes odpor své ženy chodí každou neděli na fotbal. Krejčí Emanuel Habásko žije osaměle s dospělým synem Emanem. Krejčího nekonečně uhání vdova Ouholičková, ale otec Habásko statečně odolává. Habáskové neuznávají jiný klub kromě S. K. Viktorie. Jednou na utkání Slavie - Viktorie se střetne Načeradec s Emanem. Jejich bouřlivou rozpravu ukončí až strážník a odsoudí oba k pořádkové pokutě. Eman, který je nezaměstnaný, nemá na pokutu peníze. Načeradec zaplatí i za něho a nabídne mu práci ve svém obchodě. V novém zaměstnání se Eman zamiluje do Emilky Šefelínové z Nuslí. Tuto známost chce otec Šefelín bez milosti ukončit. Ale oblíbí si otce Habáska pro jeho bodrou povahu. Proto může všechno skončit svatbou Emana s Emilkou v kostele svaté Ludmily.

Zdroj: TV Barrandov

Česká komedie z počátků zvukového filmu. Ovšem to, že se zvukové filmy v Československu točily teprve dva roky, na ní vůbec není vidět! Zásluhu na tom má určitě hlavně Hugo Haas (na třicet rozhodně nevypadá), kterému psal Poláček scénář nepochybně na tělo. "Co se chce po mně? Chce se ze mě trhat kusy nebo co?" se stalo naším rodinným heslem. Ale oslní i (nepochybně) občas improvizující Jindřich Plachta - a pak hlavně Poláčkův jazyk. Pak člověk odpustí i Jiřině Štěpničkové její prkennost. "Ó zelený trávníku, tak jsem tě vídal ve svých snách!"
Kino AERO